Na výsledky, přesněji na vaše příspěvky do prvního kola naší soutěže Fotka měsíce Nikonblogu roku 2020 jsem byl hodně zvědavý. Od tématu Zrození nové(ho)… jsem si sliboval doslova přívalovou vlnu vaší kreativity. Jak to dopadlo? Tak nějak, klasicky :-) Mezi fotografiemi bylo – pochopitelně, a nijak pejorativně, nýbrž se vší úctou a pokorou – často zrození nového lidského života. Také zrození zvířecího, převážně hmyzího žití, východy slunce, zrození Spartanů i Nikonistů…
I klasické téma však lze podat zajímavě a neobvykle. A přitom naprosto jasně čitelně a sdělně, a ještě k tomu s výtvarným nábojem. Díky této kombinaci zvítězil v lednovém kole Fotky měsíce Nikonblogu se svojí sérií čtyř fotografií, nebo chcete-li nehezky nečesky kvadriptychem, Jan Zmrzla Zmrzlík.
Autor využil jednoduché a známé symboly, přesto ale obrazovou složku velmi silně zjednodušil. Nevíme, jak vypadá matka, ani na konci kvadriptychu nevidíme „celé“ dítě či jeho obličej. Přesto jde o příběh zrození nového lidského života. Vizuálně jednoduchý, ale se zřejmou informací. Divák nemusí pracně hledat hluboké a složité alegorie. Tady to máte, tak to bylo. Tečka. A navíc to výborně vypadá.
Gratulujeme a děkujeme!
Od dětí k malování. Bytu
Miminko tu máme ještě jednou, tentokrát z tvůrčí dílny Martina Spala. Tentokrát musí divák maličko hledat, nicméně hlavu psa, hlídajícího si svého nového člověčího kamaráda, skrytou ve velmi malé hloubce ostrosti, objevíte jen s malým zpožděním. Zrození nového přátelství je krásný název fotografie.
A do třetice našich ratolestí přidáme tentokrát o něco starší holčičku, která vítá nový den. Přiznám se, že světlo, prosvítající mezi žaluziemi, mám sám moc rád, takže snímek Martiny a Honzy Studených mě oslovil jak se říká na první dobrou. „Proužkované světlo“ navíc výborně koresponduje s dokonalou černobílou tonalitou této fotografie. Takže děkujeme taktéž! :-)
Sérii fotografií „s lidmi“ zakončíme dílkem autorky, která naši soutěž Fotka měsíce Nikonblogu zásobuje s železnou pravidelností výbornými snímky – a také je s nimi často úspěšná – fotografií od Květačky Květy. Ta lednové téma Zrození nové(ho)… pojala s kreativitou sobě vlastní. Ke svému snímku napsala:
„Když jsme koupili s manželem společný byt, nic v něm skoro nebylo. První s čím jsme začali bylo vymalování. Další úpravy trvaly ještě dlouho, ale tím prvním vymalováním se z nového a cizího místa stal ‚náš byt‘.“
Východy slunce (západy nevyjímaje) jsou – ať chcete nebo ne – takové fotografické klišé. I když spousta autorů umí i tyto prchavé okamžiky zrození dne využít výborně. Jedním z nich je Jan Longr Knot. Posloužil mu notoricky známý pohled na baziliku San Giorgio Maggiore na stejnojmenném ostrově „za humny“ Benátek. Nechybí ani obligátní gondoly, a přesto… využití pohybové neostrosti spolu s výrazně redukovanou barevností dodalo fotografii tu pravou „šťávu“.
Cesta do města
Od lidí jsme se přesunuli do města, a tam také zůstaneme celý únor. Téma pro nejkratší měsíc roku je zkrátka… Město. Podrobné zadání najdete v minulém článku zde, a my se budeme těšit na vaše fotografie. Města jsou i ve svojí zdánlivé (někdy i skutečné) šedi velmi pestrou zásobárnou záběrů pro každého fotografa, a já věřím, že toho náležitě využijete. Jděte do toho!
