Představujeme fotografku Janu Pechlátovou, jejíž citlivý přístup k portrétní a autorské fotografii ji proslavil mezi inspirativními tvůrci na české scéně. Nyní Jana přichází s novinkou – svým prvním kompletním online kurzem, který otevírá dveře všem fotografům toužícím prohloubit svůj styl, pracovat s emocí a světlem a najít vlastní cestu ve své tvorbě.
V článku níže se dozvíte, co k tomu Janu přivedlo a pro koho je kurz určený.
Jani, představíš nám v kostce tvůj nový online program?
Kurz Od světla k duši je desetiměsíční program rozdělený do deseti bloků. V každém z nich předávám své vědomosti a ukazuji několik různých postupů, aby si každý mohl najít vlastní cestu. Nejde jen o pouhé pasivní sledování videí. Účastníci totiž mohou každý měsíc zaslat své fotografie a dostávají ode mě zpětnou vazbu. Upřímně věřím, že díky této dlouhodobé a intenzivní podpoře se během deseti měsíců mohou výrazně posunout.
Tvoje workshopy jsou vždycky velmi osobní a plné energie. Co tě přimělo přenést část své výuky do online prostoru?
Fotografii mám ráda, ale ještě víc miluji příběhy, které díky ní mohu zachytit. A časem mi došlo, že ty příběhy nevznikají jen před objektivem – důležitý je i ten na druhé straně. Příběh fotografa. Stejně jako chci, aby lidé přede mnou uvěřili ve svou sílu, začala jsem pomáhat i fotografům najít tu jejich vlastní cestu, postupy, které jim sedí, jistotu i radost z tvorby. Věřím, že fotografie může být víc než řemeslo – může být vášní a místem, kde člověk sám sebe najde.
Videokurz mi dává nekonečný prostor vše opravdu předat tak, jak si přeji. Můžu jít do hloubky, zastavit se u detailů, rozebrat témata tak, jak potřebuju, ukázat více možností, stylů, aby si lidé mohli vybrat dle sebe. Nic mě netlačí časově ani energeticky, jako když se potkáváme jen jednou za čtrnáct dní. V osobních setkáních často není možné říct všechno, co by si člověk přál. Ve videokurzu můžu sdílet každou myšlenku, která přijde, a dát lidem možnost vracet se k ní kdykoli potřebují.
Jak bys popsala hlavní myšlenku nebo poslání kurzu? Pro koho je kurz určený – spíš pro začínající portrétní fotografy, nebo i pro zkušenější?
Myslím, že každý si v tom kurzu najde své. Videa jsou postavená tak, aby předala jasné postupy, ukázala různé možnosti a podpořila způsob práce, který odpovídá osobnosti každého fotografa. Začátečníci v nich najdou jednoduché návody, jak nastavit foťák na portrét, jak vidět světlo, pracovat v interiéru i exteriéru, komunikovat s modelkou a zvládnout pózování. Zkušenějším fotografům nabízím víc prostoru pro hledání rukopisu, přemýšlení nad fotografií a pro to, jak z ní dostat maximum a vtisknout jí kus sebe.
Velkým přínosem je i pravidelná zpětná vazba, která vždy vychází z úrovně konkrétního fotografa.
Také neukazuji jednu jedinou cestu. Vedu k tomu, aby člověk pochopil, kam kráčí, uměl pracovat samostatně a věděl, jakými kroky se dostat blíž k sobě i ke své tvorbě. Kurz je tedy pro všechny, kteří se chtějí věnovat portrétní fotografii, posunout se a mít z focení opravdovou radost.
Na co se podle tebe fotografové při portrétní fotografii nejčastěji zapomínají soustředit?
Řekla bych, že zapomínají důležitou část fotografie – a to tu, než stisknou spoušť. Člověk to může zvládnutými postupy dobře nafotit, ale bez správného poskládání částí, tvořících fotografii – od myšlenky po oblečení, promítnutí základní emoce skrz celou fotografii atd., nebude nikdy naplněn potenciál. Něco bude chybět nebo se bude tříštit. Takže tomu se věnuje celý první měsíc, tedy nyní listopad. Teprve na to se budou stavět technické postupy.
A při focení samotném bych řekla, že častým problémem je absence dobře postaveného „bojového plánu“, o který se fotograf může opřít, aby měl v procesu jistotu a svou energii dokázal věnovat tam, kde je nejvíc potřeba – komunikace s modelem pózování. Takže pak to vypadá tak, že člověk s modelem dojde na focení a místo, aby nadšeně začal, s hrůzou zjistí, že má v hlavě místo nápadů „mlhu“ a vůbec neví, co má dělat…
Co by sis přála, aby si účastníci z kurzu odnesli?
Jistotu při tvorbě, vědomí, že vědí, kam kráčí a ujištění, že jejich cesta je správná. Mým úkolem je pak jen při zpětné vazbě na fotografie korigovat jakési pomyslné hranice rukopisu, aby nedocházelo k přetažení až do chyb.
Jaká část natáčení nebo přípravy tě nejvíc bavila?
Ach bože! Jsem nadšená ze všeho! Dává mi to neskutečný smysl. Videa stále natáčíme, abychom měli zásobu na zimu a hlavně – já si vždy vymyslím nějaké doplňující video! A díky tomu, že ukazuji více stylů, tak se dostanu k focení i toho, co je mi skrz nějaký ustálený vizuál bohužel zapovězeno, ale uvnitř jsem třeba velkým fandou! Hra světel, bez náročnosti emocí, nebo portrét dokumentární formou. Ach!
A nakonec – jakou techniku jsi při focení v rámci kurzu používala?
Vše fotím na svůj milovaný Nikon Z6II. A dle toho, co ukazuji, používám objektivy 85 mm, 50 mm a 28 mm.
Po přečtení tohoto rozhovoru se určitě ptáte, kde si můžete kurz zakoupit? Všechny informace najdete na webu: https://www.photography-pechlatova.com/online-kurz/
Jana Pechlátová
