Nikon Z 50II poprvé v ruce

Nový model s DX snímačem Nikon Z 50II – a jeho předchůdce Z 50 – by mohli vstoupit do dějin fotografické techniky jako skvělá ukázka vývoje digitálních foťáků za pouhých 5 let. Jakkoliv v případě Nikonu Z 50II nejde o úplně nový model, ale inovaci nebo chcete-li evoluci původního, mnohé nové funkce a vlastnosti z něj nový foťák vlastně dělají. Po pár hodinách v ruce to zjistíte naprosto spolehlivě.

Malý foťák do pořádných rukou

Seznámení s novým Nikonem Z 50II už na Nikonblogu máme za sebou (čtěte zde), nyní ho bez dlouhého otálení pojďme vybalit z krabice. Pokud jej postavíte vedle původní „Zet padesátky“ asi ihned zaznamenáte designové změny, až nápadně podobné rozdílům mezi Nikony Z 6 (a Z 6II) vs. Z 6III.

Při pohledu zepředu je redesign nejvíce vidět na „kapličce“ elektronického hledáčku (a v tomto případě i výklopného blesku), přičemž po bližším zkoumání si všimnete větší tloušťky samotného těla fotoaparátu, abyste zjistili, že nový model Z 50II je sice o něco větší, ale rozhodně to není nic dramatického (127 × 96,8 × 66,5 mm vs. 126,5 × 93,5 × 60 mm, 550 g vs. 450 g).

Zadní pohled už ukazuje více změn. Nejen v konstrukci displeje, který je nyní na kloubovém uchycení, ale hlavně v rozložení ovládacích prvků, které je nyní v duchu „nového standardu“, kterým disponuje Z 6III nebo i Z 8 (jen Nikon Z f trochu vybočuje), byť tedy Nikon Z 50II nemá joystick pro ovládání AF bodů. Uživatelé, kteří přecházejí z původní „Zet padesátky“ si tedy na nové rozložení tlačítek budou muset chvíli zvykat. Mě každopádně potěšilo zrušení senzorových tlačítek na pravé straně displeje původního Z 50, na které jsem si nikdy nezvykl a spíše mě tak trochu štvaly (a štvou stále :-))

Původní Nikon Z 50 se z mého pohledu drží velmi dobře, nicméně jakmile vezmete do ruky novou verzi, zjistíte, že to jde ještě lépe. Grip Nikonu Z 50II je o 7 mm hlubší a to je v ruce sakra znát. Zároveň je celé tělo o 6 mm vyšší (měřeno v místě zadního ovládacího kolečka), takže foťák výborně sedne i do velkých rukou.

Jestli mě něco, jazykem dnešní mládeže, mega potěšilo, tak je to redesign očnice a okuláru elektronického hledáčku. Zatímco na Z 50 očnice vyčnívá před displej bezmála o 15 mm, u Z 50II je to necelých 8 mm. Navíc okraj očnice je z tuhé gumy nebo měkkého plastu, který se – a tím jsem si skoro jistý – nebude shrnovat a trhat, jako měkká guma u původního Nikonu Z 50. Očnice je také zespoda zajištěná dvěma šroubky, takže ani nehrozí její ztracení.
Na internetu jsem zaznamenal pár hlasů, že menší vysunutí okuláru hledáčku je spíše negativum. Osobně po prvním (a druhém či třetím) focení musím suše konstatovat, že jsem si změny při používání fotoaparátu v podstatě ani nevšiml. Tedy nevšiml jsem si jí při focení, ale dobře ji zaznamenal při ukládání foťáku do brašny. „Vyčuhující“ hledáček s očnicí náchylnou k poškození nebo i ztracení je minulostí a za mě je to jenom dobře.

Ještě ke svítivosti EVF, která se „papírově“ zdvojnásobila. Jen tak, pohledem, se to dost dobře nedá změřit, okem se zdá, že dvojnásobný jas by měl asi být větší. Nicméně že vyšší jas lze u Z 50II nastavit (+5 vs. +3 kroky u Z 50), to je jednoduše realita. Obraz o něco jasnější je a také je z mého pohledu i lehce saturovanější a možná i kontrastnější. Zkrátka lepší :-) Ale ne dvojnásobně lepší – to by musel EVF dostat ještě vyšší rozlišení. Ovšem kvalitativní posun zde určitě je.

Nás obrýlené jedince těší také možnost mírného zmenšení obrazu v hledáčku, kterou mají všechna nová Zetka, ale původní Z 50 jí nedisponoval.

Na menu s návodem

Vstoupíte-li do menu, zaznamenáte samozřejmě mnohem více možností nastavení, daných novými funkcemi, plus trochu jiný design menu, kdy některé položky se zapínají napřímo stylem ON/OFF pomocí pravé šipky vícesměrného voliče.

Pro mě jsou však – po vzoru vyšších modelů Nikon Z – zásadní možnosti přizpůsobení náhledu na displeji a v hledáčku. Na displeji je nyní k dispozici až pět režimů, ve hledáčku čtyři módy zobrazení. Skvělé je, že každý z nich je uživatelsky přizpůsobitelný. Můžete si zvolit, jestli se vám v konkrétním režimu bude zobrazovat například reálný histogram, vodováha (ta pak v jednom ze dvou provedení), mřížka (5 typů) a další. Za mě chybí už jenom možnost přesouvat reálný histogram po ploše náhledu, ale to zatím nemá žádný Nikon.

Další funkcí, na kterou si majitelé původních „Zet padesátek“ budou muset chvíli zvykat, je otáčení zobrazených informací při focení na výšku. Cožpak o to, při samotném fotografování je to velmi příjemná a silně návyková funkce. Ovšem při prohlížení si musíte zvyknout na to, že s otáčením informací na displeji se otočí i význam tlačítek vícesměrného voliče. Takže máte-li fotoaparát otočený na výšku, fotkami se nelistuje tlačítky vlevo a vpravo, ale tlačítky nahoru a dolů (při orientaci na šířku) a to stejné platí pro změnu režimu zobrazení. Podotýkám, že funkci otáčení informací lze vypnout, takže kdybyste si na ni fakt nemohli zvyknout…

Co vás také okamžitě zaujme, je rychlejší odezva fotoaparátu v podstatě na cokoliv. Po expozici snímku se jeho náhled (máte-li zobrazování náhledů zapnuté) na displeji nebo v hledáčku zobrazí okamžitě. Nemůžu si pomoct, ale i reakce na posun ostřicích bodů se mi zdá rychlejší než u původního Nikonu Z 50. Při prvním focení jsem se přistihl, že při posunování AF bodu jsem byl najednou až na kraji obrazu, což ale nebylo mým záměrem. Reakce foťáku je zkrátka pohotovější. Dlužno dodat, že rychlost posunu AF bodu se dá ve třech krocích uživatelsky nastavit.

Fotografové s citlivým sluchem postřehnou také novou funkci automatické volby typu závěrky. Foťák při továrním nastavení (lze ho změnit) automaticky volí mezi mechanickou závěrkou a závěrkou s elektronickou první lamelou. A to je slyšet – mechanická závěrka funguje jakoby o jeden cyklus déle, závěrka s elektronickou první lamelou má „kratší zvuk“. Proto kdyby se vám zdálo divné, že zvláště při delších expozičních časech je zvuk jiný, tak „na vině“ je právě toto nastavení. Osobně bych jej ale neměnil – fotografovi to dává o něco větší možnost udržet z ruky delší časy. Jinak ale samozřejmě stále funguje také plně elektronická závěrka.

Pokračování příště…

Tolik úplně první seznámení, první dojmy z nového Nikonu Z 50II. Na Nikonblogu samozřejmě vydáme pokračování, respektive další článek o tom, jak se s ním fotí a jak fotí, byť tedy nepochybuji, že i v těchto parametrech si povede výborně. Zatím není k dispozici ani aktualizace NX Studia pro vyvolávání RAWů (fotoaparát ještě není v prodeji), tudíž prosím vydržte.

Ale přesto? Jak se vám Nikon Z 50II líbí? Uvažujete o upgradu ze staršího Z 50, případně Z 30 nebo Z fc?