Možná si pamatujete můj článek z konce července minulého roku, který nebyl psán zrovna v pozitivním tónu a v němž jsem vyjadřoval svoje rozčilení nad neschopným státním úřednickým aparátem, který – naštěstí málem – donutil fotografa Josefa Koudelku změnit rozhodnutí darovat své vlasti sbírku fotografií nevyčíslitelné umělecké (a samozřejmě také finanční) hodnoty.
Po třinácti měsících, minulý týden, oznámila česká média novou pozitivní zprávu – Josef Koudelka již podepsal smlouvu s pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem, kterému coby zástupci České republiky daruje soubor 537 fotografií, tvořících průřez jeho celoživotní tvorbou.
Vzhledem k tomu, že Česká republika dosud nevlastnila jedinou fotografii tohoto světově uznávaného rodáka s českým i francouzským občanstvím, představuje „uklidnění situace“ – jak by se dohoda mezi Josefem Koudelkou a UPM dala nazvat – velmi významný počin.
Osobně tak trochu obdivuji tohoto pětasedmdesátiletého autora, mimo jiné člena agentury Magnum Photos, že nezanevřel na svoji vlast vzhledem k úřednickému šlendriánu a po pěti (!) letech jednání konečně daroval svoje dílo zemi, kde se narodil.
Kolekce více než pěti set snímků neobsahuje pouze známé soubory jako je Invaze (1968) nebo Cikáni (1963–1969). V celoživotním díle Josefa Koudelky najdete také soubory Divadlo (1964–1970), Černý trojúhelník (1994), Teatro del Tempo (1999–2002), Wales (1997–1998), Portugalsko (1976–2004), Camarque (2004–2005), Paříž č. XIII. 13 (2001–2005), Začátky (1958–1961), Experimenty (1962–1964), Exily (1968–1984), Chaos (1986–2005).
