„Záhadný“ černobílý režim Nikonu Z f (a nejen něj)

Nikdy by mě nenapadlo, kolik nadšení, ale také jaká nedorozumění dokáže způsobit obyčejná mechanická páčka pro černobílý režim Nikonu Z f. Nechci to nijak zlehčovat a ani zbytečně nafukovat – onen přepínač pod voličem expozičních časů považuji za užitečný a vzhledem k designu fotoaparátu nepochybně i stylový, netušil jsem však, že může způsobit i jistá nedorozumění…

Nad dotazy čtenářů

Dnes se většina komunikace odehrává na sociálních sítích, ale i tak mi občas nějaký čtenář napíše zastaralý e-mail. Tak se stalo právě v souvislosti s předmětným černobílým režimem Nikonu Z f. V mailu stálo toto:

Hodně uvažuji o koupi Nikonu Zf. Líbí se mi, že je to moderní foťák v těle FM2 se kterým jsem dlouhé roky fotil. Neměl jsem ho prodávat, ale to už nejde nevrátit. Líbí se mi taky hodně přepínač černobílého focení. Jsem ale zvyklý černobílé fotky dělat v počítači z barevných a někdy se mi hodí i barevná verze. Dá se to u Nikonu Zf udělat tak, abych nemusel zvlášť fotit stejnou fotku černobíle a zvlášť barevně?

Popravdě jsem otázce moc nerozuměl, nicméně čtenáři jsem odpověděl a soudě podle jeho reakce, jsem se trefil. Nyní tedy odpovím ještě jednou – podrobněji a takříkajíc veřejně – protože to možná bude zajímat více příznivců Nikonu Z f. Ale i ostatních foťáků Nikonu, protože předmětná páčka je v tom nevinně.

Barva jako základ

Přestože existuje několik modelů digitálních fotoaparátů, které fotí výhradně černobíle (čili barvu z nich ani za nic nedostanete), naprostá většina ostatní produkce primárně pořizuje barevný obraz. U Nikonu to pak platí stoprocentně. Samotný snímač je sice možná trochu paradoxně z principu černobílý – zachycuje pouze jasy – nicméně před ním se nachází barevná maska, která dopadající světlo rozloží do kanálů barevného prostoru RGB. Barevná maska je hardwarová záležitost a je pevnou součástí snímače – nejde ji vypnout nebo zapnout. Tudíž pokud fotíme černobíle, jedná se o softwarový (přesněji firmwarový – čili provedený softwarem fotoaparátu) převod barevného obrazu do černobílého provedení. To je v podstatě stejné, jako když mi čtenář v mailu psal: Jsem ale zvyklý černobílé fotky dělat v počítači z barevných…, pouze s tím rozdílem, že se to děje přímo ve foťáku.

Specializovaný počítač na fotky

Digitální fotoaparáty standardně fotí do jakéhosi interního (barevného) RAWu, který po expozici projde – ještě ve foťáku, před uložením na kartu – složitou editací. Když byste si u svého Nikonu nastavili v Picture Control režim Flat, dostanete „vyšisovaný“ snímek bez kontrastu, saturace a doostření. Abyste z něj měli „koukatelnou“ fotografii, musíte si dát nějakou práci s úpravami v postprodukci. To stejné, a ještě mnoho dalšího dělá obrazový procesor fotoaparátu před uložením snímku na paměťovou kartu. Mimochodem, když si uvědomíte, jak dlouho byste podobnou fotografii upravovali sami a jaký okamžik to trvá foťáku, musíte nutně uznat, že držíte v rukou velmi výkonný počítač (byť tedy optimalizovaný pro konkrétní činnosti).

Požadujete-li výstup do černobílého režimu, fotoaparát pouze změní nastavení úprav a místo barevného snímku vygeneruje černobílý. Nicméně stále platí, že základem je obraz barevný. A ten někde uvnitř stále je :-) Jinak řečeno, pro to, abyste měli z jednoho snímku černobílé i barevné provedení, není třeba mačkat spoušť dvakrát. I když…

RAW vs. JPEG a RAW vs. RAW

Výsledek se liší podle toho, jestli fotíte do JPEGu nebo do RAWu (nebo RAW+JPEG). Fotografujete-li pouze do JPEG – v našem případě s nastaveným černobílým režimem – výstup bude samozřejmě černobílý. Fotoaparát si bohužel nedělá žádnou interní zálohu zdrojového snímku, takže barevnou verzi už z něj nevydolujete.

Při focení do RAWu (NEF) se situace liší podle softwaru, v němž NEFy vyvoláváte. Pracujete-li s nikoňáckou „vývojkou“ NX Studio, při otevření černobílého RAWu dostanete přesně stejný černobílý obraz, jaký vám ukazoval náhled v elektronickém hledáčku nebo na zadním displeji, nebo jaký by byl při focení do JPEG. Ten samozřejmě lze v NX Studiu dále editovat… a také „vrátit“ do barevné podoby.

Jiné je to však v „nenikoňáckých“ softwarech, ať už je to Lightroom či cokoliv dalšího. Zatímco NX Studio zachovává nastavení Picture Control fotoaparátu, softwary třetích stran to neumí a snímek, původně pořízený s černobílým nastavením, interpretují jako běžný barevný. Pokud tedy nepoužíváte NX Studio a/nebo nefotíte pouze do JPEG, je de facto zbytečné černobílý režim (a vlastně jakéholiv jiné styly Picture Control) používat, protože toto nastavení fotoaparátu přijde v postprodukci vniveč.

Aktualizace 5. 10. 2024
Jiné je to však v mnoha „nenikoňáckých“ softwarech. Zatímco NX Studio zachovává nastavení Picture Control fotoaparátu, každý software třetí strany to nedokáže. V preferencích Adobe Lightroomu lze nastavit import RAWů tak, aby program zachovával nastavení fotoaparátu. V tom případě je černobílý NEF interpretovaný velmi podobně (nikoliv ale přesně stejně), jako v NX Studiu – je tedy černobílý a samozřejmě se lze vrátit k jeho barevnému základu.

Například Zoner Photo Studio X, čím dál oblíbenější Affinity Photo 2, nebo mezi „Applisty“ známý Pixelmator (či Photomator) však nastavení Picture Control přečíst neumí a černobílý RAW zobrazí jako barevný s nějakým interním nastavením interpretace barev.

Jenom páčka…

Resumé tohoto poněkud rozvláčného vysvětlení je asi takové: Ona „kouzelná“ páčka pro přepínání černobílého režimu na Nikonu Z f je pouze „vyvedením“ (části) funkce Picture Control z menu do mechanické podoby. Představuje jen rychlý přístup k černobílému režimu, který je ale – stejně jako u ostatních Nikonů, které tuto páčku nemají – firmwarovým nastavením zpracování původně barevného snímku.

A pokud jste tento článek četli celý, tak asi uznáte, že je to také další z důvodů, proč fotit do RAWu… a proč k vyvolávání RAWů používat NX Studio.