Následující příspěvek nám poslali naši britští kolegové, nelekejte se tedy odkazů na anglické stránky – byť využít jich můžete samozřejmě také. Rady, jak lépe fotografovat hudební festivaly, jsou stejně platné ve Velké Británii i u nás, takže směle čtěte dále.
Hudební festival je vynikající příležitostí k pořízení fantastických snímků a vzhledem k tomu, že je sezóna festivalů nyní v plném proudu, chtěli jsme, abyste byli dobře připraveni. Dotázali jsme se účastníků našeho společenství na Facebooku na jejich názory na fotografování festivalů a dotazy, které by si přáli zodpovědět a které by jim mohly pomoci dosáhnout kvalitnějších výsledků. Zde je několik tipů od oceněného fotografa a uživatele výrobků Nikon Mortena Rygaarda a jeho odpovědi na dotazy na naší stránce na Facebooku.
Společnost Nikon UK se rovněž spojila s magazínem NME pro letošní soutěž NME Music Photography awards, takže po přečtení tohoto příspěvku vám nebude nic bránit v poskytnutí vlastních snímků do soutěže a získání šance na ocenění. Kdo ví, příští rok touto dobou mohou být vaše snímky z některého festivalu na novinových stáncích ve Velké Británii na přední obálce magazínu NME!
Profesionální tipy Mortena Rygaarda
Tip 1 – Buďte připraveni na neočekávané
Získejte maximum informací o interpretovi a kapele. Vyhledejte informace pomocí vyhledávače Google nebo serveru YouTube a zkuste se zamyslet nad tím, jaký druh vystoupení můžete očekávat. Má interpret ve zvyku skákat mezi diváky, využívá konfety nebo ohňostroje? Pokud ano, připravte se na to.
Tip 2 – Vybírejte si pečlivě motivy
Snímky celého pódia mohou být dost nudné. Zkuste se zaměřit na různé členy kapely a jejich tváře. Mé oblíbené snímky z živých hudebních vystoupení jsou takové, na kterých vyzařují interpreti emoce a energii. Snímky, které nejsou jen standardními dokumenty. Fotografujete-li digitálně, můžete pořídit mnoho snímků. Experimentujte! Blázněte!
Tip 3 – Použijte optimální nastavení
Abyste získali perfektně exponované snímky hudebních vystoupení, musíte nalézt ideální kombinaci citlivosti ISO, clony a času závěrky. Vždy používám manuální expoziční režim, abych měl 100% kontrolu nad fotoaparátem.
Citlivost ISO – U mnoha koncertů budete vzhledem k nízké hladině okolního osvětlení potřebovat vysoké hodnoty citlivosti ISO (800 až 12 800). Při použití citlivosti ISO 12 800 budou snímky trochu zrnité díky digitálnímu šumu, ale tomu se někdy nelze vyhnout, a je lepší mít snímek s trochou šumu než vůbec žádný. A pokud je světla dostatek, stačí jednoduše snížit nastavení citlivosti ISO.
Clona – Budete potřebovat světelný objektiv, se světelností F2,8 nebo vyšší. Například při použití objektivu se světelností F1,8 prochází do fotoaparátu objektivem více světla, což umožňuje použít kratší časy závěrky. Současně se však díky menší hloubce ostrosti zmenšuje zaostřená oblast, takže budete muset velmi přesně ostřit.
Čas závěrky – Používám čas závěrky 1/125 s a kratší, abych získal ostré snímky akcí na pódiu. Obecné pravidlo pro nastavení času závěrky při fotografování z ruky: jako vodítko používejte převrácenou hodnotu ohniskové vzdálenosti objektivu. Fotografujete-li ohniskovou vzdáleností 200 mm, zkuste pro získání ostrých snímků použít čas závěrky 1/200 s nebo kratší.
Tip 4 – Fotografujte (víceméně) bez blesku
Obecné pravidlo je, že živé koncerty by se měly fotografovat bez blesku. Světlo záblesku ruinuje atmosféru krásného osvětlení pódia. A pokud jste příliš daleko od kapely, nepomůže vám blesk vůbec, navíc ruší interprety a publikum. Někteří pořadatelé či skupiny zakazují používání blesku, zjistěte si tedy ještě před zahájením koncertu platná pravidla. Pokud se již rozhodnete použít blesk, používejte jej naprosto minimálně.
Tip 5 – Noste ušní ucpávky!
Velmi málo snímků stojí za ohlušující řev v uších. Vždy mám ve fotobrašně několik párů ušních ucpávek, takže si mohu dovolit i nějaké ztratit.
Čtenáři se ptají na Facebooku
Reg Richardson: Máte nějakou radu, jak se vyrovnat s deštěm a bahnem na festivalu Upton Jazz Festival?
Déšť a bahno jsou vynikající příležitostí k pořízení odlišných snímků. Vždy mám v autě holínky a zásobu jednoduchých pláštěnek, abych v případě špatného počasí udržel sebe a své fotoaparáty v relativním suchu.
Jessica Mallinson: Jak snížím zrnitost snímků při použití vysokých citlivostí ISO
Vysoké citlivosti ISO a zrnitost jdou ruku v ruce. Zde se bohužel nedá příliš mnoho dělat, člověk se musí snažit dosáhnout maxima v rámci daných možností. Já osobně miluji zrnitost. Mé fotoaparáty Nikon D3s, D4 a D800 poskytují zrno s překrásnou strukturou. V některých případech proto cíleně používám vysoké citlivosti ISO, abych dosáhl zrnitého efektu.
Nechte se ovlivnit
Pokud hledáte inspiraci pro vaše příští fotografování živého koncertu, norský fotograf Lars Olav Dybvig má na své webové stránce řadu skvělých snímků, fotografka Emilie Bailey pracující pro NME má rovněž několik užitečných tipů pro fotografování živých koncertů.
A pokud se zajímáte také o tvorbu videosekvencí, mohl by vás zajímat níže uvedený krátký film s názvem I Am Who I Am. Film zachycuje Pedera Carlssona, bubeníka švédské rockové kapely Backyard Babies a krátký film s názvem I Am The Family, který vytvořil. Pokud chcete začít filmovat, jde o velkou inspiraci a ukázku toho, čeho lze dosáhnout s dobrou kamerou a trochu představivosti.
12 komentáře
Snad jediny uzitecny tip mi prijde tip cislo 2, ktery by mohl byt ale mnohem obsahlejsi. Zbytek je tak nejak nutnost vynucena okolnostmi. Par tipu o volbe vhodne expozice by asi taky nebylo na zahozeni – at uz bodove mereni nebo nejake jine… Teleobjektiv se svetelnosti ~2.8 opravdu neni pro kazdeho :-)
Souhlasím s DIZ, tohle mi přijde jako levná reklama na nějakého fotografa a reklama na D4 a D800. U takových lidí asi nebude nutno jim vysvětlovat jak fotit. Tohle potřebujem amatéři jako jsme já. A mimochodem teda nevím jak komu, ale zde uvedené fotky mne nenadchly.
Jinak rada jako vysoké ISO, to může opravdu jen ten co má D4 a D 800 no a ještě i D3, a né jako já D200 ( zatím snad se k té D300s dohrabu). Když sem fotil Tarju Turunen ve Zlíně, tak jsme s tím laboroval ve stresu jak to dopadne asi půl hodiny. A myslím, že to nedopadlo špatně. Ale přesto bych rád pár rad. Fotil jsme o výkendu venku za špatného osvětlení s bleskem a narozdíl od koncertu to nevyšlo dobře… :( Ale tady rada žádná. Co takhle pane Lindnere udělat článek o focení s bleskem koncerty a divadla venku?
Také bych se připojil k tomu, abyste udělali nějaký článek o focení koncertů za hodně špatných světelných podmínek a třeba i s použitím blesku. Ono při focení kapel v klubu není tak dobré světlo jako na velkém podiu. Pro lidi jako jsem já jsou rady použít vysoké ISO, co nejnižší clonové číslo a krátký čas zbytečné. Na většině starších zrcadlovek Nikon jsou přijatelné hladiny šumu velmi nízké, např. ze zkušenosti na D80 je ve většině případů ISO 1000 téměř nepoužitelné…
Článek hezký, ale jak již bylo psáno, určený pro majitele D4/D800 apod. kteří to ani nepotřebují.:-)
Tomáš:
Focení na klubové scéně je, a vždy bude, trochu oříšek. Ve většině klubů stojí osvětlení na prd > člověk se holt nevyhne experimentování a bohužel pár minut hledání správné kombinace clony, času, citlivosti a případně orientace vypálení blesku a jeho síly.
Pokud je klubová scéna dobře nasvícená tak se dá odmyslet i ten blesk aj pokud člověk nemá zrovna po ruce ten nejsvětelnější objektiv, ale už je to na hraně…
Koncerty se vetsinou daly fotit i s D70, chce to jen z fotaku dostat maximum – umet ho ovladat a vedet co si muzu dovolit (a mit svetelny skla). Taky si holt clovek ale musi uvedomit, ze s takovou technikou bude velkej odpad a nekdy se muze stat, ze holt nedonese nic, co by stalo za rec.
Co se tyce foceni koncertu s bleskem – podotykam, ze pokud aspon trochu slusne sviti, tak je blesk spis na skodu a na vetsich koncertech je vyslovne zakazany – tak to chce barevne filtry na blesk, at to tolik barevne nemlati do oci a idealne odpalovat blesk mimo telo fotaku, at neni osvetlena hlava pred vama a prach a kour okolo. Taky je dobre kompenzovat zablesk do minusu, at je spis jako doplnkove svetlo projasnovaci.
Expozice popsana v clanku byla – mala clona a kratke casy, aby nebyli na podiu mazli. Kazdej si snad muze vyzkouset jake casy to jsou, ne? Zalezi na „zivosti“ kapely, takze se to neda globalizovat.
BTW: uvedomte si, ze koncerty jsou na techniku jedna z nejnarocnejsich disciplin a pokud je clovek na sebe narocnej (coz by snad mel byt kazdej), tak se to vazne neda fotit plnohodnotne kdecim a nemuzu cekat, ze si stoupnu pod podium s nejakou prastarou low-end DSLR se setakem typu sero-tma a nedej boze s nasazenym CPL filtrem (i to jsem uz parkrat videl) a budu mit fotky jako clovek, co ma vybavu za sto tisic a vic. Od toho jsou akreditovani fotografove s odpovidajicim vybavenim – bohuzel/bohudik.
Posledni rada na konec – klasika: kde nic neni, ani smrt nebere – proste kdyz neni svetlo, tak je zbytecne snazit se nafotit cernocha v tunelu :)
Jo a jeste jedna – kdyz je fotka o nicem, tak ji naklon nezachrani :)
Dovolil bych si jeste jednu poznamku k usnim ucpavkam – rozhodne ANO, ale KVALITNI, ne penove za petikacku z lekarny. Ty penove jsou priserne, hrozne zkresluji hudbu a totalne to pokazi zazitek z koncertu/festivalu. Za kvalitni spunty do usi clovek da sice par stokorun, ale jednak je to investice na roky (jsou omyvatelne a zvukove stale) a druhak zazitek z hudby nedojde uhony. Jelikoz se foceni koncertu uz nejakej ten patek venuju a mam svoje usi rad, tak jsem kvalitni chranice sluchu pred par lety shanel a nakonec jsem k teto problematice sepsal par radku, protoze informaci o kvalitnich spuntech do usi je poskrovnu…
Pokud by to nekoho zajimalo, tak porovnani kvalitnich univerzalnich spuntu co mi prosly rukama je tu:
https://www.sichr.net/index.php?/page/comparison_of_universal_earplugs_suitable_for_concerts
A vice rozepsane „recenze“ na jednotlive modely jsou na leve strane v menu…
Poskozeni sluchu je bohuzel nevratne, tak uvazujte, nez prohlasite neco ve smyslu „Chranice sluchu nepotrebuju, zatim slysim dobre…“ (kupodivu docela casta veta)
Když čtu ty zdejší nářky, rád bych se podělil o jednu zkušenost. V červenci jsem se zúčastnil jedné kulturní akce, jejíž součástí bylo i vystoupení hudební skupiny Škvor. Rocková skupina, hromada blikajících a měnících se světel. Zadní nasvícení scény. Se svou výbavou (D300+70-300/2.8VR) jsem si s tím docela slušně poradil. V jednu chvíli se přede mě postavil chlapík s D3100+Sigma 18-200 OS (levná sestava) a zoufale se snažil fotit dění na pódiu. Jediným výsledkem jeho snažení ale byly barevné šmouhy. Aby ne. Bylo to slyšet, že fotí „dlouhým“ časem. Po chvíli se mi jej zželelo a tak jsem mu nabídl pomoc. Stačilo nastavit režim M, ISO1600, 1/160 a clonu 5.6 (plně otevření clona při 200mm) a na objektivu zapnout stabilizaci!!! Ano, původně ji měl vypnutou a fotil na režim P a auto ISO!!!
S tímto nastavením začal dělat perfektní fotky a mohl se věnovat pouze komponování. Co na tom, že histogram ukazoval zaplnění pouze první třetiny pásma? Fotky nebyly rozmazané, měly šťávu a ukazovaly dostatek detailů.
Focení koncertů je chvílí, kdy na použité technice nelze nastavit nic jiného než maximum (maximálně otevřená clona, maximální akceptovatelné ISO). Jiná rada není a být ani nemůže. Snad s výjimkou rady fotit siluety. :(
Chtěl jsem naznačit, že i s „levnou“ sestavou se dá jít na koncert a fotit si pro radost. Jistě, s NIkkor 70-200/2.8VR se užije víc legrace, ale nemusí být nezbytností.
Prostředí, kde se koncerty konají a zároveň i prezentace kapel na podiu jsou natolik různé, že sepsat nějaké univerzální rady je opravdu nemožné. Já používání blesku nemám rád, takže pokud je opravdu tak málo světla, že se nedá fotit bez něj, dejte radši foťák do brašny a užijte si koncert. Pokud ale chcete fotit, dovolil bych si několik dalších bodů:
1) Měření expozice blikající světla většinou nestíhá, takže nemá cenu se na něj spolehat a expozici je lepší odhadovat a následně upravovat podle náhledu. Vše samozřejmě v manuální režimu.
2) Pokud nemůžete použít ISO 3200 a více, používejte aspoň pevná světelná skla. 50/1.8 stojí „pár“ korun, stejně jí každej má ale hodně lidí se jí bojí na koncertě použít. Nebojte se!
3) Nebojte se drobných neostrostí, lehce ulétávajícího zaostření, šumu a dalších nedokonalostí. Mnohdy to, především v kombinaci s převodem do černobílé, neruší a naopak to fotce přidává.
4) Kombinujte, experimentujte, blbněte. Vyfotit dobrou fotku hlavy frontmana kapely trvá chvíli, fajn teď máte povinnost splněnou tak můžete ve zbylém čase začít přehazovat objektivy, fotit z různých úhlů a tvořit kreativní kompozice, zaměřovat se na detaily a prostě kombinovat, experimentovat, blbnout …
5) Dostaňte se co nejblíž. Pokud je šance vlézt až na podium, udělejte to.
6) Nezaměřujte se jen na kapelu. Především na festivalech potkáte spoustu zajímavých lidí, performací apod., zachyťte atmosféru místa, události a nezapomeňte na vřeštící fanynky v první řadě :-)
7) Bavte se! A nenuťte se do něčeho co vám nic neříká nebo vás přímo otravuje jen proto, že je to velká událost z které by jste mohli přinést fotky zajímavé pro davy. Když vás ta kapela nebaví, stejně super fotky nepřinesete. Znuděný profík jen málo kdy přinese tak hezké fotky, jako nadšený amatér, což vidíme mnohdy v novinách a časopisech v čr.
ohledně vaší rady se sklem 50/1.8. Takové sklo na festivalu vám není nic platné. Pokud nestojíté přímo před pódiem. Většinou budete potřebovat rozsah 70-200. Další věc která je důležitá na většině festivalů je sehnat povolení . Bez photo pasu vás na většinu koncertů a festivalů ani nepustí.
starik: pan Karas, ale nepsal nic o festivalech. A v klubové scéně s možností přiblížit se ke kapele, nebo fotit na pódiu by s 50 být problém neměl.
starik: Ano, získat akreditaci na festival je někdy obtížné a ne vždy se to podaří ale pokud nepřídete odnikud tak většinou už máte za sebou nějaké medium, pro které fotíte a na spoustu festivalů se tak lze dostat, jen to chce trpělivost a mít už něco nafoceno.
Nevim proč by se 50/1.8 nedala použít i na festivalech. Nemálo kdy tam fotím s 14-24 nebo 24-70, takže proč by 50/1.8 byla málo platná? Někdy vyběhne muzikant tak blízko k vám, že ani s FF a ohniskem 70mm se vám do záběru nevejde, samozřejmě záleží na tom jak chcete komponovat. Milan Ulrich, když ještě fotil koncerty používal téměř výhradně 50-tku na crop těle a má spoustu skvělých fotek.
Ale ano, pokud fotíte někde z davu nebo z protějšího kopce a bojíte se aby vás ochranka nenačapala, tak potřebujete 400/2.8 a delší ale to asi neni dobrá rada pro začátečníka.
Jak jsem uz psal – na spouste koncertu je foceni s bleskem vyslovne zakazano. Druhou veci je to, ze to je opravdu disciplina narocna na techniku, stejne jako treba halovy sport, s tim se neda nic delat. S Fabii se taky nesnazite jet zavody F1, ne? I kdyz ji mate vytunenou. To, ze foceni je ted v mode, na tom nic nezmeni…
Prave kvuli tomu, ze jsem se zacal venovat foceni koncertu aktivne, jsem se rozhodl koupit slusnou techniku a nelituju toho. Navic si ted pri kazdem na techniku narocnejsim foceni pochvaluju, ze mam co mam, protoze nejen koncerty byvaji blbe nasvicene, ale kolikrat i na svatbe se hodi mit lepsi fotak (v kostele treba), apod.
Dalsi vec – nejake tipy… Kazdy koncert je nasviceny trochu jinak, takze se da tezko zobecnovat. Je potreba premyslet, jak to udelat. Ono to foceni neni jen o cvakani. Nekdy je lepsi bodove mereni expozice, jindy plosne. Cas je potreba nastavit tak, aby to nebylo rozmazane (pohybem na scene, nebo dlouhym ohniskem), clona co nejmensi nebo neco kolem, ISO aby to bylo dobre exponovane – na to prece prijde kazdy, ne? Kompenzaci expozice taky clovek pouzije tak nejak automaticky, kdyz vidi, ze to ma moc svetle nebo tmave, ne?