Neobyčejná zrcadlovka. Otestovali jsme Nikon D780

Všechno by mohlo nasvědčovat tomu, že se neúprosně blíží doba bezzrcadlovková, nicméně jisté je, že fotografové jsou poměrně konzervativní skupinou uživatelů, která nejnovější výdobytky techniky přijímá… řekněme s rozvahou. Nicméně zrcadlovky jsou na světě déle než 60 let (však pamatujete: 1959 – Nikon F), což je dlouhá doba. A desetinu z této doby je na trhu také Nikon D750, přestože je to stále výborná digitální zrcadlovka střední třídy. Co když to tedy bylo tak, že si v Nikonu řekli: „Dáme D750 nástupce, primárně to bude pořád zrcadlovka, ale svět mirrorless do něj vložíme také.“ Pravověrní zrcadlovkáři si přijdou na své, ale zároveň budou moci ochutnat něco ze světa mirrorless fotoaparátů. A vznikla fullframová zrcadlovka „říznutá mirrorlessem“ – Nikon D780, který jsme pro vás otestovali.

Klíčové vlastnosti Nikonu D780

Ještě lepší tělo s vynikající ergonomií
Středně velké tělo se skvělým držením a rozmístěním ovládacích prvků je díky kostře z lehké hořčíkové slitiny a utěsnění odolné jak mechanicky, tak i vůči stříkající vodě a prachu.

Klasický optický hledáček
Pořád je to zrcadlovka – můžete se za každých okolností spolehnout na pohled velkým a jasným optickým hledáčkem se zvětšením 0,7× a 100 % pokrytí snímané scény.

Výklopný a dotykový LCD monitor
Zadní displej s úhlopříčkou 8 cm má vysoké rozlišení 2 360 000 obrazových bodů, navíc umožňuje dotykové ovládání a naklápění displeje.

Autofokus nadvakrát
Nikon D780 umí pracovat jak v režimu DSLR s 51bodovým autofokusem „přes hledáček“, tak i v módu mirrorless s autofokusem „přes displej“. V tomto režimu je vybaven úplně stejně jako Nikon Z 6 – má tedy 273 AF bodů, rozmístěných na 90 procentech plochy záběru, včetně všech funkcí s tím spojených (například Eye AF).

Fullframový snímač typu CMOS BSI a bajonet Nikon F
Snímač formátu kinofilmového políčka zaznamenává fotografie o velikosti 6 048 × 4 024 pixelů čili v rozlišení 24 Mpx. Je to zrcadlovka podruhé – díky lety prověřenému bajonetu Nikon F využijete celou škálu objektivů, včetně modelů bez AF motorku.

Velký rozsah citlivostí a dynamický rozsah snímací soustavy
Základní nastavení citlivosti je od ISO 100 do ISO 51 200, které lze rozšířit na ISO 50–204 800. Šum vysokých citlivostí je velmi nízký, nedochází k barevnému posunu snímků. Díky plnoformátovému snímači typu CMOS BSI dokáže Nikon D780 zaznamenat velký rozsah jasů.

4K UHD a Full HD video
Nikon D780 umožňuje natáčet video v kvalitě 4K UHD 25 nebo 30p (bez ořezu), případně Full HD až 120p. Videa můžete zaznamenávat ve formátu N-Log při vysoké 10bitové barevné hloubce (přes HDMI rekordér). Kromě toho lze natáčet i zpomalené videosekvence a pořizovat časosběrná videa.

Bezdrátová konektivita
O bezdrátové propojení se smartphony či tablety se stará technologie SnapBridge. Nikon D780 lze ale pomocí Wi-Fi propojit i s počítačem, pro náročnější využití (FTP transfer mód nebo HTTP server mód) je možné fotoaparát doplnit externím Wi-Fi modulem Nikon WT-7.

Design à la D850

Nemohu si pomoci, ale věřím, že nejsem sám, komu design nového Nikonu D780 připomíná více vyšší model D850 než předchůdce D750. Ano, z velké části za to může vzhled horního krytu zrcadlovkového hranolu s ostře řezanými prolisy, kde ovšem zmizel výklopný blesk. „Amputace“ vestavěného blesku bezpochyby rozdělí (jestli už se tak nestalo) fotografy na dva nesmiřitelné tábory, kdy jeden bude tvrdit, že je to neodpustitelná chyba, druhý naopak ocení zvýšenou odolnost těla v horní části. Mně by blesk chyběl jedině kvůli CLS (bezdrátové odpalování externích blesků Nikon pomocí blesku vestavěného). I když v době dostupných rádiových odpalovačů možná ani to ne…

Ale pojďme zpátky k designu a konstrukci těla Nikonu D780. Nový model oproti svému předchůdci trochu přibral. Ale opravdu jen decentně – porovnejte míry:

Nikon D750 – 140,5 × 113 × 78 mm, 750 g
Nikon D780 – 143,5 × 115,5 × 76 mm, 755 g

Zatímco šířka a výška fotoaparátu jsou o něco větší, dva milimetry, které ubyly na hloubce, zmizely – a už jsme zase u toho – díky absenci výklopného blesku. Na následujících fotografiích si však všimněte, že grip pro pravou ruku je naopak u D780 ještě hlubší než u D750, což je samozřejmě skvělá zpráva. Nikon D750 byl průkopníkem nové koncepce zahloubeného gripu u Nikonu vůbec, takže by bylo poněkud nepochopitelné, kdyby jeho nástupce neposunul laťku ještě výš.

Osobně nemám žádné „lopaty“, ale zároveň ani malé ruce, každopádně na držení Nikonu D780 si absolutně nemohu stěžovat. Na grip se mi v pohodě vešly všechny prsty pravé ruky, jeho tvar dává fotografovi skutečnou jistotu držení. Dokonce jsem musel konstatovat, že ono malé zvětšení rozměrů na výšku a šířku tomuto tělu, respektive ergonomii používání, jen prospělo. 

Ovládání na jedničku

Jedna věc je samotný tvar těla, druhý – neméně důležitý faktor – je počet a rozmístění ovládacích prvků. Nový Nikon D780 zachovává „filozofii“ DSLR, tvůrci ponechali rozmístění ovladačů podobné jako u D750 – tedy nešli cestou bezzrcátkových Nikonů Z, které například vlevo vedle zadního displeje nemají žádná tlačítka. Když jsem to komentoval při prvním představení Nikonu D780, bylo mně to trochu líto. Nicméně jakmile jsem tento fotoaparát vzal do ruky, byl jsem doma. Zkrátka zrcadlovka Nikonu, jak ji známe. O čem jsem to psal na začátku? :-)

Podíváte-li se na následující „obrazový duel“ D750 vs. D780, najdete několik rozdílů i v uspořádání a počtu ovladačů. Nejprve zadní strana fotoaparátu. Kromě toho, že došlo k malé rošádě přepínače živého náhledu a tlačítek i a INFO, zde přibyl pod palec pravé ruky „čudlík“ AF-ON. Za mě osobně je to jednoznačně skvělá zpráva a myslím, že pro ostatní zrcadlovkáře také. Možná to budete považovat za drobnost, ale nás obrýlené fotografy potěší také nová, větší očnice hledáčku. Alespoň mně se s ní fotilo výborně.

Jsme-li v části věnované ovládání, pak jako plus oproti předchůdci, je pochopitelně třeba ještě zmínit dotykový displej Nikonu D780. Generace fotografů odchovaná smartphony jej pravděpodobně bude využívat více než obligátní čudlíky na těle fotoaparátu, nicméně zároveň je třeba dodat, že dotykové menu (zejména zkrácené rychlé menu) ony mechanické ovladače navíc velmi vhodně doplňuje. Tlačítko i, které rychlé menu vyvolává, jsem před příchodem „dotykáčů“ de facto vůbec nepoužíval. Teď už přesně vím, kde se nachází :-)

Horní stěna fotoaparátu byla přizpůsobená současnému trendu DSLR a mirrorless Zetek Nikonu. Zmizelo tedy za mě úplně zbytečné tlačítko pro přepínání režimů měření expozice, přibylo, respektive nahradilo jej – ale na jiném místě mezi videospouští a korekcí EV – tlačítko pro ISO. Tak to má být.

U pohledu na spodní stranu fotoaparátu si všimněte dvou zásadních změn – jedné pozitivní, druhé už, alespoň pro někoho, méně. Jednak se tímto vracím ke komentáři k novému tvarování gripu, což je právě na spodním pohledu výborně vidět. Z čistě technického pohledu je zajímavé i nezvyklé mírně šikmé umístění akumulátoru. Horší zprávou je absence kontaktů pro připojení vertikálního gripu. Jinak řečeno: Nikon D780 vertikální grip nepodporuje. Což je za mě osobně větší škoda nežli chybějící vestavěný blesk. Například při focení na výšku s velkým a těžkým světelným teleobjektivem se grip zkrátka více než hodí. Škoda. 

Naopak nemožnost připojení externího „držátka“ se zdvojenými ovládacími prvky není takovou škodou z pohledu energetické náročnosti, protože u Nikonu D780 je deklarovaná výdrž až 2 260 snímků na jedno nabití – což je hodně dobré. Bavíme se ovšem samozřejmě o práci v zrcadlovkovém režimu. V módu focení nebo natáčení videa v režimu živého náhledu to bude jistě méně. Nikon D780 je napájený akumulátorem EN-EL15b, použít lze ale i starší typy EN-EL15a nebo EN-EL15, výrobce však upozorňuje, že u posledně jmenovaného může být výdrž menší.

Rychlík se dvěma kartami

Pokud jsem výše napsal, že mně Nikon D780 více než D750 připomíná vyšší model Nikon D850, pak následující parametry jej do vyšší třídy posouvají naprosto jednoznačně. Rychlost… to je to správné slovo. Závěrka nyní umožňuje čas až 1/8 000 sekundy, což ocení každý fotograf, který nefotí jen „pomalými“ zoomy, ale užívá si světelná skla. A jak už jsem psal v představení tohoto fotoaparátu: Na druhém konci rozsahu expozičních časů například příznivce astrofotografie potěší možnost nastavit v režimu M čas až 900 sekund. Nikoliv tedy obvyklé maximum 30 s, ale časy v krocích 30, 60, 90, 120, 180, 240, 300, 480, 600, 720 nebo 900 sekund.

Rychlý autofokus (ještě o něm bude řeč) doplňuje mírně posílené sériové snímání – nyní pracuje rychlostí 7 sn./s. Zvětšená byla také vyrovnávací paměť – maximální počet 14bitových RAWů v sérii je nyní 68 (u D750 jen 15). Díky „mirrorlessovému“ živému náhledu ale Nikon D780 umí také sériové snímání s elektronickou závěrkou, které pracuje rychlostí 12 snímků za sekundu při zachování ostření a měření expozice.

Mimochodem, jsme-li u elektronické závěrky, pak ta umožňuje další funkce, jako je (bezhlučný) časosběr či intervalové snímání, ale hlavně… focus shift, tedy skvělá vychytávka pro přátele skládaného makra nebo krajináře, toužící mít své snímky proostřené „od nevidim do nevidim“.

Obrazová data plus videa se ukládají na dvojici paměťových karet typu SD. „Dvě „eSDéčka“! Halelujá!“, zvolá jistě mnoho fotografů. Ano, dva sloty na karty se vším, co k tomu patří, tedy možnost zálohování dat, separátního ukládání RAWů a JPEGů a podobně. Mě však více zaujala specifikace těchto karet nežli jejich počet. Nikon D780 totiž oficiálně umožňuje využití nejmodernějšího standardu UHS II čili používání nejrychlejších karet SD XC II s nejvyšší kapacitou. Tím se Nikon D780 opět staví po bok D850, která byla první DSLR Nikonu s podporou těchto paměťových karet.

Je libo Double AF?

Konečně se dostáváme k autofokusu Nikonu D780. Nazývat ho duálním není úplně přesné, protože dvojí ostření – s fázovou detekcí přes hledáček a ostření v rovině snímače v živém náhledu, mají zrcadlovky už docela dlouho. Nicméně dřívější ostření v Live View na základě porovnávání kontrastu bylo pomalé, použitelné spíše jen na statické focení. Dokud nepřišla Zetka od Nikonu se zcela přepracovaným autofokusem s fázovou detekcí v živém náhledu (ono to u nich ani jinak nejde, že ano…). A právě autofokus Nikonu Z 6 je – pro focení nebo natáčení v Live View – „zabudovaný“ i v Nikonu D780. Tedy on je to de facto celý snímač, protože v jeho rovině se to celé odehrává.

Ale postupně: Pro „zrcadlovkové focení“ je v Nikonu D780 použitý stejný AF modul Multi-CAM 3500 (zde s označením II) s TTL fázovou detekcí s 51 zaostřovacími poli. Patnáct AF bodů je křížových, 11 ostřicích polí pracuje se světelností f/8. Na rozdíl od svého předchůdce dostal Nikon D780 měřicí RGB senzor s dvojnásobným rozlišením 180 tisíc bodů (stejný – opět – jako Nikon D850) a obrazový procesor EXPEED 6. Oboje, kromě jiného (měření expozice, WB), spolupracuje také s autofokusem, který je navrch „nabušený“ AF algoritmy z Nikonu D5. Já jsem D780 testoval s profesionálním zoomem AF-S Nikkor 24–70 mm f/2,8E ED VR, a s rychlostí či přesností „hledáčkového“ autofokusu jsem nezaznamenal jediný problém. 

No a zaostřování v živém náhledu? Nachlup stejné jako u Nikonu Z 6. 273bodový autofokus pokrývá téměř celé obrazové pole – 90 % horizontálně i vertikálně v matici 21 × 13 bodů. Dotykový displej umožňuje rychlou volbu ostřicího bodu (případně i rovnou expozici dotykem), autofokus reaguje neprodleně a přesně. Když k tomu přičteme funkci Eye AF čili automatické ostření na oči snímané osoby, je to přidaná hodnota jako hrom.

Ač nejsem velkým příznivcem focení „přes displej“, při testování jsem se přistihl, že jsem jej využíval docela často. Díky skvělé možnosti výběru ostřicího bodu na de facto celé ploše záběru, ale také kvůli možnosti zobrazení reálného histogramu nebo třeba vodováhy. Však to znáte – například při focení architektury se kvůli srovnání svislic mnohdy hodí držet foťák nad hlavou. Jindy zase přináší snímání od země zajímavé pohledy. A tak dále a tak dále… Využil jsem i Eye AF, i když na portrétování stojících osob není moc praktické držení foťáku před sebou. Ale funguje bezvadně, to se musí nechat.

Video a konektivita

Tuto část recenze víceméně zkopíruji z prvního představení, protože videu jsem se bohužel zatím nestihl podrobněji věnovat v praxi. Full HD video lze natáčet se snímkovou frekvencí až 120 sn./s. K tomu je třeba přidat 4K UHD video, které s Nikonem D780 můžete natáčet při 30 sn./s (případně 25p nebo 24p). S dvojicí slotů pro rychlé karty SD to bude bez problémů, dobrou zprávou však je, že přes HDMI rozhraní lze také připojit externí rekordér. Toto spojení umožňuje pořizovat 10bitové video, přičemž podporovaný je také záznam do N-logu a nově i HDR (HLG) video. 

Natáčení videa zpříjemňuje elektronická stabilizace a focus peaking. Například pro reportážní práci je Nikon D780 samozřejmě vybaven mikrofonním vstupem a také výstupem na monitoring zvuku ve sluchátkách (3,5mm jack konektory).

USB rozhraní je nyní verze 3.1, takže pokud stahujete data „po drátu“, nebudete s deklarovanou rychlostí 5 Gbit/s (671 MB/s) tohoto „ÚSBéčka“ nijak brzděni. Konektor je stejně jako u Nikonů Z 6 a Z 7 typu USB-C, a shodně lze také nabíjet akumulátor ve fotoaparátu pomocí nikoňáckého síťového adaptéru EH-7P (pouze nový akumulátor EN-EL15b). Nikon nedoporučuje nabíjení ve fotoaparátu jinými nabíječkami, je to tedy na vás :-)

No a konečně je tu bezdrátová konektivita, která je opět de facto shodná s fullframovými mirrorlessy řady Z. Čili nízkoenergetické Bluetooth pro dlouhodobé spojení s mobilními zařízeními pomocí aplikace Snap Bridge, plus Wi-Fi, které Snap Bridgi pomáhá stahovat plná data nebo RAWy, a je rozhraním pro dálkové ovládání fotoaparátu z mobilu či tabletu. Ale Wi-Fi také dokáže Nikon D780 bezdrátově propojit s počítačem. Což je výborná zpráva. 

Kdyby vám ani to nestačilo, pak vězte, že Nikon D780 podporuje externí Wi-Fi modul Nikon WT-7, pomocí kterého můžete využívat i pokročilé protokoly, jako je FTP transfer mód nebo HTTP server mód přenosovou rychlostí až 866,7 Mbps.

Nikon D780 ve fotografiích

Obrazová kvalita

Tato recenze je tak dlouhá, že už asi nebude vadit začít tuto část trochu zeširoka :-) Není to tak dlouho, co Nikon přišel kromě obvyklých režimů Picture Control jako je Standard, Živý, Portrét apod., také s Automatickým PC. Tak jsem ho na D780 zkusil. Výsledky mě ale moc neuspokojily – snímky byly na můj vkus zbytečně kontrastní, a já jsem začal pochybovat o dynamickém rozsahu Nikonu D780. Ne, nemusíte mít obavy, snímací soustava D780 má dynamický rozsah výborný. Jen je třeba mít dobře nastavené Picture Control (plus Active D-Lighting), nebo prostě… fotit do RAWu, a snažit se snímky zbytečně nepřeexponovávat. A to vy jistě děláte :-)

Poté jsem již pracoval, jak u mě bývá zvykem, s režimem Picture Control Standard. Mile mě překvapila příjemně pastelovější barevnost snímků než bývalo u Nikonu obvyklé. Musím říci, že se mi toto barevné podání moc líbí. Žádné kýčovité barvy, spíše lehce do jemných odstínů posunutá barevnost bez občas zbytečného příklonu k zelené, jak to známe u starších Nikonů. Také automatické vyvážení bílé je třeba pochválit.

Při focení přes hledáček jsem patřičně docenil nové tlačítko AF-ON (viz výše). Co to má společného s obrazovou kvalitou? Nikon D780 má totiž, stejně jako předchozí „modernější modely“ DSLR mnohem více svázané měření expozice se zaostřovacím bodem. Jste-li zvyklí „namáčknout si“ ostření typicky středovým bodem pomocí spouště a poté překomponovat scénu, můžete narazit na problémy s expozicí. Po namáčknutí spouští totiž zablokujete i expoziční hodnoty. Naučíte-li se však používat zmíněné tlačítko – které sice také předostří, ale „nenabírá“ expozici –, máte vyhráno. Doporučuji, vyhnete se tak zbytečným problémům s nekorektně exponovanými snímky.

Šum uměřený
Chcete-li „apgrejdovat“ starší Nikon D750 na nový D780, jedna z věcí, které vás jistě bude zajímat, je míra šumu. Je nový aparát v tomto ohledu lepší? Je. I když ne o řád, samozřejmě. Míra jasového šumu je z mého pohledu plus minus stejná. Nový model je ale lepší v odstranění barevného šumu, který se u D750 začínal výrazněji projevovat řekněme na ISO 6 400. U Nikonu D780 je barevný šum redukovaný až skoro do nejvyšších citlivostí od hodnoty ISO 25 600.

„Zajímavým“ způsobem je ale udělaná redukce šumu, v menu zastoupená hodnotami Vypnuto, Nízká, Normální a Vysoká. To není nic neobvyklého, kdyby ovšem odšumování nepracovalo příliš intenzivně. Jakmile to zjistíte, v praxi to vypadá tak, že cca do ISO 800, ale mnohdy až ISO 1 600 není třeba redukci šumu zapínat vůbec. Při vyšších citlivostech zvolíte položku Nízká a při nejvyšších pak Normální. Bohužel, nic jiného nejde s obrazem (RAW) dělat ani v Capture NX-D. Dřívější podrobné nastavení odšumování zmizelo, a zůstaly jen volby stejné jako u fotoaparátu. Mám rád jednoduchá řešení, ale toto nebyla šťastná volba.

Jako vždy podotýkám, že charakter a množství šumu je silně závislé na světle. Vždy bude lepší výsledky poskytovat přirozené světlo nežli blikající zářivky nebo třeba sodíkové výbojky.

Následující 100% výřezy vždy z dvou částí fotografie představují: Vlevo nahoře – vypnutá redukce šumu, vpravo nahoře Nízká, vlevo dole Normální, vpravo dole Vysoká. Posuďte sami.

1 2 ►

Celkové hodnocení

Nikon D780 má do nejmenších detailů vychytané tělo. Odolné, ergonomické, s „tak akorát“ velikostí. Ano, nemá možnost připojení vertikálního gripu, to je třeba dodat. Ale má výborný hledáček, stejně jako výklopný dotykový displej. K tomu profesionální funkce a rychlost, dobrou výdrž baterky a dva sloty na rychlé paměťové karty. Dvojí autofokus, kdy každý z nich bezvadně funguje. Třešničkou na dortu, nebo spíše tím hlavním, co dělá foťák výborným foťákem budiž obrazová kvalita na nejvyšší úrovni. Nemohu nedoporučit, toto je skvělý stroj.

Na úplný závěr si ale ještě dovolím možná malé slovo do pranice: Nikon D780 není pravým nástupcem dnes šest let starého Nikonu D750. Toto vážně není jen pouhý upgrade staršího foťáku (ono šest let je taky šest let, že ano…), z mého pohledu se jedná o víceméně novou digitální zrcadlovku, u které navíc nutně vyvstává otázka: Stanoví Nikon D780 nový standard „hybridních“ zrcadlovek? Nebo mirrorless fotoaparáty nakonec „zrcátka“ zcela odsunou na stránky o historii fotografické techniky? Nechme se překvapit :-)