Je spousta fotografů, kteří mají na svém přístroji nastaveno snímání do JPEG+RAW, primárně však využívají v drtivé většině případů JPEG a RAW mají jen jako zálohu. Pro strýčka Příhodu… Typicky třeba kdyby se jim náhodou povedlo některý snímek přeexponovat. Skoro se až chce říci, že pro tyto fotografy je zbytečné spouštět v počítači RAWový konvertor. Jak to? U nejednoho vyspělého fotoaparátu Nikon totiž můžete surový formát vyvolat přímo v menu prohlížení. Vracíte-li se například z fototripu po vlastech českých i vzdálenějších vlakem, můžete čas využít k editaci vašich úlovků.
Kdo je vyvolený?
Abyste věděli, zdali má pro vás smysl tento článek číst dál, prozradíme vám nejprve, kterých modelů se to týká. Jednak jsou to téměř všechny DSLR současné nabídky. Výjimkou je D700 a D3X. U kompaktů počítejte pouze s modelem Coolpix P7100, Nikony řady 1 na to jdou trochu „od lesa“ – neoznamují uživateli, že editují RAW, umožňují ale částečné úpravy typu D-Lighting, převzorkování a ořez fotografií.
U starších modelů se stačí podívat do menu prohlížení snímků, případně věc „zkonzultovat“ s manuálem k fotoaparátu.
Co je možné
Od úprav ve fotoaparátu samozřejmě neočekávejte sofistikované ladění křivek či práci s U-pointy – základní a důležité úpravy však k dispozici jsou. Předně si lze zvolit kvalitu a velikost JPEGu, do kterého bude upravená fotografie uložena. Všimněte si, že zdrojový RAW vám zůstane zachován. Poté lze ovlivnit nastavení vyvážení bílé, korekci expozice, můžete změnit volby Picture Control, redukci šumu pro vysoké ISO a konečně také nastavení D-Lightingu. To je slušná nabídka na to, že ani nepotřebujete počítač, co říkáte?
Jen podotýkám, že nabídka funkcí se může podle konkrétního modelu lišit. Principiálně však funguje vše stejně. Následující postup byl simulován na DSLR Nikon D5100.
A jak na to?
Stiskněte tlačítko Menu a „nalistujte“ sekci Menu retušování, v níž pak zvolte poslední hodnotu Zpracování snímků NEF (RAW). Nyní se vám zobrazí náhledy snímků z paměťové karty – samozřejmě pouze ty fotografie, které jste snímali do RAWu (nebo RAW+JPEG).
Pomocí čtyřsměrného voliče vyberte požadovaný snímek a potvrďte volbu tlačítkem OK. Na displeji nyní máte v levé třetině náhled fotografie, vpravo pak nabídku funkcí pro vyvolání RAWu.
První dvě hodnoty představují kvalitu komprese a velikost výsledného JPEGu. Zde doporučujeme nad ničím nepřemýšlet a automaticky nechat oboje na nejvyšší, tedy FINE a L.
Třetí volba – vyvážení bílé – už začíná být zajímavější. Znáte to klasické klišé o RAWu a dodatečném upravení vyvážení bílé, že ano? Tak přesně tohle zde funguje. Kromě toho, že můžete měnit přednastavené hodnoty jako na fotoaparátu, lze pro jemné doladění navíc ještě posouvat barevnost po vodorovné a svislé ose barevného spektra.
Další položkou je korekce expozice v rozsahu ±2 EV. Ta se hodí jak u pod-, tak hlavně u přeexponovaných fotografií. A protože pracujete v RAWu, můžete si být jisti, že u přepalů cca do 1,3 až 1,7 EV se vám podaří obnovit kresbu ve snímku.
Následující volbou je Picture Control tak, jak jej znáte z menu fotoaparátu. Můžete tedy měnit nejen přednastavené hodnoty, ale i jejich jednotlivé parametry.
Poslední dva atributy obrazu, které lze při vyvolání RAWu ve fotoaparátu měnit, jsou odšumování a D-Lighting. Oba parametry mají tři možnosti plus vypnuto.
No a konečně jakmile máte vše nastaveno, zvolte položku EXE a fotoaparát vám z RAWu vygeneruje soubor JPEG. Ten po stažení do počítače poznáte – kromě provedených úprav samozřejmě – také podle názvu. Obrazové soubory začínají předponou CSC_ …
To jsou fofry!
Vyvolání jednoho snímku trvá řádově jednotky minut, takže fotografie, které se vám nepodařilo technicky úplně korektně vyfotit, skutečně bez problémů opravíte při zmíněné cestě vlakem z fototripu. Tento postup má jedinou citelnější nevýhodu, jíž je malý náhled na displeji fotoaparátu.
Jakmile si ale vyvolávání RAWu ve fotoaparátu vyzkoušíte, po několika snímcích nabudete potřebné jistoty i na malém „elcédéčku“. Ostatně zdrojový RAW vám tak jako tak zůstane, takže případné náročnější úpravy můžete kdykoliv udělat v počítači.
9 komentáře
Díky za pěkný návod, v budoucnu se mi bude určitě hodit! :-)
„řádově jednotky minut“
To asi ne :)
A proč ne, Martine?
Aha, myslel jsem, že „řádově jednotky minut“ trvá konverze rawu ve fotoaparátu. Ale už jsem to pochopil správně, tudíž beru zpět.
Mimochodem, je zajímavé, že C i N nabízejí při převodu prakticky identické úpravy.
Ahoj Petře! Díky za návod!
No nevím, problém bude v displeji foťáku. Třeba D5100 na přímém slunci bída a ve stínu má zase jako většina LCD hodně vytažený jas a kontrast. Navíc redukce šumu na pididispleji opravdu vidět nebude. Jako funkce určitě zajímavé, ale osobně to nevyužiju ;)
Dovoil bych si jen upozornit, že kvalita převodu rawu ve fotoaparátu je mnohem nižší než v PC ať už použijete jakýkoliv sw. Hlavně si dávejte pozor pokud použijete funkci D-lighting v kombinaci např. se sepiovým tónem a kompenzací expozice do mínusu. Při určitých nastaveních jsem se dočkal nepěkných fleků (posterizace) na displeji neviditelných ale na papírové fotografii velmi dobře viditelných, navíc některá místa vykazovala viditelný barevný posun do žluta. Při převodu v nikon view s naprosto stejným nastavením je rozdíl obrovský, žádná pasterizace, žádné barevné posuny. Zkoušel jsem na D7000. Takže pozor na to.
@Pavel V: trochu nerozumím této připomínce. Proč byla použita kombinace D-Lighting + sepiový ton + kompenzace expozice přímo při převodu ve foroaparátu? Měl jsem za to, že tato funkcionalita je vhodná v případě, že pokud se fotí pouze do RAWu a někdo v tom okamžiku potřebuje JPEG, tak to převedu přímo ve fotoaparátu bez dalších úprav a předám to dál. Ale složitější úpravy bych dělal vždyck na počítači – ty obvykle počkají, až se k němu dostanu.
To Zdenek: Ano samozdřejmě že je to lepší dělat na PC a na to jsem chtěl právě upozornit, že kvalita převodu není ve fotoaparátu nic moc. Proč jsem to dělal? Abych to vyzkoušel :-) A jestli je ta funkce určena k převodu bez úprav tak proč tam jsou ty možnosti nastavení? :-) No zkrátka mělo by se to brát s rezervou.