World Press Photo 2014 – stále stejná písnička – všechna špína lidstva pohromadě

Minulý týden byly vyhlášeny výsledky letošního ročníku celosvětové fotožurnalistické soutěže World Press Photo 2014. Podobně jako loni neměla ani v tomto – už 57. ročníku WPP – porota jednoduchou práci. Vždyť do soutěže se přihlásilo přes 5 700 fotografů s bezmála sto tisíci snímky. Výsledek se ale bohužel podobá mnoha předchozím ročníkům – snad vše negativní, co se v minulém roce ve světě událo, najdete zachycené na vítězných fotografiích World Press Phota.

Vyhrál nejlepší

Abych si ale nestěžoval hned na začátku – vítězná fotografie amerického fotografa Johna Stanmeyera s lakonickým názvem Signal je téměř dokonalá. Zobrazuje africké utečence, kteří se na pobřeží města Džibuti snaží zachytit mobilní signál ze sousedního Somálska, aby mohli komunikovat s příbuznými.

Snímek s téměř přízračnou atmosférou se naprosto vymyká obvyklému zobrazení „utečenecké tematiky“. Kdybyste nevěděli, o co se jedná, možná se budete domnívat, že jde o nějakou scénu ze sci-fi filmu. Je zde velký kus symboliky, díky svítícím displejům mobilů je jasně daná současnost, zvednuté ruce představují naději i smíření…

„Česká stopa“

Protože vloni jsem byl lehce kritizován, že jsem „českou stopu“ ve WPP nechal až skoro na konec článku (což jsem pak – jak alespoň doufám – napravil velkým rozhovorem s Romanem Vondroušem), letos stejnou chybu opakovat nebudu. Vězte tedy hned teď, že čestné uznání v kategorii Daily Life (Každodenní život) získala Jana Ašenbrennerová za sérii snímků konžských homosexuálů. Že vám to něco říká? Ano, v loňském roce tato fotografka za stejný cyklus získala také čestné uznání v tuzemské soutěži Czech Press Photo 2013.

Sport na jedničku

Přestože mám velmi rád ucelené fotografické cykly, musím přiznat, že v letošním ročníku World Press Phota mě více oslovily jednotlivé snímky. Skvělá je například černobílá podvodní fotografie Free diving with sharks Donalda Miralleho, který za ni získal 3. místo v kategorii Sport – jednotlivé snímky. Ostatně ve sportu neuděláte chybu s žádným oceněním, dokonce bych zde našel i výjimku v kategorii sérií – cyklus čínského fotografa Kunronga Chena s názvem Daily exercise (něco jako Denní cvičení), zachycující „lidová sportoviště“ z ptačího pohledu, je prostě výborný.

Hromada neštěstí…

Pohlédneme-li na WPP z takříkajíc fotografického pohledu, pak nelze nepřiznat, že tato celosvětová fotožurnalistická soutěž přináší skvělé snímky, o tom není sporu. Nicméně kámen úrazu je v dramaturgii této akce… Kdyby výsledky World Press Phota zhlédnul mimozemšťan neznalý místních (čti pozemských) poměrů, musel by si nutně myslet, že lidstvo je – dámy nechť prosím prominou – totálně ve sračkách, těsně před vyhynutím, jen kousíček od konce světa. Ano, já naprosto chápu, že je třeba lidem ukazovat nepokoje, sváry, konflikty a války – například i my, kteří žijeme v klidné zemi musíme vědět, že nejde o samozřejmost pro všechny lidi. Vím, že je nutné poukazovat na nectnosti typu ekologických katastrof, drogových a jiných závislostí, domácího násilí či náboženských a rasových nesnášenlivostí. V případě World Press Phota se tedy znovu po roce ptám: Je nutné toto všechno ukazovat v rámci jedné jediné fotografické přehlídky? Odpovím si sám: není. Otázkou je, kdy to pochopí odborná porota této soutěže, která je za tento přístup už mnoho let (marně) kritizovaná ze všech (světových) stran…

Všechny oceněné snímky a další informace o World Press Photo najdete zde

Galerie vybraných vítězných snímků World Press Phota 2014