• Časosběrné video poprvé – trocha teorie neškodí

     • 5. 10. 2012 • Fotografujeme s Nikonem • 21 komentářů

    Time-lapse video, jak se anglicky nazývají časosběrné pohyblivé obrázky, zažívá v poslední době renesanci. Proč toto oživení? Jednak je dobré vědět, že časosběr není žádný objev digitálního věku, nýbrž způsob záznamu, který má kořeny v době filmu, a to už někde v devatenáctém století v podobě time-lapse fotografie. Důvěrně tuto techniku znají také filmaři a samozřejmě animátoři. Ostatně časosběrné video není zrychlený film, jak by mohlo na první pohled vypadat, nýbrž mnohem blíže má právě k animaci. Novodobá technologie ale k renesanci časosběrného videa značně přispěla svojí dostupností a jednoduchostí používání. Pojďme se podívat, o čem to vlastně je.

    Komprimovaný čas

    Určitě jste to už někde viděli – video, které vypadá jako zrychlený film. Po obloze doslova letí mraky, lidičky se pohybují jako ve staré grotesce, ručičky hodin uhánějí tak, že zřetelně vidíte jejich pohyb, květiny vám rozkvétají před očima… Ano, přesně toto a mnoho jiného je časosběrné video. Vypadá jako zrychlený film a skutečně také podává realitu „zkomprimovanou“ do kratšího času. Viz například následující ukázku jednoho ze silně návykových videí:
     

     
    Princip pořízení takovéhoto videa je jednoduchý: Nasnímáte v „nějakém“ intervalu sérii několika set, spíše řádově tisíců jednotlivých fotografií, které posléze softwarově nebo rovnou ve fotoaparátu spojíte ve video. K samotné technologii se ještě dostaneme, nejprve ale trocha matematiky. V tuzemských podmínkách je obvyklé video o snímkové frekvenci 25 sn./s. Budete-li pořizovat časosběrné snímky v intervalu jedné sekundy, bude tedy výsledné video 25× zrychlené. Při dvousekundovém intervalu bude 50× rychlejší, při 3sekundovém 75× a tak dále. Opačným postupem pak zjistíte, že když například budete pořizovat časosběrné snímky v intervalu 3 s po dobu jedné hodiny, výsledné video bude mít délku 48 sekund. Jak jsem k tomu došel? Za hodinu touto frekvencí pořídíte 1 200 snímků a 1 200/25 (snímková frekvence videa) = 48.

    Aniž bych chtěl v tomto úvodním článku rozebírat praxi, je třeba podotknout, že z výše uvedeného vyplývá potřeba velmi velkého množství dílčích fotografií. Proto je dobré hned zpočátku vědět, že tato technika klade nároky nejen na čas fotografa, ale také na závěrku fotoaparátu (hlavně v případě DSLR) či energetickou náročnost a paměťovou kapacitu. Chytrým čtenářům myslím stačí naznačit, o detailech se rozepíši příště.
     

    Ručně ne

    Jak dosáhnout v praxi pořízení tisíců snímků? To budu stát u stativu se stopkami v ruce a neúnavně mačkat spoušť? Ne, nikdo po vás nechce takové oběti. Budete potřebovat fotoaparát, který je vybaven buďto funkcí Intervalové snímání nebo Časosběrné snímání. Intervalové snímání mají všechny DSLR Nikonu od D5100 výše, plus Nikony 1. Funkce Časosběrné snímání je nová, „letošní“, jsou jí vybaveny nejlepší fullframové stroje D4, D800/800E a D600. Existuje ještě třetí varianta – pokud byste chtěli časosběrná videa pořizovat jinými Nikony (DSLR), které nemají ani jednu z uvedených funkcí – a to je externí kabelová spoušť s funkcí intervalometru. Nikon sice vyrábí model MC-36, nicméně ten je tak trochu paradoxně určen pro DSLR, které intervalové snímání mají v menu. Takže se budete muset poohlédnout po některém výrobku „třetí strany“ – stačí zadat například na Ebay.com slovní spojení „intervalometer Nikon“.

    Obecně je použití velmi jednoduché – nastavíte interval mezi jednotlivými snímky a celkový počet políček a můžete nechat cvakat závěrku. V případě intervalového snímání bude výsledkem série mnoha fotografií, které je pak nutné softwarově spojit do podoby videa.

    O tento krok (v praxi spíše několik kroků) méně máte v případě použití funkce Časosběrné snímání. Jejím výstupem totiž není „hromada“ dílčích snímků, ale rovnou Full HD video se snímkovou frekvencí 25 sn./s.
     

     
    Ve fotoaparátu nastavíte v prvním kroku také interval mezi jednotlivými snímky, nestaráte se však o jejich celkový počet, ale zadáte požadovanou celkovou dobu fotografování. Menu vám pak ukáže výslednou délku videa (poslední řádek). Je to skutečně velmi jednoduché a výsledek může vypadat třeba takto:
     

     

    Výhoda poněkud diskutabilní

    Byť druhá metoda vypadá mnohem „blbuvzdorněji“, což po pravdě vlastně také je, nelze říci, že přináší jen výhody. Představuje takový „applovský“ přístup k věci – jednoduchou cestou se dopravujete k relativně výbornému výsledku, nemáte ale de facto žádné možnosti jej ovlivnit. Tedy kromě základních parametrů jako je interval a délka videa. Otázka zní: co ještě by se dalo nastavovat?

    Je toho více, zkusme jen naznačit. Při manuálním vytváření videa ze statických snímků máte například možnost nastavit pomalejší frekvenci, resp. délku dílčích snímků ve videu. Nikde není napsané, že jedna fotografie musí trvat jeden snímek videa. Může klidně trvat třeba dva, tři snímky, nebo pět… U ručního spojování jde také lépe opravovat nepřesnosti expozice mezi jednotlivými snímky a eliminovat tak nepříjemné blikání. Je možné také pořizovat efektní HDR časosběr. Jak jsem již uvedl, možností je daleko víc.

     

    Ve městě lvů

    Tento článek má být pouze úvodním, jakousi návnadou – protože dobře zpracovaná časosběrná videa jsou skvělou podívanou, pro kterou stojí za to obětovat čas (a závěrku…). Pro přemýšlení máte základní informace. Na závěr jen dodám, že pochopitelně budete potřebovat také kvalitní stativ, bez kterého to dost dobře nejde. Takže pokud jej nemáte, začněte se poohlížet po vhodném výrobku. Příště už do toho jdeme naostro.

    Nyní ale ještě jedna fascinující inspirace. Časosběrné video, ve kterém tvůrci kromě samotného efektu time-lapse použili ještě tilt-shift objektiv a to způsobem, který mě osobně naprosto dostal!
     

     

    Autor

    šéfredaktor Nikonblog.cz

    Komentáře ke článku Časosběrné video poprvé – trocha teorie neškodí

    1. Nistol
      5. 10. 2012 at 21:14

      To autor:
      Časosběr je určitě atraktivní téma. Díky za něj. V té souvislosti bych se rád zeptal na to, proč i DSLR s „čistým“ HDMI videovýstupem (D800, D4) generují o poznání méně kvalitní video, než časosběr. Logicky by se dalo očekávat, že přímý výstup videa přes HDMI bude ukládat buď přímo surová data (tj. vlastně RAW) nebo alespoň použije nějakou (prakticky) bezztrátovou kompresi, jako třeba AppleProRes nebo podobnou. V reálu jsou ale výsledky jen mírně lepší, než standardní videovýstup přes kodek H.264, přes mnohonásobně vyšší datový tok. Do kvality obrazu, jakou je schopen poskytnout časosběr, má takový výstup ještě daleko. Lze nějak toto omezení obejít a dosáhnou kvality časosběru bez použití časosběru?

    2. Max
      6. 10. 2012 at 11:10

      v jakem programu mužu spojit fotografie ? Díky za odpověd.

    3. Vít
      6. 10. 2012 at 15:50

      Max: Umí to i Picassa od googlu, ale je spousta dalších programů (ImageToAvi,…)

    4. 28. 10. 2012 at 18:28

      Dobrý den,
      chci Vás poprosit o radu. Chceme na časosběrném videu zdokumentovat bourání rodinného domu a poté výstavbu nového na stejném místě. Takže by se mělo snímat hodně dlouho. Jsem úplný laik a k takovému videu nemůžu sehnat informace, můžete mi prosím poradit jakou techniku k tomu potřebuji a jak mám postupovat. Moc Vám děkuji. Šoltysová

    5. Lindner Petr
      2. 11. 2012 at 11:51

      Zdeňka: Omlouvám se za pozdní odpověď – osobně s tak dlouhodobým časosběrem nemám žádnou zkušenost, čekal jsem, že se ozve některý čtenář, který ji má:)
      Nicméně zkusím aspoň teorii: Protože jde o záležitost několika týdnů, spíše měsíců (možná i let :) ), bude třeba pracovat s velmi dlouhým intervalem jednotlivých snímků. Když uděláte jeden za hodinu (včetně noci), dostanete se na 24 snímků, což je skoro přesně vteřina videa (při 25 sn./s), 7 vteřin týdně, půl minuty za měsíc, šest minut za rok…
      Pak to bude chtít najít místo (místa), kde váš fotoaparát na stativu bude v bezpečí před úskalími stavby i případných zlodějů… Vzhledem k délce snímání by to asi mělo být pod střechou, aby na aparát nepršelo, nesněžilo. Pravděpodobně budete potřebovat síťové napájení – nechcete-li po pár hodinách běhat vyměňovat akumulátor.
      Tolik ve zkratce. Problémů bude jistě mnohem víc, přeju vám mnoho úspěchů.

    6. jakub
      10. 1. 2013 at 21:31

      zdravim, takže NIKON D5100 má v sebe túto funkciu ako D600? respektíve chcem sa na niečo takéto dať a neviem to nastaviť vo fotoaparáte, Ďakujem za radu ( ako to nastaviť keď to obsahuje fotoaparát )

    7. Lindner Petr
      10. 1. 2013 at 21:37

      Jakub: Nikon D5100 má pouze funkci Intervalové snímání, nikoliv Časosběrné snímání jako např. D600.

    8. Jarda
      26. 1. 2013 at 15:14

      Dobrý den. Chtěl bych pořizovat záběry z modelu větroně. Mám představu malého lehkého fotoaparátu s časozběrem. Pokud možno nastavitelným časem snímání. Nemohu nic takového sehnat. Poradí mi někdo?
      Děkuji

    9. Lindner Petr
      26. 1. 2013 at 16:56

      Jarda: Funkci intervalové snímání má například NIkon 1 V1 nebo Nikon Coolpix P7700. Bohužel netuším, kolik váš větroň „uveze“ – pokud jsou i jmenované aparáty velké a těžké, musíte sáhnout po některé lehké sportovně-outdoorové kameře typu GoPro apod., které intervalové snímání mívají také.

    10. Pavel
      28. 1. 2013 at 11:26

      To Nistol:
      Nevím jak velký vliv na kvalitu by mělo užití jiného kodeku, ale u časosběru nejste omezen relativně krátkým expozičním časem, takže kvalita např. nočních scén (dynamický rozsah) bude dle mého ještě nějaký čas ve videu nedostižná… :-)

    11. Lindner Petr
      28. 1. 2013 at 11:32

      Ve videu taky nejste omezen krátkým časem, v tom to není.

    12. Pavel
      28. 1. 2013 at 13:34

      To Petr Lindner:
      Já samozřejmě nevím nic dokonalého, ale vycházím z toho, že u nočních scén jsou třeba expoziční časy delší než 1s např. Jak by se toto dalo realizovat u videa?
      Jinak možná se mýlím, ale podle srovnání kvality videa ve výstupu z profesionálních kamer (Red, ARRI, Sony, Cannon…) a DSLR bych také spíše uvažoval o problému konstrukčním…? Množství dat nutně neznamená kvalitu a jde spíše tedy o účelovou optimalizaci zařízení (čip, zpracování signálu, konstrukce závěrky…) a jistě nebude v zařízení určeném primárně pro statické snímky užita stejná konstrukce či komponenty.
      Teprve při přímém porovnání mi došlo jak veliký rozdíl mezi DSLR a pro cam videem je…

    13. Lindner Petr
      28. 1. 2013 at 13:37

      Před tím jste psal o krátkých časech, proto jsem reagoval ;)

    14. jaryk
      17. 3. 2013 at 13:14

      Dobry den,
      casosberne video lze velice dobre provadet na mobilu stredni tridy s kvalitnim fotoaparatem a Androidem. Vyzkousenou mam aplikaci Lapse It Pro. Prijemne prostredi, dostatek funkci, intuitivni nastaveni, CZ prostredi.
      Jpgy jsou pote vyrenderovany, video lze prohlednout a ulozit na kartu. Naprosta spokojenost v kvalite videa.
      Na zrcadlovce bych to asi neresil pro velkou zatez zaverky a otaceni zrcatka.

    15. Lindner Petr
      17. 3. 2013 at 13:17

      A proč to tedy ti nejlepší světoví tvůrci dělají zrcadlovkami? Protože kvalita mobilů je dostačující? ;)

    16. stenly
      21. 4. 2013 at 22:58

      chci se zeptat jestli konkurenci canon ma take neco na svych dslr?. mam starsi model eos 500d a dnes jsem poprve vyzkousel asi 5 sekundove video 15sn/s nocni oblohy amoc s emi to zalibilo, slozil jsem to v programu startrails, ktery pouzivam na skladani snimku hved s krajinou. A umi prave i ten casosber.
      Byl bych ra dkdyby caon zapracoval na tomhle popularnim tematu :-)

    17. Jakub
      24. 9. 2013 at 14:59

      Dobrý den,

      chtěl jsem se zeptat, zda-li je možnost udělat časosběrné video i s Nikonem D3100 ?

      díky za odpověď.

    18. 17. 10. 2013 at 22:56

      časosběr mají Nikony až od D5100 a výše, psalo se to zde, stačí číst

    19. neigel
      25. 3. 2014 at 17:05

      Dobrý den, chtěl bych udělat časosběrné video ale kvůli jednomu videu nechci kupovat kabelovou spoušť… kdybych to natočil – bude třeba horší kvalita když to zrychlím v počítači ?
      – bude to stejně pěkné jak při normálním snímání ?
      – jaké to bude mít nevýhody ?

    20. krael
      27. 3. 2014 at 06:09

      Zdravím, mě by zajímal článek o srovnání expozice např při východu slunce..

    21. Vít Jurásek
      29. 7. 2015 at 20:29

      Mám půjčenou D5100 a chtěl bych v Chorvatsku udělat časosběr východu slunce. Jaké nastavení byste doporučili? Intervalové snímání třeba každých 10 sekund. Lze nějak zapnout HDR nebo je lepší zapnout třeba ten režim na focení západů?

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *