Autor článku: Petr Hýsek
Dostal jsem od Nikonu možnost otestovat objektiv, o kterém jsem přečetl tolik chvály – včetně superlativů jako „opticky nejlepší objektiv“. Nikon 135mm f/1.8 Plena, objektiv s legendárním názvem, o kterém bylo napsáno a narecenzováno víc než dost.
Přemýšlel jsem, kam vzít takovýto objektiv, abych se ho pokusil dostat z jeho komfortní zóny. Jako sportovní fotograf jsem nemohl vybrat lepší den než neděli 30. března a zápas AC Sparta Praha – FC Viktoria Plzeň. Tenhle zápas měl mít totiž všechno – denní světlo, západ slunce, noční scény i déšť.
Vím, že 135 mm není standardní ohnisko pro focení fotbalu, zvlášť na velké vzdálenosti, které hřiště o rozměrech 68×105 metrů představuje, ale ani já nejsem běžný sportovní fotograf. Kdo mou práci zná, ví, že rád hledám ve sportu i špetku umění. Právě proto jsem si na test vybral právě Plenu – nejen kvůli její pověsti, ale taky abych si dokázal, že i s objektivem, který je primárně zaměřený na jiný typ fotografie, dokážu vytvořit něco zajímavého.
Dorazil jsem tedy na pražskou Letnou o něco dříve, objektiv nasadil na svou Z8 a první, co mne překvapilo, byl váhový rozdíl. Vím, co si říkáte – ten objektiv je obrovský. Ale když jsem si uvědomil, že váží téměř o půl kila méně než moje NIKKOR Z 70-200 f/2.8, můj nepoužívanější objektiv na většinu zápasů, došlo mi, že při dvouhodinovém zápasau nebude rozdíl zrovna malý.
Batoh jsem nechal v press roomu, vzal foťák a s lehkostí vyrazil fotit rozcvičku před zápasem. Po prvních pár desítkách snímků jsem se podíval na displej a pochopil, proč má Plena takovou reputaci. Ostrost a neuvěřitelná separace subjektu od pozadí, které je navíc perfektně krémové, mě zdržely na dobrých pár minut. Při focení rozcvičky jsem ani neměl pocit, že by mi chybělo těch pár milimetrů ohniskové vzdálenosti. Clona 1.8 skvěle pracovala s pozadím, což je na fotbalových stadionech, kde bývá dost rušivých prvků, velké plus. Pozadí bylo čisté, ucelené, nic nerušilo. Ostření bez problémů drželo krok s rychlým tempem hry a neměl jsem pocit, že by objektiv zaostával za mou standardní dvoustovkou.
Jak jsem slíbil na začátku – tohle nebude technická recenze, spíš krátké sdílení mých pocitů a zkušeností. V kombinaci s tělem Z8 dostanete dobře vyvážený setup, který podává perfektní výkon za každých podmínek. Ostrost, kontrast, separace objektu od pozadí, nádherný bokeh – všechna ta pozitiva, která už byla řečena jinde, mohu slovo od slova podepsat.
V žádném momentě jsem neměl pocit, že by mě objektiv něčím limitoval. Nízká clona mi navíc i pod umělým osvětlením umožnila udržet ISO v rozmezí 400–640, což se samozřejmě pozitivně podepsalo na čistotě fotek. Ostření fungovalo i perfektně v hustém dešti, který se v neděli spustil z nebe a pod září reflektorů vytvářel takřka neproniknutelnou oponu.
Ano, 135 mm bude většinou na fotbal krátké – vždyť většina sportovních fotografů začíná na 200 mm a víc, ale pokud máte možnost se kolem hřiště pohybovat, objektiv Vám nedostatek vzdálenosti vrátí svou unikátní obrazovou kvalitou.
A pro někoho jako jsem já, kdo nefotí jen hru s kulatým nesmyslem, a nespadá do škatulky „klasický sportovní fotograf“, si umím představit, že by si Plena našla své místo v mém batohu. Myslím, že jsme se neviděli naposledy, a těším se, jak si povede na sportech, pro které by měla být ještě přirozenější.
Ať žije královna!
Autor: Petr Hýsek
Instagram: @hysekphotography
Všechny fotografie pořízeny na Nikon Z8 a NIKKOR 135mm f/1.8 Plena
