Do knihovny: Midcentury Memories. The Anonymous Project – nefalšované svědectví své doby

V upoutávce na první letošní číslo časopisu FotoVideo jsem se tak trochu rozplýval nad recenzí knihy Midcentury Memories. The Anonymous Project. Moje nadšení plynulo z pouhé anotace a pár fotografií, nicméně nepominulo – naopak bylo umocněno – když jsem se stal šťastným majitelem této úctyhodné publikace. Jaké jsou vzpomínky fotoamatérů, zaznamenávajících každodenní, zejména rodinný život, v polovině minulého století na barevné diapozitivy?

Zdroj foto: www.taschen.com
Zdroj foto: www.taschen.com


Století baby boomu

Už jsem to nakousl na konci úvodu – kniha Midcentury Memories. The Anonymous Project představuje výběr necelých 300 fotografií z asi 700 000 diapozitivů, které získal anglický filmař a sběratel umění Leo Shulman spolu s vydavatelkou a kurátorkou Emmanuelle Halkin.  Leo Shulman koupil v roce 2017 na aukčním portálu e-Bay sadu 35mm diapozitivů, zachycujících život „obyčejných lidí“. Zkrátka fotografie z rodinného alba. Autenticita těchto snímků jej fascinovala do té míry, že se začal intenzivně věnovat jejich systematickému sbírání. The Anonymous Project byl na světě… 

Přestože osobně mám docela dost zkušeností z fotografických soutěží, nedovedu si dost dobře představit tu úmornost při výběru snímků do knihy Midcentury Memories. Leo Shulman s Emmanuelle Halkin z bezmála čtvrt milionu diapozitivů nejprve vyselektovali 10 000 políček kinofilmu, aby se dalším výběrem dostali k oné necelé třístovce „diáků“, vytištěných v knize.

Midcentury Memories. The Anonymous Project
Zdroj foto: www.taschen.com

První publikované fotografie se datují až do třicátých let minulého století, většina z nich ale pochází z 50. až 70. let čili, jak se píše v předmluvě ke knize, z období baby boomu. Divák podle reálií pozná, že převažují snímky z USA, zastoupená je ale také Evropa a několik fotografií z Japonska a Afriky. Autoři záměrně neuvádějí popisky – ani data ani lokace (navíc u většiny diapozitivů ani žádné nebyly). V úvodu ke knize se k tomu píše:

„Titulky zkreslují interpretační zážitek. Projekt není koncipovaný jako výtvarné umění nebo jako historické dokumenty konkrétního roku, země, rodiny nebo jednotlivce. Divákovi dává prostor pro přemýšlení o každém snímku jako o prvním řádku povídky nebo o zastaveném snímku z domácího filmu – jako o plovoucích, anonymních kouscích kaleidoskopu kolektivní paměti konce 20. století.“

Midcentury Memories. The Anonymous Project
Zdroj foto: www.taschen.com


Autenticita s ručením omezeným

Kniha Midcentury Memories. The Anonymous Project představuje jakýsi autentický dokument své doby. Dokument bez scénáře, bez režiséra, jednoduše záznam tehdejšího života. Nutno podotknout, že autenticita je zde pochopitelně obsažená jen do té míry, do jaké jsou jednotlivé fotografie více či méně stylizované. Mám na mysli aranžované, zejména skupinové fotografie „načančaných“ lidí při příležitosti různých setkání a svátků. To však neznamená, že kniha neobsahuje mnoho skutečně dokumentárních nebo spíše v rodinném pojetí dokumentačních snímků. 

Každopádně už jen samotný charakter fotografií, daný filmovým materiálem (převážně inverzní film Kodachrome) o dataci snímků svědčí spolehlivě, nemluvě o dobových reáliích – oblečení, účesech, předmětech denní potřeby, autech. Často neumělé kompozice typu „středovka“ s uřezanými konci noh, nebo záběry posunuté kvůli paralaxe hledáčkových fotoaparátů pak jasně ukazují, kdo stál za bedýnkou s filmem. Ne, toto rozhodně nebyli profesionální fotografové – byli to obyčejní lidé, kteří chtěli zaznamenat obyčejný život na políčko barevného pozitivního filmu.

Midcentury Memories. The Anonymous Project
Zdroj foto: www.taschen.com

Ke knize je ale třeba přistupovat také s vědomím, že nejde o jakýsi objektivní dokument své doby, protože se jedná o fotografie pořízené na barevných diapozitivech, tedy nikoliv na „mainstreamovém“ negativním filmu. Kurátor Richard B. Woodward k tomu v úvodu knihy píše: 

„Je třeba říci, že zobrazený svět představuje převážně bílou střední třídu. Vyšší náklady na inverzní filmy a náklady na vlastnictví diaprojektoru pravděpodobně odradily velké skupiny obyvatelstva, kteří pro fotografování každodenního života diapozitivy nepoužívali…

…Amatérští fotografové vždy zobrazovali své přátele a rodiny spíše s úsměvem a při odpočinku. Při fotografování bylo zvykem ukázat své nejlepší já a nosit nejlepší oblečení.“

Za sebe si dovolím dodat: Je to snad v současné době výrazně jinak? :-)

Midcentury Memories. The Anonymous Project
Zdroj foto: www.taschen.com


Méně dokonalosti by neuškodilo

Kniha Midcentury Memories. The Anonymous Project je – promiňte mi malé klišé – výpravná. Vysoká kvalita tisku se snoubí s neméně kvalitním papírem vyšší gramáže, samozřejmostí je tvrdá šitá vazba, texty jsou trojjazyčné (anglicky, německy a francouzsky). Jen jedno mi na ní trochu vadí: Fotografie jsou na můj vkus zbytečně dokonale vyretušované – nenajdete na nich jediné smítko, žádný kaz, nic, co by v tomto smyslu prozrazovalo, že jde o snímky nejméně padesát let staré. Trochu se tím z mého pohledu ztrácí autenticita, nicméně klobouk dolů před tvůrci – i toto muselo dát obrovskou práci.

„Technická data“

Kniha: Midcentury Memories. The Anonymous Project
Autor: Lee Shulman
Pevná vazba: 23,7 × 31,6 cm, 280 stran
Vícejazyčná edice: angličtina, francouzština a němčina
Vydalo nakladatelství Taschen
ISBN 978-3-8365-7584-3
Běžná cena v ČR cca 1 000 Kč

Midcentury Memories. The Anonymous Project
Zdroj foto: www.taschen.com

Více o projektu The Anonymous Project najdete na jeho webu

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *