Mimochodem: Vyvažujete bílou podle RGB histogramu?

Když jsem před nedávnem dělal rozhovor s astrofotografem Richardem Černohorským, bavili jsme se mimo jiné „off-record“ o postprodukci čili úpravách snímků hvězdné oblohy. Richard k mému překvapení prohlásil, že hvězdy nejsou žádné bílé tečky, nýbrž různě barevné objekty. Vidíte-li prý ony bílé tečky, pak se jedná o přeexponovaný snímek nebo spíše fotografii s malým dynamickým rozsahem (což je ale ve finále skoro to stejné).

Podle tohoto zkušeného astrofotografa se noční obloha fotí při vyvážení bílé nastaveném na „sluníčko“, aby zůstaly barvy pokud možno zachovány, jenže vlivem několika faktorů na zdrojovém snímku reálné stejně nejsou. „Hvězdám je v postprocesu třeba dodat jejich správnou barvu“, říká Richard Černohorský, načež já odpovídám otázkou: „A jak víte, jaká je ta správná barva?“

Nebudu dál do detailů popisovat náš dialog, protože by to bylo na hodně dlouhý text, nicméně v jednom okamžiku Richard říká: „Musíte mít prostě srovnaný histogram“ a já mu skáču do řeči: „Jo! Nikoliv srovnaný, ale zarovnané kanály RGB na sobě. Vždyť to tak už pěkných pár let dělám, i když jsem žádnou hvězdu ještě nikdy nevyfotil…“

Fotografie je o světle

Už jsem to na Nikonblogu, aspoň myslím, psal – poměrně často fotím tréninky brněnské jednokolkové školy Try One, které se v zimě a ve špatném počasí odehrávají v tělocvičně, nasvícené snad všemi druhy zářivek, koncentrovanými v jednom prostoru. Takže takzvaný světelný prů… průšvih. Posledně jsem se rozhodl fotit s bleskem, nicméně v surovém stavu ani tak nejsou snímky moc koukatelné. Zde je jedna ukázka.

Mimochodem: Vyvažujete bílou podle RGB histogramu?

Světlo se zkrátka „promíchává“. Aby tomu tak nebylo, musel bych mít asi čtyři dálkově ovládané blesky v rozích tělocvičny, a možná ještě další dva v polovině delších stěn – pak by se nejspíš zářivky „přebily“. Nedisponuje takovýmto světelným parkem, musel jsem se z toho „vylhat“ při úpravách snímků. Co tedy znamená ono zarovnání RGB kanálů v histogramu? Nejprve se podívejte na histogram neupravené fotografie.

Mimochodem: Vyvažujete bílou podle RGB histogramu?

Pominu-li v tomto případě zanedbatelný fakt, že je snímek podexponovaný, na první pohled je zřejmé, že jednotlivé „vrstvy“ RGB se ani zdaleka nekryjí. Nahnědlý barevný nádech fotografie to ostatně říká okamžitě.

Než ale sáhnu na „šoupátko“ vyvážení bílé, snímek si oříznu a opravím expozici. Fotil jsem samozřejmě do RAWu, takže s tím není žádný problém. Mimochodem, všimli jste si, že správná expozice má také vliv na barevnost fotografií? Nebojte se dělat tuto úpravu jako jednu z prvních (po ořezu, případně narovnání či jiných „geometrických“ úpravách). Meziprodukt tedy vypadá takto:

Mimochodem: Vyvažujete bílou podle RGB histogramu?

A jdeme slícovat kanály RGB. Není to žádná věda, stačí sáhnout na posuvník vyvážení bílé a pomalu jím táhnout – v tomto případě – směrem ke studenému zabarvení. Na histogramu při této činnosti ihned „onlajn“ vidíte, jak se k sobě jednotlivé kanály začínají přibližovat, lícovat.

Ovšem pozor, abyste si nemysleli, že zarovnáte histogram tak, že uvidíte jen čistě bílou (nebo jinak zobrazenou – podle softwaru) plochu jasového grafu. Možná na 99 procentech fotografií se vždy vyskytne výrazně barevný – byť jen maličký – objekt, který histogram „rozhodí“. U této modelové situace je to například kousek vyčnívající červené bedny v levém spodním rohu záběru nebo červené tričko jednokolkaře stojícího v pozadí (já vím, ta kompozice není nic moc…). Každopádně po jednoduchém potahování šoupátky vyvážení bílé vypadá už snímek – a jeho histogram – docela k světu. Takže už jen doladit kontrast a saturaci a hotovo.

Mimochodem: Vyvažujete bílou podle RGB histogramu?

Univerzálně neuniverzální rada

Abych nemátl ctěné obecenstvo a neposkytoval takříkajíc univerzální pravdy – výše uvedený postup není skutečně aplikovatelný na každou fotografii. Problém se skrývá v oněch výrazně barevných objektech, o kterých už byla řeč. Zvláště pak, pokud jsou barevně blízké jednotlivým kanálům RGB čili jsou červené, zelené nebo modré. A je jich na snímku hodně, nebo alespoň relativně hodně. Anebo jsou „míchané“ neboli mají barvy modelu CMY, který vzniká subtraktivním mícháním kanálů RGB. To pak máme ve hře ještě odstíny žluté, purpurové a azurové… Třeba na této ukázce – již upraveném snímku –, kde sice nepřevládají, ale zároveň nejsou zanedbatelné červenooranžové barvy:

Mimochodem: Vyvažujete bílou podle RGB histogramu?

I když… Pokud se naučíte srovnat kanály RGB na relativně normálních fotografiích, nějaký ten přesah, způsobený převažující barvou na snímku, vás už nerozhodí a budete fotografie barevně „ladit“ i tak. Zkuste to, není to vůbec nic složitého.


Sdílej

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *