Konečně nadešel víkend, na který jsem popravdě už nějakou dobu čekal. Práce hotová, předpověď počasí ideální, všude sněhu habaděj. Bylo načase udělat si výlet spojený s focením krás našeho kraje. Jako první mě napadlo vyrazit na Ještěd. Jenže plán ztroskotal v sobotu kolem dvanácté hodiny, kdy jsem věděl, že západ slunce prostě nestihnu. Takže jsem zvolil dvě jiné lokality – člověk je od přírody tvor líný a u mě to platí dvojnásobek. Nebudu vám nic nalhávat, línější varianty jsem měl v hlavě už od předchozího večera. Nicméně, vybral jsem hrad Kašperk a rozhlednu Boubín.
Západ na Kašperku
Sbalil jsem si věci a v sobotu odpoledne vyrazil směr Kašperk. V zimě samozřejmě prohlídka hradu není možná, ale to mi vůbec nepřekáželo. Měl jsem v plánu stihnout západ slunce a vyfotit si hrad a zasněžené okolí z vyhlídky Pustý hrádek, která se nachází zhruba 400 metrů od hradu. Vyhlídku tvoří kamenné zbytky dvoupatrové stavby a pětiboké věže, která měla chránit hrad před ostřelováním. Dnes nabízí Pustý Hrádek úchvatný pohled na samotný Kašperk i celé okolí.
K vyhlídce jsem dorazil zhruba hodinu a půl před západem slunce. Cesta na vyhlídku není nikterak dlouhá, trvá přibližně 15 minut, ale během ní mě minulo tolik lidí, že jsem měl obavy, jestli vůbec budu mít kam postavit stativ. Když jsem však dorazil na místo, byl jsem překvapen malým počtem lidí. Upřímně jsem si myslel, že v tak nádherný den se tady budou hemžit zástupy. Zima a nadcházející tma však asi mnoho lidí odradila.
Pravda, dva páry se sice chvilku kochali spolu se mnou, ale na to nejhezčí divadlo nečekali a odešli. Při zlaté hodince se ke mě přidal jeden další fotograf, se kterým jsme se pustili do řeči, a čekání na západ slunce i samotné focení proto proběhlo ve velice příjemné atmosféře.
Fotografii hradu Kašperk jsem se pokusil vymazlit co nejvíce to šlo. Snažil jsem se maximálně přiblížit dechberoucí realitu místa. Proto jsem použil expoziční bracketing s rozsahem 2 EV, dále metodu exposure blending, a abych zabránil nechtěným odleskům na fotografii od slunce, použil jsem tuto vychytávku od Václava Krpelíka.
Trik spočívá v tom, že prstem zakryjete slunce, eliminujete tedy na fotografii nejvíce světlé místo a rovněž zabráníte odleskům od slunce. Nejjednodušším způsobem je vytvořit 3 fotografie expozičním bracketingem se zakrytým sluncem a další 3 fotky kompletní scény bez použití palce. Následně jsem vybrané fotografie spojil a doladil v grafickém editoru. Fotografie Kašperku je výsledkem šesti fotografií „lepených“ na sebe. Pro bližší informace mi samozřejmě napište. Rád poradím. :-)
Poté, co jsem si dosyta vychutnal pohled na zasněžený Kašperk zahalený do svitu zapadajícího slunce, vydal jsem se ke známým, kteří bydlí kousek odtud. Nabídli mi ubytování, takže jsem nemusel nic shánět. Čekal na mě teplý spacák, kachlová kamna a plány na následující den…
Východ slunce na Boubínu
Stavba rozhledny Boubín byla dokončena v roce 2005 a stala se nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v České republice. Nachází se ve výšce 1 360 metrů nad mořem. Na výšku měří 21 metrů a na ochoz vede 109 schodů. V roce 2011 byla vyhlášena druhou nejhezčí rozhlednou Jihočeského kraje.
Protože jsem chtěl stihnout východ slunce, vyrazil jsem na Boubín brzy ráno. Podle Mapy.cz by cesta měla trvat 1.40 hodiny, avšak díky tomu, že jsem se z postele vymotal o něco později, musel jsem přidat do kroku a překvapivě stihl trasu za 1.30 h. Ve finále mi zbývalo celých 11 minut do východu slunce. No, na ranní kávičku to nebylo, ale měl jsem dost času připravit si techniku a rozhlédnout se krajinou.
Pokud se chcete dostat na Boubín, nejlepší je nechat auto na parkovišti v Kubově huti (případně se tam dopravit vlakem nebo autobusem). Modrá turistická stezka vás najisto dovede až nahoru pod vrchol Boubína, kde odbočíte na červenou a ta vás dovede přímo na vrchol k rozhledně. Rozhledna Boubín je dostupná celoročně, vstupné se neplatí.
Cesta nahoru vede lesem po vrstevnici, takže výhledy jsem si užil až nahoře. Nicméně zajímavý úsek pro mě začínal po odbočení na červenou turistickou cestu. Protože jsem se rozhodl navštívit rozhlednu v zimě, musel jsem se potýkat se sněhem a náledím. V létě tento problém samozřejmě nehrozí, a proto je cesta mnohem jednodušší. V zimě jsem však zjistil, že ani moje pohodlné kožené goretexové boty do extrémních podmínek nezvládají náledí, které pokrývalo nádherné dřevěné schody a lávku vedoucí Boubínským pralesem. Několikrát jsem si málem natloukl, ale naštěstí to dobře dopadlo.
Když jsem dorazil nahoru, zjistil jsem, že jsem tam sám. Zřejmě se nikomu dalšímu nechtělo vstávat a šplhat na rozhlednu při mínus 15 stupních, ale ve chvíli, kdy nad Alpami vykouklo sluníčko a zalilo celý kraj, mně to ani trochu nevadilo. Ty tam byly myšlenky na strastiplnou cestu za tmy, nevadilo mi ani to, že jsem byl zpocený, jak jsem se hnal, abych to stihl. To ticho… a ten pohled do kraje, ten je prostě k nezaplacení. Naplní vás úžasnou bázní a štěstím, že můžete být svědkem takové krásy.
Z Boubína jsem měl krásný pohled na Alpy. Bylo vidět na Dachstein a Grossglockner. Perfektní výhled byl například i na Temelín, což je docela zajímavý kontrast s přírodou. Když jsem se otočil viděl jsem i Roklan, pouze Javor se mi schovával někde v dáli. Po chvíli kochání a focení jsem se otočil a vyrazil zpátky domů.
Ještě bych rád upozornil na zajímavost, kterou byste si neměli nechat ujít. Pokud nebudete spěchat na vrchol kvůli východu slunce a budete mít chvilku času, můžete si prohlédnout jedno zajímavé opevnění s bunkrem. Najdete jej po cestě nahoru Boubínským pralesem, hned na začátku pod Basomskou loukou. Po levé straně je bunkr (řopík), který jen tak někde neuvidíte, takže menší odbočka určitě stojí za to.
Vy ještě nemáte svůj cestopis na Nikonblogu?
Rubrika čtenářských cestopisů je otevřená všem, kteří se svými Nikony jezdí nejen po celém světě, ale třebas jen za humna vlastního bydliště. Nás – a čtenáře Nikonblogu – zajímá váš příběh z cest, samozřejmě doplněný fotografiemi. Chtěli byste nám poslat svůj cestopis a nevíte, jak na to? Veškeré podrobnosti čtěte v tomto článku.
4 komentáře
Fotografie jsou pěkné. Také mám rád Šumavu. Zdá se mi ale, že jsou fotografie až nepřirozeně dobarvené. Je ale možné, že je to monitorem. I.F.
Ahoj , díky za zpětnou vazbu – přiznávám, že část fotografií jsou saturované (15-20%) s kombinací uživatelského přednastavení profilů ve fotoaparátu.
Super fotky a super článek. Na focení Kašperských hor jsem se chystal začátkem února, ale počasí nevyšlo, tak jsem jen běžkoval.
Docela mě zaujala kombinace DX D7100 a fx 24-120mm – je s touhle kombinací spokojenost?
Díky Vašku za hodnocení!
Kombinaci objektivu 24 – 120mm, který je určen pro FX a DX zrcadlovku D7100 jsem si opravdu hodně oblíbil. Dlouho jsem se pro něj rozmýšlel a udělal jsem dobře. Spolu se širokoúhlým objektivem pokryješ docela velký rozsah a máš velmi dobré sklo pro každodenní situace.
Pravda – občas bych uvítal delší ohnisko (200,300mm) ;), ale to už bych pořizoval svatou trojici :).