AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR – bude vám stačit 16,7× zoom?

Všechno nasvědčuje tomu, že Nikon pro letošek vsadil na velká čísla. Po digitálních zrcadlovkách D800 a D3200 s vysokým rozlišením přichází širokorozsahový zoom s rozpětím ohnisek, jaké dosud nemělo obdoby. Zatímco do této doby byly obvyklé tyto „cestovní“ objektivy s rozsahem 18–200 mm a jedině Sigma a Tamron měli zoomy až do 250 a 270 mm, Nikon nyní s ohniskovým rozpětím 18–300 mm obsadil nejvyšší příčku. My jsme tento objektiv už nějaký čas měli k dispozici, takže nyní můžeme přinést podrobný článek.

AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR

Skromnost stranou

Nový superzoom je docela bumbrlíček – s průměrem 83 mm, délkou 120 mm a hmotností 830 gramů je poměrně výrazně větší než starší AF-S Nikkor 18–200 mm F3,5–5,6 (77/97 mm, 560g). To je samozřejmě dáno větším rozsahem zoomu při zachování stejné světelnosti na nejdelším ohnisku. V každém případě je ale třeba počítat s tím, že na menších DSLR bude tento objektiv vypadat trochu přerostle.

AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR
Tvarovanou sluneční clonu najdete ve standardním balení

Tubus objektivu se při zoomování poměrně výrazně vysunuje – „roura“ se na nejdelším ohnisku prodlouží o dalších 88 mm. Průměr filtrového závitu je 77 mm.
Vzhledem k ultrazvukovému internímu ostření (SWM) se přední příruba ani zaostřovací prstenec neotáčí, samotný autofokus je tichý a dostatečně rychlý. Za zmínku stojí chod zadního užšího prstence ručního zaostřování. Zatímco běžné současné AF objektivy mají dráhu ostření obvykle maximálně v rozsahu čtvrtkruhu – což silně znesnadňuje až někdy znemožňuje manuální zaostřování – prstenec nového Nikkoru 18–300 mm se otáčí o více než půlkruh.

AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR

Zůstaneme-li ještě u zaostřování, pak možná některé čtenáře zaujme informace o nejkratší vzdálenosti, na kterou lze ostřit. Ta činí 38,5 cm od snímače, což je 13 cm od přední příruby objektivu. Takto zachytíte objekt o šířce 6,5 cm, což představuje solidní „makro v ceně“ v měřítku 1 : 2,7.

AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR
Největší zvětšení objektivu AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR
Tiše a stabilně

Nový superzoom AF-S Nikkor DX 18–300 mm je samozřejmě vybaven optickou stabilizací (VR – Vibration Reduction), která umožňuje z ruky udržet až o 4 EV delší expoziční časy než bez funkce VR. Stabilizace má dva módy – Normal a Active, kdy druhý režim slouží pro fotografování například z jedoucího auta, lodi či helikoptéry. Jinak řečeno stabilizuje nejen „třes“ fotoaparátu jako takového, ale i jeho obsluhy, která nemá pevnou půdu pod nohama.

AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR
Přepínače VR jsou tradičně na levé straně tubusu objektivu spolu s volbou manuálního ostření. Všimněte si také zámku proti vysouvání zoomu při transportu (LOCK 18) a gumového těsnění kolem bajonetu

Byť v redakci Nikonblogu nemáme možnost exaktně změřit účinnost stabilizace, při praktickém fotografování se její výkon ukázal jako odpovídající proklamovaným údajům výrobce. Stabilizátor mě navíc mile překvapil svým tichým chodem. Když si vzpomenu na slyšitelné „vrčení“ stabilizace u Nikkoru 18–200 mm a její klapání při vypínání, pak musím konstatovat, že nový širokorozsahový zoom je v tomto směru tichošlápek, o kterém za provozu ani nevíte.

Obrazová kvalita

Nejprve dovolte trochu technických dat: optická konstrukce AF-S Nikkoru DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR se skládá z devatenácti čoček ve čtrnácti skupinách, přičemž zde kvůli minimalizaci optických vad najdete tři asférické a tři ED členy.

AF-S Nikkor DX 18–300 mm F3,5–5,6G ED VR

Protože to v tomto článku ještě nezaznělo, uvedu virtuální ohniskovou vzdálenost po přepočtu crop faktorem DX zrcadlovek – ta činí 27 až 450 mm ekvivalentu kinofilmu nebo chcete-li FX formátu. Na následujících snímcích se pak můžete podívat, jak velký rozsah obrazových úhlů to v praxi představuje.

Samotné hodnocení obrazové kvality má tři charakteristické polohy. Vlastnosti takříkajíc očekávatelné, výsledky, které mile překvapí a nakonec jejich protipól, negativa. Vezměme to ale od začátku: Očekávaně se chová podání ostrosti a přenosu kontrastu. Počítejte zkrátka s tím, že pro výbornou kvalitu budete muset clonit de facto vždy o dvě clony. Tedy na krátkých ohniscích 18, 28 a 50 mm na pracovní clonu F8 (u „padesátky“ už raději spíše na F11 nebo něco mezi), ostatní ohniska budou vyžadovat F11. Větší clonění už do obrazu vnáší negativní efekt difrakce – zejména u nejdelších ohnisek 200 a 300 mm je to poměrně zřetelné.

Stejně předpokládané je zkreslení obrazu, které je na nejširším ohnisku viditelně soudkovité, ihned po vyzoomování na 28 mm a dál se mění v opačně prohnuté poduškovité zkreslení. Průběh zkreslení je ale pozvolný a není problém jej v případě potřeby opravit v počítači. Pokud fotografujete do JPEGu, zapněte si korekci zkreslení ve fotoaparátu.

Co mě mile překvapilo, je neobvykle výborně zvládnutá vinětace tohoto objektivu. Troufám si tvrdit, že při běžném fotografování si na tuto optickou vadu ani nevzpomenete a budete-li se navíc řídit doporučením clonit o dvě čísla, nebudete mít ani možnost ji spatřit. Snad je to velkým průměrem vstupní čočky a vůbec celého objektivu, zkrátka vinětace je skvěle korigovaná.

Podobně příjemně se tváří i bokeh. Ten je díky devítilamelové cloně, poskytující téměř přesný kruhový otvor, překvapivě jemný, bez nepěkného texturování či tvorby geometrických obrazců v neostrých částech obrazu. Malý neklid zde sice lze pozorovat, nicméně v této kategorii objektivů podle mého názoru Nikkor 18–300 mm exceluje.

Pojďme nyní k negativům – naštěstí bude jen jedno – je jím nepřehlédnutelná chromatická vada. Tu se ani přes tři asférické prvky v optické konstrukci nepodařilo „odfiltrovat“ tak, abyste si jí velmi brzy nevšimli. Je to prostě daň z obrovského rozsahu ohnisek. Ale pozor! Jde o desátek, se kterým lze bojovat. Ideální řešení je fotit do RAWu a snímky zpracovávat v Capture NX 2. Zde chromatickou aberaci tohoto objektivu bez větší námahy odstraníte z cca 97 %, pouze extrémní výskyty budou chtít použít složitější postupy.

Ukázka chromatické aberace – vlevo bez redukce, vpravo s redukcí v Capture NX 2 (funkce Auto Lateral Control Aberration)
Ukázka chromatické aberace – vlevo bez redukce, vpravo s redukcí v Capture NX 2 (funkce Auto Lateral Control Aberration)
Celkové hodnocení

Tento typ širokorozsahových objektivů bývá v zahraničí nazýván „travel zoom“ – cestovní zoom, a to je označení, které mluví za vše. Pominu-li pravověrné fotografy-cestovatele, pak běžný fotoamatér se na cestách nechce vláčet se zavazadlem plným optiky. Nechce ji ani neustále vyměňovat a riskovat tak znečištění snímače. Má rád jeden průměr filtru a stativ obvykle „zapomene“ doma. Raději se spokojí s obrazovou kvalitou, která se sice už z principu nemůže rovnat špičkovým sklům, nicméně zároveň výborně využívá možností snímací soustavy současných DX zrcadlovek Nikonu. Rozměry a hmotnost nám sice od doby dnes již legendárního a hlavně oceňovaného Nikkoru 18–200 mm poněkud nabyly, ovšem zvětšil se také rozsah, a to při zachování výborné obrazové kvality a užitné hodnoty.

Technická data

Ohnisková vzdálenost: 18–300 mm
Obrazový úhel: 76°–5° 20′
Světelnost: F3,5–5,6
Maximální clona: F22–32
Optická konstrukce: 19 členů ve 14 skupinách, 3 asférické a 3 ED členy
Počet lamel clony: 9
Zaostřování: IF autofokus, SWM motor
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost: 38,5 cm
Největší měřítko zobrazení: cca 0,36×
Filtrový závit: 77 mm
Rozměry: průměr 83 mm, délka 120 mm
Hmotnost: 830 g

Doporučená prodejní cena: 22 690 Kč
Galerie demosnímků

(demosnímky byly pořízeny na těle Nikonu D5100)

Snímky ve formátu TIF si můžete stáhnout:
1. část (130 MB)
2. část (120 MB)
3. část (130 MB)
4. část (158 MB)


Sdílej

24 komentáře

  1. Nikon se vytáhl, vše pro amatéry. Jen tedy jako cestovní super zoom je dost velký a hlavně těžký, cena lepší asi dlouho nebude, když se podíváme na 18-200, 77mm filtry to také nezlevní. Bude to mít v konkurenci superzoomů těžké.

    Fotečky se sluncem v záběru by nebyly? Jak zvládá samovysouvání?

  2. Fotečky se sluncem v záběru ještě dodáme po víkendu – má slunit fest! ;)
    Samovysouvání objektiv nezvládá – konstrukce je příliš těžká, objektiv převáží na popruhu fotoaparát dolů a vysune se – proto je tam na boku zámek, aby k tomu nedocházelo.

  3. fotky zde přidané jsou již po opravení vady nebo jsou tak jak je fotograf vyfotil? jinak děkuji Nikonu za vytvoření tohohle objektivu na který jsem čekal :) hned jak budou peníze koupim :)

  4. Tomáši, jestli myslíte chromatickou vadu, tak ano. Snímky jsou z NEFu otevřené v Capture NX 2 (čímž se standardně automaticky CA opraví), u některých je lehce opravena expozice (cca ±0,3 až 0,5 EV) a poté přeuloženy do TIFu a JPEGu.

  5. ano přesně to jsem měl namysli a nenašel by se snímek i s tou vadou rád bych viděl jak moc to je vidět

  6. Těžko říct co vedlo Nikon k vývoji takového „hovadského“ zoomu, ale umím si docela dobře představit set D3200+18-300VR, který asi budou vyhledávat ti, kteří vyžadují výhody kompaktu (vše v jednom) a současně vyšší kvalitu než jakou nabízí dnešní UZ kompakty. Takový set by mohl být např. za 29 990Kč, což by mohlo oslovit právě ty hledače univerzálního foťáku s kvalitním výstupem.
    Samozřejmě, že tento objektiv může oslovit nejen ty, kteří si kupují nový set, ale určitě si najde zájemce i mezi stávajícími majiteli DSLR, kteří zatouží po univerzálním cestovním objektivu. Stávající 18-200VR je výborný universál. Doufejme, že tento mu bude důstojným nástupcem.

  7. Asi chápu, co ktomu marketing vede, ale spíš by mi přišel praktičtější superzoom zřeba 12-135 – to by byla cestovatelská paráda :)

  8. Děkuji za sluníčko. Předpokládám, že jde o nejhorší výsledek, ale stejně od objektivu 2012, bych čekal podstatně lepší výsledek, na pár čočkách se evidentně s antireflexními vrstvami ušetřilo.

  9. Takovýto typ objektivu musí být vždy kompromis v obrazové kvalitě. Nevím sice, kde je tento kousek vyráběn, ale s objektivem 18-200 jsem měl tu zkušenost, že byl velmi dobrý (tj. první kusy), dokud nesl „Made in Japan“. Po nějaké době se mi dostal do ruky další (2 kusy), které ji měly tuším Made in Malaysia (či Tahiland). Jejich kvalita byla ovšem podstatně horší. Doufám, že podobný osud nepotká i tento objektiv.
    Jinak cena je již poněkud problém – nejlevnější zrcadlovky se prodávají většinou pouze v setu, takže tam již nějaký objektiv je. Znamená to odložit jej do skříně a nahradit objektivem, který bude patrně dražší než fotoaparát. Pokud bude tento objektiv prodáván v setech (asi tak příští rok, jestli vůbec), tak zlevní tak o 3.000,- Kč a nejlevnější zrcadlovka s tímto objektivem se tak posune někam kolem 35.000,- Kč, což už je dost. Rozdíl na delším konci mezi 200 a 300 mm není tak markantní, jak by se z čísel mohlo zdát a tento rozdíl lze poměrně dobře srovnat třeba výřezem, protože i současně amatérské DSLR jsou dost „přepixelované“ – viz D3200. Ve prospěch 18-200 bude stále hovořit váha, objem a průměr filtru, protože uživatele u tohoto objektivu lákaly právě kompaktní rozměry. Bylo by zajímavé porovnání 18-200 a 18-300 z hlediska obrazové kvality. První kousky budou dostupné snad koncem června, tak uvidíme.

  10. 2 makofoto – Nechci se příst. Diskutujeme. Přesto bych drobně nesouhlasil s tím, že rozdíl mezi 200 a 300mm je víc papírový než praktický. Ano, pro nás, kteří DSLR vlastníme a máme s ní zkušenost to tak může být. Když ale kolem sebe pozoruji majitele UZ kompaktů, kteří jsou zvyklí se postavit doprostřed nádvoří hradu a z něj odfotit vše (celek, polocelek i detail), pak si dřepnou do záhonu macešek a namrskají makro, aby nakonec doma nebo u kamaráda ukázali ty své skvělé fotky z výletu/dovolené na displayi foťáku, v lepším případě na televizi či monitoru počítače (maximum toho co jsou ochotní nebo schopní s fotkou udělat), tak ti zcela určitě ocení maximální rozsah objektivu. A takových vidím okolo sebe dost a dost. Neváhají narvat do UZ 10 i 15 tisíc, aby za rok, až vyjde výrobce s novým modelem koupili nový, lepší, zázračnější. Takhle by si koupili jednorázově např. set D3200+18-300mm a asi by byli na delší dobu spokojení. Případným přikoupením pevné 35/1,8G by zjistili jak skvělý mají foťák a dál by žili šťastně a spokojeně. Jako v každé pohádce. ;)

  11. Za obrazovou kvalitou není třeba se honit za každou cenu. Nevím kolik z diskutujících má to štěstí (nebo smůlu), že se focením živí, ale moje zkušenost je taková, že jen pramálo zákazníků ocení že máte perfektní sklo bez zkreslení v krajních polohách na takový typ záběru a jiné ještě špičkovější bez chromatické vady na další typy záběrů a ještě jiný nejšpičkovější na bůhví co. Praxe je u mě taková, že okolnosti způsobily, že mým nejužívanějším objektivem je setový 18 – 135 a těch ostatních několik dalších specializovaných je pro mě v terénu protivná zátěž – nemluvě o ještě otravnějším taháním dvou těl na mém jediném krku. Proto tento objektiv vítám s otevřenou náručí se všemi vadami, které má. Jak jen bude možné, tak si jej půjdu vyzkoušet. Ta cena je ale dost odrazující, ovšem jeho všestrannost pro reportéra v terénu je zdá se výborná. Pro ateliér a pro akce, kde mám čas si s technikou pohrát ale stále platí, že je to jen ultrazoom se vším co to obnáší.

  12. Je možné pridať fotky hmyzu, nejakého chlpáča (pes, mačka kôň) a nejakú ukážku odsádzania? je tam jeden portrét s rozmazaným pozadím, ale predpokladám, že by to išlo aj lepšie odsadiť. Možno pri inej foto.

    Teraz k polemike cestovný / necestovný. Osobne som mal D5100 s 18-105. Fotoaparát som využíval najmä pri turistike. Samozrejme aj ako bežný rodinný fotoaparát na fotenie rodiny, priateľov a rôznych akcií a podujatí (neprofesionálne). Bolo to fajn. Ale v určitách momentoch to bolo málo. A síce hmyz, plazy, kamzíky, vtáky a vôbec skoro všetká zver. V tomto prípade je 18-300 úplný ideál. Jedno telo, jedno sklo, jeden polarizák a čo najmenšia brašna. Niekto síce bude namietať, že je lepší ultrazoom. Nie je. Stačí si porovnať výstup. Samozrejme, na tieto účely nie je možné nosiť 10 kilo fototechniky.

    Tých plusov sa nájde isto viac. Najmä, ak sa človek nezasníva a nezačne to porovnávať s pevnými 300-kami a tak podobne. To sa potom neguje jedna radosť. Ak si človek položí otázku: Je niečo lepšie, čo by do ceny 900€ a váhy do 1 kg bolo kvalitovo lepšie a dávalo dokopy rozsah 18-300? Aká by bola odpoveď?

  13. Pokud někdo stůj co stůj vyžaduje jediný objektiv, pak se nedá nic dělat, ovšem pro všechny ostatní, kteří se jen nechtějí tahat s rozsáhlou fotovýbavou a přitom se neštítí dvou objektivů v malé brašničce, tak jen upozorňuji, že do nejmenší brašničky Lowepro se vejde 16-85 VR + 55-300 VR.
    No a 18-300 VR váží 830g a stojí 22 690 Kč (Megapixel), zatímco 16-85 VR + 55-300 VR stojí dohromady 24 600 Kč a váží 1015g. Zbývá se zamyslet, zda ty necelé 2000 Kč a necelé 200g za to nestojí. Nejenže máme rozsah 16-300mm, ale opticky je to v případě 16-85 o něčem viditelně jiném a kupodivu 55-300 mě nepřestává překvapovat jak kreslí, teď jsem nevěřícně koukal na jednu svou fotku na f=180mm a F8, prokreslená dokonale.

  14. Všichni máte pravdu, tu svou. Fotím jen pro své potěšení, na svých turistických výletech. Vždy sebou táhnu setový objektiv 18-55mm a 70-300mm. Nejednou jsem volal na veverku lezoucí po stromě, ať počká, než si vyměním sklo na stařičké D50, nebo než přijdu tak blízko, aby z ní nebyl jen flek. Máte rozum? Pokaždé utekla… Proč to tady píšu? No proto, že je na každém aby zvážil, jestli pro to „své“ focení potřebuje tenhle objektiv. Jinou výbavu si vezmu, když půjdu fotit východ slunce nad krajinou a jinou když budu fotit zátiší. Tohle je prostě supr!!!! objektiv, když jdu lesem a najednou, „hele srnka“ cvak… právě pro svůj zoom rozsah. Až trochu pošetřím tak je můj i když je dnes asi 10x dražší než moje babičkovská D50…

  15. Dobrý den, hezkou kousek, ale v těch všech komentářích mi schází jednaznačně informace, kde byl tento objektiv vyroben. Jestliže Made in Japan, klidně do něhu jdu. Nehci žádné globalitiské rošády typu Made in China nebo Thailand. Za tyto peníze bych opravdu chtěl kvalitu, a to tak, že japonskou. Pane LIndnere prosím o info. Je tento objektiv vyrobený v Japonsku či nikoliv?
    Díky za odpověď

  16. Dobrý den, hezký kousek, ale v těch všech komentářích mi schází jednoznačně informace, kde byl tento objektiv vyroben. Jestliže Made in Japan, klidně do něhu jdu. Nehci žádné globalitiské rošády typu Made in China nebo Thailand. Za tyto peníze bych opravdu chtěl kvalitu, a to tak, že japonskou. Pane LIndnere prosím o info. Je tento objektiv vyrobený v Japonsku či nikoliv?
    Díky za odpověď

  17. Dobrý den už delší dobu uvažuji o tom že si tento objektiv koupím, jelikož patřím k těm, kteří neradi přehazují objektivy. Chtěl jsem se zeptat pana Lindnera jestli tento objektiv můžu používat s Nikonem D3100. Děkuji za odpověd.

  18. Radovan Piskora: Ano, tento objektiv je typu DX, tedy pro DSLR s malým snímačem a také typu G, což znamená, že vám bude na D3100 automaticky zaostřovat. Prostě bude vám všechno fungovat :)

  19. Chtěl jsem se zeptat jak je to u objektivu Nikkor 18-300 s kvalitou fotek(mám na mysli jestli není ošizená na úkor něčeho a tak)

  20. Radovan: Promiňte, ale v článku je vše popsané, máte zde ukázky, můžete si stáhnout 500 MB fotografií v plném rozlišení – co tedy ještě chcete vědět?

  21. me by zajimalo srovnani s nikonem 18-200mm.ten mam,tento 18-300 je da sehnat v nemecku i za 550-600€ tak přemyšlim o koupi.
    nemate srovnani?zajima me rychlost AF a pak az obrazova kvalita.ciste vas osobni nazor,nejake laborovani fotografii mi nic nerekne
    dekuji

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *