Chce si mi napsat konečně – ale na dobré věci se vyplatí čekat – jsme otestovali jednu ze srpnových novinek, a to (mohu předeslat, že výborný) telezoom AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR. Tedy otestovali… Já jsem jej měl v ruce pouze jeden víkend, kdy navíc bylo velmi špatné počasí, takže se s vámi mohu podělit pouze o prvotní dojmy a základní fakta. Hlavní část testu vám proto přináší Jaroslav Kortus, fotograf a provozovatel webu www.makofoto.cz, který s tímto „sklíčkem“ strávil 14 dní intenzivního focení. Redakce Nikonblogu mu tímto děkuje za podrobný test.
S kým máte tu čest
Nejprve se pojďme s objektivem AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR seznámit po technické stránce – následuje malé opáčko ze srpnového představení.
Objektiv je 267,5 mm dlouhý, průměr v nejširší části činí 108 mm. Hmotnost je i se standardně dodávanou otočnou stativovou patkou 2 300 gramů (bez patky 2 090 g), vzhledem k ohniskovému rozsahu ale nelze očekávat nic menšího nežli pořádnou „rouru“.
Optická konstrukce se skládá z 19 čoček uspořádaných ve 12 skupinách, 3 členy jsou typu ED. U tohoto objektivu na rozdíl od předchozích dvou novinek nenajdete vrstvy Nano Crystal Coat, musíte se spokojit s „obyčejnou“ antireflexní úpravou. Nechybí však devítilamelová elektromagnetická clona a samozřejmě optická stabilizace VR s účinností 4,5 EV. Stabilizace pracuje v režimech Normal nebo Sport a dokáže také detekovat upevnění fotoaparátu na stativu.
Kromě ovládacích prvků autofokusu a stabilizace najdete na boku tubusu aretaci zabraňující vysouvání přední části objektivu, například za chůze. Ostření lze omezit na rozsah od 6 metrů do nekonečna, přičemž nejkratší zaostřovací vzdálenost objektivu AF-S Nikkor 80–400 mm F4,5–5,6G ED VR činí 2,2 m (zvětšení 0,22×).
Podrobné technické parametry objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR najdete zde.
Doporučená prodejní cena: 40 990 Kč
3,6 kg v ruce
Jak jsem již uvedl, sám jsem tento objektiv skutečně jen tak trochu více osahal, nicméně si neodpustím pár poznatků. Předně: Je to těžká a dlouhá „roura“. Intuitivně jsem AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR nasadil na Nikon D3, nikoliv na menší D600, protože mi bylo jasné, že dobré držení bude potřeba. Podotýkám, že jsem se do blízké obory fotit muflony vydal bez stativu i bez monopodu, abych zároveň otestoval výkon stabilizátoru. „Dé trojka“ ovšem sestavě přidala na hmotnosti, takže jsem s sebou vláčel 3,6 kilogramů… První poznatek tedy spočívá v tom, že je „to“ velké a těžké. Posuďte sami na následujících fotografiích.
Byl to jeden z těch podzimních dní, kdy nad vámi visí „plechová“ obloha a v poledne je asi tolik světla jako v létě před setměním, takže ISO 3 200 to jistilo. Ano, fotil jsem v režimu ISO Auto s limitem času závěrky 1/200 s. Neměl jsem žádné zkušenosti se stabilizací objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR, takže jsem si raději nechal rezervu. Nicméně jak se dozvíte dále v textu Jaroslava Kortuse, VR zvládne mnohem více…
Mufloni byli zrovna v říji, tři nebo čtyři samci naháněli po oboře jednu samici – a já jsem naháněl je. Přiznávám, wildlife fotograf ze mě asi nikdy nebude, protože mě to vůbec nebavilo, byl jsem špatně oblečený, takže mi byla zima, tudíž snímky za nic nestojí. Dodávám, že jsem hned zpočátku vsadil na „plnou díru“, protože v tomto počasí opravdu více clonit nešlo – ISO by se vyšplhalo na neúnosné hodnoty. Ovšem i po pouhé hodině focení, respektive po následném prohlédnutí fotografií v počítači mi bylo jasné, že plně otevřená clona objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR poskytuje excelentní obraz. Dovolím si publikovat jen dvě fotografie, za ostatní bych se musel stydět. Každopádně čtěte dál test Jaroslava Kortuse, je velmi obsáhlý a všeříkající.
Chcete-li zobrazit fotografie v plném rozlišení, nikoliv v lightboxu, klepněte na miniaturu pravým tlačítkem myši a zvolte Otevřít odkaz na novém panelu.
Test objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR od Jaroslava Kortuse
Nad uvedením objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR vyjádřila řada redaktorů odborných periodik a testerů velké překvapení. To ale není můj případ. Aniž bych si chtěl hrát na jasnovidce, dříve či později jsem s oznámením takového objektivu počítal. Relativně cenově dostupný objektiv obdobného rozsahu s velkým úspěchem prodávají Tamron i Sigma, která má dokonce dvě verze tohoto skla. Nikon měl a má jako nejbližší zoom ve svém portfoliu pouze AF-S Nikkor 80–400 mm F4,5–5,6G ED VR, který – byť je hodnocen velmi dobře (viz recenze na Nikonblogu) – je zároveň s cenou 68 000 Kč pro mnoho fotografů jednoduše příliš drahý. Zkrátka Nikon zde měl ve své nabídce díru jako hrom a dalo se čekat, že ji zaplní – ne všem stačil za svoji cenu velmi dobrý objektiv AF-S Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6G VR.
Objektiv AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR plynule navazuje na osvědčený AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII a vlastně tak dokončuje profi řadu skel s ohnisky 14–24 mm, 24–70 mm, a zmíněném 70–200 mm. I když cenou do tohoto přehledu trochu nezapadá, jeho výkon, jak se budete moci přesvědčit dále, není vůbec špatný.
Objektiv jsem měl zapůjčený na 14 dnů, po tu dobu jsem jej nosil v batohu či na fotoaparátu téměř každý den a nafotil s ním stovky snímků v různých situacích. Všechny fotografie v tomto testu jsou pořízeny fotoaparáty Nikon D800 a D7100, a to výhradně z ruky, tj. bez stativu, se zapnutou stabilizací na objektivu.
Konstrukce
Většina vnějších konstrukčních prvků je plastová – to je obvyklý trend. Plasty dnes zkrátka k objektivům patří a mnoho fotografů ocení, že je v zimě nezebou ruce a také že je hmotnost těchto skel podstatně nižší. Navíc trvanlivost plastů je dostatečná, o čemž svědčí naprosto mizivé procento reklamací.
Široký prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti jde velmi plynule, ale poměrně ztuha. Při fotografování z ruky tak za chvíli zjistíte, že změnu ohniska provádíte pevným uchopením objektivu a otáčením celým fotoaparátem – co je tak trochu jako „vrtěti psem“. Tuhost otáčení má ovšem výhodu v tom, že se objektiv samovolně nevysouvá – to se ale častým používáním může změnit, proto je objektiv opatřen i mechanickou aretací na nejkratším ohnisku.
Prstenec pro ruční ostření je poměrně úzký a jeho chod naopak klade velmi malý odpor, takže jakmile o něj zavadíte, může dojít k jeho nechtěnému otočení – chod je ovšem velmi plynulý a dostatečně jemný pro přesné zaostření. Nicméně pokud nepoužíváte stativ, při fotografování z ruky je ruční ostření vcelku akrobatický výkon.
Objektiv AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR je vybaven obvyklými přepínači pro automatické/ruční ostření (M/A – M), přepínačem rozsahu ostření pro celý rozsah (FULL) a limiterem od 6 metrů do nekonečna, přepínačem pro zapnutí a vypnutí redukce vibrací a také přepínačem režimu stabilizace. Mód Normal stabilizuje obraz v obou osách, Sport pak pouze vertikálně, což dovoluje sledovat pohybující se objekt bez nepříjemného „poskakování“ stabilizátoru. Ovládání přepínačů v zimě v rukavicích bude trochu problém – to je ovšem problém všech objektivů, miniaturizace si zkrátka vybírá svou daň.
Na objektiv je možné nasadit telekonvertor. Při použití telekonvertoru 1,4× se světelnost celé soustavy dostane na clonu F8, což je udávaná mezní hodnota pro nejnovější zrcadlovky, při které je možné použít automatické ostření. Při cloně F8 ostří v současné době automaticky následující fotoaparáty: Nikon D4, D4S, Df, D600, D610, D750, D800, D800E, D810, D810A, D7100 a Nikon D7200.
Rychlost a spolehlivost automatického ostření
Rychlost zaostřování objektivu vybaveného ultrazvukovým ostřicím motorkem SWM je velmi dobrá. Pocitově mi ostření připadá stejně rychlé jako u AF-S Nikkoru 70-200 mm F2,8G ED VRII. Při práci autofokusu se na objektivu nic neotáčí (vnitřní ostření), nezaznamenáte žádné cukání, ostření je velmi tiché. A hlavně je spolehlivé… Pokud fotoaparát zahlásí „zaostřeno“, tak je snímek opravdu ostrý – tedy pokud si to sami nezkazíte nebo objekt neodjede/neodletí/neodpluje jinam. Velmi, převelmi pečlivě jsem práci autofokusu vyzkoušel jak v režimu AF-S (na nepohyblivé cíle), tak v módu průběžného ostření na nízko letící cíle – režim AF-C, čili průběžné ostření.
Všechny níže publikované snímky jsou pořízeny v režimu AF-C s jednou výjimkou na nejdelší ohnisko. U snímků v této části jsem provedl úpravu expozice v programu Capture NX-2, převedl je do nejvyšší kvality JPEG a v programu Zoner Photo Studio použil funkci „Automaticky vylepšit“, která mimo snížení kvality JPEGů na 95% (zmenšuje u Nikonu D800 datový objem nejméně o polovinu) provádí též i jemné doostření.
Chcete-li zobrazit fotografie v plném rozlišení, nikoliv v lightboxu, klepněte na miniatury v lichých řádcích pravým tlačítkem myši a zvolte Otevřít odkaz na novém panelu. Čtvercové náhledy představují výřezy ve 100% zvětšení.
Pokud jste nikdy nepoužívali teleobjektiv s takovýmto rozsahem ohniskových vzdáleností, vaším hlavním problémem bude najít rychle se pohybující objekt, který dobře vidíte prostým okem, v hledáčku. A věřte, že to chce trochu cviku – zkrátka rychle zvednout fotoaparát s objektivem k oku a mít objekt v hledáčku na první pokus. Známý fotograf ptactva a zvěře Rostislav Stach cvičí tuto schopnost na svých kurzech tak, že vyhazuje do vzduchu plyšového medvěda a účastníci kurzu jej na nejdelší ohnisko musí vyfotit v nejvyšším bodu jeho letu…
Já jsem asi po třech hodinách fotografování byl schopen prolétajícího racka (ornitologům se omlouvám, pokud to není racek) najít v hledáčku na první pokus, a tak jsem si mohl troufnout na motýly, kteří – potvory – mají naprosto nevypočitatelnou dráhu letu. Potěšující je, že takto malý objekt byl objektiv ve většině případů schopen průběžně zaostřovat. U objektů na obloze je samozřejmě výhodou, že pozadí není členité, ovšem u motýlů nastávají problémy. Jakmile motýl zalétl před členité pozadí, typicky například stromy, byla úspěšnost zaostření stále vysoká, ovšem ne na cíl :-) To však samozřejmě není vada objektivu.
Kdybych měl práci autofokusu objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR zhodnotit krátce, pak uvedu, že jak rychlost, tak spolehlivost ostření je výborná. Když vezmeme v úvahu, že světelnost objektivu je F5,6, tak musím pochválit i ostřicí systém Nikonu D800 i D7100. A k tomu chválím také stabilizaci (viz dále) – u výše uvedených snímků byla aktivována v režimu Sport.
Stabilizace
U teleobjektivu je účinná stabilizace dosti zásadní vlastnost. Jak jsem uvedl výše, všechny zde publikované snímky jsou pořízeny z ruky. A jestli u tohoto objektivu něco sakra dobře funguje, tak je to právě stabilizace.
Chcete-li zobrazit fotografie v plném rozlišení, nikoliv v lightboxu, klepněte na miniatury v lichých řádcích pravým tlačítkem myši a zvolte Otevřít odkaz na novém panelu. Čtvercové náhledy představují výřezy ve 100% zvětšení.
1/6 sekundy na ohnisku 200 mm z ruky – to opravdu není špatný výsledek | 1/13 sekundy na přepočteném ohnisku 340 mm! |
Obrazová kvalita
Ostrost je zásadní ukazatel použitelnosti teleobjektivu – jinak by bylo lepší fotografovat ostřejším objektivem s kratším ohniskem a udělat výřez. Vzhledem ke světelnosti objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR se vám může stát, že při nižší hladině osvětlení budete nejnižší clonu F5,6 používat velmi často. Je tedy důležité, aby již při této cloně byly fotografie perfektně ostré. V tomto ohledu si však nový Nikkor vede skutečně výborně.
Chcete-li zobrazit fotografie v plném rozlišení, nikoliv v lightboxu, klepněte na miniaturu pravým tlačítkem myši a zvolte Otevřít odkaz na novém panelu.
To je opravdu velmi dobrý výsledek! Zejména pokud k tomu přičtete chvění horkého vzduchu – snímek byl pořízen ve dvě hodiny odpoledne – a vzdálenost k vrcholu kola, která byla určitě minimálně 200 metrů. Je totiž hořkou pravdou, že většina neostrých snímků na těchto ohniskových vzdálenostech je způsobena právě buďto chvěním vzduchu, nebo pohybem (otřesem) fotoaparátu. Ostrost objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR nicméně hodnotím jako výbornou, a to i při nejnižších clonách.
Odolnost na protisvětlo
Dostat protisvětlo do objektivu s takovýmto rozsahem ohnisek se vám asi podaří jen na velmi malém procentu snímků. Musím poctivě přiznat, že jsem u žádného snímku nepoužil standardně dodávanou sluneční clonu – zkrátka z toho důvodu, že se mi nevešla do batohu, neboť je skutečně rozměrná. Poučení ale zní: sluneční clonu používejte, jinak se za určitých okolností a při dopadu slunce na přední čočku může objevit závoj (naštěstí bez výrazného vlivu na ostrost) – viz ukázka.
Chcete-li zobrazit fotografie v plném rozlišení, nikoliv v lightboxu, klepněte na miniaturu pravým tlačítkem myši a zvolte Otevřít odkaz na novém panelu.
Vinětace a chromatická vada
Vinětaci nemá u tohoto typu objektivu smysl řešit – navíc jsem si jí po celou dobu fotografování nevšiml, a to ani na obloze.
Co se týče chromatické aberace, pak se musím omluvit, opravdu jsem vám ji chtěl ukázat, ale nepodařilo se… Tímto objektivem jsem pořídil za 14 dnů více než 1 000 snímků. Fotil jsem chromové díly motorek proti tmavému pozadí, věže v protisvětle, bílé stožáry lodí proti obloze, vše na nejnižší clonu F5,6. Nikde jsem však chromatickou vadu nenašel – a to jsem hledal i v původních snímcích v RAWu, abych vyloučil automatickou korekci aberace. Nakonec ale přece: po dlouhém pátrání jsem objevil na jednom snímku stožáru lodi takový lehce fialový nádech. I přesto však lze konstatovat, že aberace je pojem, který buď tento objektiv prakticky nezná, nebo ji já neumím vyfotit…
Chcete-li zobrazit fotografie v plném rozlišení, nikoliv v lightboxu, klepněte na miniaturu pravým tlačítkem myši a zvolte Otevřít odkaz na novém panelu.
Bokeh aneb podání neostrých oblastí
Bokeh bývá u objektivů s proměnlivým ohniskem téměř vždy problém. Jde o vlastnost závislou na použité ohniskové vzdálenosti, cloně, odstupu hlavního objektu od pozadí a vzdálenosti pozadí. Ve většině případů je těžké jej hodnotit, rozhodně o něm není možné prohlásit, že je vždy sametově jemný a „krémový“ (ano, i takového lze docílit na nekontrastním pozadí s dostatečným odstupem). Ale nejlépe si uděláte svůj vlastní úsudek z ukázek.
Výřez vpravo představuje to nejhorší, co se vám může přihodit – jsou to kapky vody, které se třpytí v protisvětle. Výřez je ze zvětšeniny tiskové šíře 120 cm. Další kombinace a scény si můžete prohlédnout na následujících snímcích:
Fotografie v plném rozlišení si můžete stáhnout zde (23 MB).
Závěrečné věty k bokehu: Jako vždy si musíte hlídat zvláště kontrastní objekty v pozadí, jako jsou například již zmíněné sluncem ozářené kapky. Pokud pomineme extrémní případy, tak hodnotím bokeh jako odpovídající tomuto typu objektivu a jeho konstrukci.
Běžné snímky
Fotografoval jsem opět z ruky se zapnutou redukcí vibrací (VR-ON), a to fotoaparáty Nikon D800 a D7100 do formátu NEF. Expoziční úpravy jsem provedl v Capture NX-2, následně exportoval do JPEGu v nejvyšší kvalitě, dále zpracoval v Zoner Photo Studiu – uložení v kvalitě 95 % JPEG (kvůli zmenšení datového objemu snímku bez znatelného vlivu na výsledný dojem). Mírná neostrost některých snímků je způsobena lehkým oparem, vlněním vzduchu nebo vodní tříští.
Fotografie v plném rozlišení si můžete stáhnout zde (124 MB).
Celkové hodnocení
Přiznám se rovnou, s objektivem jsem se loučil dosti nerad. Jistě mi dáte za pravdu, že objektivu AF-S Nikkor 200–500 mm F5,6E ED VR lze vytknout jenom velmi málo. Výborná ostrost již při plně otevřené cloně, vynikající stabilizace, rychlé, tiché a přesné ostření, žádná aberace, možnost použít telekonvertory (při TC 1,4× i s automatickým ostřením) a nebývale příjemná cena 40 990 Kč.
Autor je fotograf a provozovatel webu www.makofoto.cz
5 komentáře
Tahle cenová politika se mi líbí. Tak v tom prosím pokračujte, vy kluci japonský!!
Díky za recenzi, pane Lindnere a Kortusi, nakonec jsem se odhodlal je koupi, zde jsou první kusé dojmy: https://krasnesvetlo.cz/blog/2015/12/09/novy-teleobjektiv-nikkor-200-500mm-f5-6-vr-prvni-dojmy/
Pěkný článek, díky! :-)
Snad to nebude bráno jako spam, ale konečně jsem byl poprvé pořádně fotit a pro krajináře to může být zajímavé:
https://krasnesvetlo.cz/blog/2015/12/11/kdyz-trosky-pluji-na-mlze-prvni-foceni-s-nikkorem-200-500mm/
Léta jsem záviděl Canoňákům jejich „pumpu“ 100-400,tak teď už snad došlo i na nás,kteří dlouhé sklo potřebujeme ,aniž bysme přitom museli nějak krvavě řezat do rodinného rozpočtu.Těším se až sám vyzkouším