Mimochodem: Proč ještě nemáme foťáky pro leváky?

Možná, že jsem to na Nikonblogu už někdy psal: Jsem levák. Ne sice stoprocentní levák, takže třeba na kytaru jsem se naučil hrát (přesněji spíše „hrát“) jako pravák. Dívat se pravým okem do hledáčku fotoaparátu, mi ale nikdy nešlo. Většina foťáků, možná všechny, jsou však konstruované pro praváky. Cožpak o to, koukat se do hledáčku lze jak pravým, tak i levým okem. Ale druhá varianta s sebou přináší menší úskalí. Nebylo by proto lepší vyrábět alespoň některé modely také v levoruké verzi?

S brýlemi navrch…

Ještě ale malé upřesnění: Mám-li mluvit sám za sebe, tak mě vlastně „trápí“ jen ono koukání se levým okem do hledáčku, ergonomicky umístěného přece jenom více pro oko pravé. To, že nejdůležitější ovládací prvky, potažmo pak grip, jsou konstruované pro pravou ruku, mi vůbec nevadí. Možná je to letitý zvyk, nicméně potřebu mačkat spoušť levým ukazovákem jsem fakt nikdy neměl.

Pojďme si to tedy shrnout. S levým okem u očnice hledáčku si druhou polovinou tváře zakryjete přesně to „ovládací centrum“ při pravé straně foťáku. Nosem si zpravidla „leštíte“ displej, přičemž je-li dotykový, což je v dnešní době jaksi běžné, můžete mít o problém navíc – občas si jím „zmáčknete“ něco, co jste zmáčknout nechtěli. Při focení na Nikon Z 50 pravidelně nosem nechtěně „ovládám“ boční senzorová tlačítka lupa plus-minus.

Aby toho nebylo málo, jsem nejen levooký, ale také obrýlený. Takže palcem pravé ruky, krotícím tlačítka a další ovládací prvky na zadní stěně foťáku, si zároveň „čistím“ brýle. Teď mě tak napadá – možná, že je to jeden z důvodů, proč tak rád fotím snímky na výšku. Při této orientaci se ovladače spolu s palcem přestěhují nahoru, takže je po problému.

Vyrobit levoruký fotoaparát v počítači nedá mnoho práce. V reálu je to asi „trochu“ horší…
Vyrobit levoruký fotoaparát v počítači nedá mnoho práce. V reálu je to asi „trochu“ horší…

Desetina odlišných

Některé vědecké studie se kloní v názoru, že v lidské populaci by mohli být leváci a praváci zastoupení „fifty-fifty“. Nicméně statistikové to vidí jinak – pracují s poměrem 90 : 10, v neprospěch leváků samozřejmě. Čili pouze desetina lidí by měla být leváky. Otázka tedy zní: Vyplatilo by se pro 10 % fotografů vyrábět levácké foťáky? Odpovím si sám: Nejspíš ne. Bylo by sice krásné, kdyby Nikon začal produkovat například Nikony Z 6II v omezené sérii v „zrcadlové verzi“, ale to je velmi pravděpodobně jen poněkud naivní myšlenka z říše snů levorukých fotografů.

Ale přesto: Když jsem na začátku zmiňoval hru na kytaru, pak je zajímavé, že zrovna kytary pro leváky se běžně vyrábí, a to i sériově, nikoliv pouze jako custom verze na zakázku. Je snad kytaristů více než fotografů? Nevím a ani po tom nebudu pátrat – stejně by to asi ničemu nepomohlo. A hlavně – nejspíš by to asi ani nezvýšilo množství skvělých fotografií na světě…

Každý jsme jiný

Tento článek prosím berte jen jako oddechové čtení pro horké letní měsíce. Mě osobně oněch pár problémů při koukání se levým okem do hledáčku, zase tak moc netrápí. Byl jsem nucený si na to zvyknout a vlastně si ani nedovedu dost dobře představit, jaké by to bylo fotit aparátem, který má grip vlevo. Ono nejde jen o oko, ale i o ruce. Ale to se do toho už začínám zamotávat.

Každopádně mě zajímá, jak jste na tom vy? Patříte-li tedy mezi levooké či levoruké fotografy. Zvykli jste si také, nebo vás to stále rozčiluje? Přivítali byste leváckou verzi svého fotoaparátu? Nebo jste snad rezignovali na hledáček a snímky komponujete na zadním displeji? Budu moc rád, napíšete-li své postřehy do komentářů pod článkem. 

Díky a krásné léto!

Sdílej

3 komentáře

  1. Páči sa mi, keď pán Petr Lindner nahodí nejakú provokujúcu tému. Robí to rád. Ale považujem to za správne, lebo inak by naše myslenie zlenivelo a nechalo sa unášať len tým, čo nám technický „pokrok“ vnucuje. Nie som vyhranený pravák, mám to také pomiešané, ale fungujem asi „normálne“. Vrátim sa trochu dozadu. V čase, keď som sa pred rokmi rozhodol pre zmenu fotoaparátu z kinofilmovej zrkadlovky na „digitál“, vybral som si ultrazoom. V tom čase bolo celkom bežné, že tieto aparáty mali hľadáčik umiestnený mimo stredu, napríklad v ľavom hornom rohu. To mi vyhovovalo, lebo som nemusel držať hlavu s okom na hľadáčiku neprirodzene vytočenú. Ja osobne stále dávam prednosť hľadáčiku pred zadným displejom a to nielen pri fotení, často aj pri prehliadaní obrázkov. Mám na to viac dôvodov – objektívnych aj subjektívnych, ktoré by ma pri využívaní len displeja vyrušovali a rozptyľovali. Proces tvorby fotografie (predovšetkým ten myšlienkový) totižto stále považujem za akúsi infímnu záležitosť. A nech mi do toho nikto nečumí. Prechod koncepcie od zrkadloviek na bezzrkadlovky už nepotrebuje technicky umiestniť hľadáčik v osi objektív-zrkadlo. Ale len niektorí výrobcovia a len u niektorých modelov ho umiestnia excentricky. Aj to je sympatické v dnešnom svete komercie a konzumu. Môj komentár ostal bez záveru, bez riešenia. To ani nedosiahneme. Zatiaľ budeme dobre používať a plne využívať možnosti toho, čo máme. Ja u svojej Z6/I na tom pracujem. Vďaka za túto tému! Prajem pekné leto.

  2. Jsem také obrýlený levák a naučila jsem se koukat do hledáčku pravým okem. Během focení si většinou zuřivě namáčknu hledáček na brýle a celé sklo brýlí si postupně zvenčí omatlám a zevnitř zafuním takže pak občas netuším, jestli mám správně zaostřeno zvlášť v situacích, kdy se nelze tak úplně spolehnout na AF a ostřím manuálně. Ale zvyk je železná košile. I když musím přiznat, že co jsem staré zrcadlo vyměnila za Z5 tak je to o dost lepší díky tomu, že i při manuálním ostření ostřící bod při správném zaostření zezelená a zároveň i mnohem víc využívám focení přes displej, protože má tu velkou výhodu, že je v něm vidět jak bude snímek skutečně po vyfocení vypadat což stará D5100 rozhodně neuměla.

  3. Autor ani neví, jak moc dobře mu rozumím. Ač od narození pravák, s prsty levé ruky po úrazu v mládí (motorku i kolo zvládám, saxofon už ne) fotím drže tělo v pravé ruce přes hledáček levým okem, protože na to pravé nevidím ;) A nosím brýle. Ty využívám jako doraz pro očnici hledáčku, mám tedy fixní vzdálenost své čočky od hledáčku. Ovšem ergonomií to zrovna neoplývá, naštěstí nemám dotykový LCD, ale pravidelné na něm měním ochranné fólie. A a o čistotě brýlí… ale jak jsem psal, na pravém oku by mi nevadila ani asfaltová skvrna :D
    Je fakt, že na ultrazoomu byl hledáček na lepším místě. Hodně fotím na zahradě a v dílně bazarovým kompaktem (každý rok „novým“ neb v kapse montérek dostávají zabrat) a tam už žádný problém s hledáčkem, pro mne bohužel, není.

    Jsme malý segment trhu pro výrobce, ale zajímavá nika pro blogery ;)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *