Nevím, jak to máte vy, ale já poznám výbornou fotografii na první pohled. Nebo na druhý či na třetí – kdy mě něco nutí se k ní neustále vracet, abych si nakonec řekl „Jo, to je ono!“. Čímž si zároveň vyhrazuji právo na občasný přešlap, protože… jsem jen člověk :-) Nicméně když jsem poprvé uviděl fotografie Stanislava Krupaře, byl jsem si jistý, že jde o jednoho z našich nejlepších reportážních a dokumentárních fotografů této doby.
Můj názor několikrát potvrdila nejen porota tuzemské fotožurnalistické soutěže Czech Press Photo, ale také třeba Ringier Photo Award nebo Sony World Photography Awards. A před pár dny byl Standův snímek ruského vojáka u ukrajinského soudu zařazený americkým časopisem TIME mezi 100 nejlepších fotografií roku 2022. Nikonblog gratuluje!
Celosvětový zmar
Jak už to u podobných výběrů fotografií bohužel bývá, ani snímky, vybrané osmičlenným týmem fotoeditorů časopisu TIME jako Top 100 roku 2022, nijak příjemný pohled nenabízí. Ne, že by výběr obsahoval všechno špatné, co se v tomto roce ve světě událo, ale obávám se, že k tomu nemá daleko. Více než pětinu fotografií tvoří snímky z Ukrajiny, mezi nimiž najdete také fotografii Stanislava Krupaře, na níž svým Nikonem Z 7II s objektivem NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S, zachytil ruského tankistu Michaila Kulikova u soudu v Černihivu.
O pozadí vzniku této fotografie jsem si se Standou krátce povídal. Zde jsou jeho slova:
„Na Ukrajině jsem byl v kuse od 29. ledna do 8. dubna letošního roku, pak jsem se vrátil domů, ale od té doby jsem na Ukrajinu jel ještě několikrát. Jediný měsíc, kdy jsem tam nebyl, bylo září. V létě jsem se tam vydal na vlastní pěst s kamarádem, dokumentaristou Janem Gebertem. Zajímaly nás zločiny, které páchala ruská armáda na ukrajinském území okolo Černihivu, severně od Kyjeva. Já jsem neměl žádnou zakázku na focení, ale z naší cesty vznikl dokument pro pořad Reportéři ČT. Já jsem spíš domlouval věci kolem natáčení, ale vedle toho jsem samozřejmě fotografoval. Mimochodem, Honza Gebert téma toho takisty, jím rozbitý dům a rodiny, které v něm bydlí, dál sleduje v rámci filmového dokumentu.
Ale zpátky k fotografii. Přes moje lidskoprávní kontakty jsme se dozvěděli, že v Černihivu probíhá soud s ruským tankistou Michailem Kulikovem, který je obviněný ze střelby na civilní objekt. My jsme na jednání soudu jeli třikrát nebo čtyřikrát, a na konci, 8. srpna 2022, byl vynesený rozsudek – ten kluk dostal 10,5 roku natvrdo. U soudu se přiznal, že vystřelil ze svého tanku na civilní dům.
Ten barák ještě nebyl zkolaudovaný, takže v něm nebyli žádní lidé, tudíž díky Bohu nikoho nezabil. Pár minut, co na ten dům vystřelil, zničila ukrajinská teritoriální obrana jeho tank, dva jeho spolubojovníci v něm zahynuli, on se svým velitelem utekl, aby asi po hodině byli zajati, když se schovávali někde v kůlně. Velitele tanku ruská armáda okamžitě vyměnila za nějakého ukrajinského vojáka, a tento nešťastník, který pochází z Altajského kraje ze Sibiře, zůstal, a byl odsouzený. Ve své závěrečné řeči se velmi omlouval za zločin, který spáchal, a mně ve finále bylo toho kluka upřímně líto, protože působil úplně zničeně, a bylo vidět, že to nehraje – že se stydí za to, co se stalo, a sláva Bohu, že nikoho nezabil.“
