Každý fotograf asi ví, že existují dva základní barevné prostory – sRGB a Adobe RGB. Ten druhý má větší gamut čili rozsah zaznamenatelných barev, ovšem aby je bylo možné v plném rozsahu zobrazit a/nebo vytisknout, vyžaduje „lepší“ hardware. Pro mnohé fotografy je Adobe RGB něco jako svatý grál, určený jen pro vyvolené – a tak raději zůstávají u klasiky, sRGB. Jiní zase tento barevný prostor využívají, ale občas dělají chyby. I když… ty děláme někdy možná všichni.
Ořezané Adobe RGB
Internet je skvělým zdrojem informací, ale ne všechny jsou správné a ne všechny jsou také aktualizované. Trochu (dost) to platí i o „střetu“ sRGB vs. Adobe RGB. Konkrétně mám na mysli obecně známou informaci, která praví, že zobrazíte-li fotografii, pořízenou v barevném prostoru Adobe RGB na běžných monitorech snímek bude mít „vyšisované“ barvy. Je to pravda? Může být, ale také nemusí.
Žijeme v době publikování na internetu, tak se v tomto článku omezím pouze na zobrazování na monitorech nebo displejích (byť tedy tisk se potýká s podobnými problémy mezi sRGB a Adobe RGB). Realita je taková, že většina světa pracuje se zařízeními, podporujícími barevný prostor sRGB. Ten je menší než Adobe RGB, tudíž jej celý nedokáže zobrazit. Na chromatickém diagramu CIE 1931 je vidět největší rozdíl v zelených odstínech, ale odlišnosti jsou také směrem ke žlutozelených a červeným barvám. Lépe je to vidět na Lab grafu:
Logicky lze předpokládat, že zobrazím-li fotografii s větším gamutem na monitoru s menším rozsahem reprodukovatelných barev, část informací se „ořeže“. V našem případě se zmenší škála hlavně zelených, částečně i žlutozelených a červených odstínů. Nicméně snímek bude stále „dobře barevný“. Proč se tedy v článcích na internetu píše, že bude „vyšisovaný“?
Pravda je taková, že mohou nastat obě situace – jak korektní zobrazení, tak i odsaturovaná fotografie. Klíčové slovo zní: ICC profil. Pojďme si nejprve ujasnit názvosloví. Rozlišujeme jednak barevný prostor a jednak barevný profil.
Barevný prostor je předem definovaná množina barev, kterou je schopno určité zařízení snímat, zobrazit nebo reprodukovat – tak praví Wikipedie a má pravdu :-) Barevným prostorem je v našem případě buďto sRGB nebo Adobe RGB. První dokáže snímat, zobrazit a reprodukovat menší množinu barev než druhý. Ale to už víme.
Barevný profil (ICC) je matematickým popisem barevného prostoru zařízení. Například profil skeneru říká systému správy barev, jak určitý skener (my ho nyní můžeme zaměnit za monitor) „vidí“ barvy. To je pro změnu definice firmy Adobe, která to celé vymyslela. Jinak řečeno: Barevný profil říká konkrétnímu zařízení například „Toto je fotografie v barevném prostoru Adobe RGB.“ Zařízení si tuto informaci přečte a podle toho snímek zobrazí. Je třeba dodat, že ono „zařízení“ nemusí být jen monitor. V dnešní době je dalším a velmi důležitým klíčovým slovem internetový prohlížeč. Jak monitory, tak internetové prohlížeče pracují se správou barev, založenou na interpretaci ICC profilů. Samozřejmě, pokud zařízení nedokáže zobrazit rozsah barev Adobe RGB v celé škále (protože podporuje pouze menší prostor sRGB), zobrazí jen tu část, kterou zobrazit umí. Zkrátka, jak jsem napsal výše, část barev „ořeže“.
Z toho plyne, že zařízení, podporující pouze barevný profil sRGB (tedy ta „většina světa“) umí, byť „ořezaně“, zobrazit také fotografie, pořízené v Adobe RGB – ovšem za předpokladu, že ve snímku je vložený ICC profil Adobe RGB. Co se stane, jestliže profil z nějakého důvodu není ve fotografii vložený? Zařízení ho automaticky interpretuje jako sRGB a dojde k tomu profláknutému „vyšisování“ barev. Internetový prohlížeč totiž fotografii nekonvertuje z Adobe RGB do sRGB, pouze jí přiřadí profil sRGB, který jí ovšem nepatří…
100% profily
No a v tom je celé jádro pudla. Možná napíšu kacířskou myšlenku, ale myslím si, že při ukládání fotografií v prostoru Adobe RGB na web (a jiné online sdílení) není nezbytně nutné barevný prostor konvertovat do sRGB. Zásadní je, aby fotografie měla vložený ICC profil – a prohlížeč si pak s jejím zobrazením poradí pro někoho možná až překvapivě dobře.
Proč to celé píšu? Setkávám se s tím, že fotografové neví (nemají dost informací), co si s ICC profily počít, a tak – pro jistotu – při ukládání zvolí variantu bez profilu. Což je, jak jsme si ukázali, špatně.
Možná by ale stálo za to doplnit, jak je to v případě, že Adobe RGB z jakéhokoliv důvodu nepoužíváte čili celé vaše workflow je postavené na sRGB. Čistě teoreticky by se vás tato problematika nemusela týkat, tudž jestli do fotek profil (v tomto případě samozřejmě sRGB) vložíte nebo ne, by mělo být lhostejné. Šedá je však teorie, zelený strom života – jak praví moudré přísloví. Zatímco barevný prostor sRGB je přesně definovaný, barevný profil sRGB není pouze jeden jediný. Ano, existuje standard – sRGB IEC61966-2.1, ale kromě něj se po světě pohybují další desítky různých sRGB profilů, které si různí výrobci vymysleli pro svá zařízení. Ostatně my Nikoňáci o tom víme své – Nikon používá vlastní profil Nikon sRGB 4.0.0.3002, který by, alespoň podle mých kusých informací, měl být shodný se standardem, pouze s tím rozdílem, že využívá 12bitové kódování.
Ale vrátíme-li se k otázce, zdali vkládat profil i do fotografií pořízených v sRGB, pak odpověď zní: Pro jistotu a klid duše – ano. Nic tím nezkazíte a budete mít jakousi jistotu, že by se vaše snímky měly všem divákům zobrazit korektně. Samozřejmě v rámci kvality toho či onoho použitého zobrazovače.
Pod čarou: DCP-P3 a/nebo Display P3 jako „skoro Adobe RGB“
Mnoho fotografů odrazuje od používání barevného prostoru Adobe RGB nutnost pořídit si minimálně monitor, zobrazující gamut Adobe RGB. Většina běžných monitorů tvrdošíjně lpí na sRGB a fotografické monitory, zobrazující Adobe RGB jsou drahé. No…, v dnešní době už jen dražší. „Placka“ na stůl s úhlopříčkou 27 palců, podporující Adobe RGB se v současné době dá pořídit od nějakých 20 000 Kč. Nicméně po světě se toulá také nějaká množina zařízení – typicky počítače od Applu, ale i třeba Microsoft Surface a jiné počítače – které standardně pracují v barevném prostoru DCI-P3 nebo Display P3.
Barevný prostor DCI-P3 a jeho applovský klon Display P3 (s mírně posunutým bílým bodem) byl sice původně navržený pro video, ale fotografie je s trochou nadsázky jen „zastavené video“, tak proč se mu vyhýbat? Navíc P3 představuje „něco mezi“ Adobe RGB a sRGB. Někde kousek chybí, jinde přebývá. Lab graf (viz dále) ukazuje, že část zelených odstínů, které obsahuje Adobe RGB, prostor P3 nezobrazí, ale zato má navíc jejich sytější barvy. Což platí i pro červené barvy. Zde je pěkně vidět to, že Adobe RGB bylo původně navrženo pro tisk a DCI-P3 pro video čili ukazuje se zde rozdíl mezi aditivním a subtraktivním mícháním barev. „Svítící monitory“ zkrátka dokážou zobrazit více jasnějších barev.
Takže, milí „Mekaři“ neboli uživatelé počítačů Apple a další, kteří máte ve svém „kompu“ správu barev, postavenou na prostoru DCI-P3 – nestálo by za to, když ne rovnou požívat Adobe RGB ve foťáku standardně, tak aspoň s tím zkusit experimentovat? Z mých vlastních zkušeností je na Macu rozdíl v barvách mezi sRGB a Adobe RGB vidět. Právě v zelených, ale i červených odstínech to poznáte na první pohled.
