Čtenáři se ptají: FTZ adaptér, rychlá SD karta a „hrkání“ v objektivu

Nejrůznější dotazy od čtenářů nacházím ve své mailové schránce poměrně pravidelně. Na všechny se snažím odpovídat, byť tedy – u zvlášť „zákeřných“ dotazů, týkajících se obvykle fototechniky – někdy musím odpověď konzultovat s odborníkem nejpovolanějším, Filipem Bartákem z Nikonu. Koukáte také na jeho videa na youtubovém kanálu Nikonu?
Nicméně vraťme se k dotazům čtenářů. Ať to zkrátím – odpovědi na některé otázky by jistě zajímaly i jiné Nikoňáky, tudíž nyní vybírám tři takové dotazy a zveřejňuji odpovědi.

Kompatibilita nového vs. původního FTZ adaptéru

Aby na nových mirrorless Nikonech řady Z bylo možné využívat i celou škálu „zrcadlovkových“ objektivů čili skel s bajonetem F, existuje adaptér FTZ – ale to jistě víte. Před nedávnem byla představená jeho nová verze, a já jsem k tomu dostal (nejeden) dotaz typu: 

„Je nový FTZ adaptér kompatibilní s první verzí? Má i nějaké nové funkce?“

„Starý“ a nový adaptér FTZ
„Starý“ a nový adaptér FTZ

Odpověď je v tomto případě jednoduchá: Obě verze adaptéru FTZ jsou funkčně shodné a mají stejný účel – vymezit rozdílnou sečnou vzdálenost (vzdálenost od bajonetu ke snímači) bajonetů Z a F, a propojit všechny potřebné elektrické kontakty tak, aby objektivy s bajonetem F fungovaly na Zetkách.

Jaký je tedy rozdíl mezi oběma verzemi? V konstrukci. Původní adaptér FTZ měl integrovanou stativovou patku, nový ji nemá – je to v podstatě válec. Důvodem k inovaci je prostý fakt, že u některých sestav tělo/objektiv, potažmo pak ještě tělo/bateriový grip/objektiv, zkrátka pevná stativová patka první verze FTZ překážela a ztěžovala manipulaci. Toť vše.

Rychlá karta v „pomalém“ těle

„Už delší dobu vlastním SDXC kartu SanDisk typu UHS II. Teď jsem si koupil Nikon Z 50 a rád bych ji v něm používal. Ale v technických datech je psáno, že podporuje standard jen do UHS I. Můžu tuto kartu v Z 50 používat?“, ptá se mě další čtenář, a já tentokrát mohu odpovědět z vlastní zkušenosti – protože takovou kartu také vlastním a… v Nikonu Z 50 ji používám naprosto běžně.

Rychlá SDXC karta SanDisk standardu UHS II v Nikonu Z 50 pracuje bez problémů
Rychlá SDXC karta SanDisk standardu UHS II v Nikonu Z 50 pracuje bez problémů

I když jsem už de facto odpověděl, přidám jen upřesnění této problematiky. Je-li ve specifikacích uvedená kompatibilita se standardem UHS I, neznamená to automaticky, že fotoaparát neumí pracovat s rychlejšími kartami UHS II. Ano, u některých starších DSLR jsem se setkal s tím, že fotoaparát tuto kartu neakceptoval. Ani jedno Zetko, využívající SD karty, s ní však nemělo jediný problém. 

Jediná spíše teoretická potíž je v tom, že těla, podporující maximálně UHS I, nedokážou využít téměř dvojnásobné rychlosti (zde 300 MB/s) karet UHS II. Zrovna v případě Nikonu Z 50 je to ale zbytečný luxus, protože tento foťák ze sebe ani nevydá takový datový tok. 

Nicméně pokud kartu typu UHS II vlastníte již z dřívějška, klidně ji v Nikonu Z 50 (nebo v Nikonu Z fc) používejte. Novou bych si ale asi nekupoval – cenový rozdíl je totiž 4–5násobný.

„Hrkání“ v objektivu Nikkor Z 50–250 mm f/4,5–6,3 VR

Třetí dotaz se týká výborného základního telezoomu pro DX Zetka, objektivu Nikkor Z 50–250 mm f/4,5–6,3 VR. Ten jsem na Nikonblogu recenzoval už skoro před dvěma lety s podtitulem Když se řekne příjemné překvapení, a trvám na svém, že jde o výjimečné sklo s vynikajícím poměrem cena/výkon. Jeho majitelé si ale nemohli nevšimnout, že při vypnutém fotoaparátu nebo u sundaného objektivu v něm při manipulaci něco tak trochu „hrká“. Jeden z čtenářů mi píše:

„Koupil jsem si dlouhý zoom Z 50-250 mm na Z fc a musím říct, že je výborný. Lehký, malý a krásně kreslí i na plnou díru. Sice by ho Nikon mohl dělat i ve stříbrné verzi pro Z fc, ale to přežiju :) Co mě dost znervózňuje, že když ho vezmu do ruky, něco v něm štěrchá. Měl bych ho reklamovat?“

Nikkor Z DX 50–250 mm f/4,5–6,3 VR
Nikkor Z DX 50–250 mm f/4,5–6,3 VR na těle Nikon Z 50

Ne, reklamace není na místě. To, co v objektivu skutečně lehce štěrchá, hrká nebo chrastí (čeština je krásný jazyk :-)), se skrývá na konci označení tohoto telezoomu ve zkratce VR. Vibration Reduction čili optická stabilizace v objektivu pracuje na principu plovoucího členu nebo členů (čoček) v magnetickém poli. To je napájeno z fotoaparátu, takže když jej vypnete nebo objektiv sundáte, plovoucí členy se „uvolní“. 

Tento objektiv má však parkovací polohu pro „volné“ členy, která se aktivuje vypnutím fotoaparátu – takže před sundáním zoomu z těla je třeba foťák vypnout. I pak se sice „štěrchání“ lehce projevuje, ale je slabší – a hlavně, při konstrukci je s tím počítáno – tudíž nejde o vadu, nýbrž o vlastnost.

Poznámka: Tento jev lze zaznamenat i u jiných Nikkorů s VR stabilizací, a ani u nich není na závadu.

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *