Minulý týden jsem se na svojí koloběžce vydal z Brna na Vysočinu. Vzal jsem to téměř přímou cestou na sever s cílem poblíž rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů, Poličky. Letos nemám moc najeto, tak jsem dupal ve volném tempu. Zkrátka jsem se flákal. Lépe řečeno kochal jsem se krajinou. Ale vážně, hned jak jsem se dostal za Brno, znovu jsem si uvědomil, jak je česká krajina krásná. A když jsem se dostal za ceduli kraje Vysočina, byly chvíle, kdy jsem doslova fyzicky cítil, jak se mě dotýká Bůh.
Genius loci! Blesklo mi v jeden okamžik hlavou. Na další zastávce jsem si udělal poznámku do mobilu, abych se hned, jak se dostanu k internetu, podíval, jak se vlastně má naše soutěž Fotka měsíce Nikonblogu a její červencové téma… Genius loci, duch místa. Má se docela dobře – genia loci zobrazujete různými způsoby, což se mi líbí. Neomezujete se jen architekturou či krajinu, ducha místa nalézáte v nejrůznějších prostředích.
14 dní a dost
Já vím, zbývá ještě polovina měsíce, ale přesto. Pro vás, kteří jste ještě svoji fotografii nebo více snímků genia loci do naší soutěže neposlali – zde je odkaz na facebookový příspěvek ve skupině Nikon, do nějž můžete svoje fotografie vložit. Podrobné zadání 7. kola soutěže Fotka měsíce Nikonblogu pak najdete zde.
Jako upoutávku tradičně publikujeme několik fotografií těch účastníků soutěže, kteří ji už svými snímky obeslali. Tak do toho! Těšíme se na vaše fotografie genia loci.
