Před nedávnem jsem se zařekl, že přestanu uvozovat některé články tím, jak ten čas letí. A už je to tady znovu. Troufám si tvrdit, že neúprosný běh času poznáme nejlépe na dětech. Ani ne tak na vlastních, jako na dětech svých přátel a známých. Svoje ratolesti vidíme každý den, u nich se nám tím jejich proměna trochu ztrácí. Ale když se po půl roce, po roce, po delší době potkáte s někým, jehož děti znáte jako malé caparty, obvykle zazní něco ve smyslu „Ty tvoje děti rostou jako z vody“. Nebo „Tebe jsem naposledy viděl, když jsi čůrala do plínek a teď je z tebe malá slečna“. Proč tento úvod?
Výborný slovenský fotograf Igor Stančík, o němž a jeho tvorbě jste už na Nikonblogu mohli leccos číst, dal před pár dny na svoji facebookovou stránku post s názvem Tanec pokračuje, uvozený krátkým komentářem:
„Pred 3 rokmi to bolo male dievcatko a vyzeralo takto (odkaz na fotografie). Dnes je z nej mlada dama. Som zvedavy na dalsi tanec o dalsie 3 roky“
Ano, jde o pokračování fotografické série Šťastný tanec, o kterém jsme na Nikonblogu psali před dvěma lety zde. (Protože šlo o rok starou záležitost, píše Igor o tříleté periodě.)
Barevný šťastný tanec
Onen nedávný facebookový příspěvek samozřejmě doplňuje fotografický set mladé tanečnice. A skutečně – z dívenky vyrostla teenagerka, upřímně dětský výraz se proměnil v lehce hranou sebejistotu slečny tohoto věku, emoce jsou skrytější, ale stále přítomné.
Trochu mě překvapilo, že Igor Stančík oproti první černobílé sérii tentokrát použil barvu. Tak jsem se ho na to zeptal. Odpověď je tato:
„Vtedy to bolo iba o emóciach a tanec nebol podstatný. Teraz som to fotil s iným zámerom – rodičia oboch tanečníkov chceli pekné fotky a to bol primárny cieľ. Priestor bol aj lepšie nasvietený, tak som sa mohol pohrať so svetlom a farebná úprava mi dávala zmysel.“
A navíc ještě dodal:
„Kedysi som bol viac ladený čiernobielo, no postupom času som prestal takmer úplne používať čiernobielu úpravu. Bude to aj tým, že väčšinu fotení mám platenú a klienti potrebujú farebné fotky.“
„Čiernobiele fotky používam stále, ale iba zriedkavo a iba keď s nimi pracujem ako s akýmsi medzičlánkom v rámci reportáže. Použil som tento prístup nedávno napríklad pri fotení operácie, ktorá bola celá farebná, no vyskytla sa situácia, kedy zdravotná sestra pomohla chirurgovi napiť sa zo šálky. Tuto malú epizódu som spracoval čiernobielo, pretože nepatrila priamo do operácie.“
Proč ne? Jsou to regulérní důvody jak z pohledu autorského, tak i z pohledu takříkajíc byznysu fotografa. Jsem jen zvědav, v jaké tonalitě bude Šťastný tanec za tři roky? Že by kolorované fotografie? :-)
Na závěr jen technická douška: Igor Stančík fotil Nikonem D850 s objektivy AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR a AF Nikkor 80–200 mm F2,8D ED.
Následují tedy fotografie Šťastného tance. Nejprve nová „dvojka“ s názvem Tanec pokračuje, a pro srovnání i původní tři roky starý set Šťastný tanec. Koukejte a kochejte se.
Tanec pokračuje | Foto Igor Stančík 2019
Šťastný tanec | Foto Igor Stančík 2016
