Kenji fotí svatby, rodiny i firmy a jeho rukopis je jasný – přirozenost, emoce a atmosféra. V rozhovoru pro Nikon Blog mluví o tom, proč se vrátil k Nikonu, co mu přináší práce se systémem PIXIN a jaké fíčury mu šetří hodiny času i nervy.
Můžeš nám na úvod říct, co fotíš nejraději a jak bys popsal svůj styl?
Nejvíc mě baví fotit lidi – ať už svatby, rodiny nebo firemní portréty. Všude je to o emocích a atmosféře. Můj styl je hodně přirozený, reportážní. Žádný nucený pózy, spíš chci, aby si lidi focení fakt užili a pak na ty fotky koukali s tím, že: „Jo, to jsme přesně my“.
Jak ses vůbec dostal k fotografii – byl Nikon u toho?
Jo, Nikon byl u mýho začátku. Můj první foťák byl Nikon D3100, ale pak jsem přešel na Canon, kvůli tomu, že v produkci, kde jsem tenkrát byl, frčely Canony. Tak to bylo pro mě jednodušší kvůli půjčování techniky. Loni jsem ale přešel zpět k Nikonu a jsem nadšenej!
Proč jsi se vrátil k Nikonu?
Používám „zetkový“ bezzrcadlovky. Nejčastěji Nikon Z8 a Nikon Zf (oranžovej, důležitej údaj) a k tomu hromadu skel, co mi kryjou všechny žánry, se kterýma se setkávám. Teď si teda poslintávám ještě po novým Nikon ZR, protože něco takovýho jsem chtěl na natáčení podcastů.
A proč Nikon? Protože prostě funguje skvěle. Nikdy mě nenechal ve štychu. Ani když lítám mezi svatebčany v dešti, ani když fotím firemní akce, kde fakt není prostor na „sorry, technika to nedala“. Navíc český zastoupení Nikonu svoje fotografy fakt podporuje, ať už se to týká servisu nebo jakýkoliv rady. A taky protože mají oranžovej foťák, chápeš. Navíc mi sedí barvy, skvěle se to edituje.
Jaký objektiv ti poslední dobou vyhovuje nejvíc – a v jakých situacích?
Vždycky nejvíc 24mm a nikdy tomu asi nebude jinak. Je to skvěle univerzální sklo, super na svatby, lifestyle i portréty. Je to ohnisko, který mi dovolí být blízko lidem, ale zároveň se vejdu i do stísněnejch prostor a hlavně mi tahle šíře záběru hrozně sedí a mám pocit, že takhle ten svět vidím já.
Máš nějaký workflow hack nebo tip, který bys doporučil ostatním fotografům?
Jo, automatizujte, co se dá. Čím míň času budete trávit administrativou, tím víc času máte na focení. A tohle je přesně místo, kde mi například loni uvedený systém na odevzdání fotek – PIXIN – šetří nervy!
Jak ses dostal k používání systému PIXIN a co tě na něm zaujalo?
K PIXINu jsem se dostal přechodem ze systému Profotografy a přes doporučení v Kvalitních fotkách. A první, co mě fakt dostalo, byla jednoduchost. Nahrál jsem galerii, poslal odkaz a klienti si fotky během pár minut vybrali. Žádný složitosti, prostě to funguje.
Jak PIXIN zapadá do tvého běžného pracovního dne? V čem ti usnadňuje život jako fotografovi?
Je to pro mě úplnej gamechanger. Nahraju galerii a v tu chvíli vím, že mám hotovo – klient si fotky vybere, označí, objedná, zaplatí, sdílí s rodinou a přáteli, objedná si printy. Já nemusím řešit žádný Excelový tabulky nebo zjišťovat, jestli a co kdo chce. A hlavně se vyhnu milionu e-mailů tam a zpátky.
Které funkce používáš nejčastěji – a proč právě ty?
- Výběr fotek klientem – to je základ, šetří mi to hodiny času a pomáhá mi to prodávat fotky nad rámec mých balíčků.
- Propojení s print shopem – protože chci, aby si lidi fotky nejen uložili do mobilu, ale fakt si je i vytiskli.
- A samozřejmě mi z toho tisku plyne i nějaká provize, takže zase upsale.
- A pak mám rád, že je to hezký i vizuálně – galerie vypadají profi a na klienty to dělá dobrej dojem.
- Na jaře jsem zkusil i přes PIXIN řešit školní focení, do kterýho jsem se nikdy nehrnul. Ale je to taková časová úspora, že mi teď dává smysl se věnovat i tomuhle žánru.
Využíváš PIXIN už i v terénu nebo na cestách, nebo spíš ve studiu a při dodávání zakázek?
V terénu spíš na rychlý sdílení nebo stahování fotek třeba pro následný postování na socky. Ale jinak obecně nerad dělám jakoukoliv práci třeba na mobilu, protože mám tlustý prsty a často se překlikávám. Takže pro mě ideálka v teple domova nebo kanceláře.
Používáš napojení na print shop – co všechno přes něj tiskneš a jak to funguje v praxi?
Jo, používám. Klienti si tam objednávají hlavně fotoknihy nebo klasický vyvolávaný fotky, občas i větší tisky. Funguje to tak, že já jen nahraju galerii, a dál už se to řeší beze mě, a to je prostě luxus. Teď je super, že můžu dávat i upoutávky na konkrétní printy přímo do galerie. Protože když klienti vidí, co z toho jde udělat, tak mají hned větší motivaci si něco objednat.
Jaké výhody vidíš v tom, že si klienti mohou jednoduše objednat tisk rovnou z galerie?
Pro mě je to hlavně úspora času a pro klienty pohodlí. Nemusí se řešit, kde to objednám, jak jim to pak pošlu, až mi to přijde– mají to rovnou tam, kde si prohlíží odevzdaný fotky. Nemusím řešit předávání, dopravu, všechno za mě řeší PIXIN. A pak mi načte provizi, za kterou si můžu třeba platit vyšší verzi PIXINu, nebo objednat tisky pro sebe.
Jak na to reagují tvoji klienti – používají to? Co jim na tom nejvíc vyhovuje?
Používají a hodně a často. Hodně mi třeba u svatebních galerií chválí, že nemusí všem sdílet všechno, ale že můžou vybrat fotky a vytvořit speciální odkaz a poslat to konkrétnímu člověku. Takže logicky třeba vyhodí z výběru fotky z večerní kalby a babičkám galerii pošlou bez toho. Květinářce vyberou a pošlou jen fotky květin, dekoratérce dekorace, cateringu jídlo a tak.
Co ti nejvíc chybělo u jiných galeriových systémů, co PIXIN vyřešil?
U jiných galerií jsem pořád narážel na to, že to byl buď overkill (milion funkcí, který vůbec nepotřebuju), nebo naopak úplně basic řešení, co vypadalo jak z roku 1999 (skvělej rok, ale chápem se). PIXIN je tak akorát. Je to jednoduchý, ale zároveň profi. A hlavně to funguje rychle a nezdržuje mě to. Já chci fotit, ne klikat půl dne v nastavení nebo čekat, než se mi ta galerie vůbec otevře.
Máš od svých klientů nějakou konkrétní zpětnou vazbu, kterou bys s námi mohl sdílet?
Jedna nevěsta mi napsala: „Kenji, poprvý v životě jsem dokázala prarodičům poslat fotky bez toho, abych jim dělala hodinovej návod po telefonu nebo jim to musela dovézt na flešce a pustit jako prezentaci na televizi.“
Jsou nějaké fíčury PIXINu, které tě fakt baví a překvapily tě svou jednoduchostí nebo elegancí?
- Za mě topka je rychlost a nemusím u toho sedět. Můžu to nechat nahrávat a dělat něco jinýho, nebo vytvářet několik galerií najednou.
- A druhá věc je možnost mít vlastní branding a mít to na svý doméně. Klient nevidí, že je to nějaká „cizí platforma“, ale vypadá to, jako by to bylo celý moje, včetně obří tiskárny, která umí obrovský plátna a skládat fotoknihy a mám ji vlastně ve sklepě jakoby. To je velkej rozdíl v tom, jak mě klienti vnímají. Působí to profesionálně a zároveň osobně a nemají pocit, že jim dávám fotky někam kamsi.
Jaké máš teď plány do konce sezóny a na co se nejvíc těšíš?
Teď mám v plánu se do konce sezóny nezhroutit. Ne, dělám si srandu, miluju tuhle práci! Svatby se mi v říjnu už překrývají s vánočním focením, pak maturáky, během toho pořád běží B2B segment a pro firmy letos děláme v Kenji studiu fakt hodně.
Každopádně se těším, až bude zase jaro, poslední roky mě v zimě nebaví, že je zima, ale není sníh a je to taková depka počasí. Chci víc rozjet vzdělávání fotografů v Kenji academy. To je věc, co mě fakt baví.
Lukáš „Kenji“ Vrábel
- WEB: https://www.kenji.cz/
- Instagram: https://www.instagram.com/kenji.cz/
- Facebook: https://www.facebook.com/kenjifotograf
Rozhovor s Kenjim vedl Jan Šedivý, svatební, rodinný a komerční fotograf zaměřující se na dokumentární styl a storytelling. Honza působí hlavně v Praze a středních Čechách, ale dojíždí kamkoliv po Česku i mimo něj.
- WEB: www.jan-sedivy.com
- Instagram: https://www.instagram.com/jansedivy_photographer/
