Digitální zrcadlovky Nikonu se dělí do dvou základních skupin – DX a FX. Věřím, že víte, co tyto dvě zkratky znamenají, ale kdyby si přece jen někdo nebyl jistý, provedu rychlý výklad. Odzadu, od FX.
Modely typu FX představují zrcadlovky se snímačem velikosti políčka kinofilmu, tedy 36 × 24 mm. Říká se jim také plnoformátové nebo fullframové zrcadlovky. Ano, jsou to ty profistroje za nemalé peníze, ale najdou se mezi nimi i dostupnější, řekněme amatérské nebo poloamatérské či chcete-li poloprofesionální modely (Nikon D610, D750).
Zrcadlovky Nikon DX mají snímače menší – 24 × 16 mm. Někdy se jim také říká APS-C zrcadlovky – podle rozměru políčka shodném s APS-C filmem. Který měl původně nahradit kinofilm, nicméně kvůli rozmachu digitální fotografie se stal mrtvou vývojovou cestou.
Díky menšímu snímači mohou být DX zrcadlovky menší a také levnější. Obvykle představují „startovní“ modely pro začátečníky. Ale dlužno dodat, že i mezi DX zrcadlovkami Nikonu lze nalézt poloprofi či profistroje (Nikon D7500, D500).
Crop faktor – o tom to je
Jak souvisí základní rozdíl mezi formáty DX a FX s objektivy pro DSLR Nikonu? Doslova úzce. Pokud totiž nasadíte stejný objektiv – sklo o shodné ohniskové vzdálenosti – na tělo FX a poté na DX, zjistíte, že u druhého těla s menším snímačem se zúžil, respektive celkově zmenšil záběr. Fotografie je menším výřezem ze snímku pořízeného tělem FX – viz následující ukázku.
Tomuto jevu se říká crop faktor – ořezový faktor, který má hodnotu 1,5×. Protože úhlopříčka snímače FX je 1,5× delší nežli úhlopříčka snímače DX. V praxi to znamená, že pokud chcete dosáhnout u DX zrcadlovky stejně širokého záběru jako u FX modelu, musíte použít objektiv s ohniskem 1,5× širším – čili kratším.
Jestliže požadujete například základní širokoúhlý záběr, použijete u FX neboli fullframu či kinofilmu klasickou osmadvacítku. U DX je ale v tomto případě třeba použít objektiv s ohniskem cca 18 mm (18×1,5=27 mm). Ostatně proto také základní zoomy pro DX zrcadlovky obvykle začínají právě na ohnisku 18 mm, nikoliv na 28 mm (dnes již spíše na 24 mm) jako základní zoomy pro DSLR s FX snímačem. Malé porovnání ohnisek FX vs. DX následuje na dalším obrázku.
Obraz v kruhu
Stejně, jako má Nikon dvě řady zrcadlovek, má – naprosto logicky – také dvě řady objektivů. Napíšu-li to naprosto „polopatisticky“, pak jsou to objektivy bez označení a objektivy s označením DX. Z toho vyplývá, že ty bez označení jsou typu FX :-) (To je dané patrně historickými důvody, kdy starší kinofilmové objektivy – čili nově FX optiku – jaksi nebyl důvod nijak speciálně označovat, protože se pracovalo jen s tímto jedním formátem.)
Je mezi těmito dvěma řadami optiky nějaký rozdíl? Tedy kromě toho, že jsou DX objektivy jaksi primárně kratší, přesněji mají kratší ohniska kvůli crop faktoru? Ano, je zde rozdíl – a není vůbec zanedbatelný.
Byť výsledná fotografie je obdélníková, každý objektiv primárně vykreslí kruhový obraz. Už jen proto, že má tvar válce :-) Onen obrazový kruh musí mít samozřejmě minimálně tak velký průměr, jako je úhlopříčka obrazového pole (v praxi o něco větší). A zde je příslovečný zakopaný pes – DX objektivy se totiž vyrábí optimalizované pro menší DX snímače a tudíž i jejich obrazový kruh je menší než u FX optiky. Co se stane, nasadíte-li takový objektiv na tělo s FX snímačem (jakože čistě technicky to problém není)? Fotografie napoví…
Ano, protože je obrazový kruh menší nežli úhlopříčka snímače, objeví se v rozích záběru černá viněta. Na ukázce jsem použil základní setový zoom AF-S DX Nikkor 18–55 mm f/3,5–5,6G II nastavený na nejširší záběr čili 18mm ohnisko na těle Nikonu Df, tedy na těle s FX snímačem. Pokud bych objektiv vyzoomoval – cca na ohnisko 25 mm a delší – vinětace se logicky díky zúžení záběru ztratí. Nicméně nejširší ohnisko je víceméně nepoužitelné.
A jak je to obráceně? Lze použít FX objektivy (tedy ty bez označení) na těla DX? Ano, lze. Dokonce dosáhnete lepších obrazových parametrů z pohledu vinětace či jiných optických vad, které se projevují obzvláště v okrajových částech obrazového pole. Proč? Protože vlivem crop faktoru dojde k ořezu části obrazového kruhu objektivu (viz výklad výše). Ale… zároveň se vám jeden a půl krát zúží záběr. Například z oblíbené cenově dostupné pevné padesátky budete mít rázem (virtuální) pětasedmdesátku, z původně široké čtyřiadvacítky běžnou pěta(šesta)třicítku a tak dále a tak dále.
To be continued…
Nyní již víte, že kompatibilita objektivů pro DX a FX zrcadlovky má svoje omezení. Problematika fotografické optiky Nikkor je ale širší. Existují totiž různé druhy objektivů z pohledu konstrukce autofokusu či clony, a také tyto faktory limitují jejich využití na konkrétních tělech DSLR Nikonu. O tom ale bude pojednávat další díl našeho seriálu pro novice zrcadlovek JSEM | DSLR začátečník. Zůstaňte naladěni na Nikonblogu!
2 komentáře
Dobrý den, tenhle článek je výborně napsaný a srozumitelný, ale chtěl bych se ještě zeptat na jednu věc. Doufám že to správně popíšu.
Když mám třeba objektiv 50 f1.8 pro FX zrcadlovku a používám DX zrcadlovku navyšuje se i clona na nejnižší hodnotě, třeba na f2.8, nebo na clonu to nemá žádný vliv?
Marek: Clona, respektive světelnost se nemění – ten otvor v objektivu je stále stejný, ať jej nasadíte na DX nebo FX tělo. Při stejném záběru s různými těly se ale mění hloubka ostrosti – to je dané rozdílnou předmětovou vzdáleností (s FX objektivem nasazeným na DX těle musíte jít kvůli crop faktoru dál od objektu, čímž se zvyšuje hloubka ostrosti).