V manuálu, a přesto automaticky. Navíc ještě i s korekcí expozice…

Každý fotograf ví, co je režim priority clony, času nebo manuál. Když chcete mít pod kontrolou clonu, zvolíte „Áčko“ a fotoaparát vám automaticky dopočítá čas. Chcete-li ovládat čas, nastavíte režim S a přístroj dodá clonu sám. V manuálu nastavujete clonu i čas vy, čili fotoaparát nedělá automaticky nic. Určitě? Nemusí to být pravda. Ve hře je totiž ještě ISO…

Na koloběžky s manuálem

Do situace, kdy potřebujete fotografovat v manuálu, a přesto byste ocenili automatiku, se dostanete poměrně snadno. Já jsem například v uplynulém víkendu fotil závody koloběžek. Nenechte se zmást představou koloběžky coby líného přibližovadla pro děti, špičkoví borci – a Česko má světové šampiony – dokážou dupat v pěkně ostrém tempu a z kopce jedou běžně osmdesátkou.

Stál jsem v zatáčce pod sjezdem z šumavské Kvildy, kde mezi stromy hustého lesa prosvítalo sluníčko, takže de facto v každém kousku záběru byla jiná expozice. A fotil jsem na manuál. Ano, chtěl jsem mít pod kontrolou čas, protože jsem fotil pohyb a vím, že čas kolem 1/640 s až 1/800 s je pro tento účel ideální. Zároveň jsem ale chtěl stále držet „plnou díru“. Se skvělým zoomem AF-S Nikkor 70–200 mm F4G ED VR jsem si to mohl dovolit naprosto v klidu. Dobře tedy, co ale s tou proměnlivou expozicí v různých částech záběru? Řešení je jednoduché a vy jej už určitě tušíte – nastavil jsem Auto ISO…

V manuálu, a přesto automaticky. Navíc ještě i s korekcí expozice…
Čas 1/800 s, F4, Auto ISO (1 250), korekce EV –0,3

Pokud jste četli popisku k fotografii pořízené na „automatický manuál“, možná jste se pozastavili nad poslední hodnotou nastavení fotoaparátu – korekcí EV. V „běžném manuálu“, tedy když máte pevné ISO, korekce EV samozřejmě nefunguje (byť nastavovat se dá). Pokud však fotografujete s automatickou citlivostí, korekce funguje – ovlivňuje pochopitelně onu automatiku ISO.

Na závěr jen poznámka, která by sice měla vyplývat z předchozího textu, ale pro jistotu: Pokud máte v automatice z nějakého důvodu nastavené vyšší „spodní“ ISO, fotoaparát může při přebytku světla jít i dolů, na nižší citlivost, nikoliv jen na vyšší ISO. To by vám ale patrně nemělo vadit.


Sdílej

5 komentáře

  1. Sport moc nefotim, takže se přiznám, že tak 90% fotek mám na prioritu clony + auto ISO + korekce expozice. Třeba při focení dětí je to prostě nejpohotovější možnost. U DX formátu sem se ještě snažil držet ISO do 1200, ale u FF už mám nastaveno auto ISO 6400 a nejkratší čas závěrky si nastavuju podle zvoleného objektivu tak, abych byl na rozumné jistotě…

  2. Ano, na tohle jsem přišel před pár lety a nedopatřením – zapomněl jsem si pro focení v místnosti na M režimu nastavení zvenku a místo infarktu jsem dostal bezchybně exponované fotky. A přitom jak logické, milý Watsone :) Teď je to můj nejoblíbenější režim, protože díky technickému pokroku je mi ISO oproti cloně i času v širokém rozsahu víceméně ukradené.

  3. V režimu M bez Auto ISO korekce expozice „funguje“. Nepohne vám s ani jednou hodnotou (clona, čas, ISO) ale pohne vám s hodnotou kterou ukazuje expozimetr (našeptává). Čili nastavím-li si hodnotu času a clony tak aby expozimetr ukazoval střed a pak si zkoriguju expozici o 1EV do plusu nebo mínusu, tak expozimetr v hledáčku se také posune o 1EV do plusu nebo mínusu. Ale v plném M bez Auto ISO je tato funkce stejně k ničemu :-D, ale může to udělat paseku pokud měníte nastavení.

  4. Mnoho fotografů se nad nějakou automatikou v manuálním režimu M bude ošívat ve stylu velkého amatérismu a tvrdošíjně obhajovat, že na M zvládnou tři veličiny čas, clonu a ISO naplno kontrolovat, což se jim fakt ve většině případů podaří, ale hodně záleží CO a JAK fotí.
    Začnu tím druhým, JAK, zjednodušeně třeba že není čas něco ladit a zkoušet, je potřeba snímky hrnout, svět nepočká, až si fotograf vyhraje, profík neprofík.
    No a to první CO uvedl autor článku, jako jedna z mnoha fotografujících scén něco rychlého v záběru pohybujícího se z jedné strany na druhou a co čert nechtěl, pozadí fotografovaného objektu (auto, letadlo, …) je po kouskách jiné, les, obloha, zase les světlejší, barevnější, baráky, atd., prostě expozičně na prd. V RAW se dá v PC něco dohnat v tmavších místech, ale bílej flek zůstane bílej.

    Mnohým přepal jako prase nevadí, mnohdy nevadí záběru jako takovému, záleží od fotografa či záběru, ale z priority času S jsem zkusil ještě před vyjitím tohoto článku přejít na režim M, protože jsem potřeboval mít pod kontrolou jak čas, tak clonu, což režimy S a A neumožňují, tak mně napadlo, že M a AutoISO s korekcí +-EV by to mohlo fungovat a ono jo! Otázka je, proč používat korekci EV, odpověď je jednoduchá. S časem a clonou nechci hýbat a AutoISO společně s expozimetrem foťáku někdy blbě hodnotí situaci, třeba proti obloze, což může být stejný jako na sněhu, tak foťák sám ubere, proto ta korekce EV.

    Ještě je dobrý si ostření přesunout ze spouště na tlačítko AF-L/AF-E nebo jak se přesně jmenuje a na spoušti nechat jenom nabírání expozice (aby foťák mohl sám pracovat) se spouštěním snímání.

    AutoISO je fajnová věcička, mnohdy vylezou hodnoty, které manuálně nikdy nejdou nastavit, ale je potřeba ji nastavováním v Menu krotit podle potřeby a podle toho, jak velké ISO foťák zvládne zpracovat k přijatelnému šumu, což vše je v rukách fotografa a doba analogová může jen tiše závidět.

    Dobré světlo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *