Dobrý společník. Nikkor Z 28 mm f/2,8 (SE) v testu Nikonblogu

Na začátku boomu mirrorless fotoaparátů se říkalo, jak bude všechno menší a lehčí… aby skutečnost ukázala trochu jiný pohled. Ano, těla Nikonů Z jsou bezpochyby menší a lehčí. U nativních objektivů pro Zetka už se to takto kategoricky napsat nedá. Spousta jich taktéž splňuje požadavek na menší rozměry a hmotnost, další celá řádka objektivů Nikkor Z však těmito parametry srovnatelná skla pro DSLR převyšuje. Naštěstí je také převyšují optickou kvalitou, což je mnohem důležitější ukazatel, ale… typicky pevná skla Nikkor Z jsou jednoduše větší a těžší než jejich ekvivalenty s bajonetem F. Najdou se však výjimky. Jednou z nich je pevná osmadvacítka, Nikkor Z 28 mm f/2,8, na který se nyní podíváme podrobněji.

Uplatní se na každém těle

Přesněji, budeme se dívat, nebo já jsem testoval Nikkor Z 28 mm f/2,8 SE, tedy „spešl edišn“ verzi, jež se vyrábí pro Nikon Z fc. Existují tedy dvě verze malé osmadvacítky – s příponou SE a bez ní. Liší se však pouze vzhledem (a zanedbatelně rozměry a hmotností), kdy verze SE má vnější design přizpůsobený retro-koncepci Nikonu Z fc. „Vnitřek“ čili optická konstrukce, clona, ostření… vše je shodné. Abych nezapomněl, pro přesnost – verze SE je také o 1 400 Kč dražší (8 490 vs. 7 090 Kč).

Mimochodem: Ať to nezmiňuji až někde uprostřed článku – Nikkor Z 28 mm f/2,8 je FX, tedy plnoformátové, fullframové sklo. Na DX tělech se pochopitelně použít dá také, musíte však počítat s crop faktorem, který způsobí výřez odpovídající ohnisku 42 mm.

Jen pro zajímavost: Hned na první pohled tento objektiv vypadá hodně malý – a mezi pevnými skly Nikkor Z skutečně nejmenší je – z pohledu velikosti a hmotnosti ho předčí DX zoom Nikkor DX 16–50 mm f/3,5–6,3 VR, který je o 11 mm kratší a 20 gramů lehčí. Prohrává však ve světelnosti, takže se vraťme zpět k Nikkoru Z 28 mm f/2,8 (SE).

U pevného Nikkoru Z 28 mm f/2,8 počítejte s průměrem tubusu objektivu 70 mm, délkou 43 mm a hmotností 155 g. Abych byl přesný, tak verze SE je o fous tlustší a pár gramů těžší: 71,5/43 mm, 160 g. V každém případě po nasazení na libovolné tělo Nikon Z (s výjimkou Z 9 :-)) získáte velmi kompaktní sestavu.

Za velmi nízkou hmotností tohoto objektivu stojí převážně plastová konstrukce (minimálně u vnějších konstrukčních prvků). Dokonce i bajonet je plastový – na to si už u Zetkových skel začínáme pomalu zvykat. Konstruktéři však dbali na odolnost proti nepřízni počasí. Nikkor Z 28 mm f/2,8 je v obou svých verzích opatřený těsněním proti stékající vodě a prachu.

Nevím, zdali je to kvůli velmi malé a lehce zapuštěné vstupní čočce, nicméně k tomuto objektivu Nikon nedává v základním balení – ani nemá v nabídce jako volitelní příslušenství – sluneční clonu. Osobně mě to nijak netrápí, filtrový závit 52 mm umožňuje našroubovat sluneční clonu „třetího“ výrobce, kterou seženete za nevelký peníz na fotografických e-shopech.

Širokáč nablízko

Jak jsem napsal na začátku, jak Nikkor Z 28 mm f/2,8, tak i jeho verze SE jsou „uvnitř“ shodné. Využívají sedmilamelovou elektromagnetickou clonu a ostření krokovým motorkem. Obě tyto technologie jsou naprosto bezhlučné – to sice pořád opakuji, ale uvádím to především pro nové uživatele systému Nikon Z, které může ona tichost překvapit. Ano, působí to, jakoby objektiv při namáčknutí spouště nic nedělal… ale dělá :-) Ostatně ostření vidíte v hledáčku, takže si na to chce jen zvyknout, protože zmíněná bezhlučnost samozřejmě v mnoha situacích představuje nezanedbatelnou přednost.

Nejkratší ostřicí vzdálenost činí 19 cm, což je reálně něco přes deset centimetrů od přední čočky objektivu. Toto uvádím jen jako technický parametr – osobně bych s takto širokým objektivem příliš detailní záběry nepořizoval. Ale je pravda, že se to hodí pro ostření na objekty ve velmi blízkém popředí. A při nasazení na DX tělo pak už začíná dávat krátká zaostřovací vzdálenost větší smysl.

Objektiv Nikkor Z 28 mm f/2,8 má v obou svých variantách pouze jeden prstenec na tubusu, což ale u pevných skel není žádná výjimka. Stříbrný kroužek na verzi SE je pouze designový prvek. V menu fotoaparátu můžete pogumovanému prstenci na objektivu přiřadit jednu z uživatelských funkcí: M/A, clona, korekce EV, ISO, nebo nic :-) Osobně mám právě ono „nic“ u objektivu s jedním prstencem nastavené, protože jsem si dřív velmi často pohybem ruky, držící objektiv při komponování záběru právě v místech prstence, zvolenou hodnotu nechtěně změnil.

Optická konstrukce a obrazová kvalita

Nikkor Z 28 mm f/2,8 v sobě skrývá 9 čoček uspořádaných v 8 skupinách (takže je zde de facto jen jedna skupina dvou čoček :-)). Dva optické prvky jsou asférické, jiné pokročilé technologie zde nehledejte. Nedozvídáme se ani typ antireflexních vrstev, byť ty zde pochopitelně přítomné jsou. V protisvětle se tento objektiv chová dobře.

MTF křivky nicméně napovídají, že malý počet čoček nemusí znamenat horší optickou kvalitu. Na druhou stranu, pokud je porovnáte s MTF křivkami jakéhokoliv z „jedna osmičkových“ pevných skel Nikkor Z prémiové řady S-line, zjistíte, že u naší osmadvacítky přece jenom konce křivek klesají dříve a více, a modré křivky, představující přenos nejjemnějších detailů, jsou celkově posazené níže. V praxi to znamená, že Nikkor Z 28 mm f/2,8 jednak nevykazuje ostrost při plném odclonění až do rohů záběru, a také by měl hůře vykreslovat nejmenší detaily snímků.

První tvrzení mohu potvrdit. Moje testy ukázaly, že na clonu F2,8 nejsou – na FX těle Nikonu Z 7 – rohy skutečně tak ostré, jako části obrazu blíže středu záběru, kde je snímek řezavě ostrý při každé cloně. Při zaclonění o 1 EV, tedy na F4, se ostrost zlepší, ale pořád je zde vidět malý rozdíl. Při F5,6 už pak bude spokojený i ten největší hnidopich. Jestliže hodláte tento objektiv používat na DX těle, díky crop faktoru budete mít záběr ostrý v celé ploše už od plné díry. Podobně se logicky zbavíte, respektive minimalizujete také vinětaci – viz dále.

O něco výše jsem napsal, že ve středu záběru je snímek řezavě ostrý při každé cloně. Každá clona znamená od F2,8 do maximálních F16, a skutečně se nemění ostrost – jinak řečeno difrakce čili ohybový jev, se zde zkrátka neprojevuje. Dobrá zpráva například pro krajináře, kteří rádi hodně cloní.

Co se týká teoretického horšího přenosu kontrastu, tak za sebe suše konstatuji, že běžný smrtelník (čímž myslím sebe :-)) něco takového nemůže při normálním focení poznat. Možná bychom viděli rozdíl při podrobném srovnávacím testu s jiným Zetkovým sklem, ale osobně vidím kresebnost objektivu Nikkor Z 28 mm f/2,8 (SE) jako vynikající.

Výše jsem zmínil vinětaci, takže pojďme na ni. Nikkor Z 28 mm f/2,8 (SE) vinětuje hodně. Jak ukazuje následující test, ztmavení rohů a okrajových části rozhodně není zanedbatelné. Důležité však je, že úbytek jasu směrem od středu, je pozvolný. Vinětaci tak není problém v podstatě bezztrátově odstranit (pokud vám na reálných snímcích vadí).

S čím se naopak nemusíte trápit vůbec, je geometrické zkreslení. Díky automatické – a „nevypnutelné“ – korekci je obraz vždy rovný jako když střelí. Samozřejmě pokud fotíte do RAWu a nepoužíváte nikoňácký konvertor Studio NX, geometrické zkreslení objevíte. Dobrý program jej však dokáže, ideálně s pomocí originálního profilu objektivu, napravit taktéž.

Nikkor Z 28 mm f/2,8 SE je také první Zetkovým objektivem, u kterého jsem našel náznak chromatické vady při silném protisvětle. Ale musel jsem se na to skutečně zaměřit a důsledně ji hledat. Při běžném prohlížení fotografie bych si jí nevšiml. I zde platí, že RAWy je třeba zpracovávat ve firemním softu, protože jedině ten dokáže chromatickou vadu spolehlivě eliminovat.

Řekl bych, že až trochu „analogově“ vypadá bokeh tohoto objektivu. Vzhledem ke světelnosti a poměrně širokému ohnisku samozřejmě nelze očekávat sametově rozostření pozadí jako u padesátky f/1,2 nebo dokonce Noctu, části obrazu mimo rovinu ostrosti si ale zachovávají příjemný charakter, přičemž kontrastní hrany působí skutečně jakýmsi filmovým lookem. Posuďte sami. 

Celkové hodnocení

Jsem si vědom toho, že velmi často v závěru recenzí píšu, jak jsem se na testovaný objektiv těšil (a jak mě nezklamal, ale o tom až dále :-)). I na toto sklíčko jsem se těšil, nicméně v tomto případě to bylo z důvodu jakési jeho univerzality – proto, že ho lze výborně využít jak na FX těle, tak i na DX mirrorlessu. Na fullframu s Nikkorem Z 28 mm f/2,8 (SE) dostáváte kompaktní sestavu se „základním“ širokáčem pro spoustu různých využití. Když jej nasadíte na Nikon Z 50 nebo Z fc čili DX tělo, ohnisko se virtuálně změní na 42 mm, což je mimochodem velikost úhlopříčky kinofilmu, takže takzvané „normální ohnisko“. Opět pro velkou škálu nejrůznějších záběrů. 

Ano, světelnost by mohla být lepší – F2,8 je výborná světelnost u zoomů, pevná skla bývají „rychlejší“. Ale je třeba si uvědomit, že cenově se pohybujeme docela dost pod deseti tisíci korunami, což je u nového objektivu doslova za hubičku. Dlužno tedy dodat… u nového a výborně kreslicího objektivu, protože na optickou kvalitu si nemůžu pro běžné využití stěžovat. 

Nikkor Z 28 mm f/2,8 (SE) jednoduše hodnotím jako dobrého společníka jak pro majitele FX těl, tak i pro uživatele DX Nikonů Z.