Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR – univerzál pro DX Zetka v testu Nikonblogu

Do nabídky nativních objektivů pro DX Zetka čili Nikony Z s menším DX snímačem – které zatím reprezentuje Nikon Z 50 a Nikon Z fc – byl nedávno přidaný také základní, nebo možná lépe řečeno univerzální zoom, Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR. Jako základní bychom ho mohli označit pro průměrnou světelnost či konstrukci, pojem univerzální pak vystihuje rozsah ohnisek tohoto objektivu. Pojďme se mu podívat na zoubek podrobněji, protože jde o „sklíčko“, které byste rozhodně neměli přehlížet.

Cestovní zoom

Protože podobný objektiv, pouze o 1/3 EV světelnější na nejdelším ohnisku, má Nikon v nabídce také pro DSLR (AF-S DX Nikkor 18–140 mm f/3,5–5,6G ED VR), budu v této recenzi občas obě skla srovnávat. A začnu hned. 

Nový Zetkový univerzální zoom je menší a lehčí. Rozměry se číselně na první pohled zmenšily jen málo – průměr 73 mm, délka 90 mm vs. 78/97 –, ale naživo Nikkor Z působí zřetelně menší. Ještě více to pak platí v parametru hmotnosti, která se snížila o rovných 175 gramů (315 vs 490 g). A to je citelný rozdíl! Praktický fotograf pak vidí změnu i v průměru filtrového závitu, který byl z 67 mm zmenšen na 62 mm.

Stejně jako jeho zrcadlovkový předchůdce, také Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR se při zoomování vysouvá, přesněji vysouvá se vnitřní tubus objektivu. Přední objímka se při ostření neotáčí, ale to je věc, na kterou jsme už nějaký ten rok zvyklí jako na samozřejmost. Objektiv nemá „skládací“ konstrukci, jako například Nikkor Z DX 16–50 mm f/3,5–6,3 VR, jehož zoomem se pro uvedení do pracovní polohy musí nejprve pootočit. Zde je zkrátka na jedné zarážce zoomu 18mm ohnisko, na protější pak 140 mm. „Osmnáct sto čtyřicítka“ nemá ani aretaci proti samovolnému vysouvání, nicméně dílenské zpracování je tak přesné, že to zkrátka není potřeba. Zoomovací prstenec klade přiměřený odpor, na nějaké vůle vysunutého tubusu rovnou zapomeňte – z pohledu dílenského zpracování se tento objektiv může směle postavit vyšší řadě Nikkorů Z s označením S.

Dlužno dodat, že na rozdíl od „eSkových“ objektivů jde o „plasťák“, a to včetně bajonetu. Jak jsem ale napsal při představení tohoto objektivu na konci loňského roku:

„Nikon se ovšem plastu – ani v případě bajonetu – nebojí a bere ho jako moderní materiál, který má v jistých aspektech stejné nebo i lepší vlastnosti než kov. Toto není ani zdaleka první, a myslím si, že ani poslední Nikkor Z, který má plastový bajonet.“

A na tom bych si dovolil trvat i dál :-) Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR je navíc utěsněný proti stékající vodě a prachu, takže rozhodně se nejedná o žádného domácího mazlíčka, kterého byste museli chovat jako ve vatě. Jenom je škoda, že sluneční clonu – kterou osobně považuji také za prvek ochrany (přední čočky) – v krabici s objektivem nenajdete, musíte si ji dokoupit zvlášť.

Jak sami vidíte na fotografiích, tento zoom není vybavený žádnými ovládacími prvky. Přesněji žádnými přepínači nebo tlačítky, protože tenký multifunkční prstenec, kterému lze uživatelsky přiřadit jednu ze čtyř funkcí, zde blíže k tělu fotoaparátu samozřejmě najdete.

Indiánským jménem „Pevná ruka“

Jako u všech Nikkorů pro mirrorless fotoaparáty Nikon Z, i zde se o zaostřování stará rychlý a bezhlučný krokový motorek, a stejně tak i clona je elektromagnetická, v tomto případě sedmilamelová. 

Nejkratší zaostřovací vzdálenost na ohnisku 140 mm činí 40 cm, což je zhruba 25 cm od přední čočky objektivu. Maximální měřítko zobrazení 1 : 3 tak dovoluje tento objektiv používat například také pro produktovou fotografii menších předmětů – na celé políčko zachytíte věc o délce 68 mm.

Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR je vybavený optickou stabilizací s výkonem 5 EV, což je v podstatě profesionální hodnota, na níž si u Zetkových objektivů také začínáme zvykat jako na samozřejmost (VR s 5 EV má například také DX telezoom Nikkor Z DX 50–250 mm f/4,5–6,3 VR) A praxe? Nemůžu si stěžovat – stabilizace dělá to, co dělat má – třes vašich rukou zejména při focení s delšími ohnisky eliminuje naprosto spolehlivě. Při nejdelším ohnisku 140 mm jsem fotografoval časy 1/30 s, a snímky byly řezavě ostré.

Ještě jsem se vlastně nedotkl samotného rozsahu ohnisek tohoto – jak jsem jej v úvodu nazval – univerzálního zoomu. Oněch fyzických 18–140 milimetrů činí po přepočtu crop faktorem 1,5× rozsah ohnisek 27–210 mm. Čili od základního širokáče po střední teleobjektiv. Velmi dobře si dovedu představit, že mnoho uživatelů bude mít toto sklo jako jediný objektiv na Nikonu Z 50 nebo Z fc – a bohatě si s ním vystačí pro všechny, nebo – ať nejsem tak radikální – třeba pro 90 % svých fotografií.

Rozsah, malé rozměry a hmotnost jsou pochopitelně vykoupené světelností, která však na „seťák“ vůbec není špatná. To píši mimo jiné také vzhledem k tomu, že s objektivem Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR můžete bez ztráty kvality úplně v klidu fotit na „plnou díru“. S jakou světelností můžete počítat v celém rozsahu objektivu?

18 mm – f/3,5
24 mm – f/3,8
35 mm – f/4,2
50 mm – f/4,8
70 mm – f/5,3
100 mm – f/5,6
140 mm – f/6,3

Jak sami vidíte, zhruba do ohniska 35 mm jste na světelnosti kolem f/4, což je dobrá hodnota, a teprve na sto milimetrech dojdete k f/5,6 a posléze na nejdelším ohnisku ještě o 1/3 EV horší světelnosti.

Optická kvalita

Jdeme k části nejdůležitější – jak to fotí, respektive jaká je kvalita optiky. Předesílám… výborná. Ale postupně…

Optická konstrukce se skládá ze 17 čoček, uspořádaných ve 13 skupinách. Z toho jsou dva členy asférické a dvě čočky vyrobené z nízkodisperzního skla typu ED. Typ antireflexních vrstev Nikon v případě tohoto objektivu neuvádí, nicméně fungují bezvadně – přímého protisvětla se bát nemusíte vůbec, proti bočnímu parazitnímu světlu bych si pro jistotu dokoupil sluneční clonu (tu bych si ostatně dokoupil v každém případě).

Při představení objektivu Nikkor Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR jsem napsal, že MTF křivky se tváří lépe nežli u širokorozsahového zoomu Nikkor Z 24–200 mm f4–6,3 VR, a ten jsem v testu hodnotil jako objektiv s výbornou obrazovou kvalitou. A dodal jsem: Takže se necháme překvapit! Nyní už můžu s jistotou napsat, že překvapení se opravdu koná – a to tak, že velmi příjemné :-)

Předně: Tento univerzální zoom je i plně odcloněný v celém rozsahu řezavě ostrý, to už jsem v tomto textu naznačil. V rozích ostrost při focení „na plnou díru“ mírně – ale skutečně jenom mírně – klesá, což samozřejmě poznáte jenom u exaktních testů nebo při focení plošné předlohy. Na reálných fotografiích vás však celková ostrost posadí na… záď :-) Když bych tento zoom porovnal s v úvodu zmíněným „eFkovým“ AF-S DX Nikkorem 18–140 mm f/3,5–5,6G ED VR, pak tento objektiv nový Zetkový zoom poráží na hlavu. Zatímco u zrcadlovkového skla jste neudělali chybu, když jste kvůli dobré kresbě clonili na cca F8, zde skutečně můžete fotit „na plnou díru“ stále – a ostrost vás nadchne. Většina demosnímků na konci článku je pořízená právě na plně odcloněný objektiv – posuďte ostrost sami.

Geometrické zkreslení a chromatická aberace se jednoduše nekoná. Obě optické nectnosti perfektně koriguje jak firmware fotoaparátu (zkreslení automaticky/nejde vypnout), tak i – při práci s RAWy – firemní software NX Studio. Vřele doporučuji ho k vyvolávání RAWů používat. 

V tomto programu, potažmo taktéž přímo ve fotoaparátu můžete řešit i vinětaci, která u Nikkoru Z DX 18–140 mm f/3,5–6,3 VR není zanedbatelná. Její průběh je však pozvolný (snad až na rozsah kolem 35 mm, kde je ztmavení rohů ostřejší), a na reálných snímcích není zase tak na škodu. Nejde-li tedy například o technickou fotografii nebo reprodukce. Vinětace se jako obvykle nejvíce projevuje na nejširším ohnisku, aby se ztmavení rohů postupně zmenšovalo až k ohnisku cca 50 mm, od nějž zase vinětace nabývá na síle až k nejdelšímu konci zoomu.