Techrozhovor – s Pavlem Otevřelem o DSLR videu a Nikonu D800

Pavel Otevřel není s více než třicetiletou praxí za kamerou žádný začátečník. Zkušený kameraman natáčel v různých podmínkách po celém světě a prošlo mu rukama mnoho kamer – od filmových, přes reportážní až po televizní. Stejně jako mnozí jeho kolegové se však v poslední době začíná čím dál více dostávat do styku s digitálními zrcadlovkami, plnícími právě funkci videokamer. Jeho první dílko – krátké video z prezentace Nikonu D800 v New Yorku – jsme již na Nikonblogu představovali. Nyní nastává čas publikovat slíbený rozhovor, ve kterém Pavel Otevřel také poradí těm, kteří se dosud s natáčením videa pomocí DSLR tak trochu neúspěšně „perou“.

Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Kdy jste se poprvé setkal, respektive vyzkoušel si natáčení videa pomocí digitální zrcadlovky?

Bylo to loni nebo předloni, když jsme se synem (který jde v otcových šlépějích – pozn. redakce) zkoušeli Nikon D7000. Tehdy jsme k tomu neměli žádný rig ani jinou podpěrku. I tak jsem ale poznal, že toto určitě není slepá cesta – naopak mě to velmi zaujalo.

Dnes, když už toho o natáčení DSLR videa víte mnohem více, jak jej hodnotíte ve srovnání s ostatními technologiemi?

Natáčení digitální zrcadlovkou – a zvláště modelem s fullframe snímačem – je skvělé pro lidi, kteří mají rádi film a filmovou práci vůbec. Z DSLR vyleze obrázek (filmový záběr) jako z filmové kamery, kde se používají světelné objektivy F1,2 a pevná skla. Ta hloubka ostrosti, se kterou se dá na rozdíl od malých digitálních kamer krásně pohrát, je úžasná.
Filmová kamera ale stojí neskutečné peníze, nehledě na spotřební materiál a další aspekty. Nikon D800 koupíte za necelých 70 tisíc, k tomu pár světelných pevných skel, rig (vysvětlení viz dále – pozn. redakce) a další příslušenství – stále jste však cenově o řád níže.

Oproti filmu je ale digitální záznam technicky dokonalejší nebo ne?

Ani ne tak dokonalejší, jako ostřejší, přesnější, až sterilnější… Co je ostré, je ostré až moc – film má oproti tomu trochu jiný charakter. Osobně jsem toho názoru, že digitální záznam je dobré ve střižně trochu „pokazit“, třeba jen ztmavit rohy. Však jsem to taky tak udělal u toho New Yorku. Zde jsem navíc párkrát použil i efektové filtry typu tilt&shift. Bylo to v případech, kde byly záběry na Dana Vojtěcha, který některé snímky fotil právě „shiftovacím“ objektivem.

Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
V New Yorku jste již natáčel s Nikonem D800 a to, řekl bych, v „plné polní“ – s nejrůznějším speciálním příslušenstvím. Dá se vůbec s DSLR smysluplně pracovat jen tak „nalehko“? Ergonomie je přece jenom primárně přizpůsobená fotografování.

Dá, ve spojení s displejovou lupou. Dovedu si představit, že to držím jako klasický foťák a dělám reportáž. Dokonce se tak dá klasicky ručně ostřit. Není to o moc horší, dnes jsou kamerky taky malé, nejsou na rameni. Je to o způsobu držení.
Na významnější reportáž nebo dokument bych si vzal ramenní opěrku od firmy Zakuto, možná bych oželel follow fokus (vysvětlení viz dále – pozn. redakce), manuálním objektivem bych ostřil klasicky, plus opět by byl nutný okulár – displejová lupa.
Na vážnou práci, na kterou je čas, kdy můžete měnit objektivy, nemusíte tam mít zoom 24–70 mm – celá ta sestava s follow fokusem, externím monitorem pro kameramana, pro ostřiče nebo režiséra, velký stativ – paráda! O tom ale nebyla tahle otázka…

K tomu jsem se stejně chtěl dostat, takže díky za oslí můstek. Co to tedy bylo za trubkové monstrum, ve kterém jste měl vy a mnoho vašich kolegů kameramanů v New Yorku uzavřenou „Dé osmistovku“?

To je takzvaný rig – modulární konstrukce, která z DSLR dělá kameru. Rig má (může mít) ramenní opěrku plus dalších několik držadel, sestavu DSLR + objektiv lze uvnitř něj vyvážit, pouze u dlouhých a těžkých objektivů bývá problém. Rig má také tzv. follow focus. Je to vlastně převod z ostřícího prstence objektivu na boční kolečko, kterým se mnohem lépe zaostřuje. Moderní autofokusové objektivy mají ale bohužel velmi krátkou dráhu ostření, takže se s nimi pracuje mnohem hůře než se starými manuálními skly, u nichž šla škála přes celý objektiv.
Na rig také můžete nasadit kompendium – filmařskou sluneční clonu, klapky, mikrofon, přídavné akumulátory, externí monitor… Je to zkrátka příslušenství, bez kterého se profesionální práce neobejde.
Když se ještě vrátím k tomu externímu monitoru – já jsem v New Yorku měl bohužel pouze nástavec na displej. Jsem zvyklý z kamer, že mají z boku výklopné displeje, nebo hledáčky. Když chcete udělat podhled, „hodíte“ kameru na zem, zvednete hledáček, odklopíte ho. Máte předem zaostřeno, kompozici vidíte. Tady to nešlo, i když New York k tomu vybízel, ty mrakodrapy… Jenže to bych se musel pořád válet po zemi. K tomu jedinému jsem měl výhrady, a ještě vlastně k ovládání spouště. Fotoaparát je totiž v rigu tak uzavřený, že se těžko dostává k některým ovládacím prvkům a patří k nim i spoušť. Chtělo by to dálkovou spoušť. Bez ní jsem musel začít o pět vteřin dřív, protože bylo třeba počítat s prodlevou než hodím sestavu na rameno a zkomponuji záběr. Těch pár vteřin se samozřejmě ve střižně „zahodí“.

Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Pojďme nyní k samotnému Nikonu D800. Jak hodnotíte jeho výstup?

„Dé osmistovku“ jsem měl po New Yorku ještě na natáčení stěhování slonů s Petrem Horkým v Rotterdamu a aniž bych chtěl Nikonu dělat reklamu, tak musím říct, že jsem ji vracel s těžkým srdcem. Díky tomu, že jsou obrazová data „sbírána“ z 36Mpx snímače, mají obrázky vynikající dynamiku. Nemusíte se tak často obávat vypálení světel nebo stínů bez kresby. Stejně tak výborná je citlivost, kdy natáčet na ISO 1 600 není vůbec problém, na kvalitě to téměř nepoznáte. Velmi spokojený jsem byl také s barevností obrazu.
Protože zároveň i fotím, fakt si dovedu představit, že bych měl jen jeden stroj, D800 na focení i na natáčení.

Díky za hodnocení, pojďme nyní prosím ke slíbenému know-how pro čtenáře. Čím začít natáčení videa digitální zrcadlovkou?

Nejprve si musíte nastavit kvalitu a framerate – snímkovou frekvenci. Pokud vaše DSLR umožňuje natáčet Full HD, neváhal bych a nastavil jej. Pouze pokud nemáte dostatečně výkonný počítač pro jeho následné zpracování, sáhněte po nižším rozlišení videa. U snímkové frekvence je to poměrně jednoznačné: 25 sn./s. Ani ne 24 sn./s – to je framerate filmu, ani ne 30 sn./s, to patří americké normě NTSC. My u nás pracujeme v PALu a ten má 25 sn./s. Střihové softwary samozřejmě umí odlišné hodnoty přepočítat, ale je to zbytečné, když zdrojový materiál můžete mít natočený už dopředu správně.

Ještě něco je třeba nastavit dopředu než zmáčknu videospoušť?

No…, skoro všechno. Dalším parametrem je vyvážení bílé. Rozhodně jej nenechávejte na automatice – ta by se totiž mohla při změně světelných podmínek, například při švenkování, snažit napravovat barevnost, která by pak v rámci jednoho záběru nebyla shodná. Což je samozřejmě špatně. Použijte proto buď kalibraci bílé nebo – v případě normálního denního světla – nastavení na „sluníčko“. Třeba já mám rád teplé barvy, takže místo středně šedé kalibrační tabulky používám občas k nastavení barevnosti světle modrou tabulku. Kelviny nepoužívám.
Je třeba si ale uvědomit, že při pevném nastavení vyvážení bílé musíte zároveň promýšlet záběr tak, aby se vám v něm neměnilo osvětlení. To ale platí i pro další parametry: clonu či citlivost.

Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Pavel Otevřel | Foto Dan Vojtěch
Čímž se dostáváme k expozici…

Ano, ta je samozřejmě klíčová. Základ tvoří čas, se kterým se na rozdíl od fotografování nedá příliš hýbat. Zvykněte si pro začátek, že se natáčí časem 1/50 s. Jde to i jinými časy, to už je ale debata na delší dobu. Padesátina je základ, to si zapamatujte. Z toho vyplývá, že se video natáčí v manuálním expozičním režimu a správný osvit se „dohání“ cloněním a volbou ISO. Opět, stejně jako u vyvážení bílé připomínám, že byste měli mít pečlivě promyšlený záběr. S jednou hodnotou ISO se nedá přejít ze slunka do místnosti apod.

No dobře, pokud ale budu „dohánět“ expozici cloněním, kde je ona výhoda práce s hloubkou ostrosti? Na slunci mi světelná skla budou s expozicí 1/50 s k ničemu, nebo ne?

Nebudou, použijete-li neutrálně šedé filtry. To je ve filmařině naprosto běžná praxe – ostatně vámi popsaný problém ani jinak nelze řešit. Kromě umělého osvětlení, ale to je opět jiná kapitola.

Takže jestli se nepletu, zbývá nám už jen zaostřování?

Opět i zde doporučím používat manuální ostření. Klasický fotoamatér to bude mít „o něco“ těžší než profesionál, jež by měl mít asistenta, který se stará o follow fokus – ostří podle značek, na sebe má otočený externí monitor, vidí jestli je záběr ostrý.
Proč ale manuální ostření? Autofokus DSLR není optimalizovaný pro plynulé jemné kontinuální ostření reportážních videokamer. Má tendence „poskakovat“ mezi objekty, je zkrátka navržený pro jednosnímkové ostření. Naučte se používat manuál, nikdy se vám to neztratí.

Ještě jsme málem zapomněli na stabilizaci

Teď budu mluvit jen za sebe – já stabilizaci nepoužívám. Když jsem ji zkoušel u kamer, setkával jsem se s podobnými problémy jako u kontinuálního autofokusu DSLR. Stabilizace se občas zadrhla, pak se snažila dohnat pohyb kamery, bylo to trhané. Běžná ohniska udržím z ruky i bez stabilizace. Vždy, když to jde, používám kvalitní stativ s fluidní hlavou. Ostatně pořízení pevného stativu s videohlavou čtenářům musím vřele doporučit – to je základ pro každého kameramana.

Pavle, díky za rozhovor a rady čtenářům Nikonblogu.cz!
  Pavel Otevřel

Pavel Otevřel
Vyškovský rodák vystudoval SUPŠ v Brně, obor Užitá fotografie. Po krátké praxi v tehdejší NDR nastoupil jako fotograf do Etnografického muzea v Brně. V roce 1993 jej zlákalo ČsT studio Brno, kde pracoval jako asistent kamery. Díky získané zkušenosti se během dalších let stál kameramanem. Po roce 1989 je na volné noze, pracuje pro všechny televize v našem regionu.

Mezi nejvýznamnější filmy a pořady, na kterých se podílel, patří např. Četnické humoresky na ČT1, talk show Banánové rybičky, hudební cyklus Na moll, 102 Oktanů na Novasport atd. V současné době natáčí s režisérem Petrem Horkým (se kterým mimo jiné spolupracuje na cestopisných dokumentech po celou dobu své aktivní kariéry) dokument o cestovateli Miroslavu Zikmundovi.

Stále se také aktivně věnuje klasické fotografii jako člen Vyškovského fotoklubu Orion.


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

17 komentáře

  1. Sláva! Tak jsem se konečně něco dozvěděl o videování s DSLR (nemíním se mu věnovat, ale co kdyby člověk potkal sněženého muže…). Jen ještě postrádám vysvětlení – k čemu je u D800 možnost nastavení snímání 50 a 60 obr./sec – resp. v jakých případech je dobré je použít, když standard je 25sn./sec – jak říká p. Otevřel. A pak něco podrobnějšího o indexování a jeho využití (jestli se ptám pitomě, sorry, videokameru nevlastním, takže moje videoznalosti jsou na úrovni vypnout, zapnout).

  2. Díky. Zajímalo by mě, kde nakoupit příslušenství (rig, stabilizátory, apod.) za rozumnou cenu. Nemáte tip na kamenný obchod, kde bych si to mohl i vyzkoušet? Nejlépe teda v Brně.

  3. 2Honza: 50 a 60 fps jsou dvojnásobky standardního frameratu PAL a NSTC, což znamená, že je obraz natáčený dvojnásobnou rychlostí. Při reprodukci standardní rychlostí je pak obraz zpomalený. Používá se pro speciální účely, kdy je třeba např. studovat fáze pohybu apod.

  4. Díky tomu, že je pan Otevřel profesionál, je jeho názor velice podnětný. Na druhou stranu, nezazněla v něm téměř žádná kritika něčeho podstatného. Což je v příkrém rozporu s „testem“ od pana Davida Neffa na Technetu, který porovnával D800 s Canon 5D Mark III a nový Nikon totálně rozcupoval. Důkazy v podobě fotografií, bohužel, podporují jeho závěry.
    Ptám se tedy sám sebe, jsou ti, kdo měli v NY možnost otestovat D800 tak zavilí fandové Nikonu nebo je pan Neff, po vzoru svého otce tak zavilým Canonistou?

  5. Pavel Otevřel v NY (a jinde) testoval pouze natáčení videa Nikonem D800 a o tom v „testu“ na Technetu (který zcela správně píšete v uvozovkách) není ani slovo (kromě konstatování, že oba aparáty umí Full HD video a to nebude předmětem /ehmm…/ recenze).

  6. Původně jsem to chtěl napsat pod o pár dní starší článek o poznatcích z focení s D800, ale předpokládal jsem, že by můj příspěvek zapadl.

  7. Ještě ke snímací frekvenci D 800:
    Pan Lindner mi na mou otázku o významu a použití frekvencí 50 resp. 60/sn za sec. při videování odpověděl, že dvojnásobná rychlost slouží např. ke studiu pohybu – zrychlený záběr znamená při promítání standardní ryhclosti de facto zpomalený pohyb (takhle to – jak si vzpomínám, platilo zcela jednoznačně v době klasických filmových kamer). Tak jsem vzal D 800 – natočil dva identické záběry pochodujícího muže – jednou 25/sn/sec a po druhé 50/sn/sec a těšil jsem se, že při promítnutí budu studovat pohyb nohou a rukou… leč – výsledný promítnutý obraz v tom nejobyčejnějším „windowsovském“ prohlížeči (podotýkám zcela bez jakýchkoli úprav) je naprosto stejný – ten chlap pochoduje stejně rychle na obou záběrech, (které mohu samozřejmě poskytnout.) Takže se studium pohybu nekonalo. Jenom objem dat byl o polovinu větší (v prvním příapdě 7 MB, ve druhém případě něco přes deset). Tak bych rád věděl, jak to tedy je.
    Díky .

  8. Honzo, prohlížeče většinou framerate automaticky přepočítají na „správnou“ rychlost. Těch 50 nebo 60 fps je třeba „skrouhnout“ ve střihovém programu. Jinak větší datový objem je samozřejmě logický – je tam více snímků.

  9. 2 Honza: Přehrávač přehraje tak, jak mu info uložené ve videu řekne – tedy klidně 50 fps i třeba 5 fps a rychlost se nezmění. Pokud je potřeba zpomalit, je jedna možnost střižna, pokud jde ale jen o prohlížení, stačí trochu chytřejší přehrávač. Třeba Media Player Classic Home Cinema (freeware) umí skoro libovolně nastavovat rychlost přehrává (Ctrl + šipky nahoru a dolů)

  10. Nephilim: To, co předvedl ve svém článku David Neff a k dokonalosti dotáhl Petr Topič je, bohužel, klasickou ukázkou účelové manipulace, která ve většině případů nectí jeden z pilířů jakéhokoliv porovnání – identické záběry obou fotoaparátů při shodném nastavení. Za takovéto „testy“ bych se osobně styděl do morku kostí. Zajímavé je, že např. „amatéři“ z dpreview došli k jiným závěrům. Že by Nikon zaplatil na iDnes málo reklamy?:)

  11. Dobrý den a děkuji za tento článek,který mi končně vnesl jasno jak je to s videm u DSLR.
    Vrtalo mi hlavou,jak se to video natáčí,přišlo mi to příšerně nepohodlné. O existenci toho „rigu“ Nikon taktně mlčí. Obávám se,že bude dražší ne celá kamera.
    Nikon se na svých stránkách neobtěžoval vysvětlit že je potřeba celé „lešení“ jako příslušenství.
    Myslím že jako amatérovi by mi do začátku stačil mikrofon a ta displejová lupa(bez té to myslím vůbec není možné), ale tu lupu se mi nedaří ani vygooglovat.
    Kde se to dá koupit?

  12. Pane Zahrádko, kdyby Nikon „taktně mlčel“ jak píšete, nebyl by zde ani tento článek :) Jinak průměrná cena rigu je cca 40–50 000 Kč a celou škálu příslušenství pro DSLR video včetně displejových očnic má např. Saskia.cz

  13. Tím „taktně mlčí“ jsem myslel nenabízí,nevyrábí,neinformuje v manuálu.
    Do přečtení tohoto skvělého článku jsem nechápal jak s tím někdo může natáčet.Kvalita videa sice výborná,ale jak ten aparát držet a ještě manuálně ostřit? A hlavně kam se při tom koukat?
    Teď už to vím,děkuji za článek i odpověď s odkazem.
    Rig je pro amatéra velká pálka,ale ta očnice jistě za nákup stojí.
    Mimochodem – narazil jsem na očnice s magnetickým úchytem-nevadí ten magnet?

  14. Dobrý deň.
    Vlastním dva kusy NIKON D800 a nikto mi nevie dať odpoveď na môj problem pri nakrúcaní HD 1080p 25fps. Pri nakrúcaní videa 1080p pri Čase 1/50s a clone v celom rozsahu a ISO v celom rozsahu je už pri minimalnom pohybe obraz nekludný a na FUL HD televízore doslova nepozerateľný. Chcel by som sa spýtať čím to je spôsobené a ako sa to dá odstraniť.
    Ďakujem.

  15. A není třeba slabá konfigurace nějakého článku v celém zobrazovacím řetězci či zpracování?
    >
    Filmoval jsem kdysi v mládí klasickými „16“ mm kamerami v jednom „foto-film“ kroužku, pak u hasičů velkou profidigi Sonkou, která se hezky držela na rameni a pár poloprofidigi kamerami dalšími a do filmování digizrcadlovkami se moc nehnal.
    Teď jsem 2 roky zkoušel, co dovede ten nikonovský „jednopalec“ a kde jsou jeho limity. V rámci toho i při focení uvedení nového CD skupiny Prime Time Voices v jednom jazzovém klubu se zoufale nízkou hladinou osvětlení zkusil bez přípravy, na plnou automatiku udělat i pár videozáběrů v plném rozlišení HD, co umí Nikon1 V2.
    A zjistil, že jen na přehrání takovéhoto záznamu musím mít lepší počítač, můj notebook 5 let starý měl také problém plynule přehrát fullHD z N1V2.
    Na novém ntb s rychlým procesorem, dostatkem paměti a 64bit systému už problém nemám, ale na zpracování takovéhoto záznamu stejně budu muset pořídit něco výkonnějšího.
    Zkoušel jsem následující ukázku stříhat v Pinnacle Studiu s dost brutálními úpravami, protože zdrojové video je velmi tmavé (jak s tím ještě neumím), a ntb si občas musel odfrknout. Ale nakonec vše přehrál plynule i na 24″ monitoru.
    https://vimeo.com/93189470
    (na kvalitu moc nehleďte, vimeo to trochu „zdrclo“.)
    >
    A protože se mi filmování s DSLR docela zalíbilo, já jdu do D750 a jako záložní na méně důležité věci D7100. Na živnostenské focení stejně je třeba mít 2 těla.
    >
    Po 2 letech pokusů s N1V2 a Nikon1 AW1 musím konstatovat, že na rodinnou fotku nebo jakési „artové“ focení (ulice a pod.) při dostatku světla dobré až vynikající, při málo světle to bohužel nikdy nebude vypadat jako z DX či dokonce FX.
    Ale pokud se to při zpracování prožene ještě nějakými těmi „kurvítky“ a „zazrňovači“ apod. a použije se k tomu historka, o které vyprávěl kdesi Antonín Kratochvíl, jak vybruslil z totálně zkažené, podexponované zakázky pro nějakého klienta, že to tak přeci chtěl, že to je velké umění, tak dobré.:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *