Při nedávné návštěvě Prahy jsem to bral tradičně do Leica Gallery Prague přes Centrum Foto Škoda, a protože jsem měl s sebou testovací sestavu Nikon 1 V2 s objektivem 1 Nikkor 6,7–13 mm F3,5–5,6 VR, nemohlo mě nenapadnout udělat pár snímků ve Františkánské zahradě, která se rozkládá uvnitř pětiúhelníku ulic Vodičkova, Palackého, Jungmannova, 28. října a Václavského náměstí. Prostě projdete kousek od „Škody“ pasáží Světozor a jste tam. Pražští vědí, přespolní od teď také…
Bylo už kolem 16 hodin, takže slunce se v této roční době pomalu chystalo zapadnout, což se také podepsalo na světelné atmosféře ve Františkánské zahradě. Teplým světlem zapadajícího slunce byly osvětleny domy na východní straně zahrady, samotným parkem sem-tam prosvítaly mezi protější zástavbou nějaké ty paprsky. Pro digitální snímač docela slušný kontrast.
RAW na problémy
Active D-Lighting jsem měl zapnutý, do RAWu (resp. RAW + JPEG) fotím automaticky, vyvážení bílé jsem vzhledem k míchajícím se barvám světla raději nechal na automatice. Nic jiného jsem pro danou situaci udělat nemohl. Výsledek? Koukněte na následující snímek.
Nic moc, co říkáte? Nikon 1 V2 není „Dé osmistovka“, která by si s podobnou scénou díky svému úžasnému dynamickému rozsahu poradila zajisté mnohem lépe. Jenže co V2 nezmákne sama, to dokáže její uživatel – potenciál zde totiž je, pouze ho musíte umět využít.
Omlouvám se těm, kterým je to jasné, ale pro přesnost to uvést musím: Základem je fotit do RAWu. Z JPEGu výsledek, který uvidíte na konci tohoto článku, ve stejné kvalitě nedostanete. Pro nejlepší výsledek byste pak ještě měli fotografie zpracovávat v Capture NX 2. To netvrdím proto, že jde o Nikonovic software (a jsme přece na Nikonblogu, že ano?), ale proto, že z RAWů pořízených Nikony dokáže dostat nejvíc ze všech programů.
[pullquote]Z RAWů pořízených Nikony dokáže dostat nejvíc ze všech programů Capture NX 2[/pullquote]
Ti, kteří jej znají a používají to dobře vědí, ostatní na to třeba časem přijdou také. Já například – protože jsem „Mekař“ – poměrně intenzivně využívám Aperture, jakmile ale jde o cokoliv náročnějšího, automaticky sahám po Capture NX 2. Mimochodem – malá vsuvka pro ty, kteří si stěžují na náročnost Capture NX 2 – na rok a půl starém iMacu s 16 GB RAM (ale stačilo by i méně) Capture NX 2 „chodí“ krásně svižně a bez problémů, a to třeba i s 36Mpx fotografiemi Nikonu D800.
Pojďme se ale vrátit k našemu tématu. Fotografii jsem tedy v RAWu otevřel v Capture NX 2 a udělal jsem s ní přesně pouze tyto tři kroky:
1. Podexpozice (Exposure Compensation) -0,83 EV
Důvod byl jednoduchý – abych obnovil kresbu v přepálených jasech. Cca do -1 EV si to snímací soustava Nikonu 1 V2 nechá líbit v pohodě.
2. D-Lighting
Tato „téměř geniální“ funkce zajistila obnovení kresby ve středních jasových partiích a ve stínech. Více o D-Lightingu najdete v tomto článku.
3. Redukce šumu
Sice jsem fotografoval na nejnižší ISO 160, D-Lighting ale do stínů vnesl něco málo nepěkného šumu, proto jsem použil velice jemné odšumování (Noise Reduction – Better Quality | Intensity: 3 | Sharpeness: 5).
Abych byl přesný, pracovní operace byly vlastně čtyři – ještě jsem vypnul doostřování v Picture Control a snímek doostřil funkcí Unsharp Mask – viz článek z minulého týdne. Výsledek? Viz následující fotografie.
Co vy na to? Já myslím – a tento článek to snad docela přesvědčivě dokazuje – že zmíněný potenciál RAWu ve „Vé dvojce“ (a nejen v ní) skryt opravdu je a má docela velkou účinost. Závěrečné mudrování tedy zní: Nenechte se omezovat JPEGem a využívejte sílu RAWu coby formátu ideálního pro tvořivého fotografa. I kdybyste jej měli zpracovat jen občas, nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. Není to sice jen o tom, ale jak jste se právě dozvěděli, rozdílný dynamický rozsah – RAW vs JPEG – je naprosto zřetelný.
Na úplný konec ještě oba snímky vedle sebe – aneb poznejte rozdíly…
16 komentáře
Zdravím. Zajímalo by mě, jestli D-Lighting přináší něco navíc oproti projasnění stínů pomocí klasického shadow protection v Quick Fix. Osobně využívám spíše tu druhou možnost s tím, že výsledek ještě dolaďuji úpravou křivky, nastavením černého botu popř. přidáním saturace. Díky.
Nevím to jistě, ale jsem přesvědčen, že D-Lighting je jen jakoby uživatelsky jednoduché rozhraní pro nastavení, které by se jinak muselo dělat složitě pomocí kombinace několika funkcí. Tím tedy trochu složitěji říkám, že váš nebo podobný postup podle mě přinese stejný výsledek. Jenom za cenu delšího a složitějšího snažení. Jo a ještě dodatek – D-Lighting moc na nejtmavší odstíny nesahá – jde spíše po tmavších středech až „normálních “středních odstínech. Je to ale rozumné, protože kdyby drasticky zesvětloval stíny, udělá fotografii pouze tonálně plochou a v „bývalých stínech“ silně zašuměnou.
Díky. Myslel jsem si, že to tak nějak bude.
Zdravím. Mám otázku ohledně Capture NX2, nejde ovšem o dynamický rozsah, ale zda se dají v Capture NX2 stejně snadno opravit zkreslení objektivů a jejich další neduhy načtením opravných dat objektivu jako v camera raw, kde se jednoduše nalistuje konkrétní objektiv a aplikuje oprava.
Děkuji.
fotpot: Bohužel Capture NX 2 nemá žádnou funkci na opravu zkreslení. Bude o tom článek tento čtvrtek…
Odkdy nemá Capture NX2 položku na opravu zkreslení objektivu „Distortion“? Nevím jak vám, ale u mě opraví zkreslení objektivu. Doporučuji to nastudovat, než vyjde ten článek… :)
I když celé chápu a dlouhá léta takto dělám; …tak mmj., původní záběr – zde, má větší jiskru :-D
Přepal tam žádný není a nevypadá to tak ploše jako obrázek vpravo:-D Až moc velké srovnávání – jinak – netřeba :-D Svět i o občasných přepalech, které i sluší obrázkům :-D Vhodné, nerušivé přepálky nevadí :-D
MartinV: Přesně tak Auto Distortion opraví automaticky soudkovité/poduškovité zkreslení. Je to v sekci Camera and Lens Correction. Toto lze udělat i manuálně. Jinak tato volba není automaticky aktivní jako třeba oprava aberace.
Hluboce se klaním a omlouvám, máte samozřejmě pravdu, byl jsem myšlenkami „trochu“ někde jinde, když jsem psal svůj komentář :)
Trochu si dovolím ohledně posledních dvou verzí Capture NX2 nesouhlasit s tím, že chodí krásně s svižně a bez problémů. Mám PC i7 s 16 GB RAM (které CNX2 stejně nevyužije), nainstalované Win 7 Pro. O dvě verze dozadu měl program problém s dávkovým převodem do JPG, pokud dostal více desítek fotografií – občas zatuhnul a bylo třeba jej „odstřelit“ ve správci programů, jinak nešel znovu pustit. V malé míře to dělá i poslední verze, která přinesla mimo jiné zpomalení náběhu a různé poblikávání lišt po startu. Program samotný je velmi dobrý, i když jeho uživatelská přítulnost se rovná betonovému kvádru (např. jsem jej dosud nedonutl, aby si pamatoval při startu posledně otevřené funkce a musím tak po startu tyto funkce vyvolávat do pravé části obrazovky opakovaně). Možná má Mac verzi, kde se toto neprojevuje, nevím. A to, že aktuální verze programu nedovede využívat filtry Color Efex, ač pochází od stejné firmy, je VELMI zarážející až poněkud „blbé“, zvláště když je může využívat Photoshop i Lightroom.
Na Macu to chodí skutečně bez problémů. Co se týká GUI a dalšího, souhlasím.
makofoto: Ja používam Capture NX2 už len ako program pod ktorým mi beží práve Color Efex, ktorý mám kúpený. A ide normálne. Verzia NX2 je 2.4.0 a CEP 3.004. Skús pozrieť najnovšiu verziu CEP pokiaľ máš 64-bit NX2, až posledný update CEP beží s NX2. Predtým som musel mať 32-bit NX2, lebo CEP skutočne fungoval len s 32-bitovým. Už to spravili aj pre 64. Teraz už bežne používam Lightroom vzhľadom na množstvo ostatných funkcií. A príde mi že s prípadných prepalov dostane viac ako NX2. Napriek tomu NX2 považujem za výborný program a nikdy mi nevadilo ani GUI. Používal som CNX aj CNX2.
Já bohužel musím potvrdit zkušenost „makofoto“ – CNX2 je velmi pomalý, a to přesto že mám 4jádrový Intel Xeon MacPro 12GB RAM. Uživatelské rozhraní je poměrně komplikované, ale budiž…
Ale když mám převést 200 záběrů z D800 při cca. 100MB velikosti na kus, dělal bych to s CNX2 snad týden. Takže při profesionálním užití prakticky nemožné.
Používám import Camera Raw do Photoshopu a při srovnání jsem až na unikátní funkce (jako plné zrušení přednastavených parametrů…) neseznal výhody. Pokud ještě navíc následují úpravy ve Photoshopu, je to pouze zbytečná komplikace (hodnotím konverzi z RAW, ne např. dálkové ovládání přístroje atd.).
Jinak výhody focení do RAWu jsou jasné. Sic to zabere více času při zpracování, ale možnost ohromné kontroly nad výsledkem při postprodukční práci to zcela vynahradí. Při focení přímo do JPEGu, je možnost nápravy špatného nastavení během akce jen malá, ne-li žádná („odpaly“ jsou neřešitelné).
Důležitá vlastnost je právě kontrola nad dynamickým rozsahem a vyvážení „bílé“. Jen pomocí těchto dvou funkcí se dá naprosto ovlivnit nálada či vyznění záběru. Pokud se s nastavením parametrů naučíte pracovat, můžete téměř vypustit užití jakýchkoliv „post-efektových“ pluginů (mnohdy nekřesťansky drahých). To jen tak na okraj :-)
Když už jsme tady u toho RAWu, mne by také zajímalo při zpracování v Capture NX2, jaký barevný prostor pro dosažení co nejmenší degradace dat při různých barevných a dalších korekcích nastavit, protože sRGB je asi ta nejhorší volba. V Nikonclubu jsem našel doporučení na ProPhotoRGB:
https://www.nikonclub.cz/sprava-barev-pri-zpracovani-fotografie
a Karbusický v jednom z čísel ČS fotografie to rozvádí ještě dál: ODKAZ ODSTRANĚN REDAKCÍ NIKONBLOGU PRO PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÉHO PRÁVA
Jenže v NX2 je lepší možnost jen AdobeRGB či AdobeWideRGB, ProPhotoRGB není. S AdobeRGB jsem běžně pracoval, když jsem ještě skenoval negativy skenerem, ale u RAWu bych přeci jen raději vytěžil z dat maximum, jenže když se podíváte na obrázky barevných prostorů u Bruce Lindblooma
https://www.brucelindbloom.com/index.html?WorkingSpaceInfo.html
sekce Gamut Projections, tak ten WideRGB je oproti ProPhoto takový splácnutější a víc protaženější.
Tak jsem teď takový „voľaký zmetěný“, co by bylo lepší?
Ani z Radky Tezaur na Paladixu nejsem moc moudrý. :-(
https://www.paladix.cz/clanky/barevne-prostory.html
Škoda, že jsem nechtěně porušil autorská práva, to jsem si neuvědomil, takže se k článku p. Karbusického musí každý dostat nějak po svém, protože na webu ten článek nemá. :-(
Je to č. 15/2013 Československá fotografie: „AdobeRGB, sRGB nebo ProPhoto?“, str. 22., kde detailně vysvětluje, proč právě a jen pro zpracování z RAWu ProPhotoRGB.
A přišly mi i odpovědi od mých 2 známých specialistů na barevný tisk, které názor p. Karbusického až zas tak nepotvrzují.
Nechávám bez komentáře, já jsem dál „voľaký zmetěný“. :-(
=============
Odborník č.1:
Ty wide prostory jsou dobré pro výchozí data a barevné korekce. Ale vždy na dobrém monitoru a se zapnutým náhledem výstupu (např sRGB nebo Fogra CMYK)). Třeba si hlavně uvědomit, že ani Adobe RGB, ani wide prostory nemáš šanci vidět na normálním monitoru a hlavně nemáš šanci to vytisknout. To sRGB je dobrá a bezpečná (i když trochu ošizená) simulace toho, co inkoustovky na konci umějí. I když ti budou managoři a otporníci tvrdit, že Adobe RGB ta jejich tiskárna vytiskne, tak velice opatrně s tou informací, protože mohou vznikat velice nepříjemné relikty převodů barev, např. moiré nebo purpurový posun v modré. Tiskárny jsou někde mezi sRGB a Adobe RGB (samozřejmě s přesahem ve CMYK/subtraktivních prostorech), ale to by si musel mít koncový profil na konkrétní materiál. V každém případě si vyzkoušej, tam kde budeš tisknout, jak ti vyjde sytá obloha s přechodem do azurové přes sRGB a přes Adobe RGB.
Teorie je krásná, ale praxe …
Mě obvykle daleko víc trápí těch 5 % kolem neutrální osy.
===========
Odborník č. 2:
Ty větší barevné prostory jsou dobré jen když děláš fotky s hodně saturovanýma barvama, jako kýčovité krajinky, a chceš využít toho, že tiskárna je schopná vyprodukovat některé saturované barvy které jsou mimo sRGB. Jenže při tom nutně narazíš na to, že a) monitor není schopný všechny ty barvy zobrazit, takže je nutně při práci nevidíš (buďto jsou saturované barvy mimo gamut monitoru ořezané a nebo je saturace celkově snížená tak, aby se to všechno nějak do gamutu monitoru vešlo) a b) co ti vyleze na tiskárně nakonec stejně záleží na gamutu (a profilu) konkrétní tiskárny a tom, jako to konkrétní color management engine z velkého prostoru do gamutu tiskárny skope. Když máš profil tiskárny, tak si sice můžeš ve Photoshopu vygenerovat soft proof, ale ten stejně závisí na tom, jak to zkonvertuje Photoshop a jaké barvy umí zobrazit monitor, a je to jen aproximace toho, co by ti mělo vylézt na papíře. Takže v konečném důsledku to, jak budou nakonec na vytisknuté fotce barvy opravdu vypadat, je tak trošku loterie, a spolehlivé výsledky vyžadují zkušenosti s konkrétním monitorem a tiskárnou. Někomu ty saturované barvy za ty potíže s tím stojí, ale já to nejsem. :-)
Problematika barevných prostorů není skutečně jednoduchá, ale rozhodující je vždy výsledek, tj. skutečně vytištěná fotografie na papíru. Pokud se jedná o profesionální tisk, musíte mít dohromady zkalibrovaný monitor a tiskárnu (resp. spíše plotr). Plotry (resp. zobrazení na monitoru) se kalibruje pro každý papír zvlášť – jinak bude totiž fotografie vypadat na nažloutlém plátně, jinak na matném papíru a jinak na vysoce lesklém papíru. Z tohoto důvodu jsou v počítači právě nahrány různé profily jednotlivých papírů, aby se změna volby papíru projevila odpovídajícím způsobem i na monitoru. Tato kalibrace všech používaných papírů není rozhodně levná záležitost. Pro drtivou většinu fotografií je barevný prostor sRGB dostačující (a např. minilab ani nic jiného nevytiskne). Práce s barevným prostorem Adobe RGB a formátem TIFF je náročnější hlavně datovým objemem, nicméně můžete dostat více barev a jemnější barevné přechody. Otázkou je, zda to vůbec někdo v realitě na vytištěné fotografii dokáže poznat, protože nejvíce se tyto dva prostory liší v oblasti odstínů zelené barvy. Mimo jiné musíte mít pro úpravy fotografií samozřejmě i monitor, který bude schopný barevný prostor Adobe RGB také zobrazit – a tyto monitory nejsou zrovna levné. Bez kalibrovaného monitoru schopného zobrazit Adobe RGB a bez návazné tiskárny (plotru), které jsou schopné tento barevný rozsah také vytisknout, nemá smysl se s tím vůbec zabývat. Ale toto je pouze můj názor podložený desetiletou praxí v oboru digitálního tisku a třeba má někdo jiný názor a skutečně barevný prostor Adobe RGB dokáže využít. Takže sRGB je možná „nejhorší“ volba, ale pro mnohé nejjistější a někdy i jediná možná.