V posledním říjnovém a prvním listopadovém týdnu 2025 se fotograf Petr Horálek vydal s dalšími českými fotografy na expedici do severní Skandinávie za pozorováním jasných severských polárních září. Vybaven byl zapůjčeným Nikonem Z6III, který otestoval v těch nejkrajnějších možnostech při focení tohoto krásného úkazu, který je ale v některých případech fotografickou výzvou. Jak nakonec Nikon obstál?
Fantastický zážitek
Polární září Petr Horálek viděl v životě už několikrát viděl – ať už v tuzemsku nebo v severských krajinách. Jedno se ale naučil: Vždycky umí překvapit něčím úplně novým, pro něj do té doby nevídaným. „Při poslední expedici – říjnovém fotografickém workshopu ve Švédsku – tohle platilo mnohonásobně. Jedné noci tančila jen decentně nízko nad obzorem, aby svým svitem nezakryla krásu komety C/2025 A6 Lemmon. Jiné noci vykouzlila dramatickou sekvenci závěsů, které jakoby chtěly přesvítit cestu plnou ďábelsky rychlých kamionů. U jezera Torneträsk si zase dala na čas a z umírající krásy se dokázala vzkřísit jako fénix do bravurní show,“ vzpomíná Petr.
Kometa proti polární záři
Letošní podzimní vlasatice C/2025 A6 Lemmon byla pro Petra jistou srdcovkou, neboť jej provázela už od počátků od spolupráce s Nikonem, tedy od letních měsíců. Tehdy byla slabá, pozorovatelná jen ve velkých dalekohledech, ale v říjnu se konečně ukázala v plné kráse. Přízemím proletěla 21. října, přísluním pak 8. listopadu. Právě mezi těmito dvěma daty se její dva ohony rozkládaly nad severozápadním obzorem v plné kráse a Petru Horálkovi se je dokonce podařilo rozevláté zaznamenat proti slabé polární záři 18. října v Česku, konkrétně nad Sečskou přehradou. V posledních dnech její viditelnosti byl Petr ve Švédsku a pohled na ni se mu nabídl právě spolu s majestátem jasné severské polární záře.
„Bylo to něco úžasného,“ těší se Horálek. „Kometa byla v těch posledních dnech vidět na tmavé obloze i pouhýma očima. Během té expedice ve Švédsku nesvítil Měsíc a světelné znečištění na mnoha místech nebylo, takže jsem vlasatici vyhlíželi proti krásně tmavému nebi. A jen jsme ji spatřili, tak se před ní rozehrála ve všech barvách jasná polární záře – mnohem jasnější, než ta v Česku 18. října!“
Jako obří zářící deštník
„Doposud nejpamátnějším byl moment v časných ranních hodinách 30. října 2025, kdy se v jednom norském fjordu schovala za vysoké horské vršky, zdánlivě nás opustila, aby nečekaně jen o pár okamžiků vzápětí nastoupila na scénu přes celou oblohu jako obří rozfoukaný deštník, neuhasitelný proud plamenů nebo fosforeskující hříva jemných zářících vlasů. Každý to sledoval v němém úžasu a viděl v tom něco jiného. Ano, nebyl jsem toho svědkem sám, ale tuhle nádheru sledovali účastníci expedice Sweda, se kterými jsme se hodně nacestovali, aby nás potom vysněný zážitek položil na kolena tak, jak to nikdo z nás nečekal. Ani já. A to už jsem něco za svůj život na nebi viděl,“ barvitě vzpomíná na tu nejkrásnější záři za dobu celé expedice Petr Horálek, který byl vybaven Nikonem Z6III, aby otestoval jeho možnosti při tak podmanivé fotogenické přírodní show.
Výzva pro Nikon Z6III
A jak si s jasnou polární září poradil Nikon Z6III? Podle slov Petra Horálka byla zejména ta 30. října 2025 časně ráno fotograficky opravdu velkou výzvou. „Tahle záře byla opravdu jednou z nejjasnějších a jasově i pohybově nejdynamičtějších, jakou jsem kdy viděl a fotil, navíc za zcela bezměsíčné noci, “ popisuje fotograf. „Odhaduji, že proti tmavému nebi mohla dosahovat dynamického rozsahu statisíců ku jedné. Musel jsem tedy volit velmi krátké časy okolo 2 sekund při ISO jen asi 2000, což znamenalo mít na výsledných snímcích mnoho podexponovaných i přeexponovaných míst a tedy i dost digitálního šumu. Musím říct, že zapůjčený Nikon Z6III mě v tomto velmi mile překvapil,“ dodává Horálek s tím, že na výsledných obrázcích se i u nejjasnějších „výbuchů“ skandinávské záře podařilo zachovat celkovou dynamiku poměrně věrně – jen málo míst na snímcích je přeexponovaných a digitální šum v tmavých místech se sice vyskytoval, ale byl docela lehce redukovatelný.
A co barvy?
Dalším aspektem testování byly barvy záře a jejich věrné zachycení. „Extrémně jasné severské polární záře disponují dosti komplexní barevnou dynamikou. Nad hlavou vidíme jak typické emise zelené v důsledku krátko trvající excitace atomárního kyslíku, tak ve vyšších výškách dlouhodoběji trvající červenou. K ní se ale vzácně přidává i fialový okraj emise molekulárního dusíku, který se vysvítí prakticky okamžitě a vizuálně to připomíná rychlé plápolání ohně,“ vysvětluje Horálek. Dále doplňuje: „Všechny tyto barvy se nad hlavou vzájemně překrývají a výsledné barvy záře v daném momentu v daném místě snímku odpovídají jakési superpozici všech emisí podle toho, jaká z nich je zrovna nejintenzivnější. V jedné půlsekundě se tedy v nějakém místě oblohy záře jeví sytě zelená, vzápětí zasvítí do žlutava, poté převáží ryze červená. Fialová přitom ,tančí’ na okraji nejjasnějších struktur tak intenzivně, že ostatní barvy může krátkodobě přesvítit. Velmi vzácně se také objeví i namodralý okraj v horní vrstvě struktur záře. Musím přitom říct, že i s touto barevnou dynamikou si Nikon poměrně dobře poradil.“
Znovu už v březnu. Přidáte se?
Chtěli byste to také zažít? Máte možnost: Další expedici Petr Horálek a jeho kolega Vojan Höfer pořádají už za necelý půlrok, konkrétně 13.-20. března 2026. Ubytování je zajištěno přímo u Vojana v severním Švédsku, odkud se bude vyjíždět podle počasí a aktuální intenzity slunečního větru na ověřená místa a pozorovat tento nebeský zázrak v plné kráse v divoké, ale překrásné severské krajině. Zájemci se samozřejmě naučí i úkaz fotografovat. Ale především je čeká fantastický zážitek! Pokud byste tedy chtěli přidat, kontaktujte oba na emailové adresy vojanhofer@gmail.com a horalek.peter@gmail.com. Pak se dozvíte vše ostatní potřebné. Pozor: Z kapacitních důvodů je expedice omezena na 8 expedičníků. Takže kdo dřív žhaví klávesnici, ten jede!
Autor článku: Petr Horálek
- Web: www.petrhoralek.com
- Portfolio: www.astronom.cz/horalek/Portfolio
- Facebook: www.fb.com/PetrHoralekPhotography
- Instagram: www.instagram.com/petrhoralek
Jeden komentář
Škoda, že se nepíše zde expoziční čas a clona a ISO, tady zrovna nemám představu.
Já tedy čekal , že se záře objeví v ČR a vyšel na kopec mezi 02a05h a nic…(Druhý den po tom co byla vidět prvně a bylo to ve zprávách, asi 12.11.)