Čistě subjektivně: Czech Press Photo 2023

Na konci ledna byly vyhlášené výsledky největší české fotožurnalistické soutěže Czech Press Photo 2023. Pokud se ve fotografii pohybujete delší dobu, tak asi víte, že jde o fotografickou soutěž jedněmi milovanou, druhými zatracovanou, byť hlasy mezi těmito extrémy se jistě najdou také. Třeba můj vlastní :-) Loňský ročník nechci dopodrobna rozebírat, budu se snažit jen stručně napsat, co se mi na CPP 2023 líbilo a co už méně…

Nepřehlédnutelný Roman Vondrouš

Na úvod strohá fakta. Ročníku 2023 se zúčastnilo 236 českých a slovenských fotografů, kteří do soutěže zaslali více než 4 000 snímků. Celkovým vítězem se stal Roman Vondrouš (ČTK) se snímkem ze série Výtržnosti u soudu, která zachycuje poněkud „živější“ dění v soudní budově Obvodního soudu pro Prahu 8 při procesu Patrikem Tušlem a Tomášem Čermákem, kteří během koronavirové pandemie pronásledovali a obtěžovali šéfa České lékařské komory Milana Kubka. Celá série Romana Vondrouše také získala 3. místo v kategorii Aktualita.

Ostatně Roman Vondrouš v loňském ročníku CPP nebyl jen tak k přehlédnutí. Kromě zmíněných ocenění vyhrál také 2. místo v kategorii Umění a kultura za reportáž z pohřbu české punkové legendy, kytaristy skupiny Plexis, Petra Hoška. No a aby toho nebylo málo, tak si Roman odnesl ještě 3. místo v kategorii Sport za sérii Šampióni na Letné. Gratulujeme!

Od dokumentu k portrétu

První, komu jsem po vyhlášení výsledků CPP 2023 blahopřál, byl Honza Jirkovský, který v loňském ročníku zvítězil v kategorii Umění a kultura se skvělým „koncertním portrétem“ kytaristy skupiny Alkehol. Je zajímavé, že přední čeští dokumentaristé, mezi které Honza patří, bodovali v tak trochu odlišných kategoriích. Například Kevin V. Ton získal 3. místo v kategorii Portrét. Na druhou stranu Zabijačka Zdeňka Dvořáka v kategorii Každodenní život je takříkajíc na správném místě.

Hodně mě potěšila série portrétů výtvarníka Petra Nikla od „mistra kolodia“, Honzy Sakaře, za které obdržel 3. místo v kategorii Umění a kultura. Film není mrtvý, přátelé… a evidentně nejsou mrtvé ani velmi staré filmové techniky.

Mládí vpřed

Jestli je něco, co se mi na Czech Press Photu – a to už od předloňského ročníku – líbí asi nejvíc je, že se do této soutěže vrátily juniorské kategorie. Organizátoři tím jasně říkají, že jim záleží na tom, aby u nás rostli noví fotografové, kteří onu pomyslnou pochodeň české fotožurnalistiky – která na tom aktuálně není moc dobře – nesli dál. To je skvělé.

Další vybrané snímky níže už ponechám bez komentáře, nicméně v úvodu jsem slíbil, že budu psát o tom, co se mi na CPP 2023 líbilo i nelíbilo. Takže pojďme k negativům (nikoliv těm fotografickým :-)). Pominu drobný osobní nesoulad v některých umístěních – to je přirozené, každý máme jiný vkus i jiné preference. Tudíž vlastně jediná věc, která mě „tahá za oči“ tak, že mám potřebu o ní napsat, je míchání single snímků se sériemi v rámci jedné soutěžní kategorie. Jsem skoro až nabeton přesvědčený, že série mají oproti jednotlivým fotografiím skoro vždy „větší sílu“ než jednotlivá fotografie. Ostatně v CPP 2023 se to ukázalo jasně. Pouze s výjimkou kategorie Umění a kultura, skončily na prvním místě ve všech ostatních kategoriích vždy série snímků. Kdybych do toho mohl mluvit, snažil bych se organizátory soutěže přesvědčit, aby single fotografie a série hodnotili samostatně.