Je sice pravda, že v minulosti existovaly (resp. ještě existují) fotoaparáty využívající čtvercové záznamové médium – proč to neříci rovnou – film. Jak v době největší slávy filmu, tak i v současné digitální epoše ale jednoznačně převládá formát obrazového políčka ve tvaru více či méně protáhlého obdélníka.
Nechci polemizovat nad tím, zdali je lepší čtverec (který mám mimochodem moc rád) nebo obdélník. Chci se pozastavit nad názorem, se kterým jsem se setkal už před časem a v poslední době mi byl hned několikrát prezentován opětovně. Dotyční tvrdí, že je nesmysl fotografovat na výšku, protože takovéto snímky se blbě prohlížejí na monitoru nebo v TV…
Film na výšku
Poprvé to bylo před několika lety, kdy jsem si u snímků bývalého kolegy všiml, že na nich převažuje stranová orientace na šířku. Vzhledem k tomu, že kolega byl a je převážně krajinář, nebylo to tak patrné, přesto jsme na téma snímků na výšku dali řeč. On se přiznal, že o tomto „problému“ ví a ví také, jak vznikl. Studoval totiž filmovou kameru a ta se, jak známo, na výšku nepoužívá vůbec. A zvyk je železná košile, však to znáte…
Jenomže fotoaparát není kamera (byť v poslední době její schopnosti má) a jeho možnosti jsou o variantu snímání na výšku větší. Já osobně jsem třeba přesný opak zmíněného kolegy – na výšku fotím velmi často a rád. Spousta fotografů to neví, ale právě při této stranové orientaci lépe vyniká prostor na snímku – bodejť ne, když máte v záběru vlastní nohy i rozhlednu v pozadí – viz pondělní článek o rybím oku…
Říkali to v televizi
Nicméně jak jsem už naznačil, pár lidí se mi v poslední době opětovně snažilo vnutit názor, že se nemá fotit na výšku, protože se na to špatně kouká v televizi. Kdybych chtěl najít viníka, svedu to na digitalizaci záznamu. Ta razantně snížila produkci papírových fotografií – v době filmu zcela běžných – a naopak rozšířila elektronické „promítání“. Nic proti tomu, já to mám úplně stejně, ale zbavovat se proto možnosti focení na výšku? Za sebe říkám jasné ne! Ať jsou klidně na monitoru černé pruhy na bocích (pro mě a za mě klidně růžové…), snímek na výšku má prostě svoje kouzlo.
A táži se vás…
Nyní tedy máte slovo vy. Sáhněte si do svědomí a svěřte se nám, jak jste na tom s fotografováním na výšku/na šířku? Hlasujte v anketě, případně nám odlišné názory napište do diskuze.
Jen „technická“: v anketě se, prosím, vyznávejte z vaší takříkajíc volné tvorby. Fotíte-li na zakázku například pro některý časopis, je jasné, že stranovou orientaci budete muset přizpůsobit jeho zadání – tyto případy tedy v anketě nezohledňujte.
[poll id=“5″]
7 komentáře
Nejčastěji fotografuji na výšku lidi a konkrétně obrázek celé postavy (případně dvě postavy při tanci). Tam se dá na šířku fotografovat prakticky pouze postava v krajině či v jiném prostředí, kde postava není jediným ústředním motivem. Druhý motiv na výšku je to, co ukazoval pan Lindner, a třetí je architektura. Neumím si představit, že bych měl fotografování na výšku vynechat a podle ankety se zdá, že se fotografové nenechají televizemi a širokoúhlými monitory znásilníit. Tedy fotografové, kteří čtou nikonblog. To přeci jen není úplně „populace obecná“ a věřím, že mezi bežnými cvakaly bude těch výhradních šířkařů, kteří vyfotí stojící Máňu na šířku nesrovnatelně více a vlevo se jim do záběru dostanou popelnice a vpravo dva a půl čumících cizích individuí. Ovšem papír je pro mě nenahraditelný a za poslední 3 roky jsem za originál Epson inkoust zaplatil 12 tisíc Kč, Ilford papíry nepočítaje. Docela rozumím tomu, že běžně fotografující populace, která fotografování nemá jako koníčka číslo jedna, přivítá to, že ušetří za papírové fotografie, no a holt fotky na výšku oželí. Máňu pak nevyfotí celou, ale uřízne jí nohy, aby byla na té plazmě větší, no a nakonec Máni nohou zas taková škoda není, že jo, co si budeme povídat. Z mobilu rovnou na telku s metrovou úhlopříčkou a to je asi přítomnost a budoucnost 99% populace. Jenže tady se bavíme o tom 1% těch bláznů, kteří si s tím dělají hlavu, a nám fotky na výšku nikdo nevezme.
On problém s fotkami na výšku není problém ani v digitální éře. Každý pořádný panel má dnes upevnění na otočném pivotu. Otázkou je, kdy se gyroskopy budou dávat i do televize aby rozeznala v jaké poloze je(tzn fotky na výšku nikdy nevymřou-resp. vymřou až se samotnou fotografií).
Osobně mi přijde zajímavé, že spousta lidí fotí na šířku prostě proto, že foťák má spoušť nahoře. A to o tom prohlížení v televizi je jen sekundární výmluva. Je to podobné jako se teď na mobilní telefony natáčí zhruba 30% všech videí na výšku, protože se ten mobil tak nějak lépe a stabilněji drží …
Navíc jak říkám já – buďme rádi za masu fotoamatérů, kteří fotí výhradně na šířku, jelikož naše výškové fotky se rázem posunou o level výjimečnosti dál …
prohlížení na monitoru je mi ukradené, když je kompozice lepší na výšku, tak fotím na výšku.
Je pravda, že v knihách a časopisech lépe vyniknou fotky na výšku, využijí maximum místa a nejsou přes přehyb. Osobně to mám tak 2/3 na šířku a 1/3 záběrů na výšku, podle toho, co mám v úmyslu.
Dobrý den. Fotografuji od svých 15 let, ale mohu říci, že fotografie na výšku jsou velmi krásné, zvláště u portrétů, ale i u architektury a je mi jedno, jestli mám na monitoru pruhy. Já osobně se rozhoduji na základě motivu a kompozice a dá se říci, že formát na šířku a na výšku využívám ta 50 : 50. Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, jak fotografie reprodukuji na monitaru nebo v TV. Jako kluk jsem měl flexaretu a tudíž čtverec jse mi také líbil a má svoje kouzlo.
Jindřich
Já jsem tedy fotograf „méně než amatér“, ale už jsem také zaslechl, že by se na výšku fotit nemělo. Důvod, který jsem slyšel já, je ten, že vzhledem k velikosti dnešní digitální fotografie je jedno co vyfotíte na výšku nebo na šířku, protože je velice jednoduché udělat z fotografie na šířku výřez…což je mimochodem úplně opačný názor k tomu se zobrazováním na TV. (Tady si člověk,na rozdíl od „TV fotografů“, focením na šířku záměrně práci přidává ) Jaký je Váš názor na toto? já osobně si myslím, že by to mohlo dávat určitou rezervu při chybách při kompozici, máte více času na to rozmyslet si, co bude záběr obsahovat, vyzkoušet více variant v klidu a pohodě u svého pc.