Autor článku: Petr Horálek
Ve čtvrtek 21. května 2026 došlo na území Česka k poměrně pozoruhodnému jevu: V úzkém pásu bylo možné na zhruba jednu sekundu zachytit před Měsícem Mezinárodní kosmickou stanici ISS za velmi příhodných podmínek. K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká, aby se daly zachytit detaily, jako solární panely nebo některé větší moduly. Na Pardubicku jsem tento jev zaznamenal v Tuněchodech s pomocí vysokofrekvenčního snímání Nikonu Z6III.
Přímo z kamarádovy zahrady
„Jaká je šance? Vem si, že ten úkaz se u nás tak pěkně odehrál naposledy před rokem. A počasí neklaplo. No a znovu dneska… ale hlavně přímo z tvé zahrady!“ povídám nadšeně kamarádovi Martinu Nešickému, který mi 21. května 2026 umožnil tuhle parádu úspěšně odpozorovat. Ano, přibližte si ty tečky. Není to prach, ale sekvence přeletu Mezinárodní kosmické stanice ISS před Měsícem. A pěkně vykroucené tak, že jsou nádherně vidět i její solární panely. 21. 5. ve 21:54 SELČ přesně si to tahle proplachtila před naším kosmickým sousedem v pásu, který se táhl napříč celým Českem. Počasí přálo a já měl to štěstí z Tuněchod tento úkaz sledovat.
Solární panely na dohled
Pár čísel, abyste pochopili, v čem tkví „jádro pudla“. Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station – ISS) měří v největším rozměru 108 metrů a obíhá asi 400 km nad zemským povrchem. To znamená, že přelétá-li na zvoleném místě v nadhlavníku, leží právě asi 400 km nad našimi hlavami a v té době dosahuje velikosti něco přes 60 úhlových vteřin. Při takové úhlové velikosti lze už malými přístroji uvidět základní struktury, tedy solární panely a konstrukci z jednotlivých modulů. V případě úkazu 21. května to bylo o něco dále: Stanice při focení v Tuněchodech ležela během přeletu před Měsícem necelých 722 km daleko ode mě a její úhlová velikost činila jen 38,27“. Tedy přibližně dvoutřetinová oproti té fyzicky největší možné. Na zachycení solárních panelů to ale stačilo.
Rychlý přelet
Aby ale ISS stále setrvávala na své orbitě a nespadla na Zemi (či naopak neuletěla do hlubokého vesmíru), musí se pohybovat specifickou rychlostí, blízkou první kosmické, která v její výšce nad Zemí činí 7,66 km/s. Takže „sviští“ dost rychle. A o to větší je to výzva ji takhle zachytit. Já na to měl jen zhruba sekundu, během které při focení přes 0,25m Dobsona (zrcadlový dalekohled na jednoduchém dřevěném podstavci) přeletěla před celým měsíčním kotoučem. A především vysokofrekvenční snímání Nikonu Z6III, který za tu dobu hravě zvládl zachytit bohatou sekvenci. A nakonec i trošku kliku na počasí a hlavně na skvělého kamaráda!
V úzkém pásu napříč celým územím
K úkazu se schýlilo před 22. hodinou na velkém území Česka a Slovenska v 9.km úzkém pásu. Z větších měst byl v pásu úkazu Litvínov, Roudnice nad Labem, Mělník, Nymburk, Přelouč, Pardubice, Litomyšl, Moravská Třebová, Olomouc, Vsetín. Na Slovensku Bytča, Martin či Revúca. Očima byl úkaz vizuálně pěkný: lidé mohli ISS vidět jako jasný bod, který v inkriminovaném čase přeletěl před naším kosmickým sousedem. V dalekohledu se daly při průletu před Měsícem, trvajícím jen zhruba jednu sekundu, spatřit i náznaky solárních panelů. Kdo na úkaz koukal mimo inkriminovaný pás, spatřil průlet ISS poblíž Měsíce, ne přímo před ním. Což byla vlastně většina populace středoevropských krajin.
Superrychlý Nikon Z6III
Pro tento konkrétní případ jsem volil následující nastavení: ISO 2500 a vysokosekvenční snímání na 1/2500 sekundy. Aparát byl nasazen na zmíněný zrcadlový dalekohled o průměru 0,25 m a ohniskové vzdálenosti 1,2 m. Teleskop tak funguje jako obří teleobjektiv s opravdu vysokým rozlišením. Krátké expozice zase zajistí, že se při rychlém úhlovém pohybu stanice na jednotlivých snímcích nerozmaže. Co je ale na aparátu nejlepší je jeho funkce ultrarychlého snímání. Při tomto nastavení (a vysokopaměťové kartě s rychlým zápisem AV Pro SE CF Express 512 GB) se mi za pouhou sekundu přeletu podařilo nasnímat 24 jednotlivých záběrů. A ty pak už stačilo hravě seskládat do jediného snímku tak, aby ukázaly sekvenční záběr úkazu. Nikon navíc závěrkou „střílí“ velmi rychle, bez vibrací, takže na relativně labilním lehkém přístroji celou tu fotografickou sérii bez obtíží nasnímal krásně ostře.
Zkuste to také… se Sluncem!
Podobné pozorování si lze v následujících týdnech vyzkoušet i se Sluncem. K úspěšnému záznamu je zapotřebí pevný stativ, kabelová spoušť a také vhodný sluneční filtr (nejvíce osvědčená je fólie AstroSolar od firmy Baader, speciálně vyvinuta právě pro tento účel). Netřeba hned nutně dalekohled, ale alespoň 400mm objektiv. Fotograf si nejdříve z webové stránky Transit-Finder.com zjistí, kdy a kde v jeho okolí (do dojezdové vzdálenosti až 200 km) má k nějakému takovému přeletu dojít. Musí si přitom vybrat takový úkaz, kde úhlová velikost stanice už přesahuje 50 úhlových vteřin – v tomto případě už lze zaznamenat i solární panely při použití menší ohniskové vzdálenosti. Oproti úkazu z 21. května před Měsícem se před Sluncem bude ISS jevit jako tmavá silueta.
Vybírejte podle počasí
Tyto přelety logicky nastávají v časech okolo pravého poledne. Místo je třeba volit podle předpovědi počasí, zejména podle předpovězeného výskytu oblačnosti v očekávaném čase přeletu. Na místě je pak třeba manuálně doostřit objektiv například podle slunečního okraje (již přes bezpečný filtr!) a zvolit expozici ne delší jak 1/1000 sekundy. Pro ohniska větší jak 600 mm už je potřeba volit expozici ještě kratší, alespoň 1/2000 sekundy (jak už bylo zmíněno, na delších expozicích by se jevila rozmazaná).
Až v závislosti na expozici pak volíme ISO (co nejmenší, ale takové, aby snímek nebyl podexponovaný) a clonu necháme co nejvíce otevřenou. Na aparátu je nutné nastavit sekvenční snímání. Ideálně to nejrychlejší možné. Mimochodem, pokud aparát disponuje možností záznamu 4K videa (ideálně do surového formátu), má smysl úkaz natáčet a výsledný obraz vygenerovat z jednotlivých framů videa.
Důležitá je každopádně přesná časomíra, podle které začneme sekvenčně snímat ideálně jen sekundu před samotným úkazem, aby nedošlo k přeplnění karty, případně k předčasnému vybití akumulátoru fotoaparátu. Podobně lze pak plánovat záznamy přeletů kosmické stanice před úplňkem, ale to až v zimních měsících, kdy je naopak Měsíc ve fázi okolo úplňku nejvýše nad obzorem. A kromě ISS lze zkoušet i menší čínskou stanici, Tchien-kung. No prostě fantazii se meze nekladou… Ostatně mrkněte na článek zde: https://nikonblog.cz/iss-pred-sluncem-petr-horalek/
Autor článku: Petr Horálek
- Web: www.petrhoralek.com
- Portfolio: https://www.petrhoralek.com/Portfolio
- Facebook: www.fb.com/PetrHoralekPhotography
- Instagram: www.instagram.com/petrhoralek
- Workshopy: https://www.petrhoralek.com/?page_id=1951
