Problematika datových formátů pro focení, čili nikdy uspokojivě nezodpovězená otázka zdali JPEG vs. RAW, už byla probírána tisíckrát a je vděčným tématem pro nejednu okurkovou sezónu. Tím chci naznačit, že se nyní rozlousknutí tohoto sporu věnovat nehodlám. Nicméně mám na mysli téma příbuzné – obrazové formáty v postprodukci, tedy při úpravách fotografií.
Digitální fotografie jsou vlastně bitmapová grafika. Pro někoho, kdo s počítačovou grafikou pracuje mnoho let, může její zpracování znamenat banální samozřejmost, je třeba si ale uvědomit, že s masivním rozvojem digitálů se k počítačové grafice dostalo mnoho lidí, kteří o ní neměli ani ponětí – a dlužno dodat, mnohdy jej nemají dodnes. Ne, to nejsou silná slova. Mohl bych uvést mnoho příkladů z vlastní zkušenosti, kdy mi například frekventanti fotografických kurzů vyprávějí o svém postprodukčním workflow a mně se ježí neexistující vlasy.
Uznávám, že někdo může mít regulérní důvod do JPEGu fotit raději a takříkajíc „efektivněji“ nežli do RAWu. Nebudu to zpochybňovat ani chválit, prostě je to tak. V zájmu zachování obrazové kvality je však nutné dodržovat jakási pravidla, abyste to, co optika, snímač a obrazový procesor pracně vytvořili, zase nezničili dalším nevhodným zacházením.
Správné přikázání: JPEG do JPEGu neuložíš!
Osobně jsem toho názoru, že 99 % fotografií (takže všechny) potřebuje po pořízení upravit. I kdyby mělo jít o decentní ořez, je to úprava. A každá úprava znamená zásah do obrazového souboru, je to tak? Největší – doufám, že jen začátečnickou – chybou je, že fotograf provede v počítači úpravu či více zásahů do snímku a následně dá příkaz Uložit. Pokud to neudělal na kopii původní fotografie, má originál navždy ztracen.
Takže znovu a lépe: Místo příkazu Uložit (Save) použijete Uložit jako (Save as), a upravený snímek se stane kopií zdrojového originálu.
Teď ale pozor! Ponecháte-li při ukládání jako typ souboru JPEG, degradujete vlastní práci. Ukládat již ztrátově komprimovaný soubor do nového ztrátově komprimovaného souboru je jako byste třeba desetinu detailů (ale i více nebo někdy méně) zahodili. Řešení je ale jednoduché – je třeba ukládat do nekomprimovaného souboru, přesněji do souboru bez ztrátové komprimace.
Typů souborů, které „nemrví“ kvalitu, je více, mezi fotografy však kraluje jeden – TIFF (soubor s příponou TIF s jedním F). Ten lze navíc komprimovat metodou LZW, která je na rozdíl od JPEGu bezztrátová. Logicky je třeba očekávat větší datovou velikost, nicméně k primární kvalitativní výhodě se vážou další – TIFF například podporuje vrstvy, alfa kanály či ořezové cesty („ořezovky“ JPEG také, pro přesnost). Vrátíme-li se ale ještě ke kvalitě, pak je třeba vědět, že TIFF může navíc ukládat obrazová data i v 16 a 32bitové barevné hloubce, což už je ale záležitost pro opravdové fajnšmekry a hlavně následné technologie, které umí vyšší bitovou hloubku využít.
V „JPEGové postprodukci“ tedy vede cesta z JPEGu do TIFFu, a v něm si pak můžete soubor přeukládávat jak se vám zlíbí kolikrát chcete. Pokud tedy obrazovou kvalitu nezničíte necitelnými úpravami – v takovém případě vám nepomůže žádný typ souboru…
Není RAW přece jen lepší?
Na závěr mi nedá trochu si rýpnout do notorických „odmítačů“ RAWu. Ptám se vás: Nezdá se vám výše uvedené pravidlo a postupy trochu složité? Kdybyste fotili do RAWu, na téměř nic nemusíte myslet, a například export do TIFFu budete dělat jen jednou za čas, když třeba budete předávat vaše snímky do grafického studia k přípravě kalendáře či jiného komerčního tisku. Aha, vy fotíte svatby a předáváte novomanželům cédéčko s několika tisíci fotek? Tak to beru zpět…
17 komentáře
Ahoj, zajímavý článek, sám zatím fotím jen do RAW (NEF) a zálohuji si vše také v RAW (NEF).
Jediné co mi nějak vrtá hlavou je, zda za X let bude pořád možné plnophodnotně pracovat se starými RAWy(NEFy) z mých starých aparátů (D50, D80, D7000 atd…).
Přeci jen mám pocit, že budoucí fotoeditory budou jistěji podporovat TIFF.
Také velikost zálohy zatím hovoří pro RAW(NEF) např. snímek z D7000 má v NEF 25MB a po uložení do 16bit TIFFu má bezmála 55MB což jr více jak dvojnásobek…
Jak v novinách tak při focení do prospektů, programů a brožur tak při tisků fotografií o rozměru větší než jeden metr, vždycky po mě chtěli fotky ve jpg. Prostě v 99% vždycky hoří termíny a co rozhoduje je rychlost. A když máte poslat fotky v jpg nebo v TIFF tak je to co do velikosti pořádný rozdíl. Má zkušenost: fotit raw+jpg. U super pilných věcí se posílají hned jpg a když je čas tak raw upravíte a uložíte do jpg. TIFF po mě nikdo nikdy nechtěl, když už náhodou měl někdy nějaký grafik více času, tak si řekl o RAW.
taky by me to zajimalo fotim do RAW a zalohuji taky do RAW jetli rovnou nefotit do TIFFU? ale ty data jsou silene hlavne z D800:-)
fotopot: Data pro noviny v JPEGu naprosto chápu – tak obvykle jde o rychlost a kvalita tisku to snese, internetové mutace jakbysmet. Co se týče focení do RAWu a následného uložení do JPEGu po úpravách – s tím taky nemám větší problém. Problém ale je, pokud se ten JPEG následně znovu upravuje a přeukládá znovu do JPEGu. A v grafických studiích se upravuje, ne že ne. Kromě toho se převádí barevné prostory, resampluje a podobně. Grafik, který to dělá v JPEGu je ignorant. Toť můj názor, ať si myslí každý cokoliv jiného…
jaroslav: Fotit do TIFFu je – máte-li možnost RAWu – upřímně řečeno nesmysl. RAW poskytuje mnohem více možností a navíc by měl být i datově menší a ukládání (ve fotoaparátu) výrazně rychlejší
Lindner: já mám zkušenost, že v grafickém studiu se již fotka neupravuje, dodává se přesný rozměr fotky dle objednaného tisku. Co se týká barevných prostorů, někdy se převádí někdy ne, dle mašiny, některé již tisknou přímo s RGB. Ale bylo mi řečeno, že i na převod barevného prostoru jim stačí jpg. Jestli jsou to ignoranti, to si netroufnu říci.
P.S. jpg samo vždy té nejlepší kvality
P.S. psal jsem o grafickem studiu u tiskaren, že se vesmes neupravuje. Grafici v novinach fotky samo upravuji, rezou atd. aby jim fotky pasovali do textu, ale novinovy tisk snese opravdu hodne, hlavne at je to do uzaverky. A grafici na brozury atd. chteji take presny rozmer a pak si ukladaji jiz hotove stranky v InDesign.
Proste ma zkušenost: bud hotova fotka v jpg nebo si to chce udelat grafik sam a pak raw(krome grafiku v novinach, tem staci jpg). TiFF nikdo nikdy.
Fotím do RAWu a převádím i pro běžné tisky v časopisu, a o webu nemluvě, do JPG. Archivuji jak RAW tak JPG, které bych asi nemusel. TIFF používám pro zpracování podkladů pro větší tisky, kdy v CNX „vyrobím“ TIFF a v Zoneru udělám další případný postprocessing. TIFFy pak už nezálohuji.
A pevně věřím, že se, v přípdě potřeby“ dostanu i do „starého“ RAWu :-)
Pokud vytváříte rodinný archiv pak jde i o to, aby se do „starého“ RAW souboru dostali i potomci třeba za mnoho let – alespoň pokud jim to chcete usnadnit. A formát NEF firmy Nikon není nikde definovaný , je šifrovaný a už se nêkolikrát změnil u jednotlivých modelů zrcadlovek. A jak se bude vyvíjet dál, pokud se vůbec nějak bude vyvíjet ?
Myslím, že před archivací je vhodné NEFy převést do DNG formátu a ten archivovat. Ten formát je otevřený, tedy přesně specifikovaný a není tedy důvod, aby i v budoucnosti nevznikaly softwarové nástroje, jak ta data zpracovat pod novými operačními systémy. Toto mi chybělo už v tom článku, není třeba s tím souhlasit,ale jako názor to tam nemêlo chybět, když už bylo zvoleno toto téma.
Mám tomu rozumět tak, že jen pouhé otevření jpg obrázku v editoru a opětné uložení opět do jpg způsobí ztrátu dat?
přesně tak
Výborný článek.
Mám dotaz, a dodpověď na něj se mi nepovedlo dostat ani od majitele profilabu, kam už chodím 20 let.
Dost to souvisí s tématem.
Normálně fotím jedině do RAW, konvertuju na TIFF, a s tím taky pracuji a archívuju úpravy. Ale pokud mám cennou a důležitou fotku jen v JPG a nejde to změnit (třeba proto, že jsem si fotil do JPG jízdní řád, a pak to zapomněl přepnout, když mi šel přes cestu tygr :-D)……………je lepší upravit JPG a uložit do TIFFu anebo převést do Tiffu a s tím teprve pracovat? Anebo je to jedno?
Ani strejda Google neví, tento článek je tomu ale nejblíže :-)
Pokud máte zdrojový snímek v JPEGu, klidně jej tak upravujte, a do TIFFu uložte až po provedení úprav. Samotným přeuložením z JPEGu do TIFFu nic nezískáte.
Petr Lindler : převod JPGu do TIFFu nemá žádnou logiku..
Logické je fotit do RAWu, upravit v RAWu a uložit excelentní fotky v TIFFu, běžné dokumentačky v JPGu.
Většině časopisů záleží mnohem víc na samotné fotce, než na formátu, když se jim fotka líbí, na formát nehledí a může to být klidně JPG. Kdyby člověk věděl že má fotky dokonale upravené a už se k tomu nebude vracet, tak klidně archivovat v JPG. Jenže kdo tohle ví :-)
Ale co by mě hodně zajímalo je, jaký rozdíl je mezi TIFFem nekomprimovanýn a bezztrátově komprimovaným.
Petr Lindner: Moc děkuji za odpověď, moc mě těší, že mám na to odborný názor.
Karel Zahrádka 1: „převod JPGu do TIFFu nemá žádnou logiku“ – obávám se, že se mýlíte, a ještě se míjíme…Pokud potřebujete upravit JPG, je třeba ho uložit do Tiff, abyste se vyhnul dvojí kompresi, takže to rozhodně má logiku.
Taky fotím jedině RAW, převádím do TIFF (protože můj starý ale oblíbený Photoshop neumí pracovat s novými RAW) a zálohuji jak zdroj Raw tak úpravy v Tiff.
Ale samozřejmě pokud dávám něco do labu ba tisk, taky to pošlu v JPG, který na to specificky vyrobím ve správné velikosti se správným doostřením (jinak se doostřuje na tisk na výstavu, jinak pro magazín, jinak na web).
A můj dotaz by, pokud mám jen zdrojový JPG. A na ten jsem dostal odpověď.
Karel Zahrádka 2: absolutně žádný, z logiky věci – pouze ve velikosti. Ta se docílí toho, že se zkomprimuje opakovaná nebo zbytečná informace…………např z miliónu pixelů modré oblohy se jich udělá jen sto a k tomu se to poznačí…… :-D
Jirka: popsal jste asi jediný případ, kdy převod z JPG do TIFFu . Nepředpokládal jsem možnost, že není k disposici nic než obrázek v JPG. Už to ale nemá logiku jak napsal Petr Lindner : „Pokud máte zdrojový snímek v JPEGu, klidně jej tak upravujte, a do TIFFu uložte až po provedení úprav“. Tam by mělo logiku napřed převést do TIFFu anebo alespoň zdůraznit že během úprav JPGu uložit až konečný výsledek a ne jednotlivé kroky.
K tomu bezztrátově komprimovanému a nkomprimovanému TIFFu – zní to od vás logicky, bral bych to také tak, ale proč fotoaparáty tedy nabízejí dvě volby? Na velikost to má minimální vliv, na rychlost žádnou,k čemu to tedy je?
– přesně na to jsem se výslovně ptal, že mám pouze JPG jako zdroj, dokonce jsem i napsal, jak k tomu došlo.
– nevím proč by nemělo logiku to co mi odpověděl Petr Linder, já to nevěděl, proto jsem se ptal. A on toho o tématu ví velmi zřejmě mnohem víc než já, a tak si jeho odpovědi vážím.
– to že se uloží až výsledná úprava do Tiffu je snad jasné, o tom není třeba mluvit.
– Proč foťáky nabízejí jak RAW, tak bezztrátovou kompresi RAW, to opravdu nevím