[indizar:0,]
Největší česká fotožurnalistická soutěž letos dospěla – rok 2012 je osmnáctým ročníkem Czech Press Phota. Nikdo toto klání tedy nemůže podezřívat z dětských nemocí ani svádět nedostatky na mladistvou nezkušenost. Czech Press Photo by mělo být v roce 2012 vyzrálou, šťavnatou, ale zároveň chytrou a trochu i mentorující fotografickou soutěží. Je tomu skutečně tak?
Kapitoly článku
[chapters]
[firstchapter:Czech Press Photo 2012]
Než si dovolím svůj komentář, či spíše jen malou spekulaci k vyznění této fotosoutěže, měli byste znát fakta a výsledky.
Czech Press Phota 2012 se zúčastnilo 297 českých nebo slovenských fotografů, kteří tuto akci obeslali 3 710 fotografiemi. Z nich vybírala dvanáctičlenná mezinárodní porota, která určila jak celkového vítěze s titulem Fotografie roku, tak i první tři místa v osmi dílčích kategoriích a další ceny, mimo jiné také Nikon Sport Award.
Celkovým vítězem se stal Milan Jaroš z Respektu s fotografií Rozloučení s Václavem Havlem, prosinec 2011. A kdyby se udělovala také „medaile“ typu Hvězda roku, dostal by ji také tento fotograf – celkem byl totiž oceněn v různých kategoriích šestkrát!

Úmrtí Václava Havla tuto soutěž protnulo vícekrát – to je pochopitelné, vždyť šlo o nejvýznamnějšího státníka naší novodobé historie. Smutek za pana prezidenta byl tedy také námětem fotografií, které se umístily na 1. a 2. místě v kategorii Reportáž (Filip Singer /EPA/ a opět Milan Jaroš), David W. Černý (Reuters) pak zvítězil v kategorii Lidé, o kterých se mluví se snímkem Smutek Dagmar Havlové, prosinec 2011. V kategorii Aktualita získal 3. místo Stanislav Zbyněk (ČTK) s fotografií Zemřel prezident, prosinec 2011.

Nikon již tradičně drží palce sportovním fotografům. Letos byli cenou Nikonu oceněni Martin Hurda z Blesku za snímek Josef Váňa na koni Tiumen po osmé vítězí. 121. Velká pardubická 2011, 9. 10. 2011 a Petr David Josek (Associated Press) za sérii fotografií z londýnskkého olympijského plážového volejbalu.

Celkové výsledky letošního ročníku Czech Press Phota najdete v další kapitole tohoto článku. Všechny oceněné snímky pak na webu CPP.
CPP odmítané
Docela se divím, že jsem ještě nečetl žádnou „seriozní recenzi“ CPP 2012, která by jej rozcupovala na kousky. Možná jsem jen špatně hledal, nicméně realita je taková, že reakce na Czech Press Photo jsou v posledních letech stále stejné – v drtivé většině negativní. Ani letošek není výjimkou. Zejména vítěznou fotografii si diváci (jako obvykle) berou často a dlužno dodat, že nevybíravě, do úst. A nakonec se to tradičně svede na práci poroty.
Jenže… Porota je jaksi neodmyslitelnou součástí fotografické soutěže – bez ní by to nešlo. Rozhodně ale nelze říci, že by snad v porotě Czech Press Phota seděli nekompetentní lidé. Byť osobně si myslím, že by v ní nemělo být tolik fotografů. Měli by je nahradit spíše kurátoři a teoretikové fotografie, obrazoví editoři, artdirektoři… Letos to bylo obráceně, z dvanácti porotců bylo sedm fotografů. Hodnotitelé v porotě ale nemusí umět fotografovat. Stejně jako divadelní kritici nebývají dramatiky apod. Naopak, fotografové nemají dostatečný odstup od díla – byť se nejedná o jejich tvorbu. Ale to je jen můj názor.
Proč si tedy stále více na úroveň CPP stěžujeme? Co je příčinou toho, že se snímky ohodnocené v Czech Press Photu nesetkávají s diváckým souzněním? Přesnou odpověď vám nenabídnu, nicméně svoji teorii mám.
Málo lidí, málo času, málo peněz…
Jednak jsme malý stát, kde je málo fotografů a také se toho u nás méně děje. Logicky je pak menší výběr a porota má o to těžší práci – protože vybrat musí stůj co stůj. Je ale také otázkou, kolik fotografů z toho mála ještě chce soutěžit v nejvýznamnějším českém fotožurnalistickém klání s rozpornou reputací? A kolik z nich má snímky, jež by tam uspěly? Nebuďme naivní, každý tvůrce oplývá menší či větší mírou autocenzury. Dovedu si představit, že mnoho autorů prostě účast vzdá jen z toho důvodu, že nemají co ukázat sami před svým svědomím.
A proč nemají co ukázat? Protože mají mnoho jiné práce, musí živit rodiny, splácet drahou techniku, třeba i nechtěně proplouvat fotografickým mainstreamem, který nese jakési peníze. Na volnou tvorbu není čas (a kolikrát ani chuť), z „kšeftů“ toho moc nezbude. Rozervaní umělci, ochotní žít o suché kůrce chleba, už vymřeli a dost možná ani nikdy nežili – ty jsme si jen vysnili.
Na druhou stranu však když vidím takříkajíc „meziroční“ úroveň české fotožurnalistické fotografie, tedy to, co se tiskne v novinách a publikuje na internetu, nemám pro to jiné slovo než tragédie… Je však další otázkou, zdali za to mohou samotní fotografové nebo celá ta mediální mašinérie, kdy fotografové jsou mizerně placení a velmi často jejich práci nahrazují (špatně) píšící redaktoři s kompaktními fotoaparáty a fotomobily. Osobně mám obavy, že právě někde tady bude ono příslovečné jádro pudla. Pak se ale nedivme, že v Czech Press Photu nejsou vidět skvělé fotografie. Když není co ukázat, nemůže být ani nic vidět. Ostatně potvrdil to i jeden ze členů poroty, polský fotograf Tomasz Gudzowaty, když řekl: „Vydavatelé platí za to, co mohou prodat. A ne za to, co si myslí, ze je dobrá fotografie.“
Všechny stížnosti ale zároveň představují výzvu pro fotografy a tedy i čtenáře Nikonblogu. Pro účast na Czech Press Photu nemusíte mít za zády redakci celostátního deníku, nemusíte mít ani na vizitce natištěno „professional photographer“. Přihlásit se můžete i vy. Tak nenadávejte a zkuste to příští rok.
Pro organizátory Czech Press Phota bych měl ale také námět na malý zlepšovák – co udělat v CPP bienále? Za dva roky se nastřádá více fotografií než na polovinu času a pak je z čeho vybírat…
Czech Press Photo naživo
Nejvýznamnější česká fotožurnalistická soutěž je pevně spojená také s putovní výstavou, která tradičně začíná na Staroměstské radnici v Praze. Letos se koná od 16. listopadu 2012 do 31. ledna 2013 v Křížové chodbě, Rytířském sále a románsko-gotických prostorách Staroměstské radnice. Slavnostní předání cen a otevření výstavy proběhne 15. listopadu 2012 v 17 hodin v Brožíkově síni.
Kapitoly článku
[chapters]
[chapter:Celkové výsledky CPP 2012]
FOTOGRAFIE ROKU CZECH PRESS PHOTO 2012 – Křišťálové oko
Titul „Fotografie roku“ je hlavní cenou soutěže. Uděluje se fotografii, kterou mezinárodní porota soutěže hodnotí nejvýš z hlediska novinářských kvalit (aktuálnosti, informativnosti, výmluvnosti, pohotovosti), má vynikající úroveň estetickou a symbolizuje závažné téma roku. Držitel ceny získává peněžitou odměnu 120 000 Kč, skleněnou plastiku Křišťálové oko a hrazenou cestu (s ubytováním) do Prahy na předání ceny.
MILAN JAROŠ, Respekt: Rozloučení s Václavem Havlem, prosinec 2011

Vyjádření mezinárodní poroty:
„Po dlouhé a dramatické diskuzi, která trvala více než tři hodiny, dospěla porota k většinovému rozhodnutí udělit hlavní cenu snímku důležité události roku – odchodu prezidenta Václava Havla a s ním spojenému smutku českých lidí.“
GRANT PRAHY CZECH PRESS PHOTO 2012
Roční tvůrčí stipendium pražského magistrátu na fotografování proměn hlavního města na doporučení mezinárodní poroty uděluje pražský primátor tomu z účastníků soutěže, jenž svou prací prezentovanou v soutěži a ukázkou projektu, který je formulován v soutěžní přihlášce, poskytuje největší záruky profesionálního přístupu k danému projektu. Stipendium činí 120 000 Kč. Povinností držitele je po roce práce odevzdat pražskému magistrátu dvě paré souboru třiceti nejlepších fotografií pro archivní a výstavní účely.
TOMÁŠ NOVÁK, Týdeník EURO: Praha na okraji

Grant byl udělen na základě projektu zaměřeného na dokumentaci proměn nejrychleji se měnícího území na hranicích současné Prahy.
Ceny v soutěžních kategoriích
V každé z 8 soutěžních kategorií uděluje mezinárodní porota z prací, které se dostanou do třetího hlasovacího kola, první, druhou a třetí cenu. Všichni držitelé prvních cen získávají po 25 000 Kč v hotovosti a diplom Zlaté oko, držitelé druhých cen získávají 15 000 Kč a diplom, držitelé třetích cen 10 000 Kč a diplom.
AKTUALITA
1. cena – Zlaté oko
DAVID W. ČERNÝ, Reuters: Prohibice tvrdého alkoholu v Praze, září 2012

2. cena
RADEK PETRÁŠEK, ČTK: Osmý sjezd KSČM, červenec 2012 (série)
3. cena
STANISLAV ZBYNĚK, ČTK: Zemřel prezident, prosinec 2011
Čestné uznání
ROMAN VONDROUŠ, ČTK: Václav Havel naposled. Dagmar Havlová ukládá ostatky prezidenta Václava Havla do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově v Praze, 4. 1. 2012
REPORTÁŽ
1. cena – Zlaté oko
FILIP SINGER, EPA: Loučení s Václavem Havlem: Praha 18.–23. 12. 2011 (série)

2. cena
MILAN JAROŠ, Respekt: Rozloučení s Václavem Havlem, prosinec 2011 (série)
3. cena
MARTIN BANDŽÁK, volný fotograf: Jižní Sudán na cestě k novému státu, květen, září 2012 (série)
Čestné uznání
MATĚJ STRÁNSKÝ, Respekt: Návštěvníci Auschwitz–Birkenau, Osvětim, podzim 2011
LIDÉ, O NICHŽ SE MLUVÍ
1. cena – Zlaté oko
DAVID W. ČERNÝ, Reuters: Smutek Dagmar Havlové, 2011

2. cena
ROMAN VONDROUŠ – MICHAL KAMARYT, ČTK: Poslední rok Davida Ratha, září 2011–září 2012 (série)
3. cena
MICHAL KRUMPHANZL, ČTK: Policejní president Petr Lessy na tiskové konferenci v Praze, 22. 2. 2012
Čestná uznání
MICHAL DOLEŽAL, ČTK: Prezidentský kandidát Miloš Zeman na tiskové konferenci v Praze s pooperačními brýlemi po operaci šedého zákalu, 2.8.2012
NGUYEN PHUONG THAO, Reflex: Pussy Riots. Poslední dvě členky punkové skupiny z Ruska, které jsou na svobodě, Praha, 19. 6. 2012
SPORT
1. cena – Zlaté oko
ROMAN VONDROUŠ, ČTK: Steeplechase, Pardubice, Kolesa, Netolice, červenec–září 2012 (série)

2. cena
PETR DAVID JOSEK, AP: Plážový volejbal, Olympijské hry, Londýn, srpen 2012 (série)
3. cena
JANA AŠENBRENNEROVÁ, volná fotografka: Tradiční rodeo vězňů ve věznici Angola ve státě Luisiana, USA, duben 2012 (série)
Čestné uznání
MICHAL BROUČEK, volný fotograf: AK Freeride Alaska III, březen, 2012
KAŽDODENNÍ ŽIVOT
1. cena – Zlaté oko
MARTIN WÁGNER, volný fotograf: Kde začíná Evropa, Rusko, 2010–2012 (série)

2. cena
STANISLAV KRUPAŘ, Reflex: Děti Sibiře, Republika Tyva, Rusko, prosinec 2008 – červenec 2012 (série)
3. cena
MILAN JAROŠ, Respekt: Naděje má jméno Marseille, Francie 2012 (série)
Čestné uznání
MILAN JAROŠ, Respekt: Strach a pušky ve skříni, Libye, leden 2012 (série)
PORTRÉT
1. cena – Zlaté oko
JAKUB JURDIČ, volný fotograf: Vlasy, 2009–2012 (série)

2. cena
NGUYEN PHUONG THAO, Reflex: Anorexie, září 2012 (série)
3. cena
JANA AŠENBRENNEROVÁ, volná fotografka: Kněží. Domov důchodců pro kněze ve Suchém Vrbném, Česká republika, únor 2012 (série)
PŘÍRODA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
1. cena – Zlaté oko
VÁCLAV ŠILHA, volný fotograf: Antarktida – jiná planeta, leden 2012 (série)

2. cena
JAN ZÁTORSKÝ, MF Dnes: Příjezd slonice Donny a její tříleté dcery Tonya z Rotterdamu do pražské Zoo, 9. 5. 2012
3. cena
STANISLAV ZBYNĚK, ČTK: Pět velkých zoologických exponátů se stěhuje z budovy Národního muzea před jeho generální rekonstrukcí, 7. 11. 2011 (série)
Čestná uznání
MILAN JAROŠ, Respekt: Sever v mlze, severní Čechy, listopad 2011(série)
MARTIN MATĚJKA, volný fotograf: Žirafí mláďata v Zoo Praha, únor – duben 2012
RADEK MÍČA, AFP: Kuba, Toby a Kamčatka – medvídci narození v Zoo Brno, 31. 5. 2012
UMĚNÍ A ZÁBAVA
1. cena – Zlaté oko
MICHAL BURZA, Nový čas: Miss, 27. 4. 2012 (série)

2. cena
MATÚŠ ZAJAC, Týždeň: Šapito, život v zákulisí cirkusu, říjen 2011(série)
3. cena
JANA AŠENBRENNEROVÁ, volná fotografka: Kohoutí zápasy. Nezbytná (legalizovaná) součást místní kultury v Puerto Ricu, USA, květen 2012 (série)
Čestné uznání
JIŘÍ SALIK SLÁMA, MF Dnes: Vánoční portrét početné muzikantské a herecké rodiny Zemánkových z Brna, 2011–2012
CENA UNHCR
Cena Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se uděluje fotografii či sérii fotografií z České republiky či zahraničí zachycující co nejvýstižněji problematiku uprchlíků, tj. lidí, kteří museli opustit své domovy kvůli obavě z pronásledování. Držitel ceny získává 25 000 Kč.
MILAN JAROŠ, Respekt: Naděje má jméno Marseille, Francie 2012 (série)

NIKON SPORT AWARD
za výjimečnou fotografii vypjaté sportovní akce.
Držitel této ceny získává zboží firmy Nikon v hodnotě 50 000 Kč.
MARTIN HURDA, Deník Blesk: Josef Váňa na koni Tiumen po osmé vítězí. 121. Velká pardubická 2011, 9. 10. 2011

NIKON SPORT AWARD
za nejpůsobivější sérii fotografií zachycující příběh ze světa sportu. Držitel této ceny získává zboží firmy Nikon v hodnotě 50 000 Kč.
PETR JOSEK, AP: Plážový volejbal, Olympijské hry, Londýn, srpen 2012 (série)

CENA TRIGEMA
se uděluje nejpůsobivější fotografii živé přírody. Držitel ceny získává relaxační víkendový pobyt all inclusive pro dvě osoby v hotelu Monínec na České Sibiři a možnost uspořádat ve fotogalerii hotelu Academic v Roztokách u Prahy svoji autorskou výstavu.
ONDŘEJ PROSICKÝ, volný fotograf: Kajman. Divoká příroda, Brazílie, září 2011 (série)

CENA FOTONOVA – profesionální laboratoře
ve výši 25 000 Kč je určena na zhotovení a adjustaci samostatné výstavy držitele Grantu Prahy Czech Press Photo 2012 v laboratořích Fotonova.
TOMÁŠ NOVÁK, Týdeník EURO: Praha na okraji

CANON JUNIOR AWARDS
Ceny jsou určeny pro účastníky soutěže do 25 let. Držitelé těchto cen získávají zboží firmy Canon v hodnotě 20 000 Kč dle vlastního výběru.
MARTIN ČERVEŇANSKÝ: Moderní cirkus, Kwangyang, Korea, květen 2012 (série)

PETRA HAJDŮCHOVÁ: Při západu, 2011(série)
TOMÁŠ HRABAŇ: Moje státní maturita, Praha 2012 (série)
JAKUB JURDIČ: Vlasy, 2009–2012 (série)
MARIE SLÁMOVÁ : Smrt dostihového koně, 24. 1. 2012 (série)
TEREZA TRAUTMANNOVÁ: Reality Show, Brno 2012 (série)
CENA DĚTÍ
se uděluje snímku, kterému dá dětská porota sestavená redakcí rozhlasového magazínu Domino Českého rozhlasu 2 nejvíc hlasů. Vítěz získává křišťálový objekt a možnost uspořádat autorskou výstavu v pražské Czech Photo Gallery.
PAVEL JAKUBŮV, volný fotograf: Celoživotní práce, 22. 5. 2012

Vyjádření dětské poroty:
„Housenka se nám líbila, protože jde o detail. Je to velmi zajímavá fotka, která má jen dvě barvy – modrou a zelenou. Nakonec ve výběru rozhodla originalita a nápaditost.“
Kapitoly článku
[chapters]
3 komentáře
Pane Lindnere,
opravdu jste málo hledal – seriózní recenze CPP byla zveřejněna v Lidových novinách 26. října z pera Radka Burdy (Mrtvé obrazy světodějných událostí), s níž se musí než plně souhlasit.
Honzo, zkuste se podívat, kdy byl publikován tento článek pls ;)
Mimochodem, o Burdově serióznosti se dá s úspěchem pochybovat. I když je třeba přiznat, že při psaní recenze CPP v Lidovkách měl asi svoji lepší chvilku. Přestože je tento text pro mě nepochopitelně stejně ubrečený jako nářky hudebníků nad tím, že se neprodávají cédéčka… (že by do CPP neúspěšně posílal nějaké svoje dílo? :)
Ta poslední věta v nedokončené závorce mi připadá jako podpásovka…
Než takovýhle způsob reakce bych čekal seriózní rozbor, proč Burda není seriózni.