Nechci se chvástat, ale… tušil jsem to. Tušil jsem, že téma, přesněji vaše fotografie, které jste poslali do prvního kola Fotky Nikonblogu 2022 – Černobílý portrét – budou patřit k tomu nejlepšímu, co kdy v naší soutěži vzniklo. A je to tak. O vašem zájmu svědčí už jen velký počet snímků, s nimiž jste soutěžili – nashromáždily se jich bezmála tři stovky. Samotná kvantita ale ještě nic neznamená, to všichni víme. Ovšem v tomto případě se navíc snoubí ona kvantita s kvalitou – převážná většina vašich černobílých portrétů, je totiž… skvělá!
Těžká volba
Vybrat nejlepší tři snímky jednoho kola není nikdy jednoduché, nicméně v tomto případě to bylo skutečně velmi těžké. Fotografie je zatížená subjektivním vnímáním, nelze ji exaktně změřit, zvážit, ani jinak přesně definovat její hodnoty. Portrétní žánr je navíc silně emotivní – sympatie nebo naopak averzi či něco mezi tím, může vyvolávat i samotný fotografovaný model. Dost však mudrování, vyhrát někdo musí. Představme si proto tři nejlepší fotografie 1. kola Fotky Nikonblogu 2022:
Soně Šeré, Honzovi Kočičákovi Kočímu a Pavlu Chorobíkovi srdečně gratulujeme!
Proč se zrovna tyto tři fotografie staly nejlepšími? Nevím, jak to udělal, ale Janu Kočičákovi Kočímu se skutečně podařilo dostat do očí pražského bezdomovce něco, co lze popsat jako odraz jeho zjevně nelehkého života. K tomu podřízená poloha patrně klečícího žebráka, kdy se jeho oči upínají kamsi nahoru… je to velmi silná fotografie!
Soňa Šerá fotila podle popisku vlastní milovanou dceru Alexandru. Fotografie lidí, ke kterým máme citový vztah, jsou často zatížené jakousi „osobní emoční slepotou“. Jsme u nich zkrátka ochotní tolerovat nejrůznější chyby, které bychom u fotek jiných lidí neakceptovali. Ne tak autorka druhého nejlepšího snímku (druhého ze tří prvních :-)) na téma Černobílý portrét. Soňa Šerá vytvořila s notným využitím silného protisvětla a působivého bokehu nádherný ženský portrét, který se vymyká jakýmkoliv klišé, jimiž tyto výrazové prvky často trpí. Krása!
No a konečně Pavel Chorobík, který se často pohybuje ve sportovním prostředí (nejen) baseballu, díky velkému detailu zachytil moment vrcholného soustředění hráče před odpalem. Jeho oči sledují nadhoz, tvář je nehybná, jen kapky potu, vysrážené na jeho ochranném, nebo chcete-li bojovém zbarvení, prozrazují, že tento muž je „ve hře“.
„Čtvrtý“ a další…
Jelikož jsem v úvodu napsal, že v tomto kole fotografické soutěže Fotka Nikonblogu jste se zúčastnili jednak velkým počtem snímků, které byly navíc převážně výborné, bude také další výběr fotografií v tomto článku o něco větší než obvykle. Tyto snímky už ponechám bez komentáře, abyste se jimi mohli v klidu pokochat sami. Všechny ostatní fotografie, které „nasbíralo“ první letošní kolo Fotky Nikonblogu si pak můžete prohlédnout ve facebookové galerii zde.
Cesta do nočního města
První kolo Fotky Nikonblogu máme za sebou, je čas se soustředit na kolo druhé. Bojíte se tmy a nočních duchů? :-) Téma druhého kola je totiž výrazně odlišné od zadání prvních dvou měsíců, a na leckoho může působit tak trochu strašidelně – v březnu a dubnu se bude soutěžit na téma Noční město. Omlouvám se, úmyslně to zlehčuji, rozhodně nechci nikoho odradit. Jde o atraktivní zadání, na kterém se dá „vyřádit“ mnoha různými způsoby. Tak do toho!
Veškeré podrobnosti najdete v samostatném článku, my se už nyní těšíme na další příval vašich skvělých fotografií!
