Přirovnat obrazovou kvalitu amatérského DX mirrorlessu s profesionální fullframovou zrcadlovkou – to chce buďto trochu drzosti, nebo musíte přesně vědět, o čem mluvíte. Jsem si jistý, že šéfredaktor slovenského Nikonblogu Julo Kotus nebere svá slova do úst jen tak nazdařbůh. V autě po cestě na salaš v Nízkých Tatrách se proto nebojí říct: „Ja si trúfnem hádať, že sa mi so Zet eF Céčkom, napriek tomu, že to nieje fulfrejm, ale je to DXový formát, podarí nafotiť rovnako kvalitné fotky ako s Dé trojkou.“
Bodejť, ona Dé trojka, tento skvělý fotoaparát, se kterým jsem také několik let – k vlastní obrovské spokojenosti – fotil, byl na trh uvedený před 14 lety, v roce 2007. A 14 let stará technologie je v digitální fotografické technice, ať chcete nebo ne, přece jenom tak trochu pravěk. Nový Nikon Z fc se samozřejmě s fullframovým fotoaparátem nemůže srovnávat co do podání hloubky ostrosti, se samotným Nikonem D3 nemůže soupeřit v ergonomii a myslím, že ani v rychlosti a spolehlivosti AF (i když zase neměl Eye AF), nicméně samotná obrazová kvalita… to je už je jiná káva. Aniž bych dělal exaktní porovnání obou fotoaparátů vedle sebe, nemám problém s Julem souhlasit. Ostatně podívejte se sami na fotografie, které na tatranské salaši (a také v bratislavských ulicích) Nikonem Z fc pořídil. Ale před tím si dejte video od tvůrčího dua Honza Kozák | Eduard Birke.
A ještě, než se dostaneme k samotným Julovým fotografiím, přečtěte si, co on sám píše o Nikonu Z fc:
Na Nikon Z fc som si veľmi rýchlo zvykol, má veľmi jednoduché manuálne ovládanie no zároveň je vybavený modernými vymoženosťami. Ak mám na aparáte nasadený manuálny objektív, na to, aby som zistil, ako je fotoaparát nastavený, ho vôbec nepotrebujem zapínať. Na voličoch vidím aký mám čas závierky, clonu, ISO i prípadnú korekciu expozície.
Pri komerčnej tvorbe používam full frame Nikon Z 6II s rôznymi Z objektívmi, Nikon Z fc sa pre mňa stal spoločník na voľné chvíle. Vtedy, keď chcem ísť „naľahko“ a fotenie si užiť. A tak pri vymýšľaní scenára nám s Honzom skrsla myšlienka doplniť street fotku obľúbeným dokumentom. Je to už jedenásť rokov, čo som dokumentoval život na salaši v Nízkych Tatrách. Odvtedy som mnohokrát myslel na to, že sa tam chcem ešte vrátiť. Teraz som mal konečne vynikajúci dôvod. Vtedy som mal so sebou Nikon D3, tentokrát som vzal Nikon Z fc a pre porovnanie aj Z 6II.
Vedel som, že nás tam pri fotení čakajú náročné svetelné podmienky, obrovské kontrasty, keď do koliby dopadajú slnečné lúče a nedostatok svetla. Veril som Z fc-éčku, že tú výzvu zvládne, že poslúži aj v náročných podmienkach a dostanem z neho kvalitný materiál.
Z objektívov som si na dokumentovanie života na salaši vzal štandardný zoom 16-50 mm na zachytenie exteriéru a prostredia. Vo vnútri samozrejme treba svetelnejšie sklá. Tešil som, že vyskúšam novú 28 mm f/2,8, ale potreboval som aj niečo širšie, pretože priestor je tam dosť stiesnený a tmavý. Využil som preto aj full frame objektívy 20 mm f/1,8 a 24 mm f/1,8, čiže po prepočte 30 mm a 36 mm.
Veľmi sa teším z tejto skúsenosti, po rokoch sa toho na salaši veľa zmenilo. Úplne nové osadenstvo – bača aj valasi. Bolo ľudsky náročné vypočuť si príbehy, ktoré postretli za ten čas chlapov, ktorých som tu pred jedenástimi rokmi spoznal, a ktorí ma medzi seba na pár vzácnych chvíľ prijali. Spomienky na tie dni, ktoré som tu s nimi strávil, mi zostanú navždy. Tentokrát to bolo iné. Už je tu voda a z generátora aj elektrina, ovce už nedoja ručne, majú na to modernejšie stroje. Napriek tomu, je tento salaš aj naďalej nádherné, autentické miesto s pracovitými chlapmi. Som rád, že som mohol spoznať novú partiu. Opäť sme odchádzali plní dojmov a zážitkov.