Šestatřicet megapixelů! Co si s nimi počít?

Za více než deset let, kdy se pohybuji mezi digitálními fotoaparáty, jsem otestoval několik set přístrojů (po dvou stovkách jsem to přestal počítat). Dokonce si pamatuji první digitál, který jsem měl možnost prozkoumat. Nebyl to sice Nikon, nýbrž dnes již neexistující Minolta, a to model DiMAGE EX 1500. S rozlišením 1,3 Mpx a odnímatelným modulem objektivu (!) šlo o luxusní stroj. Však také tato vymoženost stála – jestli mě paměť neklame – mezi třiceti až čtyřiceti tisíci korunami. Nutno podotknout, že v té době – na přelomu tisíciletí – byly běžné digitály s VGA rozlišením, tedy 640 × 480 px. No a dnes, na jaře roku 2012, tady máme Nikon D800/D800E s 36 megapixely na snímači, což je 7 360 × 4 912 obrazových bodů!

Menší už to nebude

Už někdy s nástupem fotoaparátů o rozlišení převyšujícím cca 10 megapixelů jsem si začal uvědomovat, že obligátní „koukni na to ve 100% zvětšení na monitoru“ přestává být správnou cestou pro hodnocení obrazové kvality. Byť zkušenému testerovi samozřejmě i tento pohled mnoho (a to tak, že velmi mnoho) napoví a vyloučit jej nelze. Jenže pak je tady armáda běžných uživatelů, doplněná četou samozvaných odborníků, kteří vás za každých okolností v internetových diskusích utlučou nesmyslnými argumenty. To je holt dnešní svět internetu. Otázka ale zní: „Co si počít s 36Mpx rozlišením? Jak jej hodnotit?“

Nikon D800

Přesné počty

Budete-li chtít Nikonem D800/D800E nafotit například luxusní kalendář, tištěný ofsetovým tiskem nejlepší kvality, počítejte s požadavkem rozlišení 350 dpi – to je současný hi-tech ofsetu. Přepočítáte-li 36 Mpx „Dé osmistovky“ tímto plošným rozlišením, dostanete maximální tisk velikosti 53 × 35 cm. To se na první pohled nezdá být mnoho. Výsledek však bude excelentní, a to i z pozorovací vzdálenosti blízké makrosnímání. Můžete to považovat za něco typu „ušlechtilé maximum“. Zkrátka kvalita pro špičkové fotografické knihy. A vzhledem k tomu, že málokdo tiskne knihu větší než A3, je i zde přebytek nebo chcete-li rezerva obrazových dat.

Mnohem aktuálnější je ale inkjetový tisk, který se spokojí s mnohem menším rozlišením DPI, aniž by utrpěla kvalita. Je to dané technologií tisku i pozorovací vzdáleností. Na printy velikosti 100 × 70 cm se nekoukáte z třiceti centimetrů, ale z metru a půl. Pro inkoustový tisk vynikající kvality stačí 150 dpi – jaký rozměr vyjde tentokrát? 125 × 83 cm. Fotografové namítnou, že takovéto tisky dělají i z „dvanáctimegáče“. Ano, to je pravda, takže u Nikonu D800 si rozměr klidně zdvojnásobte…

A to je ta pravá analogie k prohlížení snímků s vysokým rozlišením na displeji počítače. Zapněte si 100% zvětšení a spočítejte, kolik „obrazovek“ obsáhne. Změřte obrazovku, vynásobte počtem, který vám vyšel a kochejte se… Já jsem si tento testík udělal a vyšel mi rozměr 200 × 130 cm (to ostatně zhruba odpovídá rozlišení „lepšího“ monitoru 96 dpi).

S odstupem

Vrátíme-li se k úvodu, pak je zřejmé, že výše uvedeným textem jsem chtěl naznačit jasný fakt: pro běžné uživatele vůbec nemá smysl prohlížet takto obrovská obrazová data ve 100% velikosti. Ano, když se chci závistivému kamarádovi pochlubit, jak mi kreslí nové sklo, udělám to. Konkrétně v případě Nikonu D800/D800E je však 50% velikost takříkajíc referenční pro jakékoliv hodnocení (pro šťouraly dodávám, že se to týká i šumu).

Vypadá to tak, že tvůrci softwaru pro prohlížení a editaci digitálních fotografií budou muset přehodnotit svoje zoomovací funkce a přestat „skákat“ po padesáti procentech, resp. polovinách. Desítky procent se nabízí jako progresivní členění. Nebo si někdo myslí, že se rozlišení fotoaparátů dál nebude zvyšovat a obraz na monitoru (a nejen na něm) se nebude zvětšovat?


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

12 komentáře

  1. Ehm, no nevím jaký byl účel tohoto článku, ale podobný nesmysl už jsem nečetla opravdu hodně dlouho. Snaha o něco mezi PR vyzdvižením a … Čím vlastně?? Pane na nebesích, chraň nás takovýchto amatérských recenzí a slintů v profi segmentu… Prostě bylo nutno navýšiti rozlišení na úkor užitečných věcí jako přístupný ovladač AF, dostupné předprog. profily focení rychle v akci …atd., aby se nějak obhájil pokles funkčnosti z profi do amatérského segmentu a udžela cena v profi úrovni.

  2. Kdyby radši místo PR dělali na tom jak dostat těla D800 a D800E do ČR. Čtvrt roku po uveřejnění a v čechách ho nikdo neviděl.

  3. České zastoupení Nikonu má na počet kusů, které se do Čech dostanou, asi stejný vliv, jako já na politiku v Číně. Je třeba si přiznat, že Čechy jsou pro Nikon z hlediska prodejů kapkou v moři – nejsme důležitý trh. Zkrátka, co přijde, to přijde a to se prodá.

    Rozlišení 36 mil. bodů je dobré v případě potřeby akorát tak na výřezy, máte-li profi skla. Možná to ještě bude dobrý argument pro fotobanky či pro někoho v ateliérové fotografii. Snad i nějaký krajinář tisknoucí fotky metr na metr zajásá. Jinak 50 snímků v nejlepší kvalitě JPG asi reportážní fotografy nenadchne:)

  4. Ked dostanu ludia D800 do ruk tak pochopia o com je tento clanok. Pri pozerani na 100% 36mpx foto z D800 mam problem ako posudzovat kvalitu, cize clanok ma ciastocne uspokojil. Subjektivne D700 na tych istych sklach je ostrejsia, ale neda sa porovnavat neporovnatelne.

  5. Oprava věty: Jinak 50 snímků v nejlepší kvalitě JPG asi reportážní fotografy nenadchne:)
    Správně: Jinak 50 snímků v nejlepší kvalitě JPG ZABÍRÁ NA KARTĚ CCA 1GB, COŽ asi reportážní fotografy nenadchne:)

    Doplnění: pokud bude fotograf používat sériové snímání, není problé přinést domů několik stovek snímků.
    Pokud bude mít nastavení RAW formát, tak mi vychází 200 snímků (12 bit RAW bezztrátová komprimace) – na 11 GB. Na jednu 32 GB kartu se tak vejde cca 600 snímků. Při nákupu karet je třeba s tím počítat:)

  6. Cítím určité zklamání nikonistů, kteří čekali vylepšenou D700 a přišla D800, která je právě kvůli rozlišení přijímána s rozpaky. Patřím mezi ně a i když všechny testy pějí na D800 chválu, váhám a ještě asi nadále váhat budu a čekat, jestli se Nikon vytasí s něčím, co bude použitelné i pro nadšené fotografy, kteří touží po špičkové technice, ale netouží po hodinách strávených kvůli obrovským datům u pc. Myslím, že zoomovat u pc nebudu, vyřezávat nacvakané obrázky přece není focení, to rozhodně toto rozlišení neobhájí. Velkokapacitní karty a disky dneska nejsou problém, ale běžný pc si s těmi megapixely prostě neporadí. Nikon dle mého názoru šlápl vedle. Možná stačila funkce snížení rozlišení v rawu bez komprese a těch 36 Mpx si nechat jen na krajinu. Pro reportážní focení je to zbytečně moc nehledě na omezení fps… Určitě budou zajímavé zkušenosti prvních uživatelů, ale už teď je jasné, že zpracování snímků bez dalšího pořádného vybavení není možné..

  7. Přátelé,

    konečtě se vyloupnul aparát možná i pro mě. D800E je konečně přístroj, který u mě možná obstojí. Do teď fotím na klasiku SF a mé fotky musí „řezat“ i při rozlišení 60*40cm. Mám rád, když fotka která z dálky vypadá dobře tak z blízka ještě lépe. A datovy objem ? žádný problém. Do teď mám na filmu 12 políček. A že bych ho vycvakal až do konce ? málo kdy . A když si uvědomím že z jednoho filmu udělám možná i 3 fotky. Tak to zas takový problém opravdu není. A i když 150-800MB na otevřenou fotku v editoru to je trošku více a všechny operace jsou zdouhavější tak je to pořád asi 10x méně než klasickou cestou. Teď ještě jak přenést vysokou tonatilu slušně na papír (mluvím zamozřejmě o ĆB barva už je překonána).

  8. Zatím ne, protože si dělám baryty doma.
    Je to sice cesta ,ale pro mě ta nejméně příjemná.
    Já si nejraději dělám vše sám. No uvidíme …. .

  9. TO KERIM: naprosty souhlas… tolik jsem se tesil na nastupce 700 a oni vydaji takovou obludu… ty argumenty pro mi prijdou velice usmevne… ano neco na nich je ale jsou dobre tak pro opíjení amaterů, ale né lidí kteri vedi co presne potrebuji… pojeti argumentu D800 mi prijde asi takto : „proste to vyfot jak chces, na kompu si to zazoomujes, orezes, ze ani na to foceni nemusis premyslet“ sorry ale tohle je krok zpet…

  10. Nedá sa s ním nesúhlasiť, matematika nepustí. Lenže, ešte je tu niečo, čomu sa hovorí budúcnosť a vývoj………………. kolegovia fotografi mi vždy hovorili, že na čo fotím vo farebnom priestore Adobe RGB, keď žiadny monitor mi tento far. priestor nevie zobraziť, čiže ho neuvidím a neexistuje žiadny tlačiarenský stroj, ktorý dokáže vytlačiť fotku v Adobe RGB. Neprešiel tak dlhý čas a dnes už sú monitory, ktoré tento far, priestor vedia zobraziť a tiež najnovšie tlač. stroje (niektoré) dokážu aj vytlačiť. To značí, že môj archív fotografií je na túto najnovšiu technológiu tlače pripravený už niekoľko rokov. A myslím, že nové technológie sa budú neustále vyvíjať a málokto z nás vie povedať ako. Nemyslím najbližšiu budúcnosť, tú ako tak vieme predvídať. Možno aj digitálne fotoaparáty zaniknú a budeme fotografovať mikrofotoaparátmi implantovanými v oku a na “klasické” digitálne 36 MPX fotoaparáty sa bude chodiť pozerať do múzea. To je taká moja úvaha k 36 MPX Nikonu. B.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *