Od Nikonu k Nikonu

Autor článku: Jiří Petr

Můj první (opravdický) foťák byl Nikon.
Byla to legendární mechanická zrcadlovka Nikon FM. Fotila i bez baterie – čas závěrky se pak nastavoval na 1/60 s.

Po FM přišla Nikon FM2, potom Nikon F-301. Ta fotila vrcholky Annapuren v Himaláji z křídla motorového rogala v 8 500 metrech a fungovala perfektně – museli jsme ji jen trochu zahřát, bylo tam minus 50 stupňů.

Digitální zrcadlovky a časosběr
Pak přišly digitální zrcadlovky – Nikon D800, Nikon D810, Nikon D3, Nikon D4. Některé z nich používám dodnes pro časosběrné snímání – téměř ve všech filmech nějaký časosběr máme, od hvězd po klíčení semen stromů nebo růst rostlin a hub.
Všechny časosběry v celovečerních dokumentech Planeta Česko a Planeta Praha jsou z Nikonů.

Rozlišení RAW souboru větší než 20 megapixelů je pro výsledný film ve 4K luxusní. Navíc je většinou možné výchozí kompozici 3:2 upravit, protože pro film potřebujeme formát 16:9.

Planeta Česko

Fotograf nebo filmař?
Brzy po skončení studií na Přírodovědecké fakultě UK jsem se začal filmováním živit – od natáčení pod vodou po světě až po dokumentární filmy o přírodě u nás.

Brzy mi došlo, že focení a filmování zvířat nejde úspěšně kombinovat. Ideální akci, kterou chcete zachytit, buď nafotíte, nebo natočíte. Obojí zároveň většinou nejde. Možná to funguje u jiných žánrů, ale u wildlife moc ne.
S kolegy fotografy a filmaři přírody se často dohadujeme, co je těžší – filmování, nebo focení. Jsou to dva různé světy. A každý je přesvědčený, že to „jeho“ je těžší.

Filmová éra – od 16 mm po digitální kino
Moje první dokumenty jsem točil na 16mm film. Bylo to velmi drahé a u wildlife i psychicky náročné – drahý negativ běžel v kameře a zvíře nedělalo to, co byste si přáli. 120 metrů filmu běželo asi 11 minut. Pak přišly náklady na vyvolání a pracovní kopii, která se stříhala.

Pak přišel systém Sony HDCAM – na ten natáčel tým Davida Attenborougha první sérii Planet Earth.
Následovaly digitální cinema kamery od ARRI, Sony a RED Digital Cinema. S nimi jsem natočil většinu filmů u nás i po Evropě. Byly a jsou ale velmi těžké – a s dlouhými skly vyžadují robustní stativy a hlavy.

Příběhy z krkavčího lesa

Dlouhá skla a síla detailu
Dlouhé objektivy Nikon AF-S NIKKOR 600mm f/4G ED VR, Nikon AF-S NIKKOR 400mm f/2.8G ED VR a Nikon AF-S NIKKOR 300mm f/2.8G ED VR II jsem používal už při natáčení na 16mm film.

Později jsem začal používat i Nikon AF-S NIKKOR 800mm f/5.6E FL ED VR, který je dodnes mým dlouhým objektivem s nejlepším rozlišením.

Přechod na bezzrcadlovky
S přibývajícím věkem poznáte úbytek sil hlavně v horách, když musíte 30 kilo techniky vynést do kopce. Začal jsem se proto zajímat o bezzrcadlovky.
Logickou volbou byl Nikon. První tělo, se kterým se dalo počítat pro profesionální výsledky, byl Nikon Z9.

Skutečný game changer pro mě ale byl až Nikon Z8 – hlavně díky možnosti natáčet do ProRes a N-RAW. Největším tahákem byla možnost cropu 2,3× právě v N-RAW v rozlišení 3,8K. Tento crop vás sice omezuje na 100 a 120 sn./s, ale pro wildlife to většinou nevadí. Většinu záběrů ptáků a menších savců stejně natáčíme alespoň v 50 sn./s.

Jak se dělá prales

Detail bez kompromisů
V současnosti pracujeme na dalším celovečerním filmu z prostředí rybníků. A když potřebujete natočit třeba strnada rákosního, poměrně plachého ptáčka velikosti vrabce, je crop 2,3× fantastický pomocník.

Nedávno se mi poštěstilo získat NIKKOR Z 600mm f/4 TC VR S s vestavěným 1,4× telekonvertorem. Je lehký, zvládá protisvětlo a je neskutečně ostrý.

Co přináší spolupráce s RED
Ted se těším na vyzkoušení nového těla Nikon ZR. Spojení RED kodeku R3D NE a druhé duální citlivosti 6400 ASA podle všech dostupných testů přináší úplně nové možnosti.

Při natáčení bohužel nejde zvyšovat ISO, jako to s oblibou dělají fotografové. Základní (a jediná) používaná citlivost pro kvalitní výsledek je totiž (doposud) 800 ASA. A to je právě brzy ráno a večer nebo v lese strašně málo – při expozičních časech 1/100 nebo 1/200 sec.

Nikon bude ve spolupráci s RED pokračovat a pro natáčení s bezrdcadlovkami to určiě bude hodně zajímavé.

Jiří Petr

Jiří Petr je pražský přírodovědný a wildlife kameraman s mezinárodním renomé. Vystudoval ekologii na Univerzitě Karlově v Praze a později se specializoval na dokumentární tvorbu na pražské filmové škole. Již během studií pracoval jako kameraman a profesionální potápěč v Itálii a od té doby doprovází jako dokumentarista řadu expedic po celém světě.

Od roku 1990 spolupracuje s předními evropskými televizními stanicemi a produkcemi, například BBC, ORF, NDR Naturfilm, Terra Mater, ČT, TBS, TV Tokyo, RAI, ARTE, ARD či ZDF. Specializuje se na natáčení přírody, wildlife a také na tvorbu propagačních filmů pro národní parky a chráněná území.

Je držitelem několika mezinárodních ocenění za kameru, mimo jiné za dokument Making an Ancient Forest.

WEB: https://www.jiripetr.eu/

Wild Austria (2 part series)

Sdílej

Jeden komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *