Fotit Anděly není rutina. Je to chvíle, která má svůj rytmus, energii a ticho. František Ortmann nevnímá každoroční focení jako technický úkol, ale jako setkání, které si zaslouží respekt – k lidem, k místu i ke světlu. Je to práce,
Hodinky by podle tištěného časopisu šlo nařídit jen těžko, ale kalendář ano. FotoVideo už dlouhou dobu naprosto spolehlivě vychází vždy pár dní před aktuálním měsícem, takže jakmile jej vytahuju ze schránky, tiše si povzdechnu: A další měsíc je pryč… Březnové FotoVideo bych si ale koupil i bez předplatného. Stačila by mi na to fotografie jednoho z klasiků české fotografie, Viléma Reichmanna, na obálce časopisu.
Nejnovější vydání časopisu FOTO láká čtenáře obálkou s typicky sytě barevnou fotografií od „britsko-světového“ mistra Martina Parra. „Jen doufám, že to není pouze vějička, ale uvnitř je o něm také pěkný článek a spousta fotek,“ řekl jsem si, když jsem první stranu časopisu FOTO 51 poprvé uviděl. A je to tak. FOTO nedává laciné sliby, nýbrž jde k věci. Nejen s Marinem Parrem, ale i u dalšího obsahu jedenapadesátého čísla.
Že se svět fotografie za posledních pár dekád proměnil docela zásadně, to asi nemusím dlouze připomínat. S oborem jako takovým se mění i fotografická publicistika, takže v technických rubrikách časopisů, jako je FotoVideo, se čím dál více objevují produkty, které dříve s fotografií neměly nic společného. Televize s vysokým rozlišením, na nichž můžete prezentovat své dílo, powerbanky a nabíjecí zdroje pro životodárnou energii našich foťáků a příslušenství, nebo třeba (foto)mobily, coby alternativa k fotoaparátům. A další…
Na začátku ledna byly vyhlášené výsledky jediné české fotožurnalistické soutěže Czech Press Photo, která se v minulém roce pyšnila úctyhodným 30. ročníkem. Loni jsem napsal, že je to fotosoutěž jedněmi milovaná a druhými zatracovaná, přičemž najdou se i hlasy mezi těmito extrémy. Jakkoliv můj pohled na loňský ročník začíná dost kriticky, dočtete-li článek do konce, dozvíte se, že vlastně existenci CPP obhajuji :-)
Změna letopočtu bývá příležitostí ke změnám a nemyslím tím obligátní silvestrovská nebo novoroční předsevzetí. Třeba v tištěném časopisu je nový ročník dobrým důvodem pro změnu nebo úpravu vzhledu. A to se také ve FotoVideu stalo. S designem se ale snoubí také obsah a… o tom se dozvíte více v našem článku.
FotoVideo nepatří mezi ty fotografické časopisy, jejíž redakce by každé číslo koncipovala přísně monotématicky. Mnohem častěji je FotoVideo naopak pestré, řekněme multižánrové. A nejinak je tomu v posledním letošním čísle, jehož obálce dominuje fotografie Amy Winehouse od Bruce Webera. Což napovídá, že by mělo být na co se těšit…
Časopis FOTO se fototechnice de facto vůbec nevěnuje. Svým sloganem Vidět fotografii cílí na výsledek tvůrčího procesu a zabývá se převážně uměleckou fotografií (jakkoliv toto je toto slovní spojení poněkud problematické), kde se na důležitost fototechniky často „až tak nehraje“. Přesto se ale i zde občas vyskytnou zajímavé otázky a odpovědi, nebo někdy jen téměř mezi řádky můžete číst o tom, čím a jak prezentovaní fotografové své snímky pořizují. Padesáté číslo časopisu FOTO, které je nyní právě v prodeji, není výjimkou…
S titulními stranami časopisů je to těžké. Má-li být první strana obálky vkusná, nikoliv tedy přeplácaná desítkami sdělení jako u bulvárních médií, redakce se musí rozhodnout pro nosné téma, na které bude titulní strana lákat. Automaticky tím podstupuje riziko, že ne všichni potenciální čtenáři se na zvolené téma/vizuál „chytí“, protože se zkrátka dost dobře nejde zavděčit všem. Listopadové FotoVideo se však konkrétně v mém případě trefilo úplně přesně. Černobílá fotografie Františka Ormanna z Letní Letné mě rozhodně chladným nenechala…
Nejnovější komentáře