Všechno, co chcete říci za minutu. Rozhovor s tvůrci projektu JSEM | Galerie osobností

Make Trend Production, to je mladá autorská dvojice – Edita Horová a Matěj Třasák. Když v minulém roce podlehli pokušení, účastnit se soutěže 7DAYZ Film Contest (výsledek jejich snažení zhlédněte zde), neměli s natáčením videa téměř žádné zkušenosti. Tvorba krátkých videofilmů je však pohltila takovým způsobem, že dnes působí například na Stream.cz či Playtvak.cz. Jejich volná tvorba, na níž spolupracují se společností Nikon, nese název JSEM | Galerie osobností. A o ní jsme si také povídali v rozhovoru pro Nikonblog.

Jak vlastně vznikl projekt JSEM | Galerie osobností?

Základní myšlenka je obsažená v názvu – chtěli jsme vytvořit něco podobného jako je třeba Nikon galerie, ale v podobě videí. Tak, jako chodíte do galerie, koukáte se na fotky, představujete si za nimi svoje příběhy, čtete si popisky, které obrazy dotváří… podobně jsme chtěli udělat videogalerii osobností.

Prvních pět videí je na světě. Nelze si nevšimnout stopáže téměř přesně jednu minutu. Proč?

Minuta je vtipná, je výstižná, je tam všechno řečené a – nebudeme si nic nalhávat – krátká videa, to je současný trend.

Jak moc je těžké dostat do šedesáti sekund všechno, co potřebujete nebo spíš chcete?

Těžké se to zdá být hlavně na začátku, než se člověk rozmluví. Kolikrát si to totiž ani neuvědomíte a najednou mluvíte tři, čtyři pět minut. Ale to není potřeba. Nicméně ty osobnosti si sami po prvním „jetí“ uvědomí, co chtějí říct, co je pro ně podstatné a potom už to jde rychle. Minuta stačí…

Jak probíhá natáčení konkrétně? Dáváte těm lidem předem otázky, aby se mohli připravit?

Ano, dáváme. Máme čtyři okruhy otázek a pointa je v tom, že každému pokládáme ty stejné, i když jsou otázky samozřejmě formulované pro každého tak, aby mu co nejlépe seděly. Ale v praxi jsme zjistili, že nikdo otázky předem nečte a všichni chtěli mluvit rovnou „spatra“. Takže si to vždycky ještě projdeme, a pak už se natáčí. Většinou stačí dva až tři pokusy, někdy to dají i na první.

V těch videích vlastně žádné otázky nezazní…

To byl jeden ze záměrů, aby to fungovalo jako vyprávění jednotlivých osobností. Zajímavá část je, když se ti lidé mají sami představit. To se pak nejprve sami sebe ptají „Kdo já vlastně jsem? Jsem sochař? Jsem výtvarník? Jsem ten či onen? Nebo tamten?“.

Někdo by si mohl myslet něco ve smyslu „minutové video, to je legrace“, ale ona to asi zase takové sranda nebude, že? Naopak bych předpokládal, že je to docela těžké.

Nás to jednak hodně baví, a druhak se ukázalo, že to všechno funguje velmi spontánně. Všechno si pokaždé neuvěřitelně „sedlo“. Počínaje výběrem osobností, přes komunikaci s nimi, ochotu spolupracovat, až po samotné natáčení, které bylo vždycky příjemné.
Jediný zádrhel byl paradoxně úvodní díl – naše představení – to jsme vymýšleli asi měsíc a půl, to hodně bolelo. Původní myšlenka byla natočit první díl o nás, ale to nám později přišlo zbytečné. My jsme tvůrci v pozadí, což není důležité pro smysl samotného projektu. Proto se tam také mihneme jen asi vteřinu a půl. Důležité je představit celý projekt, tedy hlavní myšlenku, tvůrce, techniku a samozřejmě jednotlivé osobnosti.

Nikon D750 je v úvodním videu poznat poměrně zřetelně, já nicméně také vím, že jste pro natáčení použili jen jeden pevný objektiv.

Ano, natáčeli jsme na pětatřicítku. Je to ohnisko, které je velmi variabilní – dokáže udělat skvělý celek, dokáže udělat i super detail. Kdybychom to natáčeli na padesátku, tak už bude obraz hodně zavřený, s širokými ohnisky zase otevřený, detaily by nebyly tak intimní, zkrátka 35 mm nám vychází jako nejlepší ohnisko.

Který Nikkor jste používali? F1,8 nebo F1,4?

Střídali jsme oba. Jen světelnější sklo jsme používali méně – je obtížnější jej doostřit.

Chcete říct, že jste natáčeli na „plnou díru“?

Jasně! Většina záběrů je natočená s plně otevřenou clonou. Líbí se nám ten efekt, když osoba v záběru na chvíli uteče z ostrosti, pak se tam zase vrátí… máme to raději s menšími vadami a nedokonalostmi než úplně čistý, sterilní, dokonale zaostřený obraz.

Takže foťák na stativu…

Ne ne… Stativ jsme samozřejmě používali, ale hodně jsme točili z ruky, často jsme využívali slider. Chtěli jsme být hodně kreativní a ukázat co nejvíce možností, co se s tím foťákem dá dělat a že dokáže skoro plnohodnotně zastoupit kameru.

Skoro plnohodnotně? :-)

Kdyby mělo video vyšší bitrate a dalo se natáčet do RAWu, bylo by to úplně dokonalé. Dá se to přirovnat k focení do JPEGu nebo do RAWu. V RAWu máte vždycky mnohem větší prostor k postprodukci aniž by to negativně ovlivnilo kvalitu.

Natáčeli jste přes HDMI rekordér nebo jste video nechali klasicky ukládat v MOVu na paměťovou kartu?

Přímo na kartu. I to byla součást toho, ukázat, co Nikon D750 umí v základu. Navíc jednotlivé záběry nebyly dlouhé, takže tam vůbec nebyl problém. Pouze jsme si vytvořili vlastní „plochý“ profil v nastavení Picture Control, abychom měli větší prostor k úpravám obrazu při postprodukci.

Jinak si ale, jak jsem vypozoroval, Nikon D750 chválíte…

Ano, je to lehký foťák, má úplně skvělý displej jak co se týče rozlišení a barevnosti, tak jeho polohovatelnost je pro natáčení videa k nezaplacení. Také samotná kvalita výstupu je oproti starším Nikonům jasně vyšší. Jedinou vadou, na kterou si ale stěžuje mnohem víc lidí než jen my, je to, že při vyklopení displeje si člověk obvykle shodí očnici z hledáčku…

Vraťme se ještě k vašemu projektu JSEM | Galerie osobností. V době vydání tohoto rozhovoru máte natočeno kromě úvodního dílu pět částí. Předpokládám, že to není konec, nebo ano?

Můžeme prozradit, že máme natočený další díl – s Jakubem Dvorským, tvůrcem počítačové hry Samorost. Chystá se také sedmá část, ale o ní ještě nechceme mluvit, tu bychom si ještě nechali pod pokličkou.
Jinak to samozřejmě ani sedmičkou nekončí. Nechceme ale dělat deset dílů měsíčně jenom kvůli kvantitě. Jde nám o to, aby tahle galerie osobností byla pro diváky inspirativní, motivující. Jsme přesvědčeni o tom, že u nás máme velkou spoustu šikovných lidí. Lidí, kteří něco vytváří, jsou za nimi vidět skvělé výsledky. Klidně může jít třeba i o klasická řemesla nebo například vědce. Nemusí to tedy být jen umělci – třeba teď máme „v hledáčku“ jednoho ultramaratonce, narazili jsme na zajímavého jogína…

Děkuji za rozhovor a přeji vám hodně úspěchů!

MakeTrend Production

Make Trend Production – Edita Horová a Matěj Třasák Projekt MakeTrend Production vznikl v roce 2015. Jedná se o dítě fotografa, grafika a kameramana Matěje Třasáka a fotografky Edity Horové. Zatímco v osobním životě jsou partnery již více než deset let, krok k profesionálnímu partnerství udělali až před dvěma lety. Výsledky ale každý měsíc překonávají jejich původní skepsi. Úspěch projektu MakeTrend Production ve kterém společně fotí, natáčejí a sestavují svůj vizuální pohled na svět je toho důkazem.

Za necelé dva roky spolu nafotili desítky událostí, připravují již třetí pořad a navrhli řadu vizuálů pro firmy, umělce a jednotlivce. Nebojí se vytvářet užité umění s uměleckým přesahem. A líbí se to.

www.maketrend.cz


Backstage fotografie z natáčení

Sdílej

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *