World Press Photo 2013 – přehlídka celosvětové hrůzy. Jako obvykle

Nikoho asi nepřekvapí, že si minulý týden vyhlášené výsledky celosvětové fotožurnalistické soutěže World Press Photo, nijak nezadají s léty nastolenou „tradicí“ přehlídky té největší špíny, bolesti a utrpení, jaké se v uplynulém roce v celosvětových médiích propíraly. Abych ale nezjednodušoval a vyjadřoval se přesně, najdete zde – byť pouze v minoritě – i fotografie opačného charakteru, skvělé wildlife snímky a špičkové sportovní fotografie. Ostatně hned na začátku je třeba zdůraznit první místo fotografa ČTK Romana Vondrouše v kategorii Sports Action.

Bolest na předních místech

Než se ale dostaneme k našemu oceněnému fotografovi podrobněji, pojďme se krátce věnovat ostatním šťastlivcům letošního ročníku World Press Photo. Vítězný snímek pořídil švédský fotograf Paul Hansen, pracující pro deník Dagens Nyheter. Příběh tohoto snímku se odehrává v palestinské Gaze, kde dva bratři pohřbívají svoje malé sourozence, které zabil izraelský raketový útok.

Podobných lidských tragédií najdete mezi oceněnými snímky World Press Phota 2013 bohužel většinu. Jsou kategorie, kde dokonce žádné jiné nespatříte (Spot News, General News, částečně i Contemporary Issues /Současnost nebo chcete-li Problémy současnosti/). Snad jako nejhumanističtěji vyznívající bych vyzvednul třetí místo v kategorii General News–stories australského fotografa Daniela Berehulaka s názvem Japan: After the Wave (Japonsko po vlně). Celou sérii „po tsunami“ najdete na webu WPP.

Žádnou nirvánu nenajdete ani v kategorii Daily Life (Každodenní život), byť například série černobílých fotografií Mirella (1. místo Daily Life-stories) italského fotografa Fausta Podaviniho, je výtečná.

Nejsem ani cynik, ani nezavírám oči před problémy lidstva (které si, jak musím nyní už cynicky dodat, stejně způsobilo a stále působí jen samo sobě), ale třeba dokument Victims of Forced Love o íránské ženě a její tříleté dceři, které manžel znetvořil kyselinou, je skutečně šílený, určený pouze pro silné žaludky. Fotografie pořídil íránský fotograf Ebrahim Noroozi a obdržel za ně první místo v kategorii Observed portraits-stories („Přirozený“ portrét).

Pro klid do přírody a ke sportu

Na strašlivosti světa vás nechá World Press Photo zapomenout v kategoriích Sport a Nature (Příroda). Osvědčenou kvalitu představuje známý kanadský fotograf Paul Nicklen a jeho první místo za sérii snímků o tučňácích císařských, úžasné jsou podmořské fotografie žraloků velrybích od Němce Thomase P. Peschaka, žijícího v jižní Africe (3. místo Nature-stories).

Pomalu se dostáváme ke sportu. Zde celý svět očekával příval fotografií z loňské Londýnské Olympiády 2012, kupodivu (netvrdím, že je to špatně) se jich ve WPP 2013 moc neobjevilo, či spíše neumístilo. Mám-li ale vypíchnout jednu, pak jako vynikající musím označit London 2012 – An Overview (Londýn 2012 z nadhledu, 3. místo Sports Action-stories). Jde přesněji řečeno o sérii snímků australského autora Chrise McGratha z londýnské Olympiády, která se vymyká ze škatulky klasické sportovní fotografie neotřelým nápadem a svým výtvarným pojetím.

No a jsme konečně u jediného českého fotografa, který byl v letošním ročníku World Press Phota oceněn – Romana Vondrouše. Jeho černobílá série Cross Country Steeplechase z prostředí koňských dostihů v Pardubicích a na dalších závodištích si první místo v kategorii Sports Action-stories zasloužila naprostým právem. Jde o vynikající soubor abych tak řekl „sportovního dokumentu“ s velmi vyváženou dramaturgií, která nestaví jen na efektních fotografiích koní v trysku, ale pracuje i se snímky zázemí člověčích i zvířecích aktérů dostihů.

Není jistě náhoda, že Roman Vondrouš se stejným souborem vyhrál loňské Czech Press Photo – ostatně v tuzemské soutěži se tento autor profiluje (s výjimkou ročníku 2011) s železnou pravidelností již od roku 2004.

Snímky Romana Vondrouše – byť tentokrát nešlo o sportovní tématiku – jste měli možnost v loňském roce vidět také v Czech Photo Gallery.

World Press Photo rozporuplné

„Press foto“ není žádná selanka. Klobouk dolů před fotografy, kteří nezřídka pracují v oblastech, kam by normální člověk nejel ani v obrněném transportéru. Na místech, kde lidský život ztratil svou cenu, v lokalitách doslova Bohem zapomenutých. Jejich snímky – spolu s dalšími obrazovými a audiovizuálními záznamy tvoří paměť historie lidstva. Zachycené události jsou pro člověka velice významné a je třeba si je připomínat – ať už pro poučení nebo rovnou pro výstrahu.

[pullquote]Tři čísla WPP 2013: 5 666 fotografů 124 národností obeslalo soutěž 103 481 fotografiemi[/pullquote] Potud je všechno v naprostém pořádku. Mám ale otázku: Je nutné všechno to zlo, nenávist, krev a mrtvoly koncentrovat do jednoho každoročního obrazového souboru s názvem Word Press Photo? A to v kontextu skutečnosti, že tyto fotografie víceméně pravidelně vídáme po celý rok v médiích?

Odpovím si sám, nezbytné to určitě není. Na světě bezpochyby existují tisíce dalších skvělých snímků s neméně vysokou historickou či humanitární hodnotou, ale necrčí z nich krev, nelétají na nich kolem střepiny, netečou drogy do žil, zkrátka nečiší z nich ta veškerá lidská špína tak syrově, prvoplánově, až se mi chce říci bulvárně, jako na fotografiích, které už mnoho let vídáme v soutěži World Press Photo.

Jestliže v Česku už nějaký čas voláme po změně v tuzemské alternativě Czech Press Photo, možná bychom měli začít to stejně dělat i v rámci celosvětové fotožurnalistické soutěže. Osobně si myslím, že by jí menší obroda rozhodně prospěla a celkovému významu pro historický obraz lidstva – který, jak opakuji, jí neupírám – by to vůbec neuškodilo.

Všechny oceněné snímky a další informace o World Press Photo najdete zde

Galerie vybraných vítězných snímků World Press Phota 2013