Sportovní fotografie je zvláštní fenomén. Obvykle (byť to není pravidlem) je postavena na zachycení nějakého výkonu či akce, takže vyžaduje nejen fotografův postřeh a rychlou reakci, ale také znalost konkrétního sportu a velkou míru předvídavosti. Už to je samo o sobě odbornost, nicméně má-li být snímek výjimečný, chce to ještě více. Pohrát si s výtvarným pojetím, barevnou skladbou a přestože to může znít jako klišé – mít štěstí na dobré světlo. To jsou pak pecky přátelé! A takovéhle fotografie umí pořídit jen pár autorů, mezi nimi Martin Sidorják, jehož snímky najdete od této soboty 30. listopadu v Nikon Photo Gallery.
Abyste mohli vytvářet takové fotografie jako Martin Sidorják, musíte se k tomu doslova „profotit“ – stejně jako se sommeliér musí „propít vínem“. Martin Sidorják fotografuje od roku 1987, kdy pracoval v pražském družstvu Fotografie, aby následně v roce 1989 přešel do týdeníku Stadion a po třech letech do týdeníku Práce, kde působil do roku 1996. V současnosti je na volné noze.
Dlouholetá praxe přinesla tomuto autorovi ovoce v podobě mnoha ocenění. Například v soutěži Czech Press Photo získal první místo v kategorii Sport v letech 1998, 2001 a 2002, v roce 2008 získal Grant hlavního města Prahy – Kolo jako alternativní dopravní prostředek. Dále pak cenu firmy Nikon, Adidas a jiné. Ostatně v letošním roce získal na Czech Press Photu se snímkem Běžecké mraveniště, Dolomiten Lauf 2013 Cenu generálního partnera Skupiny ČEZ – viz náš článek.
Výstava představí průřez autorovou tvorbou v souboru přibližně čtyřiceti fotografií. Jedná se o Sidorjákovy fotografie z období digitalizace, jak jej sám nazývá, kdy už všechny snímky pořídil pouze digitálním fotoaparátem. Spolu s autorem se na konceptu výstavy podílel Jiří Pekárek, kterého Martin Sidorják nazývá nejlepším sportovním fotografem v České Republice.
Martin Sidorják o sobě
„Jako kluk jsem chtěl být sportovec. Ale pak přišla chvíle, kdy bylo jasné, že se mi ten sen nikdy nesplní a že bude všechno jinak. Ani Lendl, ani Hrdina, ani Panenka. Prostředí sportu mě ale fascinovalo a chtěl jsem v něm zůstat. Focení mi to umožnilo a ten adrenalin tam zůstal. Stejně jako sportovec, i fotograf musí svou prací žít. Tak jako golf nebo tenis, i focení je báječná záliba a práce na celý život. A tak jako golf (nebo tenis) vyžaduje hodiny přípravy i úvah co a jak udělat, aby to byl ideál, aby byl výsledek podle představ. Nesmí ti vadit vítr, mráz ani vedro, i když se v těch chvílích občas stáváš zoufalcem, který bojuje sám se sebou. Pohybuješ se mezi lidmi a přesto jsi sám, jen ty, foťák a sportovní představení, kterého jsi součástí.
I fotograf je věčný student, který se pořád učí a poznává další nové situace. Jiné světlo, emoce, další a další originalitu. Na každém kroku musí improvizovat. Když to trefí, zažívá nekonečnou extázi, ale druhý den ráno se probudí a ví, že to mohlo být ještě o něco lepší. A znovu přemítá o světle, nápadu, kvalitě, o roli té potvory náhody… Pořád mě to baví.“
Fotografie Martina Sidorjáka
Kde
Nikon Photo Gallery, Újezd 19, Praha 1 – Malá Strana
Otevřeno:
Úterý–neděle: 12–19 hodin
Vstup zdarma
Kdy
do 19. 1. 2014
