Kreativní využití času závěrky v režimu S. Nebo také M…

Každý jen trochu zkušený fotograf ví, že expoziční režim S (Shutter – závěrka) představuje takzvanou prioritu času, kdy si manuálně nastavíte požadovanou hodnotu času závěrky, druhý parametr – clonu – pak měřicí systém „dodá“ automaticky podle aktuálních světelných podmínek. Zatímco druhá poloautomatika, snad nejpoužívanější „Áčko“ čili režim priority clony, je obecně považována za kreativní mód, v němž se velikostí clony mění hloubka ostrosti, priorita času je mnohdy vnímána velmi zjednodušeně jen jako režim, pomocí kterého dokážete „zastavit“ rychlý pohyb například při focení dynamických sportů. Spousta fotografů v takovýchto případech nastaví expoziční režim S a naprosto automaticky „natočí“ zadním kolečkem nejrychlejší čas závěrky, kterým jeho aparát disponuje, a jestli ne, tak je to minimálně tisícina sekundy.

Je jasné, že ve většině případů díky tomuto nastavení, a u rychle se pohybujících objektů třeba ještě ve spolupráci s panningem, je skutečně na snímcích zachycen zastavený pohyb. Otázka ale zní: Je to správně? Nemá náhodou sportovní fotografie pohyb spíše zvýraznit, ukázat sportovce v akci? „Zamrzlý“ záběr, na němž je sice všechno perfektně ostré, pohyb bohužel příliš nepřipomíná.

Chce to svůj čas

Neočekávejte univerzální návod – sportovních disciplín (nebo jiných druhů pohybu) je mnoho. Každá má jinou charakteristiku, rychlost pohybu je různá, vše tedy potřebuje „svůj čas“, v tomto případě je samozřejmě myšlen čas závěrky. Neexistuje ani definice správného času. Obvyklou metodou je nastavit čas na takovou hodnotu, aby byl dostatečně zmrazen pohyb hlavního objektu, ale zároveň některé části obrazu zůstaly pohybově rozostřené, a tím vyvolávaly zdání akce, pohybu. Typickým příkladem je tzv. panning – rychle se pohybující objekt je sledován fotoaparátem a díky tomu rozmazané pozadí vytváří iluzi pohybu. Jenže jak na to, když pohyb není dostatečně rychlý?

Kreativní využití rychlého času závěrky

Pravidelní čtenáři Nikonblogu ví, že často fotím koloběžkové závody. Koloběžkáři (koloběžkářky nevyjímaje) umí sice jet pěkně svižně, nejsou to však rychlá auta nebo sjezdoví lyžaři, u nichž funguje panning, respektive efekt rozmazaného pozadí při sledování objektu. Při jejich fotografování lze však využít jiného prostředku ke zvýraznění pohybu – točících se kol.

Pokud se podíváte na ukázkový snímek, vidíte, že jezdec, jeho stroj i pozadí, rozostřené díky menší hloubce ostrosti, jsou zachyceny staticky, nicméně zde najdeme jeden prvek, který vytváří dojem pohybu – kola závodní koloběžky s rozmazanými dráty výpletu či samolepkami na ráfku. V případě tohoto konkrétního snímku pak samozřejmě akční atmosféru ještě podtrhuje vodní tříšť.

Fotografoval jsem s časem nastaveným na 1/400 s, nejednalo se tedy o žádnou tisícinu, čtyřtisícinu sekundy či kratší čas. Jak jsem ale na onu čtyřsetinu přišel? Jednoduše: zkusil jsem si to. Ze zkušeností vím, že na fotografování relativně rychle jedoucí koloběžky je dobrý čas 1/640 s až 1/800 s, v tomto případě ale závodníci jeli pomaleji, takže jsem postupně vyzkoušel stejně tak pomalejší časy od 1/500 s do 1/250 s po třetinách EV, abych rychle vyhodnotil 1/400 s jako nejlepší. Toť celé kouzlo…

Jen upozorňuji čtenáře – popsaný způsob využití expozičního času je jedním z mnoha způsobů focení pohybu. V současné době je například tak trochu moderní fotit sport s nastavenými hodně dlouhými časy, kdy ovšem až příliš nejde o reálné zobrazení sportovce. A jiných metod by se našlo více. Tímto článkem jsem chtěl pouze upozornit na fakt, že čas závěrky je stejně kreativní nástroj jako obligátní clona. Vyzkoušejte si to…

Supertip na závěr

Myslím, že už jsem to na Nikonblogu psal, ale pro jistotu to zopakuji. V době, kdy moderní digitální zrcadlovky poskytují kvalitní obraz i při vyšších citlivostech, velmi často při focení sportu používám nikoliv režim S, nýbrž plný manuál, plus Auto ISO. Mohu si tak nastavit napevno nejen čas závěrky, ale také clonu – správnou hodnotu citlivosti poté dodá automatika. Ostatně při takovém nastavení vznikla také ukázková fotografie v tomto článku.


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

12 komentáře

  1. Opravdu jste dal k článku správný snímek? Dráty se mi zdají celkem ostré a vodní tříšť nevidím :-)

  2. Té vodní tříště tam mnoho není, to uznávám, nicméně dráty rozhodně ostré nejsou :)

  3. Vsadim se, že při kratším času už by hrozilo rozmazání závodníka a to by byla škoda. Já v tom teda pohyb rozhodně vidim a naopak se mi moc líbí ty kapky vody, které při tomto času nejsou jen ošklivé šmouhy, ale velmi povedené kapky.

  4. Já su taky spokojené. Dráte možó bét rozmazaný víc, leč též záleží na autorskym záměru, žáno.

  5. Karel Zahrádka nesmíte se na ukázkový snímek koukat na mobilu :D chce to alespoň tablet nebo netbook :) – výplet totiž opravdu rozmazaný je. Uznávám ale, že té vodní tříště tam mohlo být víc (neznamená to však, že tam není!!! :D)

  6. Stojí též za úvahu použití slabších ND filtrů , nebo polarizačního filtru, což umožní využít při kratším čase nízkou clonu a ISO . A v kombinaci s monopodem či dokonce stativem by se mohl povést i panning.

  7. Napoprvé jsem to napsal špatně , takže tady je oprava :

    Stojí též za úvahu použití slabších ND filtrů , nebo polarizačního filtru, což umožní využít delší čas zároveň nízké ISO a nízkou clonu . A v kombinaci s monopodem či dokonce stativem by se mohl povést i panning.

  8. Tomáš M: ano, a pak by byl i ten kýžený dojem pohybu. Takhle je to běžný snímek chlapa na kole.

  9. Doplňuji: na pořádném monitoru ty kapky vody vidím, ale kdyby byly více mázlé, bylo by to lepší, vepředu jeden neví jestli voda nebo roj mušek. Ale fakt je ten, že mě ovlivňoval blbej monitor, tak sorry.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *