Na datový formát RAW existují jen dva názory: souhlasný a zatracující. Nic jiného mezi tím není. Jedni ho milují, druzí nesnášejí. Jak je to ve skutečnosti?
Než se vrhneme na samotnou problematiku formátu RAW, pojďme si zopakovat, co vlastně ten „ró“ (jak by se mělo slovo RAW vyslovovat) je. A abychom k tomu dospěli tou nejlogičtější cestou, musíme si nejprve ozřejmit, jak se vlastně snímek dostane skrz objektiv digitálního fotoaparátu na paměťovou kartu.
Různé cesty fotografie
Světlo odražené ze snímané scény usměrní objektiv a pošle jej na světlocitlivé buňky snímače – to je první část procesu. Dosud – pro mnohé poněkud překvapivě – jsou data stále spojitá-analogová. Ke slovu tedy nutně musí přijít A/D převodník (analogově/digitální), který elektrický signál o proměnlivé intenzitě konvertuje na pověstné jedničky a nuly binární soustavy.
Od této chvíle se rapidně liší zpracování fotografie ukládané do JPEGu od snímku pořizovaného do RAWu. U něj totiž vše právě skončilo. Tedy pochopitelně zapsáním digitalizovaných dat na paměťovou kartu. K nim ale ještě připočtěte údaje o expozici a nastavení fotoaparátu. Pro tentokrát je to ale skutečně konec. Finálním produktem není obrazový soubor, ale jen hromádka čísel, ze kterých musíte fotografii „vyvolat“ až v počítači.
Formát JPEG oproti tomu čeká ještě dlouhá cesta. Obrazový procesor fotoaparátu musí nejprve dokonale analyzovat pořízený snímek z pohledu expozice, kontrastu, barevnosti, apod. Hodnoty ihned porovná, či spíše zkombinuje s aktuálním nastavením fotoaparátu. Na základě toho vezme data z A/D převodníku a začne je zpracovávat. Upraví barevnost podle vyvážení bílé, snaží se s maximálním ziskem optimalizovat expozici tak, aby dosáhl co možná největšího dynamického rozsahu, neopomene pochopitelně zapojit možnosti D-lightingu a dalších optimalizačních algoritmů. K tomu ještě musí – v případě, že jste použili vyšší ISO – spustit odšumovací procesy, doostřit obraz a tak dále… Nakonec je třeba výslednou fotografii zkomprimovat a uložit na paměťovou kartu. Je obdivuhodné, že všechny tyto procesy fotoaparát zvládne ve zlomku sekundy!
JPEG je dobrý, ale…
Z výše uvedeného je zřejmé, že zatímco v RAWu snímky teprve čekají na to, až je zhmotníte v počítači, obrazový formát JPEG poskytuje rovnou použitelné fotografie. Aniž bych chtěl předjímat finální verdikt tohoto článku, musím v této části konstatovat, že kromě RAWu také JPEG dokáže být skvělým formátem.
V současné době, tedy v prvním kvartálu roku 2012, poskytuje výstup v JPEGu u digitálních fotoaparátů velmi dobré až vynikající výsledky. Přestože jde o datový formát se ztrátovou kompresí, tedy funkcí, která doslova kazí obrazovou kvalitu, neničí ji natolik, aby se nedal považovat za výborný nástroj. V dobrých světelných podmínkách u scén s vyrovnaným kontrastem a běžným jasovým rozsahem JPEG poskytuje výsledky, které jsou plně akceptovatelné i pro profesionální využití typu velkých tisků apod. Jakmile se ale podmínky na snímané scéně zhorší – a stačí to jen v jednom parametru – kvalita JPEGu jde rázem dolů. Typický příklad jsou záběry s velkým kontrastem, kde dochází k přepalům a třeba v rámci jednoho snímku zároveň i k podexpozici částí obrazu. Marná je potom snaha v počítači, protože jak praví moudré rčení „kde nic není, ani čert nebere“, z bílých ploch v přepalech prostě v počítači žádnou kresbu nevykouzlíte. Jinak je to ale v RAWu, nastává tedy čas, věnovat se už jen jemu.
Surovec obecný
RAW jsou surová data zachycená fotoaparátem a na vás je, jaký obraz z nich dokážete vytvořit. Můžete ponechat všechny parametry na hodnotách nastavených v okamžiku expozice na fotoaparátu, stejně tak je můžete při konverzi na obrazový soubor téměř libovolně změnit. Co že to tvrdím? Ano, i po pořízení snímku lze dodatečně opravit mnohé z nastavení. To, co v době filmu bylo nereálným sci-fi, je v RAWu naprostou samozřejmostí. Zůstaneme-li u zmíněných přepalů (nebo podexpozice), pak expozicí lze při vyvolávání RAWu hýbat zhruba v rozsahu od asi -1 EV do +2 EV. Jinak řečeno, bez ztráty kvality je obvykle možné rekonstruovat kresbu v přepalech přeexponovaných cca o 1 EV a ve stínech podexponovaných o 2 EV. V závislosti na typu záběru a světelných podmínkách lze často jít i na vyšší hodnoty, nicméně zapomeňte na to, že lze jít od nekonečna do nekonečna.
Dalším učebnicovým příkladem možností RAWu je oprava vyvážení bílé (WB). Představte si, že jste při focení v žárovkovém světle korigovali nastavení WB právě použitím „žárovičky“, pak jste ale šli fotografovat ven a zapomněli vrátit vyvážení bílé na automatiku nebo jiné odpovídající nastavení. Barevnost takto pořízených fotografií je samozřejmě naprosto nekorektní. V případě snímání do JPEGu byste měli velké problémy ve fotoeditoru s opravami a nejspíš by se vám to stejně dobře nepodařilo. V RAWu? Není nic jednoduššího, než přepnout v příslušném softwaru WB na správnou hodnotu.
Pojďme si uvedené ilustrovat na následujícím příkladu. První snímek panenky je korektně exponovaný, stejně tak barevnost je správná. Druhý má všechno špatně – barevnost i osvit.
 |  |
Protože jsem ale snímal do RAWu, otevřel jsem nekvalitní fotografii v programu Capture NX 2, „hejblátkem“ pro posun expozice jsem nastavil hodnotu do minusu, čímž jsem opravil přeexpozici. Poté jsem v sekci White Balance podobně jako bych to dělal na fotoaparátu, nastavil správnou hodnotu vyvážení bílé. Práce na několik minut a výsledek? Naprosto shodný jako předchozí snímek!
 |  |
Vždy na 100 %
Možnostmi posunu expozice a vyvážení bílé ale schopnosti úprav v RAWu ani zdaleka nekončí. Správný RAWový konvertor dokáže pracovat s jasem, kontrastem, křivkami (curves), je vybaven retušovacími nástroji, ostřicími filtry a mnohými dalšími funkcemi…
Nyní je ale ještě třeba dodat velmi důležitou vlastnost, kterou jsem ještě neprozradil. Veškeré úpravy jsou už z principu bezztrátové, každé nastavení lze kdykoliv změnit nebo vrátit na původní hodnotu. To platí i v případě, kdy soubor uložíte a poté otevřete znovu. Díky RAWu můžete vytvářet libovolný počet variant fotografie, vždy ve 100% kvalitě. Nedochází totiž k neustálému převzorkování původního obrazového souboru, jak se to děje s JPEGem. Posledních pár vět by vás mělo přesvědčit o tom, že RAW je prostě nepřekonatelný.
Co RAW nedokáže
Obecně není možné v RAWu zachránit cokoliv v jakémkoliv stupni poškození. Už jsme si objasnili, že třeba přepaly je možné eliminovat maximálně asi o 1 EV, více ne. Podobně to platí třeba také o oblíbeném vyvážení bílé. Zhusta oblíbené rčení, že při focení do RAWu není třeba věnovat pozornost vyvážení bílé není úplně přesné – extrémní posuny ani RAW nezvládá.
Jsou však funkce a vlastnosti, se kterými si RAW neporadí vůbec. Logicky jde o „hardwarové“ záležitosti, například ostření. Špatně zaostřený snímek nespravíte ani v JPEGu ani v RAWu. Nejde vzít zpět ani nastavení citlivosti ISO. Byť nejde úplně o hardwarovou funkci, je na ni navázaný expoziční čas a clona, se kterými dodatečně také nepohnete. Proto pokud jste na fotoaparátu zapomněli nastavenou vysokou citlivost, přebytečný šum se objeví i v RAWu.
Nevýhody? Bylo nebylo
Pokud si například na internetu vyhledáte starší články o RAWu, téměř jistě v nich najdete negativa, která začínají na velké datové velikosti. Ano, RAWy jsou obvykle datově 3–4× větší než JPEGy. Kde jsou ale dnes ceny paměťových karet? Rychlé značkové 16GB SD karty stojí kolem 1 500 Kč, dvojnásobná kapacita je k mání od 2 500 Kč. Je toto snad překážka proti používání RAWu? Podobně je to s disky v počítačích, coby archivačním médiu pro fotografie.
Omezení není ani v samotných fotoaparátech. Díky tomu, že v RAWu se negeneruje samotná fotografie, ukládají se data rychle a mnohdy ještě rychleji než v JPEGu. U nejedné digitální zrcadlovky je třeba sériové snímání v RAWu o chloupek rychlejší než při volbě JPEG. Dlužno však dodat, že v sérii uložíte méně snímků, to je dané fixní velikostí vyrovnávací paměti fotoaparátu.
Jednu nevýhodu však RAWu odepřít nelze. Zatímco JPEG je datový obrazový formát, který je kompatibilní „se vším všudy“, RAW je svébytný solitér, žijící tak trochu ve vlastním světě. JPEG zobrazíte snad ve všech možných programech včetně webových prohlížečů, s RAWem už je to horší. Moderní systémy sice dokážou zobrazovat RAWy v Průzkumníku nebo Finderu (Mac OS X nativně, Windows po instalování doplňku Microsoft Camera Codec Pack), abyste však z RAWu dostali skutečná obrazová data, tedy soubory typu JPEG nebo třeba TIF, musíte jej nejprve „vyvolat“. Z toho důvodu se často také RAWu říká „digitální negativ“. Pro vyvolání musíte mít specializovaný program přímo od výrobce nebo software „třetích stran“, typicky Adobe Photoshop s nadstavbou Camera RAW. Nikon má skvělý Capture NX 2, kterému se na našem blogu věnujeme formou seriálu tutorialů.
V každém případě je třeba počítat s tím, že vyvolání RAWů nějaký ten čas zabere, na druhou stranu trochu námahy stojí za to. Oproti JPEGu totiž máte nad tvorbou finálního snímku naprostou kontrolu. Zaznělo-li zde přirovnání k digitálnímu negativu, pak přidám další: práce s RAWy je jakousi digitální temnou komorou. Závěrečné resumé tedy zní vcelku jasně – foťte do RAWu, vyplatí se to.
14 komentáře
Velice chválím tento dobrý počin. Propagace tohoto programu je skutečně mizivá. Počeštění programu samotného to asi není potřeba, pár slovíček se člověk naučí. Ovšem vysvětlení co, jak atd. to si člověk nepřeloží, tak tápe. Systém pokus omyl již dnes zdržuje a ani dost dobře nejde k rozsáhlým možnostem programu. Pak člověk zůstává jen u základních úprav a na to je zase Nikon CaptureNX2 dost drahý. Velmi držím palce a jsem skutečně rád, že něco takového začalo.
Začátek je velmi přínosný, jen tak dál. Těším se na další pokračování.
Dobré světlo.
Pracuji s programem Nikon Capture snad od jeho prvních krůčků až po poslední Capture NX2. Fotím do RAWu (NEFu) 100% fotografií už jenom proto, abych si perfektně doladil expozici, vyvážení bílé, vyjasnění stínů a sem tam použil i technologi U-point. Po stránce zpracování fotografií a kvality převodu mu není moc co vytýkat. S ovládáním programu je to horší – nevadí mi, že je celý v angličtině – má alespoň návod v češtině. Nemohu si ovšem stále zvyknout na krkolomný způsob ovládání některých funkcí, např. samočinného zavírání palet na pravé straně, které musím stále otevírat. Informace o úpravách na pravé straně obrazovky jsou viditelné pouze po otevření snímku – nestačí kliknout na náhled. Zkrátka uživatelské rozhraní není nejšťastnější, přechod z původního Capture 4 byl pro mne šok. Nepřestanu jej kvůli tomu používat, ale na to si zkrátka nejde zvyknout. Chtělo by to programátorský tým donutit k tomu, aby byl nucen každý z nich upravit pomocí svého programu alespoň 1000 fotografií – potom by uživatelská přítulnost vypadala jinak. Mohli by se třeba inspirovat u Lightroom(u). A pro úpravy a převody RAWů z D800 doporučuji pořídit pořádný počítač, jinak se připravte na desítky minut čekání. Naštěstí to možnosti úprav snímků a výsledná kvalita vyvažují:)
Pane Lindnere, řekněte chlapcům od Nikonu, ať na Capture NX2 udělají školení a jako lektora vezmou někoho, kdo tento program skutečně ovládá. Uživatelů v ČR je dost a školení od odborníka by jistě uvítali a věřím, že by o kvalitní proškolení ovládání programu byl zájem. A ještě prosím ztraťte slovo za program Camera Control Pro, který firma Nikon v ČR neprodává a v ceníku to zdůvodňuje tím, ŽE K NĚMU NENÍ ČESKÝ NÁVOD! Já vím, že má cca 100 stran velkým písmem, ale vždyť by snad stačilo nechat anglické obrázky a přeložit jenom text:)
Výborný článek! . Capture NX 2, vynikající program co se týče výstupu , trochu hardwarově náročnější, trochu nepřehledný, trochu drahý (i když v porovnání s cenou fotoaparátu a optiky ne tolik) , bez něj už si práci s NEFem nedokážu představit . Jediný co mi citelně chybí je klasické KLONOVACÍ RAZÍTKO na retuš vzor photoshop.
Klonovací razítko klasické tam není, občas využívám „záplaty“, která vyplní danou oblast podle okolí, ale není to samozřejmě ono, razítko by se opravdu hodilo. Ale daleko více bych ocenil, aby mi přestal sbalovat palety nástrojů – když chci upravit po sobě více snímků ve stejném parametru, tak mi to po každém otevření nového snímku sbalí – to je za trest:)
HEZKÝ DEN, FORMÁT RAW (NEF) JE VYNIKAJÍCÍ VĚC, OVŠEM OŘÍŠKEM SE PRO MNE (A MYSLÍM, ŽE NEJSEM SÁM) STAL PO ZAKOUPENÍ DOPLŇKOVÉHO PŘÍSTROJE COOLPIX P7000 NOVĚ ZAVEDENÝ FORMÁT NRW!
PODOTÝKÁM, ŽE S RAWEM PRACUJI DLOUHO A SPOLEHLIVĚ, OVŠEM PROSÍM PORAĎTE, V ČEM SE DÁ ÚSPĚŠNĚ ZPRACOVÁVAT STEJNÝM ZPŮSOBEM TENTO NOVÝ FORMÁT NRW. NECHCI JEJ POUZE BEZMYŠLENKOVITĚ PROHÁNĚT K TOMU SLOUŽÍCÍ APLIKACÍ VIEWNX 2. MÁ NIKON V ZÁSOBĚ TAKÉ NĚJAKOU JINOU, OPRAVDU HODNOTNOU A VYUŽITELNOU PRO TENTO FORMÁT URČENOU APLIKACI NEBO TO BYL JEN MIMOCHODNÝ VÝKŘIK DO TMY A TY, LASKAVÝ UŽIVATELI SE STAREJ SÁM JAK S VYTVOŘENÝMI SUROVÝMI SNÍMKY NALOŽÍŠ (POTŘEBUJI MÍT ZÁRUKU KVALITY U SNÍMKŮ?)
PROSÍM O POMOC A RADU. DĚKUJI J.K.
Dobrý den pane Kalousi, formát NRW můžete stejně dobře jako NEF zpracovávat v Capture NX 2.
DĚKUJI VÁM, PANE LINDNERE, JEN PRO DOKRESLENÍ PROSÍM OD KTERÉ VERZE DOKÁŽE NX2 PRACOVAT S NRW? VLASTNÍM VERZI 2.1.1 A TA JEJ NEZNÁ!! DÍKY ZA PŘÍPADNOU ODPOVĚĎ EVENT. RADU, CO JINÉHO JEŠTĚ EXISTUJE. DĚKUJI J.K.
To bohužel nevím, ale je to stejně vcelku jedno – když totiž upgradujete NX2, tak budete mít poslední verzi, která bude NRW podporovat na 100 %.
Po reinstalaci na poslední verze NX2 je možné (od verze 2.3.0 – poslední je 2.3.2. vydaná dnes, ovšem musíte mít nejprve alespoň verzi 2.3.0.) využít schopností 64 bitového operačního systému – jinými slovy, celá aplikace a zpracování se výrazně zrychlí.
Pro nezasvěcené přínosný článek. Pro fotografa byť jen se základními vědomostmi o digitální fotografii, není co řešit. Každý, kdo to myslí s kvalitní fotografií vážně, o snímání do jiného formátu než RAWu neuvažuje. Snížit kvalitu snímku převodem (komprimací) do JPEG se dá vždy, naopak to není možné.
„Zhusta oblíbené rčení, že při focení do RAWu není třeba věnovat pozornost vyvážení bílé není úplně přesné – extrémní posuny ani RAW nezvládá.“
Nějak jsem to asi nepochopil:
Vždy jsem si myslel že RAW je čistý výstup ze senzoru (čistá jasová informace jednotlivých barevných buněk) bez jakýchkoliv zásahu. Ale tady se dovídám že některé vyvážení bilé, které bych na foťáku chybně nastavil už i z RAWu nemusím opravit ?.
Znamená to že u Nikonu dochází již před uložením do RAWu k nějakému přepočtů jasových údajů před uložením do souboru ?
Nebo je to myšleno tak že pokud budu svítit červenou žárovkou tak zelenou z toho nikdy nedostanu ?
Ale i v tomto případě je jedno jak mám nastavené vyvážení bíle a platí výše uvedené úsloví.
Protože uvažuji o D800E tak jsem si stáhnul NX2 (který bych dostal zdarma) a postahoval jsem si nějaké RAWy z netu a hrál jsem si .Ale nějak mě ten SW nenatchnul .Na můj vkus konverze rawu mi přišla až příliš „Barevná“ až se mi zdálo nereálná.(no, ale asi je to mým analogovým pohledem).Práce s nim je velice krkolomná,zdlouhavá a uživatelsky ne příliš přívětivá.
A další věc je problém že NXko je extrémě náročné na HW.Nechápu proč pořád vývojáři do všeho cpou dotNET . No asi vím je rychlejší něco napsat. A ať si koupí uživatel nějaký nadupaný HW.
Ještě jedna drobnost. Běží jen na widlích nebo macu. Což je z komerčního pohledu celkem logické. Ale já ani jeden z těchto OS nemám a nehodlám na něj přejít. Pokud jsou tady taky takoví doporučuji https://www.digikam.org/ . Jedná se o opensource a pro práci z fotkama je velice přívětivý. A D800tovkové NEFy umí taky včetně automatické korekce objektivů NIKKOR a spustu dalších funkcionalit které jsou zvykem až v placených editorech .
No ,ale všechno ukáže čas jestli si budu muset někde zprovoznit widle a nebo jako do teď se bez nich obejdu.
Radim: Kdo s tím někdy pořádně dělal, ten ví. Vy jste si evidentně zatím ještě ani nevybral platformu… ;)
Spousta lidí si říká, že billboardy nikdy fotit nebude a že se dá 10×15 nechat vyvolat i z mobilu z rozlišení 1600pixelů x 1400 pixelů, tak na co bazírovat na špičkové technické kvalitě, když to z JPEG na tak malé fotce stejně nikdo nepozná.
Je ale škoda to nevyužít, 99 procent stejně buď nezálohuje, nebo využívá externí záložní disky a tam je místa až až