Půl světa v záběru – rybí oko Nikkor DX

Objektivy typu rybí oko jsou zvláštním, velmi zvláštním druhem optiky. Už jen to, že zpravidla obsáhnou „půl světa“, tedy záběr 180 stupňů, je činí mezi ostatními objektivy výjimečnými. S obrazovým úhlem se ale nerozdílně pojí také specifická cylindrická projekce skutečnosti, kdy si před rybím okem není jista žádná přímka – fotografie je jakoby napnuta na polokouli. Skoro by se mohlo říci, že díky těmto vlastnostem pořídíte rybím okem za každých okolností zajímavý snímek. Pravda je ale trochu jiná – také tyto objektivy mají jistá pravidla použití.

Okem ryby na DX zrcadlovce

Nikon má ve svém aktuálním portfoliu dvě fisheye (jak se rybí oko nazývá anglicky) skla: Fullframový AF-Fisheye Nikkor 16 mm F2,8D a AF-Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED pro DSLR se snímačem DX. Právě posledně jmenovanému se v tomto článku podíváme blíže na zoubek.

Objektiv s nezvyklou ohniskovou vzdáleností 10,5 mm, konstruovaný speciálně pro DSLR s menším DX snímačem, představuje takzvané diagonální nebo chcete-li plnoformátové rybí oko, které na rozdíl od cirkulárního fisheye poskytuje obdélníkový záběr – tedy běžné obrazové políčko. 180stupňový úhel má toto sklo pouze diagonálně – v úhlopříčce – horizontální a vertikální úhly jsou o něco menší. Není to však nic zásadního proto, aby se vám do záběru nevešla sebemenší místnost…

AF-Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED je pro někoho možná až překvapivě malý objektiv. Průměr 63 mm a o půl milimetru kratší stavební délka – to je skutečně drobeček. Hmotnost 300 gramů dává tušit, že kovem a sklem se zde nešetřilo, ostatně celkový dojem působí na první pohled velmi robustně.

Na těle Nikonu D7000 jsou dobře vidět malé rozměry DX rybího oka
Slunce jako partner

Optická konstrukce se skládá z deseti čoček v sedmi skupinách, žádné speciální prvky zde nehledejte. Protože jde o relativně starší kousek (na trh byl uveden v roce 2003), nehledejte zde ani antireflexní vrstvy NANO. K tomu je ale třeba dodat, že i „obyčejná“ antireflexní úprava si s odlesky umí poradit velmi dobře. A to je u objektivu, který kvůli svému ultraširokému obrazovému úhlu de facto nemůže mít nasazenou sluneční clonu (pokud za ni nepovažujete pevně vestavěné clonky u přední čočky), velká pochvala.

Rybí oko pro DX zrcadlovky je autofokusový objektiv, počítejte ale s tím, že se při ostření otáčí tenký prstenec v přední části tubusu objektivu. Nejkratší ostřicí vzdálenost je 14 cm, přičemž optika je speciálně pro snímání zblízka také korigována. Pro vaši představu – těch 14 cm se měří od roviny snímače, takže při nejbližším zaostření máte objekt vašeho zájmu asi 4 cm od přední čočky.

Jen pojďte blíže!

Zkušení fotografové vědí, že čím kratší ohnisko optiky, tím je třeba být blíž ke snímanému objektu. Krátké ohnisko rovná se krátká předmětová vzdálenost. U rybího oka to pak platí o to více… To ale samozřejmě přináší nejedno úskalí. Kromě toho, že na vás budou kolemjdoucí nevěřícně koukat, kam až ten foťák strkáte, počítejte s tím, že fotografování rybím okem je občas tak trochu adrenalin.

Což o to, že jsem se brodil fontánkou, to bylo v létě příjemné, ale co kdyby místo vody byla pode mnou třeba bažina?

Tím volně navazuji na problém překážejících nohou, loktů, stativu, apod. Moje nohy jsou na předchozí fotografii zcela záměrně, v 99 % případů je však takováto kompozice nepřijatelná. A rybí oko je v tomto ohledu velmi zlomyslné! Vy, kteří jej vlastníte, vzpomeňte si, kolik snímků jste pokazili jen proto, že jste si nevšimli, že vám do záběru „leze“ něco, co tam vůbec nemá být? Co teprve když potřebujete použít stativ…

Tento snímek prosím berte jen jako ilustraci – za slunného dne stativ nezbytný nebyl – nicméně jsou situace, kdy jej s povděkem využijete a kam pak s jeho nohama?
Není pro každého

S rybím okem se dá hodně „vyblbnout“, stejně jako je tento typ objektivu vhodný i pro seriózní práci. Na druhou stranu byste si měli uvědomit, že jde skutečně o výjimečné sklo a zbytečné nadužívání jeho nezaměnitelného zobrazovacího efektu se brzy okouká. To je vzhledem k ceně tohoto objektivu trochu nepříjemné konstatování, nicméně zkuste se inspirovat třeba u Michala Kupsy – viz třetí kapitolu tohoto článku – ten měl rybí oko dříve než samotné tělo zrcadlovky. Ještě před tím se ale pojďte podívat, jak se dá z cylindrické projekce rybího oka v programu Capture NX 2 vytvořit snímek s rektilineárním zobrazením.

Technická data objektivu AF-Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED najdete zde.
Doporučená prodejní cena: 18 990 Kč.
Brněnské kašny, pítka a Mozart rybím okem Petra Lindnera

(všechny snímky byly pořízené objektivem AF DX Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED)

Sundejte cylindr – jak v Capture NX 2 změnit zobrazení na rektilineární

Rybí oko AF-Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED (a de facto všechny ostatní na trhu) zobrazuje pomocí takzvané cylindrické projekce. Už o tom v tomto článku řeč byla – je to jako byste fotografii napnuli na polokouli. Například camera obscura, neboli dírková komora, tedy primitivní aparát bez optiky, dokáže zobrazovat také ve velmi širokém úhlu záběru, projekce obrazu je ale rektilineární. Co to znamená?

Světelné paprsky, které dopadají na průmětnu kolmo, v optické ose objektivu, mají logicky nejkratší vzdálenost. Čím je ale širší úhel záběru a paprsky se od optické osy vychylují, stávají se delšími. To v praxi znamená, že okrajové části obrazu jsou natažené. Přímky zůstávají přímkami, neprohýbají se jako u cylindrického zobrazení rybího oka. Takto se chovají vlastně také všechny ostatní objektivy mimo fisheye, byť ono extrémní natažení okrajů je zřetelné až u velmi širokých ohnisek.

Rozviňte polokouli!

V programu Capture NX 2 je vcelku nenápadně ukryta funkce, která dokáže cylindrické fotografie rybího oka „rozvinout“ do rektilineárního podání. Jedinou podmínkou je snímání do formátu RAW. Ukážeme si, jak na to, a myslím, že na tomto příkladu také lépe pochopíte rozdíly mezi oběma zobrazeními.

Zdrojový snímek je silně „ryboočný“ – přímky se nacházejí snad jen v absolutním středu obrazu

Postup je jednoduchý až primitivní. Otevřete RAW fotografii v Capture NX 2 a zaměřte se v Edit Listu na sekci Camera & Lens Corrections. Úplně dole na jejím konci najdete část FishEye Lens, v níž stačí jen klepnout na zatržítko vpravo u záhlaví. Co se stane, vidíte na následující ukázce – ano, je to rektilineární zobrazení.

Na snímku ale něco chybí! Kdyby jen něco, chybí zde toho velmi mnoho. To je však daň z této úpravy. Abyste pochopili, co program se snímkem udělal, aktivujte ještě volbu Include areas where these is no image data (Včetně oblastí bez obrazových dat). Dopadne to asi takto:

A nyní přesně vidíte rozdíl mezi cylindrickým a rektilineárním zobrazením. Je jasné, že okrajové části jsou nepoužitelné – to kdyby vás třeba napadlo udělat pomocí jednoduchého ořezu z tohoto snímku panorama. Pokud tuto funkci budete chtít využívat častěji, zapomeňte na poučku, že s rybím okem je třeba být blízko a naopak vždy pár kroků dozadu ustupte. Jedině tak při „rozvinutí“ fotografie nepřijdete o důležité části obrazu.

Rybí oko jsem měl dřív než tělo DSLR.“ Rozhovor s Michalem Kupsou

Michal Kupsa je sice Nikoňák tělem i duší, ostatně doslova pár dní před publikováním tohoto rozhovoru se stal šéfredaktorem webu Nikonclub.cz, je ale pravdou, že u něj možná převažuje tulácká duše s „preferencí Východu“. Však to sami poznáte z jeho fotografií. S Michalem se už nějaký ten pátek známe, nebudeme tedy předstírat vykání, pojďme proto rovnou k první otázce.

Michale, kdy ses poprvé setkal s rybím okem, a které bylo to tvoje první?

Mně se široký úhel a perspektiva rybího oka líbily tak nějak odjakživa. Proto jsem si už před mnoha lety pořídil ruský Zenitar 16 mm F2,8. Byla to ještě tehdy taková ta poctivá „kovářská“ práce, žádné plasty, jen kov a sklo. Opticky taky nebyl špatný, zejména vzhledem k ceně, která byla mimořádně příznivá. Dokonce ho vyráběli nejen se závitem M42, ale i ve verzi s bajonetem Nikon.

Pak jsem nějaký čas koketoval se středoformátem, kdy jsem fotil legendárním Pentacon Sixem. Měl jsem k němu tehdy i pěknou sestavu objektivů, ale rybí oko dlouho chybělo. Pak jsem narazil na opravdového exota – ukrajinské středoformátové rybí oko Arsat 30 mm F3,5, kterým jsem výbavu obratem doplnil. Byl to opravdu úžasný objektiv, a to nejen opticky, ale i cenou, mechanickou kvalitou a také úctyhodnými rozměry a váhou – frontální čočka byla zhruba velikosti cédéčka…

Na návštěvě u Fjodora, polonina Pereniz, Ukrajina
Nedávno ses mi chlubil, že objektiv AF DX Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED jsi měl jako jeden z prvních v Česku a dokonce ještě před tím, než jsi k němu měl samotný fotoaparát. Jak se to stalo?

Když se začaly pomaličku objevovat první digitální zrcadlovky, tehdy pouze s čipem DX, tak byl ze začátku problém s širokoúhlými objektivy. Nicméně i tak jsem věděl, že tohle je cesta, kterou chci jít – focení na film bylo sice skvělé k získání základů, ale na praktické použití to bylo přece jen trochu pomalé a nepraktické. Já jsem ale nijak nespěchal a řekl jsem si, že si začnu budoucí digitální výbavu budovat pomalu, ale jistě. Nákup těla jsem zatím odložil, protože ceny byly v té době astronomické. Když však přišlo na trh rybí oko AF DX Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED, tak jsem hned věděl, že to prostě do své výbavy chci.

Tehdy to bylo něco exotického, protože to byl jeden z úplně prvních (nebo možná dokonce úplně první) objektiv na světě určený výhradně pro digitální zrcadlovky se snímačem DX a já jsem hned uháněl do prvního obchodu, abych ho měl. No a pak jsem se na něj doma napřed jen tak koukal, než jsem k němu pořídil svou první digitální zrcadlovku. Rybí oko mám dodnes a jsem s ním maximálně spokojen!

Ty jsi, Michale, takříkajíc „normální fotograf“. Nevyhledáváš samoúčelné experimenty, většinou dodržuješ psaná i nepsaná pravidla, fotíš po slunci, raději v hezkém počasí než v mlze a podobně. Rybí oko je při tomto zaměření docela „úlet“. Co tě na něm zaujalo?

To máš asi pravdu, já rozhodně nejsem velký kreativec a už vůbec ne umělec. Mým krédem jsou spíš srozumitelné a jednoduché fotky. Nicméně rybí oko za až tak velký úlet nepovažuji. Jakožto každý tulák a tramp mám i já prostě moc rád prostor, a to i ve fotografii. A rybí oko je to nejširší, co mohu na fotografování použít, takže mi vlastně přijde úplně přirozené.

Tvoje fotografie pořízené fisheye sklem ale často „ryboočně“ téměř nevypadají – rozhodně z nich nečiší ten prvoplánový efekt ultraširokého objektivu. O takové vyznění se snažíš úmyslně, nebo to prostě takhle máš v krvi?

Něco prvoplánového u mě opravdu nehrozí, protože já fotografie neplánuji ani trochu. Tím pádem to ani není žádný záměr, všechno funguje tak nějak samo od sebe. Osobně vlastně ani nechápu fotografy, kteří fotku napřed „vymyslí“ a pak jdou a realizují ji. Já se raději nechávám unášet až venku, v terénu, krásou nebo zajímavostí konkrétního místa. Nicméně na to občas „dojedu“, protože jsem dost romantik. Jen se kochám a nasávám atmosféru a úplně zapomenu, že jsem tam šel vlastně fotit.

Chaloupka zesnulého legendárního malíře pana Řeháka, Bígr, Rumunsko
Nelze přehlédnout, že rybí oko často využíváš pro snímky interiérů sakrálních staveb. Mně osobně na těch snímcích trochu chybí lidé – tvoje svatostánky jsou totiž obvykle liduprázdné. Je to záměr nebo náhoda?

To je moje „úchylka“, ač jsem nevěřící, tak prostě moc rád chodím do kostelů. Je mi úplně jedno, jestli je to katolický či pravoslavný kostel, muslimská mešita nebo třeba budhistický chrám. Prostě se mi tam líbí a není to pro mě jen fotografický objekt, ale také to na mě působí – miluji tu atmosféru, ticho, klid, ale i jaksi zvláštně vznešený prostor. Kamarádi a známí pak nechápou, že mě baví trávit i celé hodiny v kostele, když mi náboženství nic neříká.

Pokud jde o lidi, tak je to hlavně kvůli tomu, že nemám moc rád takové ty akční fotografy, co se doslova vrhají do davu a fotí bez ohledu na to, zda to je nebo není vhodné a jestli je to fotografovaným osobám po vůli či nikoli. A právě v sakrálních stavbách mně to přijde nevhodné – nechci svým cvakáním někoho rušit. Je to ale i o tom, že bez lidí mi to přijde klidnější, čistší a lépe vynikne atmosféra prostoru nebo čistota architektury.

Rybí oko používáš také u videa – to mi přijde zajímavé. Zvláště video trampské kapely ve vlaku je moc pěkné (netušil jsem, že mezi trampy je tolik mániček…). Tenhle způsob využití jsi už někde viděl, nebo tě to napadlo jen tak?

Dlouhé roky mě video nechávalo naprosto v klidu, ale od té doby, co je i v zrcadlovkách, mně to přece jen nedalo. Jednak je ve spojení s kvalitní TV úžasná ta kvalita FullHD videa a druhak opravdu někdy platí, že i kraťoučké video může vypovědět víc než sto fotografií. No a tramping je mimo jiné i o atmosféře, kterou dělá soudržnost a muzika, která se fotkou jednoduše zachytit nedá. Použití rybího oka pak vyplynulo zase jaksi automaticky, protože v tom nacpaném brdském „Písničkovém vlaku“ je to nejlepší volba pro zachycení celé nálady. Vnoříš se do centra dění a vidíš ten nával trampů, jak se nacpou všichni do jednoho malého vagónku, jen aby mohli být spolu pohromadě a užít si tu jízdu vláčkem. Když na to koukám, tak úplně cítím to vrzání vlaku, vůni rumu a slivovice starých pardů i voňavý čaj slečny naproti, kouř mnoha ohňů z mantlu, co visí vedle mě, nebo psa, který leží pod sedadlem a oslintává mi ruku…

Nezvyklé je také spojení rybího očička s infračervenou fotografií. Ty máš Nikon D70 s „voperovaným“ IR filtrem?

S infračervenou fotkou jsem experimentoval už docela dlouho, ale pořád to nějak nebylo úplně ono. Zkoušel jsem klasické šroubovací IR filtry, zkoušel jsem i filtry domácí výroby, ale ani tak se mi to moc nelíbilo. Pak ale, jak se postupem času přecházelo na novější a novější fotoaparáty, v bazarech výrazně zlevnily Nikony D70. Současně jsem se doslechl o jedné americké firmě, která dělá úpravy těl pro IR fotografii. Nechtělo se mi ale posílat celé tělo až do USA, a tak jsem si jen objednal samotný filtr přesně na míru čipu D70s. Pak už jsem jen „ukecal“ jeden servis, aby mi vypreparovali tovární lowpass filtr a místo něj vložili infračervený. Dopadlo to skvěle, IR fotky jsou teď mnohem technicky kvalitnější a hlavně mohu fotit i z ruky udržitelnými časy.

V neposlední řadě je pak skvělé, že nejsem omezen filtrovým závitem a mohu si na takto upravený fotoaparát nasadit libovolný objektiv ze své výbavy – včetně rybího oka. No a „rybooční infračerv“ pak většinou působí opravdu zvláštně, protože tato kombinace se až tak často nevidí. Je to už ale trochu problematické s výběrem motivu tak, aby vyhovoval jak kompozici s rybím okem, která má jistá omezení, tak i infračervené fotografii, jež má také svoje limity. Kombinaci rybího oka a IR fotoaparátu tak používám opravdu jen zřídka.

Výhled ze Skaliska Bednář, Vltava, Česká republika
Je mi jasné, že pokud se tě zeptám, zdali bys čtenářům Nikonblogu doporučil pořízení Fisheye Nikkoru, řekneš zřetelně ano. Kdybys měl ale do jedné závěrečné věty shrnout důvody k této bezmála dvacetitisícové investici, co bys řekl?

Možná se budeš divit, ale zřetelné ano neřeknu. A už vůbec to nedám do jedné věty, to prostě nejde. Tahle problematika má totiž dvě roviny: První je samotná kvalita objektivu, která je opravdu vynikající, opticky i mechanicky. Po této stránce opravdu říkám jasné ano – rybích ok mi prošlo rukama více a tohle je nejlepší. Druhou věcí však je samotné využití takového skla, které je hodně specifické. Rozhodně to není objektiv na každodenní použití, naopak je třeba ho používat s rozmyslem, aby výsledek nevypadal příliš samoúčelně. Případným zájemcům bych proto doporučil, aby si napřed prohlédli co nejvíc „ryboočních“ fotografií. Pokud pak budou stále na pochybách, zda rybí oko opravdu využijí, pak ať si ho spíše raději nekupují – časem by se jim z něj asi stalo spíše těžítko. Pokud ale někomu stačí kouknout na několik málo fotek a vidí a hlavně cítí „to“ v nich, tak nemusím nic doporučovat, ten si ho pořídí tak jako tak…

  Michal Kupsa

Fotografování se věnuje od roku 1985. Od roku 1998 také publikuje jako autor řady článků o fotografování, fototechnice a cestování. Realizoval řadu vlastních výstav fotografií, spolupracuje s nadací Člověk v tísni, s Českou televizí, s Národní knihovnou Kongresu USA, s rozhlasovými stanicemi a celou řadou tištěných i internetových médií. V současné době je šéfredaktorem portálu Nikonclub.cz.

www.michalkupsa.cz

„Rybooční“ fotografie Michala Kupsy

(všechny snímky byly pořízené objektivem AF DX Fisheye Nikkor 10,5 mm F2,8G ED)

Sdílej

8 komentáře

  1. Rád bych se zeptal – jakým ohniskem by bylo možné udělat totožný záběr s fotografií kašny srovnanou v Nikon Capture (3. ukázková fotografie v 2. kapitole tohoto článku)? Nebo i při ořezu přináší (kromě vyšší hloubky ostrosti) nějaké optické vlastnosti, kterých jsem si nevšimnul? Chápu krásu použití rybího oka ale není pro snímky, které hodlám následně sw „rovnat“ použít objektivy o rozsahu 10-20, resp 12-24mm? Rybím okem krásně vyniknou klenby kostelů a zejména mešit – jak to ukázal pan Kupsa – ale pokud bych chtěl fotit běžnou reportážní fotografii obávám se, že by mne „budovy prohlé do luku“ dost vadily a tudíž dosáhnu lepších výsledků sice ultraširokým ale klasickým sklem. (to asi bude ten důvod, proč pan Kupsa doporučuje nákup rybího oka rozmyslet)

    Děkuji za odpověď, Tomash.
    //nebo jsem to nějako špatně pochopil? ;-)

  2. Takovýto záběr uděláte jedině panoramatickým fotoaparátem s pohyblivým objektivem – např. Horizontem nebo jeho dražšími ekvivalenty.

  3. Dobrý den měla bych dotaz mám zrcadlovku nikon D3000 18-55 VR Kit ale mám ho v angličtině myslíte že by se foťák dal přeinstalovat do češtiny. dále bych se chtěla zeptat jak bych mohla nastavit foťák abych nemusela koukat do „kukátka“ když fotim ale aby se mi focené osoby ukázalky na LCD dispeji anglicky neumím a i když jsem koukala do pruvodce nikonu nenašla jsem to… jde to vubec??? předem děkuji za odpověď Petra

  4. Nikon D3000 bohužel nepodporuje české menu a ani nemá živý náhled, tudíž vám nezbude než dál koukat do „kukátka“ a komunikovat s ním anglicky (nebo jinou podporovanou řečí)…

  5. Hoj,
    poradil by mi nekdo, zda jde pořídit nějakým způsobem rybí oko na Nikon 1 J1 ?? Třeba nějakou předsadku. Chtěl bych hlavně, aby výsledná fotografie pokryla celou fotku (čtverec) a nebyla to jen fotka v kruhu.

  6. To operování se mi velice zamlouvá…
    Zajímalo by mě, jaká je podle vás rozumná cena za D70 nebo D70s, případně D80
    a o kolik lacinější by asi měla být ta co má najeto třeba 40 000 oproti 5000?

    Děkuji za vaše odpovědi, Petr

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *